Diskuze, Diskuzní fórum

thééé » Lupi byla vnímavá k mojim úzkostem, ale nepřebírala moji hromadu fyzických potíží, ona tu byla aby mi dodala fyzickou sílu, kterou nemám..
ale měla po manželovi potíže se žaludkem - jak píšu..ale byl to můj pes

thééé » Lupi

thééé » cimi ano hezké

(a dodatek: kolik žen už má tuhle tíhu zvědoměnou, a pořád jedeme ve starém )

...
mám zkušenost, že jsem se rozhodla jít svojí /snad/ autentickou cestou, a měla jsem pocit, že proti mě stojí většina žen ze dvou linií /i z manželovy strany/, a nebo část tam byly chcíplinky polomrtvé,k smrti unavené, bez reakce, bez podpory.
Šmane jak já se cítila sama
Podpora přišla od žen z jiných rodů.

thééé » cimi "bytí sebou není vždy jen o jemnosti a kráse. A k tomu je potřeba odvaha, protože to vyžaduje konfrontaci."
ano, to by mohl být důsledek křesťanství (Marie - bez sexuality, submisivní, trpící, přijímající). Určitě máme v sobě , i jako společnost spoustu zkreslených představ, jak má žena vypadat, jak se má chovat ..
...

"Ještě mi stále vyvstává při čtení příspěvků to tzv vystoupení z role oběti..."
jak to přesně myslíš? jakože se to většinou vztahuje k ženským rolím?

thééé » Maek Krásná, držím palce, ať to spolu zvládnete
Víš co, moje fenka třeba po mě nemoci nepřebírala. Starala jsem se o ni já, byl to můj pes a ona spíše přebírala po manželovi (divokost, rozlítanost, nervozitu).
Takže tím Tě chci utěšit, že nemusí a že to možná jde i jinak.
Určitě mám zkušenost, že nebylo dobře, když jsem ji moc litovala. (stejně jsem úzkostlivá a prožívala jsem moc všechno)
A poslední věc, kterou Ti chci říct a nevím jak to dát do slov. Myslím, že psi nás doprovází v určité fázi života, z toho a tamtoho důvodu (jen my víme proč).
A určitě tu souvislost jde nějak pochopit a tím pochopit i potíže fenky. A tím pádem i zmírnit potíže.
Určitě není náhoda, že jsi si pejska pořídil právě v tom určitém období, a právě tuhle rasu a právě fenku ...atd. (jestli rozumíš).
tak se držte

thééé » cimi Přidám další střípek...
Kdysi mi kamarád ofotil pár stránek z knížky, takže nevím autora ani název...
Ale i díky tomuto tématu jsem se trochu začetla do kapitoly:
Lidstvo nemůže přežít bez prohloubení ženských složek lidství...
a popisuje tam nevýhodu doby, kdy se rozmohla televize a to ještě nepíše o internetu.
Popisuje, jak ženy zjistily, jaké ženské zbraně a aspekty, mají velký vliv na muže v oblasti sexuality, a tyhle zbraně se donekonečna omílají a cíleně používají.
Jak ženy naprosto ztratily schopnost být autentické a své.
Zaujalo mě to...
a ještě víc mě proto zaujala teda role muže, který mi z tohoto pohledu přijde jako otrok ovládaný jen jedním aspektem svého života..bez vlastní vůle?
Takže jakoby sexualita tady sice dělá rozdíly mezi tím být ženou a mužem, ale zároveň staví člověka do svázanosti a otročiny..
...
nevím, jestli to nesmažu..ale prostě na tom něco bude...

thééé » Maek jak píšou holky..
a mě to přijde jako úžasná motivace k vlastní léčbě, nechci aby ten můj milovaný, na mě odkázaný pejsek trpěl, tak sesbírám všechnu léčivou sílu..atd.

thééé » tajga mě ta ruská docela děsí ona lítá v nějakém dřevěném džberu, a přijde mi taková nezničitelná. Ale už nevím, z které přesně to mám pohádky.

V Ženách, které běhaly s vlky, se Baba hezky rozebírá (V moudré Vasilise)
Teď se na to dívám.
Jednoduše je to jako dospět z hodné, uhlazené holky, která se bojí - být sama, divná, jiná, svá, divoká, živá a autentická. Je tu něco důležitého o přijetí vlastní síly. (proto asi to pozření dětí)
Možná je v tom opravdu jen symbolika "bytí sama sebou" s odvahou.

thééé » Najdise.cz jojo, je to nekonečné téma, vůbec nemám jasno, a tuším, že nikdy mít nebudu

a možná ani nechci, možná je v tom kus tajemství.

