Iveta Bartošová - Diskuze a zkušenosti

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Madahi, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Tady se jasně ukázalo, jak všichni potřebujeme zdravou pozornost a lásku. Jak naše společnost svým bulvárem ubližuje. Jak je školní medicína na zlomenou duši krátká. Jak volání o pomoc nezaslechl nikdo, kdo měl tu schopnost pomoci. Pomáhali ti, na které ona neslyšela. Až se mi srdce málem zastavilo při zaslechnutí této smutné zprávy. Žijeme-li dlouho ve svých stínech, nedokážeme-li z nich sami vyjít, nemáme-li nikoho, kdo nás pomůže z nich vyvést, je to takto tragické. Je mi nesmírně líto této ženy, která nedovolila nikomu jí pomoci nebo nenašla toho správného člověka, který by jí porozuměl a vyvedl ji do "světla"...
Přeji její duši klid.

Najdise.cz » neptun Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele bubobubo, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Mě zase připadá hezké,jak to umíte dávat do souvislosti s těmi čísli a planetami.
To co píšeš,třeba jen cítím a nepotřebuji k tomu nic.Má první myšlenka,když jsem se dověděla tu událost byla:"Tak jsi to setkání uspíšila,už se ti moc stýskalo po souznění."

neptun » bubobubo Hlavně Iveta ovlivnila celou generaci lidí a i proto to vyvolává takové emoce - jasně sebevražda, vražda......to lidi láká vždycky, ale ještě je tam faktor vzpomínání na mladí, kdy třeba moje generace prožívala při písničkách Ivety např. první líbání, první lásky, první sexuální zážitky.......a při takovéto události si na to každý vzpomene "cosi" jim naskočí - vzpomenou si na "cosi" pěkného, osudového.....Snad chápeš co chci napsat.

Najdise.cz » neptun Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele bubobubo, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Chápu...nenapsala jsem to nijak negativně.Jen mě to zajímá s ohledem na tu astrologii.Mě třeba astrologie nijak v životě neovlivňuje.Jasně,počtu,jsou to nové poznatky,ale i tak,konečný verdikt u mě zní stejně...emoce...prosté lidské emoce.
Možná je lze asi nějak vypočítat,z mého pohledu je to spíš dispozice daná narozením v okamžiku,kdy se na Zemi něco děje,protože pokud jsem byl momentálně jako bytost přidělen na Zemi,tak Země má své cykly,ale budiž.Emoce jsou rozhodující v mnoha okamžicích našeho života,no jen jsem tím chtěla říct,že nikdo neví,co se uvnitř právě této bytosti odehrávalo.A jak píšeš,ovlivnila mnoho lidí a vlastně i svým odchodem.Je to impulz k zamyšlení,zda je nutné,aby média lezla lidem kamkoliv se jim zachce třeba...a zda lidé potřebují hltat obyčejné lidské bytí ostataních lidí... A proč?Když tedy to zamyšlení....

Najdise.cz » Jeden_z_mnoha Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Madahi, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Dle mého pohledu a zkušeností či informací znamená toto číslo (čísla)
48 = schopnost nebo neschopnost rozeznat správné vzorce chování. Tato čísla vypovídají o nejhlubším strachu z NEDOSTATEČNOSTI, často emocionálním podmiňování od některého rodiče. Toto podmiňování drží člověka UVĚZNĚNÉHO v tomto pocitu "nedostatečnosti". Člověk není schopen převzít ZODPOVĚDNOST za své emoce, není schopen jim čelit. Hluboká potřeba uniknout těmto obavám. Často mdlost, schovávání hlavy do písku nebo bezohlednost či manipulace se strachem ostatních. HLUBOKÁ úzkost... nebo naopak veliká důvěra v život a moudrost, že "světlo" se skrývá hluboko v našich obavách.

Najdise.cz » Ida 29 Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Samanthaa, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
U sebevrahů je to tak, že svoji smrt plánují dlouho dopředu asi měsíc, poslední týden se s tím zabývají velmi intenzivně. Je to čtvrté stadium deprese. První a druhé stadium okolí vyhodnocuje jako "nemá náladu a pod." a sám postižený to ani nevnímá jako depresi, třetí si již uvědomuje, ví že něco není v pořádku, má podivné stavy, ale neví co s tím,je bezradný a většinou ani nemá sílu něco dělat a pokud nezasáhne jeho okolí,nepodpoří jej, tak se to přehoupne do čtvrtého stadia a to je již to poslední. V tak těžké depresi, při tom všem dokáží reálně uvažovat- jak sebevraždu spáchat, dokonce jsou schopni si ji naplánovat tak, aby např. nezašpinili byt svojí krví a pod. Je to velmi podivný stav mozku,např. (a to je fakt zarážející) že i když si uvědomují, jaký problém tím někomu vyvolají (např. matka svým nezletilým dětem - a to mocný impulz) tak oni to již nejsou schopni zpracovat citově, neprojeví žádnou lítost, mozek nevyhodnotí stav, jako: "třeba hodit brzdu,co bude s dětmi?".Uvědomují si již pouze sebe (zkresleně),zbytek v podstatě nevnímají. Rychtář musel vědět, v jakém je stavu a patrně i co se chystá udělat, možná spoléhal, že léky které má doma, jí neotráví a tím byl s věcí hotov.
Těžko říct. Možná nejvíc o jejím životě vypoví její poslední kniha Neměla jsem se narodit...
Pokoj její duši.

