Svět chce být klamán... aneb tíha pravdy - Diskuze a zkušenosti

Buddha/2 » Freja Tak už jen ty diamanty

No, po tom co napsaly ty 3 chytré holky přede mnou už asi není co dodat, ale myslím si, že zrovna Ty ani nic dalšího nepotřebuješ. Možná trošku času a nebo poslední kapku ... kdo ví

Freja » Freja aneb...výňatek z nedělní návštěvy u příbuzných :

bratránek : tak co u tebe novýho?
já: nic publikovatelnýho ..

Freja » Buddha/2 to znám Chosé nepřijel

jsem si pak vzpomněla, že jsem vlastně viděla pár dílů Divokýho anděla
ale nějak si nemůžu vzpomenout na nic zásadního z děje
a hlavně nevim, za kterou postavu bych byla páč tam si myslim už padesátnice tyhle hovadiny neřešily seděly na sofa s diamanty na krku a intrikovaly, jak se na jejich věk a postavení sluší...

Buddha/2 » Freja Tady máš zkrácenou verzi

https://www.youtube.com/watch/…

Buddha/2 » Freja Jak v nepříznivém čase?? Ony běží pořád, klidně i několik let v kuse

Já kdysi přetrpěl nějaký ten díl a došel jsem k závěru, že se v tom plácají příšerným způsobem, proto to používám jako odstrašující příklad. Sice je mi jasné, že v nekonečném seriálu nejde o nějaké rychlé řešení , ale o to líp je tam vidět všechny možné (a snad i nemožné ) způsoby jak se mu úspěšně vyhýbat

Freja » cimi cvičiště...teoreticky...všechny životní situace se dají označit za cvičiště

Freja » thééé Jo, přesně...emoce, city, potřeby, jistoty...to jsou ti hráči.

Freja » Buddha/2 To bych se ráda podívala, jak to řeší v Argentině , ale obávám se, že tyhle telenovely běži v pro mne nepříznivým čase...

cimi » Freja Hmm ale ona to moc filosofie není, to je život. Tady ty trojúhelníky jsou sranda, ono totiž přílišná touha po splynutí a naplnění v konfrontaci s tímto reálným hmotným světem (versus pravda) sama o sobě zamlžuje vnímání. Někdy si člověk lže sám do kapsy když chce vědět jak to doopravdy je. On to totiž musí v prvé řadě vědět uvnitř sám sebe. Spoléhat se na výroky druhých je velká iluze.
Já osobně beru trojúhelníky jako cvičiště pro pochopení lásky k sobě. Nic víc nic míň. Většinou se časem někde nějaký nedostatek najde. Ať už ze strany kohokoliv zůčastněného vůči druhému, nebo ze strany zůčastněných sami k sobě. To je podle mě poselstvím bez ohledu na to jak to dopadne. To je ve své podstatě totiž úplně jedno ; )

thééé » Freja
myslím si, že v tomto případě nejde až tak o pravdu. Pravda mi přijde takový jako mužský aspekt života, je ohraničená, a je to něco jako pravidla a fér play hra.
Tady jde o říznutí do živého, o to, ať jsme citliví, upřímní a umíme si vykomunikovat emoce (což považuju za nadpřirozené schopnosti )
V tomto případě, a když jde o srdce, emoce, o to co chci, co potřebuji, co dál.. je to daleko složitější, těžší, a na dlouhou trať.
Navíc "křižovatky" nás potkávají proto, aby jsme se dostali jinam...takže asi je normální, že v tu chvíli nevím, nevíme, a že to chce víc času.
To téma - uvědomovat si, co chci... to asi nějak souvisí s vlastními potřebami, a to už jde do tématu dětství a dítěte, a jak to máme nastavené, nebo pochroumané.