koktejl bezpečí a vzrušení to je dobré...
( jen pro zajímavost - v Probuzení tygra /zajímavě o traumatech/ https://www.databazeknih.cz/knihy/…
se píše, že lidi, kteří prošli silným traumatem, kdy se neuvolnila nastřádaná energie, špatně zvládají vzrušení...připomíná jim to původní trauma. Proto asi někdo volí spíše přítomnost, ať už jakoukoliv. (moje teta kdysi říkala zajímavé heslo: "kdyby pil, kdyby bil, hlavně aby byl" přišlo mi to hrozné (je to opravdu o tom, že ať je partner jakýkoliv, ať prochlastá všechno, ať všechny mlátí, hlavně ať je) Tohle se opravdu dřív říkalo, ale možná vztah byla dřív otázka přežití, a dnes je úplně jiná doba.
A zase - člověk pocházející z agresivního prostředí rodiny v dětství - hledá bezpečí u predátora..
A co když prostě jen hledáme léčbu, volíme cestu k pochopení sebe a k celistvosti..a soulad je ideální představa ??
atd.. jak říkám nekonečné téma

thééé » player jé , to já bych chtěla být občas taky nakrmena

thééé » cimi "Někdo se vztahy ani souladem v partnerství nemá vůbec žádný problém a jiný se zase točí v bludných kruzích a ne a ne se poskládat..."
čoveče, já čím jsem starší, tím víc jsem přesvědčená, že nikdo nemá souladné partnerství
nejhůř jsou na tom asi empatici, a ti, co mají vůli k harmonii, protože se všelijak přizpůsobují. Ale Ti, co právě hlásí, jak jsou v pohodě, jsou dost často tankoidní, sebestřední a polenoidní atd. tozn. že zase nemají problém být sami sebou, ale problém se víc vnímat potřeby druhého, a nechat se proměňovat.
A myslím si, že ani jedno není dobře.


K té Babě Jaze - no to je dobrá otázka, často jsem nad tím přemýšlela. Ten pán, kterého asi myslíš, v tomto neoslovil ani mě, protože Babu Jagu už poslal za hranice dobrého.
nevím, jestli Tě to uspokojí, je to opravdu moje úvaha, ale stále jsem otevřená novému pohledu:
je to jistě ženský aspekt, je velmi velmi kreativní, se schopností navracet harmonii a léčit..hluboce proměňovat. Je v tom něco magického a velmi silného, asi bych to přirovnala i k energii pluta /právě proto to může zůstat v nebezpečné ničitelské rovině/. Umí čelit obrovskému zlu, a hlavně rozumí zlu, setkala se s ním, už se ho nemusí tolik bát. Věřím, že v podstatě je tam touha po ohni - vědomě jít a uchopit svůj život.. nechat shořet v ohni vědomí apod./šup s tím do pece/...a pokud se k těmto nástrojům dostane žena, která má za úkol chránit své děti, svou rodinu, své blízké, Božské hodnoty apod., může z ní být na nějaký čas nebezpečné stvoření schopné všeho...
dokáže se vzdát závislosti na přijetí od okolí (bradavice na kůži), dokáže zůstat sama (na samotě v lese), zesílí jí vnímání (obrovský nos), sžije se s přírodou a pozná instiktivně čím léčit..
Ale musí i poznat, že její moc je obrovská,a nepochází čistě z ní, a ta moc musí být vrácena svému Tvůrci, a hlavně musí být použitá vědomě, nezneužívat...
musí se vybrousit a spolu s ní i etické mantinely..
Dobré je to v tom, že neuteče, ale projde všema zkouškama, jako ohněm. A proto získá "zajímavé", kouzelné nástroje.
Přes to všechno je to pro některé tak děsivé, že z pohledu druhých zůstane Ježibabou...

thééé » Lupi to máte říct zrovna - kurňa zaváhala jsem a druhý den tam ty naušnice nebyly
(Praktický blíženismus?.. někdy je třeba..být bezbřehá...)

thééé » cimi "Ufff a toto zajelo hluboko...chtělo se mi vykřičet: “však jsem taky žádného otce neměla” ale to už "
nojono i to je vztah, a tyhle neexistující, či zidealizované, či hnusně deformované jsou asi nejsilnější co do vlivu na naše ženství :-(

"občas je nepřátelství cítit v řadách žen...možná ze závisti...srovnávání se, soupeřivosti..."
no nad tím kolikrát dumám, proč to...jestli to jsou ženské hry, na které jsem nedostala návod...nebo jestli to není právě tou prodejností a špatnou sebehodnotou ženy (tolik let lámanou) - uděláme vše pro pocit sounáležitosti, přijetí, ocenění a lásku...ale když to vidíme na druhém, tak tím pohrdáme, i když podprahově...či co

"Jenže...když šáhnu do svého nitra—vnímám tak vůbec sama sebe? A dokážu takto bez předsudků vnímat kohokoliv?"
no po pravdě si taky nepřipadám nějak extra živá , a to od narození...ale asi je mi to nějak z těch všech možností nejbližší a hlavně se s tím dá něco dělat, a do téhle role se vměstnávat je takové nejpřirozenější ... mám pocit, že jsme za to vždy odměněni
ono stačí si dát otázku, kde ve mě začíná pocit, že jsem naživu..a jde to velmi do hloubky...tady se nedá klouzat po povrchu a pozlátkách, nedá se to zalepit ženským přikrášlovadlem..

