Víra jako způsob pohrdání ostatními - Diskuze a zkušenosti

MG34 » Áta22 Ano, je to výrazně silnější u "zaslepených fanatiků".

Nicméně v malé míře je to přítomno i u těch "umírněných" - ve chvíli, kdy přejdou ten bod zlomu, když už na téma své víry nepřipustí otevřenou diskuzi (nejsou otevřeni změně postoje na základě cizí argumentace).

tronco » MG34 zjistujes?

MG34 » tronco Tohle nespadá do kategorie "nezjistitelného", takže nemá smysl se kolem toho vůbec bavit stylem věřím-nevěřím. Jestli ti jde o tohle...

Áta22 Promiň, ale to je asi hloupý/mylný objev. Něčemu věřím, mám v něco víru, ale v podstatě o ní nikdo neví; je to moje osobní nastavení, cítění a zkušenost; nemávám s ní, jako mečem ve válce. Myslím, že takových lidí je víc a houbelec nám záleží, co na to ostatní. O pohrdání jinými lidmi to vůbec není; naopak. Lidé s vírou si jdou po své vlastní cestě absolutně sami, nenásledují žádného mistra ani učení.
Asi popisuješ zaslepené a fanaticky věřící?

tronco Neverim Tvemu objevu.

MG34 » vibe Důvěra není postavena jen na emocích, ale např. i na zkušenostech anebo na přání. Od tohoto místa (důvěra) dál to máš blbě.

Úplně pominuls mechanizmus "přání je otcem myšlenky" Asi to smažu

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele vibe, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
vezmu to hodne zesiroka a hodne obecne - doufam, ze me nesmaznes, jinak bude sekec mazec(vyhruzku davam explicitne na zacatek)

ano, tomu se rika skepse, coz je produkt vedomi
synonymem ke slovu vedomi muze byt klidne i to tebou pouzite sluvko agnosticismus

naproti tomu vira - je pouhym produktem intelektu a k tomu navic jeste i je jakymsi odleskem(polarizovanym svetlem) "duvery"

a "duvera" narozdil (od ciste) intelektualni viry, je emocniho charakteru - pocit bezpeci atp.

a prave ta emocni slozka tam v tom hapruje

lide verici, si casto pletou tyto pojmy - duveru (emocni) si zamenuji s virou (intelektualni)
je to takova kompenzacni hra (politika) mysli neosvobozene od emoci

no a to pak dela hodne neplechu

z urciteho hlediska je mozne tento fenomen nahlizet i - jako vztah emoci a myslenek - ve smeru: od emoci -- k myslenkam

jakoze emoce ""jakoby"" generuji myslenky - tento proces probiha napr. ve spanku, kdy ve stavu sneni dochazi ke generovani myslenek na zaklade pouhych emocnich pocitu

a ten samy jev je mozne pozorovat napr. i u lidi s tzv. schizofrenii


a k te tve otazce v zaveru - tou ja se vubec nezabyvam - pro me s.acky zustavaji s.ackami - i kdyz nebudes mi to asi verit, ale kdyz mi bylo neco malo pres 20 jsem v Praze pomahal zakladat jednu evangelizacni cirkev, bylo to ale za ucelem, ze jsem si chtel dokazat, zda je mozne nekoho zmenit pomoci argumentu
a hadej, co jsem zjistil? ne
ti lide v te cirkvi byli intelektualne lepe vybaveni, zdatnejsi nez ja - vesmes studenti mediciny
ja vyhraval na vsech frontach - temer bez boje - a ani prd, nehnul jsem s nikym

tedy pohrdani to neni - i kdyz se to tak jevi - je v tom jen jista davka vztahovosti(mineno jako protiklad odmerenosti/odtazitosti) pochazejici z emoci - ktera se pak navenek muze jevit treba i jako bezohlednost, ovsem ve smyslu sebestrednosti(nikoliv jako bezohlednost ve smyslu pocitove odmerenosti) - napada me treba priklad Jima Jonese - jestli jsi o nem nekdy slysel - navenek sobecke prase, ale pretekajici vztahovosti, coz muselo do znacne miry imponovat jeho pricmrdovacum (i kdyz potom asi uz ne)