Najdise.cz » Puzzlle Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Samanthaa, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
"...jestli je to ten s tiskacím písmem, co se objevoval v médiích, kdy písmo stoupalo prudce nahoru, nešlo mi dohromady s její situací a už vůbec nechápu to dopsané datum Rychtářem ze dne 25. 4. 2014, které mi sedí k písmu celého dopisu mnohem víc než její písmo věnování na obraze pro Rychtáře..."
-----------------
Nerozumím té informaci. Datum na dopise pro Artura sedí k písmu toho dopisu? A písmo na obraze je jiné něž dopis pro Artura? Myslela jsi to takto?

Puzzlle » Samanthaa jo takhle, ale je to jen můj pohled...

mě zarazilo taky to písmo prudce stoupající nahoru a radila jsem se o tom s Vojtou - grafologem a on řekl, že "to stoupání nahoru je právě podezřelé, protože souvisí s nadšením nebo snahou něco překonat, ale celkově optimismem. na dopis před sebevraždou by se hodilo spíše klesání dolů - rezignace, pesimismus, únava. .. je třeba možné, že to psala už dřív a byla pevně rozhodnuta, nebo v sobě měla nějakou drogu. nepůsobí to jako spontánní písmo člověka, kdo se v tu chvíli takto rozhodl."

Najdise.cz » Puzzlle Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Samanthaa, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Už rozumím. Musí se na to koukat jako na celek.Pokud řádky uprostřed klesají a na konci opět stoupají, je pravděpodobné, že se pisatel potýká s depresí.Pak tam je nesouladnost písma - svědčí to o nerovnováze citových reakcí. Pisatel reaguje přehnaně, protože má tendenci být ve stavu podrážděnosti, neklidu, rozčilení nebo naopak reaguje méně, protože je ve stavu utlumeném, apatickém a strnulém; práh jeho reakcí je zvýšený.
V rohu dopisu je dopsané datum - napsal jej jiný člověk, něž ten, co psal dopis Arturovi. Tlačil na fix, - silným tlakem se vyznačují násilníci, ale znamená to i domýšlivost, přeceňování sebe.
Deprese chodí ve vlnách, v mezidobí je čověk jiný. Postupně se mezidobí začně zmenšovat. Na písmu je to ale i tak poznat-jak řekl Vojta. Správné léky ten stav umí vyrovnat a deprese nenastoupí. Člověk je normální.

neptun » Samanthaa Ohledně dopisu mě spíše dráždí či zaráží, že IVETA napsala dopis + namalovala obraz na rozloučenou a Rychtář do toho vepisuje nějaká data – to považuju za drzost. To platí všeobecně pokud někdo napíše dopis na rozloučenou, ale i třeba milostný dopis, tak nikdo nemá právo tam „cosi“ vepisovat či čmárat nebo-li z mého pohledu jsou to intimní věci.

Krátká poznámka ke stoupajícímu a klesajícímu písmu – to nemusí znamenat jen stoupání=nadšení+optimismus....klesání=rezignace+pesimismus, ale může to také symbolizovat stoupání=NEBE+RÁJ....stoupá „kamsi“ do nebe k andělům o kterých často IVETA mluvila a zpívala třeba ANDĚL lítá nahoře, v NEBI a nikoliv dole pod zemí. No a klesání=ZEM+PEKLO.......klesá pod zem, do pekel...........nebo-li slůvka stoupat a klesat či písmo směrem nahoru či dolů může mít různou symboliku a písmo směrem nahoru mi na IVETU sedí více jelikož ona měla věčně hlavu v oblacích.