"řekni mi to na rovinu, ať v tom mám jasno."
tak brzké projasnění

(je možné, že "pravda" v tom udělá závěrečný črt, je definitivní, proto to asi odkládáme..ale znám lidi, kteří neslyší, ani když jim to řekneš přímo..to jsou ty emoce, které zkreslují realitu)
(jo a mmch. pro někoho je pravdou to, že chce žít v mlžení, oklamávání, zakrývání, je na to zvyklý a přijde mu to jedinný prostředek k přežití, vidí v tom bezpečí..ostatní ho děsí, jednu osobu takovou znám )

Buddha/2 » Freja Njn, možná na argentinskou telenovelu

Freja Jo, tak vy jste mi to pojali krásně filozoficky

Já měla na mysli úplně praktickou záležitost, tak ok, s pravdou ven....
Když se ocitnete (život přináší různý mňamky, ať chceš nebo ne) v situaci
partnerskýho x-úhelníku, který si žádá řešení, tak k rozhodování potřebujete
informace, to je základ...
Jak se budete rozhodovat na základě nepravdivých informací?
To nedává smysl..

Při bližším ohledání jsem teda zjistila, že:

Někteří nevědí sami, co je pravda a co ne, protože vyznat se v sobě samotným je pro ně dost velký peklo, pak se těžko orientují v nastálých situacích, kde figuruje více lidí.

Takže..od "chci vědět pravdu" je během pár dní blíž k tomu "radši mi lži, protože pravda mě moc bolí"...ale "přesto se zeptám, protože nejistota je hrozná"....

Takže po 3 měsících zmatku je pro většinu zúčastněných nejvýhodnější
odklad řešení, protože svátky, atd.
A teď v tom žij...
Tak já už teda nevim, komu můžu co říct, abych do někoho nedej bože neranila a momentálně to vypadá, že jsem jediná, kdo
říká - řekni mi to na rovinu, ať v tom mám jasno.

Zbytek světa chce být klamán, v bláhové naději, že po novým roce se to nějak samo...nebo co

No dopr...tohle snad není ani jako zápletka francouzskýho filmu uvěřitelný.

pimon Každodenně se s tím setkávám, obligátní otázka mé partnerky: "máš mne rád" Tak jsem se naučil být kreativní a obmněňuji odpovědi. Pochopitelně v případě odpovědi nežádoucí mám v zásobě zdůvodnění zlehčující danou situaci, v krajním případě zdůvodním: "no přeci se nebudu stále opakovat, to by bylo nudné"

thééé » Freja No právě, věta, že pravda je relativní, je absolutní pravdou
...
všímám si lídí, kteří tvrdí nebo vykřikují, že každému řeknou všechno na rovinu a říkají pravdu každému do očí.
Ale je to podle mě jinak - těmto lidem většinou chybí schopnost chtít vidět věci z úhlu toho druhého, jejich myšlení je předpojaté, a tím pádem je ani komplexnější pohled nezajímá, nechtějí vědět, jak to asi je, protože "oni ví" a nechtějí se ohýbat..
...
jinak mě k tomu napadá hodně věcí..kdy je pravda jen kritikou a vlastní neustálou nespokojeností...kdy vzniká přecitlivělost na jiný názor a kritiku...proč se bojíme vyříkat si věci na rovinu)...jak se dá všelijak utíkat před pravdou...jak jde názor říkat citlivě, a pak je lepší pravděpodobnost hlubší komunikace ...jak pravda v případě něčí obrovské bolesti nemá vůbec smysl..jestli má nějaký smysl říkat tu moji pravdu..atd..

Hustokrutě obscénní Morti » Freja Ja sem tu kdysi davno mela takovej filozofickej zachvat na tema "absolutni pravda"....jak to probihalo si uz presne nepamatuju ale dospela sem k tomu, ze neco takovyho neexistuje.
Vzdycky je tam nejakej osobni pohled, postoj toho, kdo ten nazor vyslovuje. Vybavuju si, ze sme tenkrat rozebirali, ze ani tvrzeni, ze je noc, neni tak uplne pravda, protoze nekde jinde na zemi je den...ze je nekdo mrtvej taky uplne neni pravda, protoze jeho duse zije dal a nekomu to staci atd atd.

