Diskuze, Diskuzní fórum

Sosna zvlčelý » Buddha/2 Si ji alespoň vychutnej! Tu kočkoládu!

Sosna zvlčelý » Bosch To by ses divil. Znám takovou. Ta ti rozjede celou škálu emocí, mezi nimiž přeskakuje, že za chvíli úplně ztratíš přehled, jakou roli právě hraje.
Ale hlavně, alespoň pro mne to platí na 100%, s ní nejde vydržet! Zvláště jako chlap ne! Z toho by se po! Ta to chrlí s kadencí ta-ta-ta-ta-ta! Myslím ty emoce a jejich servírování navenek.

Ovšem pravdu asi máš. Ona je to fakt jen herečka. Ona to neprožívá, jen zásobuje okolí. Ven chrlí právě emoční obrazy. Jinak o tom vypovídá i její recepce Merkura v Raku.

Sosna zvlčelý » polednice Toto není zprasení, toto je zde povoleno a vítáno.

Sosna zvlčelý » Najdise.cz Pro mě je vážka milá návštěva. Zvláště tato.

Transformace... Nevím, jestli potřebuji zdůrazňovat transformaci, nebo ji i jen připomínat. Lidé to možná nevidí, ale já si transformuji celoživotně.

Sosna zvlčelý » thééé K vážce jsem Ti psal a ten klíč, no...
Zámek šel prostě ztuha a u klíče se projevilo, že to byl šmejd. Myslím materiál. Poučení z toho plyne, že opravdu se nevyplatí u náhradních (tyto byly přidělávané) klíčů šetřit na materiálu.

Sosna zvlčelý » aktigram Já dokonce výslovně nechci mít vše pod kontrolou. To není můj styl.

Sosna zvlčelý » Krok Já myslím, že to je naopak srovnatelné! Každopádně krásný neobyčejný příběh obyčejných dnů. Příběh o umění vidět víc než jen papír.
Jo a neodpustím si toto: https://www.youtube.com/watch/…

Sosna zvlčelý » Freja Tak Luna komunikuje spíše emočně, než nějak... komunikačně.

Pokud jde o Lunu (planetu) zcela bez aspektů, tak skutečně na to jsou dva protichůdná pojetí. Jedni tvrdí, že taková planeta působí nerušeně, může se rozvinout bez omezujících vlivů jiných planet a to plně v souladu s povahou znamení a projeví se to v oblasti domu, v němž je.
oproti tomu jiní tvrdí, že taková planeta v podstatě "zakrní", protože nemá podněty k rozvoji, chybí jí vzruchy. A projevit se pak může pouze při tranzitech atd., ale to už je zakrnělá.
No nevím, jestli domicilní planeta zakrňuje, když je ve své síle. nakonec to ať si určí každý sám dle svého radixu a jeho výkladu, zda vliv takové planety cítí, nebo nikoliv.
Také bychom neměli v případě absence silných aspektů podívat se po aspektech slabých. Ony jsou také přenašeči energií, komunikačními kanály. Ono skutečně bez aspektu nebývá moc časté.

Jinak ale z vlastní zkušenosti mohu říct, že můj Jupiter jako kdyby ani nebyl. Ve vědomé rovině jej vůbec neznám. Dokonce i jeho tranzity se mi nedaří podchycovat, kdykoliv nějaký významný tranzit Jupitera (přes Jupiter) probíhal, nestalo se nic. Což je však otázkou, zda za to může absence silných aspektů (nějaký slabý by se našel), nebo konjunkce s černou dírou, jež saje a saje.
Ale jelikož se považuji za dítě štěstěny, opravdu nepůsobí? Není to jen moje neschopnost jej vidět? (Vojtovi Jupiter ukazuji z večera na jihu každý večer, když je jasno, takže ho vidím. )

Takže zase jsem ti nepomohl.

Sosna zvlčelý » Mici Angóra Počkej, studenou vodou...
Alespoň u pánů ne! Prý to podporuje hemživost. Bude jich víc!