Jinak SEBEVRAŽDA IVETY BARTOŠOVÉ nastoluje mnoho psychologických a často tabuizovaných témat, které se týkají celé naší společnosti – heslovitě a stručně uvedu pár konkrétních příkladů.
Za prvé domácí násilí páchané ať už na ženách či dětech. Konkrétně Rychtář je krásnou ukázkou schizofreního psychopata či agresora, kdy se chvilku chová jako roztomilej beránek či ochránce a lidi/sousedi/ si v duchu řeknou, že je to sympatickej, milující manžel - jenže tenhle milej beránek se jak mávnutím kouzelného proutku promění v agresivního či vzteklého vlčáka, který se nedokáže ovládat a tím pádem je schopen úplně všeho. Hlavně můžeme v přímém přenosu sledovat jak složité je odhalit domácí násilí a to IVETA či další ženy mají výhodu, že jsou dospělé a tak se můžou „bránit“ kdežto v případě dětí je ta bezmoc mnohem větší a navíc vše je ještě více skryto „kdesi“ pod pokličkou.
Za druhé je tady téma sexuálního zneužívání dětí, kdy IVETA byla jako malá holka sexuálně zneužívána svým otcem/alkoholikem/ což naznačuje i její osobní horoskop a tvrdí to i léčitel Ivety. Takže je to „klasika“: otec Ivety přišel opilej domů a začal se vybíjet na malé holce a ukájet si svoje sexuální fantazie nebo-li tady je KOŘEN toho zla, kdy si pak IVETA v dospělosti vybírala nevhodné partnery, páchala demonstrativní sebevraždy.......Také je třeba si položit klíčovou otázku, kde byla matka, když otec páchal násilí na své dceři/Ivetě/? Opět je to klasika, kdy některé ženy/matky/ jsou pasivní, zbabělé, mají strach.....a tak jen přihlížejí jak je na jejich dětech pácháno násilí ať fyzické, psychologické či sexuální. Tímto chci napsat, že matka IVETY nese také díl viny – jako matka/samice/ totálně selhala jelikož neochránila své dítě/dceru či mládě/ nebo-li prvotní viníky je nutno hledat vždy v RODINĚ – biomatka + biootec.
A opět sexuálně zneužitých dětí – holek a kluků je v našem státě mraky jen se o tom nemluví nebo jen povrchně – o incestu, latentním incestu..........viz. přecpané dětské domovy, Klokánky, zvýšený počet pokusů o sebevraždu dětí a mládeže, sebepoškozování mládeže, a další formy sebedestrukce typu: drogy, alkohol, anorexie, bulimie................
A za třetí je tady téma psychiatrických léčeben a podobných ústavů. Položme si filozofickou otázku: Skutečně v těchto institucích lidem pomáhájí? Případ IVETY jasně ukazuje, že nepomáhájí!!!! Zjednodušeně napsáno IVETA několikrát volala o pomoc – pokoušela se spáchat sebevraždu a jelikož neměla zázemí v rodině měl pomoci stát/léčebna/. A jak to dopadlo všichni víme – hlavní problém léčeben je v tom, že jsou napojeni na farmaceutický průmysl a tak do lidí cpou jen prášky což je chemie, která z jedné strany něco léčí a z druhé něco ničí. Když to napíšu na plné pecky, tak psychiatři udělali z IVETY feťačku, která den co den brala 5-6prášků a byla úplně otupělá, utlumená.... a neschopná normálně fungovat. Přeloženo člověk, který nemá zázemí v rodině se ocitá v jakési psychologické pasti a jen těžko hledá pomoc – zkrátka instituce typu psychatrických léčeben totálně selhávají a neřeší konkrétní problémy, traumata... lidí/pacientů/, ale spíše si z nich dělají pokusná morčata a testují na nich různé pilulky/prášky/. A proto je nutné nejen se proti těmto institucím bouřit, radikalizovat......,ale hlavně vytvářet opoziční a alternativní možnosti pro lidi, kteří prožili „cosi“ traumatické či temného např. v dětství. NEPTUN

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Samanthaa, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Tisk přinesl dvě zajimavé zprávy:

Zajimavý odkaz na Rychtáře -porucha osobnosti:

http://www.super.cz/celebrity/…

a

Slovenský tisk: dnes 09:52http://sip.denik.cz/celebrity/…

Braňo Mojsej: "Když jsem viděl, v jakém stavu Iveta je, zavolal jsem primářce na psychiatrii Evě Pálovej. Tvrdila, že není žádný problém s tím, že není Slovenka. Připravila jí pokoj a já se spojil s panem Rychtářem. Neměl ale zájem,"
"Rychtář se otočil ve dveřích, že pokud chci Ivetu vzít na léčení s sebou, stálo by to týdne 4000 euro. Pojal to jako další show," tvrdí Mojsej.

betule » Samanthaa Co jsem Rychtáře prvně viděla tvrdím od začátku, že má poruchu osobnosti. Domnívala jsem se, ale, že je maniodepresivní. Protože už jsem podobné chování viděla, tak jsem to poznala.

Další charakteristický rys myslím je, že se tito lidé neumí tak nějak upřímně a hezky s láskou zasmát. Usmívají se jakoby uměle ... bez emocí.

Jinak tito lidé většinou působí na první dojem velice dobře, pokud ovšem chtějí ... málo kdo je prokoukne ... vyšší IQ je také časté a dělá to ještě horší, uvědomují si totiž svůj problém ale ne dostatečně a maskují ho.

Za svůj psychický stav nikdo nemůže, ale měl by se určitě léčit, jinak bude pravděpodobně ohrožovat další ženy ...

Najdise.cz » neptun Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele shakti11, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Píšeš:
"....že prvotní viníci jsou vždy rodiče..."
...
"Suma sumárum ať se to někomu líbí či nelíbí, tak hlavní zodpovědnost za sebevraždu IVETY nesou jednoznačně rodiče a hlavně KRKAVČÍ MATKA......"

Já myslím, že hledání "viníků" za naše problémy a přehazování zodpovědnosti za náš život či smrt na rodiče nebo kohokoli jiného - to ještě nikomu život nezachránilo, ani nepomohlo. Jen by se tak člověk utápěl v křivdách či sebelítosti a falešné bezmoci. Každý člověk je ale obrovsky mocná bytost, bez ohledu na to, jaké podmínky sám sobě vybral.

Zodpovědnost za náš život a za všechno, co si do něj přitahujem, je jen naše. To, co žijem, je naše volba. I Ti rodiče, i celá ta "nepovedená" situace...

Pokud je někde v nás rána a bolest z toho, co nám rodiče nedokázali či nemohli dát, pak to (tu lásku, péči, empatii, cit)nepřijmeme nikdy od nikoho. Nikdy to nebude dost dobré. Není žádná hojivá náplast na tu ránu, než se znovu "vrátit" zpět k rodičům, přijmout to a odpustit jim. Protože dělali jen to, co mohli a uměli, a kdyby to uměli lépe, asi by to tak i udělali. Kdo ví, jak bychom jednali my sami na jejich místě, v jejich životním příběhu..

neptun » shakti11 A kdo tedy za sebevraždu IVETY nese hlavní zodpovědnost? Ano – IVETA byla dospělá ženská, zodpovědná za svůj život....sama se rozhodla skočit pod vlak – spáchat sebevraždu, ale prvopočátek všech traumat, psychických problémů IVETY je už v těhotenství + porodu – u MATKY!
Mezi řádky jsem to psal v tom článku a tak si to případně pozorněji přečti, kde např. píšu o pocitech nepřijetí, odmítnutí......o tom, že citově nasycené děti sebevraždy nepáchají!!!!!....... Nemají důvod!!!!