Háňa* Tyhle hry nehraju. Kdo mi položí otázku, tomu zdvořile, ale pravdivě odpovím.

Freja » Sosna zvlčelý no právě...když zloděj křičí CHYŤTE ZLODĚJE...

Freja A teď mė napadla ještě jedna myšlenka...
Co když PRAVDA je tak šíleně subjektivní, že ani já, ač jsem na vlastní oči něco viděla a nechápala, můžu být klamána tím, co se mi přdkládá, vzhledem k tomu, že sama možná nemám úplně všechny objektivní informace...?

Tak ďíky za myšlenku, že nám věřit jem sama sobě...a jak je pro mne přirozené..půjdu tý pravdě naproti ti a zkusím oslovit i druhou stranu, možná to bude překvapivý...

a možná dostanu po čuni..nevadí

Freja » Buddha/2 no úplně nevim, jaký má nohy, ale ňák chodí...tvl asi rychle...nojono, tak ta MOJE má asi hnáty po mně

Freja » Hustokrutě obscénní Morti Máš to dlouhý!
Ale jsem ráda, že jsem to nakonec dočetla
Fakt dobrý! ...njn, Mortička

Buddha/2 » Freja Tak to je dobrý, současně a zároveň v přímém přenosu .
Ale nemusím nic měnit, je to napsané obecně a ať si z toho každý vezme co chce .

Jako že i pravda má krátké nohy ?

Freja » Korzárka Pohodlnost a strach....

děvčata, máte úplnou pravdu

( aneb, jak říkal Luděk Sobota "Když nevim, tak nemusim )

Freja » Sosna zvlčelý

Freja » Buddha/2 Ono se to netýká jen mě, já to teď mám spíš v přímém přenosu s jedním štírem a jeho přítelkyní a hlava mi to nebere...a protože se nám ve stejný večer, téměř v jednu chvíli tohle stalo oběma, tak jsem z toho měla
divnou hlavu.

Jenže to moje ujištění (vyžádaná lež) prasklo hned následující den, typicky jak se to stává mě, že se pravdu
dozvídám náhodně, ale vždycky mi přijde, tak mě to dohnalo tentokrát opačně.
Ale to je vlastně dobře, páč se ukázalo, že ten můj přístup je
jednodušší....

Hustokrutě obscénní Morti Docela sem se musela zamyslet ...a ted nevim, jestli ses pripravena slyset pravdu

Ale vazne...mam 90.letou babicku, ktera je mistrna manipulatorka, coz mi vic jak 20 let neuveritelne sere. Nerekla sem ji to a milosrdne mlzim a kroutim se a alibisticky se vymlouvam.
NICMENE, diky tomu, ze sem tomuhle byla dost intenzivne od detstvi vystavovana, dost dlouho sem to automaticky delala vuci vsem.
To, ze sem s prvnim klukem chodila (skoro rok ) jenom proto, ze mi bylo blby mu rict, ze nechci, myslim mluvi za vse
No ale tak prosla sem si tou "trasou", kdy mi to doslo, uvedomila sem si CO to je a PROC to je a momentalne si myslim, ze to nedelam. Reknu si svoje v pokud mozno mirnejsi forme - tedy pokud sem tazana...i kdyz poznam, ze mi nekdo maze med kolem , tak pokud me to nejak neposkozuje a nebo pokud prave nejsem tazana, odmavnu to.
Ale uz sem i "dokazala" nekomu koho sem povazovala za blizkyho proste rict NE, ten cas uz je pryc, kontakt s tebou pro me nema vyznam....ale bylo to tezky teda...(nebyl to partnerskej vztah aby to nevypadalo, ze doposud sem se rozchazela stylem "jdu pro rohliky" a pak uz jednoduse neprisla )