Sosna zvlčelý » Tralalala100 Někdo tu psal, že 7. dům vypovídá spíše o vnímání partnerství. Asi jo. Tedy určitě. To dost odpovídá.
Jenže já své vnímání partnerství, své potřeby v tomto směru znám a znal jsem už dávno. Není v nich zásadních změn. Prostě člověka jeho rodina nějak utvářela, viděl (ne-) fungování rodičů... A když je vržen do světa, už nezmění postoje. Jen uvědomění. Může si uvědomovat stále více a více, což ho občas přiměje, aby postoje přehodnotil. Přehodnocení však stále ještě není změna, k té je ještě dlouhá cesta.

A možná díky svým postojům, které jsem měl dosti ujasněné (bráno subjektivně) a znal jsem je, mohu toto ztotožnit s partnerkami.
Ty opravdu zásadní byly 3. Všechny byly ve znamení Býka, kde mám descendent - sedí. A hlavně vidím i další shodu, která se stupňovala, protože 1. odpovídala descendentu (Býk), 2. descendentu a jeho vládci (Býk s Lunou ve Štíru), u 3. opět desc. (Býk), vládce (asc. ve Štíru) a energeticky navíc její Luna na mém Slunci v Kozorohu (těsná konjunkce - jako hezké, ale "nutit" její Lunu do Kozoroha, to jsem tedy saďour).
A přestože u mě sedí, neberu to jako dogma. Jen osudová náhoda.

Sosna zvlčelý » borkavan Co je to karmicky vyřešit?

Minulost vyřešit nejde, ale můžete vyřešit to, co je teď. Tím určit svoji budoucnost.
Nemyslím, že je důležité hledět na to, co bylo, proč bylo... Nějak něco bylo, to ano, může to být zajímavé z hlediska poznání, poučení. Ale s tím se už nic víc udělat nedá. Se současností ano. Bohužel někteří lidé současnou šanci promrhají tím, že hledají v minulosti a mezi tím se ne moc uspokojivá přítomnost může zhoršit natolik, že už "dobrého výsledku" není možné dosáhnout. Promění se v budoucnost. Vlastně je to odvádí od řešení problému.

Držím Vám palce, ať problém dokážete vyřešit a vše se zlepší!

Sosna zvlčelý » Mišple Já bych dokonce zde nepoužil možná pouhého výrazu zidealizovaná matka. Myslím, že ona na tom dokázala cíleně pracovat, vytvářet kolem sebe jakousi aureolu božskou včetně toho, že "mamince se nesmí odmlouvat, maminka má vždy pravdu, maminka je vždy na prvním místě"! Ze asi ani nevystačíme s pojmem "mamánek", toto je trošku jiná verze, ač by se tak mohl na první pohled jevit.
Nevím, proč na mne z toho ty pocity lezou. Dokonce za ten konflikt někde v pozadí kdyby mohla matka, by mne nepřekvapilo. Aby pak mohla přijít a říct: "Vidíš, maminka..."
Vztah s otcem by možná stál za to urovnat a být v souladu, aby cítil konečně pevnost ve své mužské energii. Dokud to mezi ním a mužskými předky nebude v souladu, dokud zde bude jen náznak nějakého odmítání, nebude se moci plně tato síla projevit. Ať si otce vezme zpět!

Sosna zvlčelý » player Připomenul jsi mi jednu příhodu (pouze odposlechnuto, neznám osobně, jak se ženská rozčilovala, že její přítel zapomněl na její narozeniny (nebo svátek, nevím). A její kamarádka ji utřela se slovy: "Jestli Ti to nedošlo, tak tvůj chlap ti dává každou chvíli něco jen tak. Která jiná ženská tohle má? Které chlap přinese každý týden kytku a sem tam nějakou drobnost? Tak se nechovej jako kráva, že právě k narozeninám ti nedal nic, když vidíš, že na tebe myslí neustále!"

Sosna zvlčelý » Drahomiluše Kdybych byl kamarádem nějakého takového kamaráda zapomětlivého, tak pokud bych věděl o narozeninách (svátku) jeho ženy, asi bych mu jako kamarád dva dny předem jeho ženu připomenul. Jsem přece (považuji se za něho) kamarád.
Sebe bych nepřipomínal.

A jak jsem výše psal o té ctnosti, tak pokud je to kamarád, má určitě i jiné ctnosti, kterých si cením. Přece se nikdo nekamarádíme s někým jen proto, že nám nikdy nezapomněl popřát, ale přitom je to .