Takže polopaticky ještě jednou a trošku jinak nebo-li napišme si syrová a nezpochybnitelná fakta. Všichni lidé na naší planetě ať mají bílou, černou, žlutou..... barvu kůže, ať žijí v Čechách, Austrálii, Norsku, Bolívii...........mají několik společných věcí. Za prvé žádný jednotlivec/člověk/ si nemůže vybrat/zvolit/ v jaké zemi se narodí - nemůžeme ovlivnit jaké MATCE se narodíme – rodiče si nevybíráme!!!! Za druhé miminka/děti/ nepadají „odkudsi“ z vesmíru, Marsu, Venuše.....,ale náš ŽIVOT začíná v ženském těle!!!! Tady se krátce zastavme a představme si, že budoucí MATKA v době těhotenství např. nadměrně pije alkohol, kouří, bere drogy, nezdravě se stravuje............A nyní klíčové otázky pro Tebe!! Kdo bude zodpovědný za případné zdravotní komplikace miminka? Kdo bude zodpovědný za to, že dítě bude mít od malička různé psychické problémy? Kdo bude prvotní viník? Bude to manžel/muž/? Anebo snad malé mimčo? NE!!!! Prvotním viníkem bude nezodpovědná a sobecká MATKA!!!!! Malé mimčo je bezmocné a nemůže se bránit!!!!
Za třetí první lásku, kterou každý jednotlivec pozná je MATEŘSKÁ LÁSKA – to je ten prazáklad. A pokud se „cosi“ hned na začátku pokazí – matka je psychicky labilní, vynervovaná, požívá navykové látky......nebo jako v případě IVETY je mimino ihned od narození odmítáno, nepřijímáno.........,tak toto vše se výrazně projeví na jeho psycho vývoji a takzvaně to malému dítěti totálně rozseká psychiku!!!! Háček je v tom, že malé mimčo nemluví – komunikuje v jiných formách, ale všechny zážitky nasává „kamsi“ do svého nitra, tělíčka, NEVĚDOMÍ a většinou až v dospělosti vše vyplouvá v zašifrovaných podobách na světlo – do VĚDOMÍ. Takže opět otázky pro Tebe!! Kdo je zodpovědný za psychické problémy IVETY? Kdo je prvotní viník? Rychtář? Pomeje? Novináři? NE!!!! Je to matka, která od malička IVETU nepřijímala, nedokázala spravedlivě rozdělit mateřskou lásku mezi dvojčata......... a to jsou FAKTA o kterých IVETA sama mluvila!!!! A jak nazvat matku, která nedokáže přijmout vlastní dítě – jako KRKAVČÍ MATKU!!!!
Na závěr ještě krátce k tématu ODPUŠTĚNÍ – to je také na samostatnou přednášku. Takže jen filozofické otázky. Proč by nepřijímané/odmítané/ dítě mělo odpouštět? Proč by odkopnuté dítě do děcáku mělo odpouštět? Proč by týrané děti ať už psychicky, fyzicky či sexuálně měli odpouštět? Zase je to vše o tom, že dítě je malé a bezmocné zatímco rodiče jsou velcí a mocní!!
A hlavně pokud Ti na psychoterapii přijde např. 17leté pubertální dítě, které se sebepoškozuje nebo má silné sebevražedné tenze a TY spustíš písničku o odpuštění, tak se puberťák totálně zablokuje a nikdy se Ti nesvěří - neotevře!!!! To není jen z mojí hlavy, ale můžeš si to přečíst v některých knížkách psychologie např. jsem tady doporučoval knížku VRAŽDA DUŠE a tam mezi řádky třeba najdeš co si nepřeje týrané dítě, když přijde na individuální psychoterapii - mimo jiné si nepřeje, aby ho někdo NÁSILNĚ tlačit do ODPUŠTĚNÍ!! Suma sumárum KOUZLO vytěsňování traumat z NEVĚDOMÍ do VĚDOMÍ je v tom, že vše musí probíhat přirozeně a nenásilnou formou a nikoliv násilně „cosi“ nařizovat či diktovat!!!! NEPTUN

Kaacaa » shakti11 Shakti11, musím souhlasit

Neptune, dejme tomu, že viníkem jsou rodiče, dejme tomu, že Iveta neskočí pod vlak. Jak ji pomůže, když označí viníka svých problémů, vzdá se osobní zodpovědnosti?
To co popisuješ není mimo, každého člověka formuje rodina (pocity matky už v břiše) a prostředí ve kterém vyrůstá. Ale když si člověk bude celý život říkat, že za jeho trable můžou rodiče (či kdokoliv jiný), daleko se nedostane, nijak mu to nepomůže. Spíš naopak, takový postoj generuje řadu negativních pocitů (křivda, vztek, sebelítost....).
Když se nahradí slovo odpuštění slovem pochopení (přijetí), zní to líp? Je jasný, že v první fázi řešení traumat člověk těžko pochopí někoho, kdo mu ubližoval. Ale z vlastní zkušenosti musím říct, že pokud člověk neprojde tou fází pochopení a přijetí chyb vlastních rodičů, nebude schopen pochopit ani sám sebe (svoje pocity, postoje, různé životní situace, které přitahuje).
Ehm...Shakti nepsala nic o násilném nařizování, diktování Přijde mi to vtipný, v kontrastu s tím, kolik máš v příspěvku vykřičníků

Najdise.cz » neptun Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele shakti11, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Za sebevraždu Ivety nese zodpovědnost sama Iveta, stejně tak za celý svůj život.
Možná sám v sobě dusíš taky nějakou křivdu nebo bolest vůči někomu, když vnímáš věci tak, jak je vnímáš..

