Ahoj,včera mě v diskuzi pod touto,napadlo další téma. Nevím to přesně,ale říká se,že kdysi byla jedna bytost,která se rozdělila na dvě.Na ženu a muže. Od té doby mají za úkol se hledat,aby znovu splynuli v jedno. Osobně si myslím,že něco na tom bude.Napadá mě s tím pak spojitost harmonie a rovnováhy. Tak by mě zajímalo co si o tom myslíte vy.A jestli někdo ví víc,tak pište,pište.
Nuna
Nalezením druhé půlky duše se energie dostává do rovnováhy. My předáváme to,co máme navíc a přijímáme to,co nám chybí. Vzniká soulad a harmonie - bylo to tady řečeno. Ale souhlasím i s tím,že duše se potkávají a mohou se dostat to souladu i ve chvíli,kdy nejde o partnerské soužití. Vzpoměla jsem si na jeden zážitek,je to asi 5 let zpátky. Na hřišti ke mě přišla malá holčička,stála přede mnou, natáhla ke mě ruce a povídá "mami"...koukala na mě a já na ni a neuměla jsem vysvětlit, co cítím. A neumím to vlastně dodnes. Ale mohu to brát jako důkaz toho,že potkávat blízké duše budeme v tomhle životě a s našimi současnými blízkými se setkávat i v těch dalších.
Nuna
» Elenor
Jo,to je těžká otázka. Tak máš svojí půlku duše,kterou jsi hledala a te´d jste jedna. To je dobrý si uvědomit. Ale je asi dost těžký žít tak,abyste spolu mohli fungovat i v reálném světě. Nejde jenom sedět vedle sebe a vzdychat,jak je úžasné, že jsme se našli.
Elenor
» Nuna
No jo,já nikoho takovýho nenašla.Teda o jednom si myslím,že k sobě patříme,jen to není reálné. A to je možná ono,procházíme životama,setkáme se, víme že k sobě patříme,ale pořád si stavíme překážky a tak spolu nejsme.