Mimochodem vím, že jsem mezi chlapy spíše v menšině. Chlapi zapomínají, protože svátky (narozeniny) jejich blízkých nejsou pro ně tak důležité. Případně spoléhají, že jim to někdo připomene.
Když vlezete (samozřejmě se souhlasem) do peněženek svých drahých manželů, mužů a partnerů, milé dámy, najdete u velké části z nich mezi různými "poklady" (my sami ani nevíme, že to tam máme) nějaký ošuntělý papírek, kde budou napsány narozeniny vaše i vašich dětí atd. Jenže muž se na něj často nepodívá včas. Prostě si nevzpomene, že by se měl občas podívat. Takže pak to využije jen někde na úřadech, když tato data má uvést. Alespoň k něčemu ten papírek je dobrý.

Na druhou stranu se mi za 40 let mého života stalo letos snad poprvé, že jsem zapomněl popřát tátovi včas k narozeninám. Přál jsem mu až o den později. To mi byla i hanba. Ovšem když si uvědomím, co vše jsem ten den dělal, jak náročný den to byl, v jakém období a v emocích... Já to prostě chápu. Ten den bych byl schopen zapomenout i na to, že Khali má narozeniny (naštěstí neměla). Na kohokoliv. Opravdu jsou i takové dny. A proč by je nemohl mít i někdo jiný?

Sosna zvlčelý » Drahomiluše Já nevím, jestli bych radil...

Mám kamarádku. Má narozeniny dva dny po mém svátku. A vůbec by mne nenapadlo jí nepopřát, protože ona dva dny před tím mi nepopřála (a to nejednou).
Někdo si myslí, že pamatovat takto na své blízké je ctnost. Ano, myslím si, že je. Ale na druhé straně si pak někteří myslí, že zapomínat na ně je nectnost. Ne, já bych to tak nutně neviděl. Nemusí to být vždy v protipólu, ctnost vs. nectnost. Co my víme, jak a čím byl dotyčný ve své mysli zaneprázdněn? Určitě nezapomněl úmyslně. Nebo si snad někdo říká: "Já na Tebe schválně taky zapomenu!" No tak to není zapomenutí, to je úmysl.

Nevím, jak to mají ostatní, ale já nepřeji druhým z pocitu nějaké povinnosti. Ve skutečnosti to dělám sám kvůli sobě. Já jim prostě popřát chci. Možná je to až taková vnitřní potřeba (nikoliv povinnost). Skoro až duševní hygiena.
V blízkém příbuzenstvu mám takový případ. Bratr. Nechoval se vždy tak nějak ... úplně správně. Na druhou stranu by možná bylo vhodné říct, že se nechoval "podle očekávání druhých". Narušilo to dost komunikaci. On nekomunikuje. Nepopřeje nikomu k narozeninám, svátku, neodpoví na mail, SMS, telefon neustále vypnutý (není jisto, že neblokuje vybraná čísla)...
Postavili jsme se k tomu různě. Někteří rezignovali, případně ho přímo odsoudili. Jiní se snaží a je vidět, jak se kvůli tomu trápí. Třeba pro mámu je to velmi těžká situace.
Já jsem zjistil, že mám potřebu mu popřát. A alespoň čas od času dát o sobě zprávu. A vím, že neodpoví. Odpověď by mne velmi potěšila, ale respektuji plně jeho právo nereagovat. Nakonec on vůbec nemusí číst, co já mu napíšu. Ale já mu zase mohu napsat, co chci, když tu potřebu mám a cítím. Dělám to kvůli sobě! Já to potřebuji! Už pro ten pocit, že jsem ho neodepsal, nezlomil nad ním hůl. Protože ho nemám rád kvůli tomu, jestli mi nezapomněl popřát, ale kvůli tomu, že je to bratr. A že dětství jsme měli společné a ač jsme se občas poprali, hádali se, nadávali si... Jenže taky vím, že mě jako starší kolikrát i bránil. Že mi vymýšlel i programy, co dělat, tahal mě na skálu, lezl se mnou (přes zákazy rodičů)...
A nelze opomenout ještě jednu věc, že to ukazuje i na duševní rozpoložení. Mám já mu mít za zlé (a fakt ho neomlouvám, já vím o jeho stavu), když je v takovém stavu, že na toto vůbec nedokáže pomyslet? Kdo je na tom hůř? Kdo je schopen ještě myslet na následky, nebo ten, kdo už na ně ani nemyslí přes své bolesti?
I kdyby se nikdy už neozval, tak tohle vše nejde vzít zpět! A já nepotřebuji, aby mi přál. Já potřebuji za sebe popřát jemu, protože je to o mém vztahu k němu. A kdybych na to rezignoval, popřel bych sám sebe.
Nikdo nemá povinnost. A nikoho si tou povinností nemůžeme zavazovat. Měli bychom vědět pouze, zda máme tu potřebu sami za sebe. A pokud ano, tak ji určitě nebudeme ničím podmiňovat.