Tlačit do odpuštění někoho - to nejde. To musí chtít člověk sám. Většinou až poté, co vyzkouší všechny možné boje od vyčítání, nenávisti, obviňování, přehazování zodpovědnosti za své trápení na druhé, až třeba po pokusy o sebevraždu.., pak Ti najednou dojde, že určením viníků Tvé trápení nepřešlo, že stále trvá. Pokud Tě jednoho dne přestane bavit hrát tyhle destruktivní či sebedestruktnivní hry, dojdeš k přijetí a časem snad i k odpuštění. Do té doby je to jen bolest, to ano..
A pak zjistíš, že tu sílu a energii, co jsi roky vynakládal na neustálou resistenci(nepřijetí) vůči podmínkám Tvého života (ať už byly jakkoli nepříjemné), můžeš najednou použít pro tvoření svého života, pro radost, pro plnění snů. Že nejsi závislý na tom, aby Tě milovali a přijímali. Že tvoříš sám a z Tebe to vychází.
Každý člověk někde v sobě má naprosto jasné vzpomínky na každý okamžik, naprosto jasný záměr narodit se právě těmto rodičům, právě do těchto podmínek, protože právě toto je ta ideální "škola" pro mě. Bohužel pak po narození a v dalším životě člověk zapomíná, co chtěl zvládnout, co se chtěl naučit. A pak ten život prošvihává a on mu to samozřejmě neustále opakuje, ty lekce... Aby si třeba vzpomněl.. Život má s námi trpělivost obrovskou, jen my býváme slepí. Vzdáváme se dobrovolně vlastní síly, v horším případě to ještě "hodíme" na někoho, kdo za to "může"..
Možná bychom tímto způsobem došli až k Evě a Adamovi. Co třeba - Ti za to můžou ?

neptun » shakti11 Nezlob se, že budu dnes trošku více jedovatej – mám Slunce na rozhraní Vah+Štíra a hlavně Merkur ve Štíru a tak asi proto mám potřebu přejít do ostřejší či razantnější konfrontace a začít mrskat štírovským ocáskem.
Opět se nezlob, ale některé větičky co jsi napsala ve svých dvouch příspěvcích jsou totálně mimo mísu a popírají PRAZÁKLAD našeho PSYCHO VÝVOJE!!!! Konkrétně mám na mysli větičky typu – cituji:

„Za sebevraždu Ivety nese zodpovědnost sama Iveta, stejně tak za celý svůj život“ nebo citace z Tvého prvního příspěvku: „Zodpovědnost za náš život a za všechno, co si do něj přitahujem, je jen naše. To, co žijem, je naše volba“.

Opakuji tedy znovu a už snad naposledy. Ano – máš pravdu v tom, že IVETA byla dospělá a sama se rozhodla spáchat sebevraždu, ale její PSYCHO VÝVOJ stejně jako všech lidí na naší planetě výrazně ovlivňuje těhotenství, porod, výchova, prožívání mateřské + otcovské lásky..... nebo-li za traumata z dětství nesou zodpovědnost rodiče!!!! Proboha pochop, že za malého tvorečka v bříšku a jeho PSYCHO VÝVOJ nese zodpovědnost MATKA. A znovu opakuji malé mimčo je bezmocné, nemluví.....a téměř nic neřídí, za nic nezodpovídá.........to rodiče zodpovídají za psycho vývoj, výchovu......To samé platí pro možnost volby – malé mimčo, které ještě nemluví si nemůže zvolit zda ho mamka posadí na podlahu, na sedačku, do kočárku.... – prostě vše řídí mamina. Ano – až dítě povyroste - začne mluvit, tak může dostat možnost volby - zda se o víkendu pojede na cyklovýlet či zda se půjde do cirkusu. Nicméně i tady otázky volí rodič a malé dítě má jen pocit, že něco řídí, že o něčem rozhoduje, ale v reálu pořád vše ovlivňuje a řídí rodič. Takže Tvoje větičky typu, že si za celý život zodpovídáme sami jsou totálně mimo mísu. A hlavně TY absolutně popíráš vliv mateřské + otcovské lásky /RODINY/ na vývoj jednotlivce/dítěte/.
Takže Ti to polopaticky vysvětlím ještě jinak a opět nejprve větička z Tvého prvního příspěvku citace:

„Já myslím, že hledání "viníků" za naše problémy a přehazování zodpovědnosti za náš život či smrt na rodiče nebo kohokoli jiného - to ještě nikomu život nezachránilo, ani nepomohlo“

Tohle je další totální blábol a celkově z Tvých příspěků intenzivně cítím velký individualismus, kdy si podle Tebe o všem rodzhodujeme sami a problémy si také musíme řešit sami...... Jenže háček je v tom, že skoro každý jednotlivec se ve svém životě dostane do krizové situace, na psychické dno.........a potřebuje pomoc RODINY či společnosti. A tady se vracíme k IVETĚ, která nebyla SAMA!!!! IVETA měla mamku, starší dvojče, bratra, přátele, partnera...........a všichni věděli, že IVETA má dlouhodobě psychické problémy, opakovaně demonstrativně páchala sebevraždy, utápěla deprese v alkoholu......což je vše VOLÁNÍ O POMOC a tak MATKA či SESTRA mohli IVETĚ nabídnout pomoc – např. mohla u nich bydlet apod. To se však nestalo – IVETA na vše byla úplně SAMA – neměla žádnou vrbu, které by se mohla svěřit!!!! Takže z tohoto úhlu pohledu minimálně spoluzodpovědnost nese RODINA a hlavně KRKAVČÍ MATKA!!!! V harmonických rodinách to funguje tak, že když „kdosi“ z rodiny padne na dno, tak ostatní členové RODINY natáhnou pomocnou ruku a psychicky ho podpoří či podrží. Třeba v případě, když se dospělá ženská dozví od lékařů, že má rakovinu, tak jí to zcela logicky psychicky rozseká, ale pokud má zázemí v RODINĚ, tak snadněji překoná jakési psychické dno a nemá ani sebevražedné tenze. Pakliže však zázemí v rodině nemá, tak pomocnou ruku potřebuje od společnosti jinak si hrábne na absolutní dno a v krajním případě spáchá sebevraždu. Jenže podle Tvého individualistického uvažování si ženská za vše může sama, pomoc si musí také sama a když na onkologii vyskočí z okna je to její zodpovědnost. Je vidět, že jsi nikdy neviděla či nepotkala člověka, který je na absolutním psychickém či fyzickém dně.

Už jen krátce na téma určování viníků – opět se pleteš a blábolíš ptákoviny pokud píšeš citace: „pak Ti najednou dojde, že určením viníků Tvé trápení nepřešlo, že stále trvá“.

Prostě totální blábol!!!!!!!!Víš jaký má význam při psychoterapii určení viníka, pojmenování zla? Člověku či oběti se zkrátka výrazně uleví, vnitřní bolest se výrazně zmenší a hlavně se „cosi“ uvnitř UVOLNÍ - nějaká emoce, pocit......aktivuje se „cosi“ z NEVĚDOMÍ. Proč myslíš, že znásilněná ženská „kdesi“ v parku si přeje, aby násilníka/viníka/ co nejdříve police chytila? Přeje si to mimo jiné z toho důvodů, aby pocítila jakýsi pocit uvolnění, kdy z ženy/oběti/ spadne vnitřní strach a znovu začne chodit domů přes park – bude mít pocit bezpečí..........A proč si myslíš, že se znásilněné ženy + sexuálně zneužité děti sebepoškozují? Poškozují se mimo jiné z toho důvodů, že se cítí znečistěné či špinavé a tak se řežou, aby špína ve formě krve vytekla!!!! A kdo za to může, že se sebepoškozují a pokoušejí se o sebevraždy? Můžou za to agresoři, sexuální násilníci - to oni jsou viníci jakéhosi černého zla!!!!
A to samé platí v případě sebevraždy IVETY, kdy je nutné pojmenovat PRVOTNÍ viníky – matku, otce............jelikož to výrazně pomůže dalším lidem, kteří si v dětství prošli nějakým druhem násilí, aktivuje se jejich NEVĚDOMÍ...... a to je také hlavní účel mých článků.
Suma sumárum SEBEVRAŽDA IVETY náhle otevřela mnoho tabuizovaných témat o kterých se lidé báli mluvit či psát. Například jeden z fenoménu je, že více týraných žen volá např. na centrum ROSA..... a náhle otevřeně hovoří o domácím násilí – příběh IVETY + psychopata Rychtáře jim dodal odvahu se „komusi“ svěřit. JÁ tady zase píšu články o incestu, sexuálním zneužívání, týraní dětí.......čímž si prošla také IVETA a tím se opět bourá nějaké společenské TABU a někteří lidé najdou odvahu se „komusi“ svěřit, „cosi“ se uvnitř aktivuje a začne vyplouvat na povrch. Toto jsou vše pozitivní věci. Pochopitelně vše má dvě strany mince a negativním fenoménem je, že výrazně narostl počet demonstrativních pokusů o sebevraždu a je pravda, že IVETA dala návod jak spáchat téměř dokonalou sebevraždu – prášky, sebepoškozování, podřezávání žil to jsou vše jen demonstrace, ale skok pod vlak to už je téměř jistota konce. NEPTUN