Sosna zvlčelý » Lupi Já bych možná měl jen jednu poznámku k té uhelné elektrárně. Sice ne Počerady, nýbrž Chvaletice, jež mám 8 km za domem.
Před pár měsíci proběhla blokáda elektrárny ekologickými aktivisty, jež upozorňují na problém, o které i já jako naprosto neorganizovaný neaktivista vím a vnímám jej.
Jsem velmi vzdálen myšlence, že by se tato funkční elektrárna měla zavírat, což by vyhovovalo právě aktivistům! Nejen proto, že dává práci lidem v okolí, ale protože zkrátka je funkční, provozuschopná. Ale nemohu si nepovšimnout toho, že elektrárna neustále výrazně překračuje limity. A pak zažádá na kraj o povolení na dalších x let vypouštět více (ani nevím čeho, kdo bude chtít, jistě články dohledá). A něco zaplatí, to pochopitelně.
A mě na to s prominutím sere to, že krajští ouřadové pokývají hlavou, na jedné ruce varovně vztyčí prst (ty ty ty), druhou rukou shrábnou peníze. A kterou z těch dvou ruk pak hlasují pro povolení, to už fakt nevím.
Má otázka k zamyšlení zní: nebylo by lepší jim (elektrárně) zarazit konečně nadlimitní emisní povolenky a tlačit ji k další modernizaci, aby toho svinstva vypouštěli méně? Myslí si snad někdo naivně, že nemají dostatečně vysoké zisky, aby nemohli investici provést namísto nakupování nadlimitních povolenek? (A asi i nějaké částky stranou, ale to je jen spekulace, nicméně nedělám si iluze po tom, co mi jednou jedna dosti vysoce postavená osoba doslovně řekla: „Kdyby se neuplácelo, tak se tady nic nevybuduje!“)

P.S.
Osobně znám pár lidí, jež v této elektrárně pracují, jeden z nich i na vysoké pozici, který se nijak netají tím, že „není problém, který by peníze nezamázly“.

Nicméně to už jsem se vzdálil od tématu Gréty, ke kterému nemám moc co říct. Názor na ni sice mám, ale... Neznám ji. Znám jen mediální obraz (z různých zdrojů různý).

Sosna zvlčelý » thééé Uhrovu uhrovatou uhorku?

Sosna zvlčelý » Wiké rád si každý přijde k svému
tlustá dáma v norku
přivázala poblíž fenu
v dusném letním horku

pes vůni feny zachytí
snad při krytí ho nechytí

Sosna zvlčelý » Deam Už když byla před pár lety kůrovcová kalamita na Šumavě, byli umlčováni lidé, případně jim nebyl dán prostor, kteří upozorňovali, že vůbec nejde o záchranu lesů na Šumavě, ale co největší rozprodání dřeva do ciziny. Naši domácí zpracovatelé dřeva, kteří tehdy kapacity měli (dnes fakt nemají), byli odstaveni.
Přestože se na toto upozorňovalo dost, lobing to úplně překryl. A vzpomene si někdo, kdo nejvíce loboval za těžbu bez omezení v II. zónách? Ano, byl to náš milý pan prezident Zeman. Ten hezky pootevřel vrátka a tak se nynějšímu exportu právě do Číny musí divit snad jen největší naivka.

Sosna zvlčelý » player Proč?
Protoč!
Ať je z toho kolotoč!

Necpu do svých veršů citu,
bývá tomu naopak,
jen zachytávám je v svém sítu,
chytím, sdílím, je to tak.

Nápady jsou jako myšky,
strašně rychle prchají,
Na muších křídlech shlíží z výšky
a jen se mi chechtají.