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Madahi, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Podle mého pohledu, podívám-li se na Ivetiny vrozené energie, měla Iveta dar a nebo ho "nerozpoznala" a celý život nevyužívala (nebo jen občas), zvládat "ŠOKY", adaptovat se na ně a to prostřednictvím vůle (měla-li ji však zrovna dostupnou). Sama jak šoky měla (pokud by si to dovolila) umět celoživotně zvládat (na to byla od přírody energeticky vybavena), tak také šokovala sama. Pokud je šok pozitivně laděný, burcuje správné reakce okolí, šok dokáže věci rozhýbávat, uvádět zaseknuté záležitosti do pohybu, dokáže vzbudit obdiv a uznání. Pokud tato energie, která by měla působit pozitivně je vzata opačně, vibruje na nízké frekvenci, naopak je z ní osobní rozrušení, které nedokáže lidi spojovat a vzniká místo pozitivní energie "lidská soupeřivost", která má potřebu "být první" a cítit převahu nad ostatními a to je zřejmé, že tato dispozice "rozděluje". Pokud takto vibruje naše aura, toto z nás září, přitahujeme do života další a další zkoušky a ty nepravé lidi i příležitosti. Bylo to o nepřijetí faktu, že život nikdy nebude mít pod kontrolou a z toho vyplývající strach a rozrušení. Z velké nedůvěry v život. Z toho mi zde vyplývá nebezpečí hlubokých depresí, ztráta pravé citlivosti, člověk je bez respektu k životu, deprese z toho, že se člověk stane přítěží pro společnost, bez životní naděje, v extrému s potřebou jednat "nějak extrémně", která vychází z pocitu marnosti. Takoví lidé se vrhají "do něčeho" po hlavě a pro své "uvolnění" udělají cokoli, aby vyprovokovali nějakou reakci. Předcházelo tomu vyhýbání se "životu", dovolení strachu, aby ovládal její život, díky ztrátě životní naděje. Myšlenky na smrt. Z toho všeho potom se vyklube zbabělost i nepřátelskost, vysoká emocionální vzrušivost, hluboký pocit marnosti, SCHOPNOST RISKOVAT NA HRANICI SMRTI, neustále reakce na předchozí otřesy a tak bych mohla pokračovat...

Jediné, co tato energie měla Ivetě ukázat a dát, pokud přes ní přejde a z nízké frekvence ji povýší na vyšší frekvenci bylo "PROBUZENÍ".
Mohla bych psát dál a bylo by toho ještě dost, ale já jsem tím jen chtěla naznačit, její klíčovou energii, kterou nezvládla, její úkol, který předčasně vzdala, byl o "převzetí iniciativy, díky probuzení, díky probuzení osobní zodpovědnosti, prostřednictvím tvůrčí nezávislosti". Měla zahodit všechny pravdy, zkušenosti, moudrosti "patřící jiným" a vydat se svojí cestou, plnou výzev a testů, aby si našla své zkušenosti a pravdy, které vedly "k JEJÍMU srdci". Měla si podle svého zadání při nerespektování svých darů projít "trnitou cestou". Dar "probuzení, jasnost, porozumění, ambice, morálka, vynalézavost, schopnost začínat stále nové věci, čich na to správné, uvolněnost", mělo být výsledkem její cesty, kterou nedokončila a pokud by vydržela do svých 50ti let, mohla žít konečně spokojeně a život by jí "vrátil" v dobrém vše, co musela na své cestě za PROBUZENÍM vytrpět.
Tím, že nerespektovala své schopnosti, ať už byly komplikované čímkoliv, nedosáhla na svoje "nejlepší období", které měla "za dveřmi"...
Škoda, že nedostala od někoho na sebe takovýto náhled, třeba by ta "naděje", která byla na cestě, by ji více vyburcovala ke své vlastní "síle"...

Najdise.cz » Muse Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Samanthaa, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Ahoj, omlouvám se, že se vám pletu do diskuze, ale nedá mi nereagovat na tyto věty:
-----------------------------
Takže každý jsme byli oběti svých obětí (rodičů).Jde o to kdo ten řetězec uzavře a zamezí,aby se dál projevovaly tyto věci.
----
Když člověk převezme za svůj život zodpovědnost,začne se vymaňovat z role oběti a začne na sobě pracovat najednou se cítí svobodný.
Už se ho nedotýká chování ostatních viz většinou podmíněná láska od rodičů,partnerů atd.
Začne dávat svobodu ostatním i sobě.
----------------------------------
Ve vývojové psychologii se učí o tzv. Systému otevřených a zavřených dvěří." Nelekejte se - je to jen název

Jde o to, že pokud má člověk v sobě nezpracované emoce plynoucí z nějakého emočního zážitku, který nechává šrámy na duši (strach, zloba, nenávist...) tak zhruba po 7 letech mu život přihraje podobnou situaci, aby si své emoční stavy vyřešil (poté co se mu již první dveře zavřely, otevře mu život druhé - jiné dveře). Vyřešení tady nespočívá pouze v rozklíčování původního problému kdy "duševní šrám" vznikl za jakých okolností, nestačí problém jen pojmenovat, člověk musí tu situaci zpracovat tak, že jí porozumí,pochopí pohnutky a vypořádá se vnitřně s aktéry, např. že jim odpustí a to nejdůležitější- pro sebe si ji taky vnitřně zcela vyřeší, t.j. zapracuje na sebe tak, že již k té události nebude nic cítit, stane se pouze pozorovatelem té události. Bez toho by emoce neztratila svoji moc a dále by ovlivňovala psyché.Pokud člověk nevyužije první otevřené dveře, tak se problém táhne dál do dalších otevřených dveří a nabývá na intenzitě. Někdy to trvá i několik roků, něž si to člověk vyřeší.
Udělala jsi to úplně perfektně a jak jsem četla, bez cizí pomoci a v podstatě hned jak to jen šlo.

Najdise.cz » Madahi Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Samanthaa, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Hezky jsi to rozebrala.

Najdise.cz » Samanthaa Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Madahi, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Díky, škoda však, že už to ničemu nepomůže...

Falkenstein » shakti11 musím se usmívat jak zjednodušujete spádovost života az koncentráky asi taky nesli odpovednostsamy ti co šli na jatka ignorujete těžiště ostatního vlivu a ten nedelal jen Rychtář Macura a media ale taky její zemřelí otčím celý kontrast viditelných a neviditelných individualit Iveta sice odmitala léčbu atd ale taky samy ti co jí chteli pomoct nenašli učinné slova a které by vedli k temto krokům važte slova soudu nad jejím činem aktu obeti pro společnost každý máme nejakou cestu ale věřte že individualizmus za sebe sama nás jen neovlivnuje inkarnace není vždy dobrovolná a okolí které nás obklopuje taky není vždy zdravé a odejít se vždy nedá po bitve každý generál a smutný osud proroků když se jejich viye naplní a hlopý prorok pro toho když jakoby jeho vize nenastane třeba z důvodu toho že mezi tím vykonal vše proto aby se to nestalo příčiny a důsledky jiných nás můžou sestřelit i v případe kdy nám je jakoby vše jasné měřit složitost života svým pohledem mužeme tehdy když se přiblížíme do mysli toho druhého Tlačit do odpuštění někoho - to nejde. To musí chtít člověk sám. ale taky kvůly tomu nemusíme sedet nečinně na zadečku a neříci k tomu nic

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Madahi, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Můj pohled a hlavně zkušenost je následovná. Každý z nás je jiný, má jiné podmínky pro život, jinou minulost, jiné nastavení, které mu bylo při narození dáno a všichni jsme vybaveni tak, abychom to zvládli (ne třeba lehce,ale nějak snesitelně) a to všechno dohromady tvoří nějaký celek, se kterým je nutno počítat a nedá se to úplně od sebe oddělovat. Už o tom tady bylo hodně napsáno a spoustu dobrých věcí, které jsou pravdivé, které fungují, ale je to opravdu hrozně individuální.
Já mohu říci pouze svoji praktickou zkušenost, když pracuji s člověkem, který řeší nějaký problém (jako měla třeba Iveta) nebo se dostal do situace, kterou nezvládá a týká se to všech různých problémů, od skoro banálních až po opravdu vážné (anorexie, bulimie, zneužívání, sebepoškozování, pokusy o sebevraždu, rozvody, nevěry, nezaměstnanost, nemoci, rozpory s tchýní či kolegyní v práci...). Je jedno, co člověk řeší, vždy je to pro něj to nejbolestnější. Je třeba vytvořit nejprve "maximální" prostředí důvěry a respektovat fakt, že je to na dobrovolnosti a že slovo "musí" člověk na čas zapomene (pokud už nejde o život, tam je situace jiná). Nikdo nic totiž nemusí, měl by chtít. Nemůže se vyléčit člověk, který sám nechce, to člověk plýtvá jak časem, tak i energií. Pokud klient ucítí, že ho člověk neposuzuje, nekritizuje a neodsuzuje, že ho přijímá, které však není možné pokud si lidé energeticky nesedí, neladí spolu. Nemůže to člověk ani hrát, nemůže se přetvařovat, musí to z něho "čišet" a ten klient to buď cítí nebo ne. A na tom záleží, zda se mu klient hned, později či až nakonec otevře a dovolí tomu člověku, ať už je to lékař, terapeut... nahlédnout do svých trápení a projít s ním celou svou bolest třeba až k odpuštění. A dle mých zkušeností, pokud se podaří odpuštění, je to moc osvobozující a podle zpětných reakcí klientů vidím "výsledky" a tudíž mohu vnímat, co pomáhá. A pokud se to týká dětí, je to ještě náročnější, získat si jejich maximální důvěru a zase "přirozenost", bez přetvářek, to platí, děti to vycítí okamžitě. A pokud vezmu oblast zdravotnictví, často si psychiatra nebo psychologa nemůžeme vybrat (všude se čeká a týká-li se dětských psychiatrií a psychologa často i 3 měsíce), tak lidé jdou tam, kde je vezmou nejdřív a pokud mají štěstí sami si vyberou. To ovšem nezaručuje úspěšnost. Musím z vlastní zkušenosti říci (měla jsem možnost pracovat s psychiatrem i psychologem a vidět práci a výsledky, které to přinášelo), někdy se to podařilo a často také ne. Člověk by měl mít na takovouto práci dostatek času, aby na něj nedýchalo dalších deset klientů v čekárně, což v dnešní době je často nereálné. Problém psychiatrických léčeben a nemocničních oddělení je ten, že je to neosobní, i přesto, že jsou tam třeba kvalitní lidé, kteří práci odvádějí dobře a se srdcem na dlani. Každý člověk, obzvlášť, když má problém je velice přecitlivělý, vztahovačný, zraněný a sebemenší chyba naruší celý proces nápravy. Člověk, který chce pomáhat nemůže podceňovat volená slova, tón hlasu, gesta, svoje vnitřní pocity, výraz v tváři, prostředí..., pokud je to o přirozenosti, je to úspěšné.
A člověk nesmí zapomínat i na to, že aby si člověk leckdy nechal pomoci, je nutné k tomu "dozrát" a něco lámat přes koleno nejde. Pro každého nazraje čas jindy, kdy na něco uslyší nebo na někoho uslyší, kdy se to k němu dostane a on to opravdu zaslechne.
Proto v této diskuzi nejde ani o to, kdo má pravdu. Jedna pravda neexistuje, co člověk, to jiný pohled.
Důležitý je výsledek a jestli se k němu dostaneme zprava nebo zleva je jedno, protože výsledek je jen jeden "uzdravený nebo nemocný", "probuzený nebo uvězněný ve svých bolestech a emocích"

Muse » Madahi Vystihla jste to přesně.
Není důležité jakou cestou se člověk ubírá k uzdravení,ale k jakému dojde výsledku.A pokud je výsledek uzdravení tak je to dobré :-)

Najdise.cz » Muse Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Madahi, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====