Jinak si myslím, že ty všelijaké role se v nás probouzí většinou postupně..můžou se oživit tranzitem..a pak se vše změní mateřstvím, nebo bolestnými rozchody.
Jako krásná a nejživější jsem se za celý život cítila jen v jednom vztahu, který se v podstatě ani moc nekonal.
Alchymie vztahů je taky dobrý otvírač vnitřních rolí.

Jo a ještě jedna role mě napadla, baba-jaga
Mám pocit, že každá žena se musí s tímhle aspektem nějak poprat...i když si nejsem jistá, jestli to není jen vyhrocenější role čarodějky, a tu bych nejvíc přiřadila k mateřství. Tu se odehrávají největší kouzla a proměny.

thééé » cimi jojo, taky jsem se nad tím už napřemýšlela..
napíšu střípky, které neposkládám...
Mám pocit, že ženství je vůbec ale naší kulturou jakési dost zmrzačené. A nemyslím jen křesťanstvím, ale i socialismem, poválečnou dobou..i válkou.
Nejvíc se cítím jako bytost, a tak by se mi to i líbilo - nejdřív se vnímejme jako něco živého...
Jako žena, no mě se třeba líbí v tomto astrosymbolika, ukáže, co vlastně hledáme, k čemu sami nejvíc tíhneme, jaké máme nástroje.
Někomu stačí ve vztazích jen něčí blízkost, někdo potřebuje duševní porozumění, někdo společné projekty a práci apod. Kdo ví ale co je za tím víc, jestli potřeby z dětství, nebo vlastnosti venuše..převládající živly..asi je to individuální.
Docela mě rozčiluje takové to současné "probouzení ženství". Ale ne proto, že by se mi ty ideje nelíbily, jsou krásné..ale podle mě podporují zase nějaké vměstnávání se do "umělých" ideálních rolí. Zdá se, že jsme to zase odněkud odkoukali,z kultury, která nám není vlastní, a chceme mít pocit, že víme, jak to má vypadat.
Jenže to je asi to, že to není o "vypadat" ...ale podle mě o cítit se, vnímat se...koexistovat s životem...položit se do principů života, odevzdat se apod.
Bohužel jsme my ženy hodně prodejné..za trochu lásky šel bych světa kraj..

Někde jsem četla, že dračí ocas a hlava v ose rak/kozoroh je hodně o vyvažování mužského a ženského principu. Mám to tam a opravdu cítím povinnost to nějak v sobě spojovat.
Taky jsem četla, že žena, která má špatný vztah s matkou, má obrovský handicap, že nemůže k sobě, jako ženě dost dobře navázat vztah. Asi na tom něco bude...
A jednu věc doplním, co mě napadlo - píšeš o rolích a chybí mi tam - dcerou, žena může zůstat celý život dcerou svého otce, i když už ho nemá..
Poslední roky jsem se cítila jako otec..(ne můj otec, ale nejvíc v roli otce)..nebylo to nepříjemné, ale nešlo v tom zůstat napořád.
Měla bych asi víc střípků...ale už mi to nemyslí..

thééé » Sirael71 hej hej hej, do Bohnic nepospíchej
vztahové věci -
přemýšlela bych takto:
dívka, zlaté naušnice - symbol hojnosti, asi byla šťastná
hlava bez těla - proč asi? kdo ji připravil o hlavu, proč ztratila hlavu?
kdo a proč ji připravil o tu hojnost? samozřejmě bych se ptala po "tom" muži..
Tvoje duše bude vědět, co se stalo
voda, vyvrácené stromy - emoce, které ničí??
třeba
(edit: a nebo povrchněji - naušky byly vedle - hojnost přešla v rozmar, ten oddělil hlavu od srdce a zbytku těla)

thééé » Buddha/2 tak tak moudrý buddho

thééé » Sirael71 Podle mě není důležité, jestli je to realita, či realita odkud..ale co to pro Tebe znamená, co je to za poselství, v čem a proč to k Tobě mluví. Rozkódovala bych si to.
Určitě se to váže k něčemu, co zažíváš.

thééé » Najdise.cz no to jsou pro mě nepříjemné sny, třeba běžím na vlak, a přitahuju se rukama za pražce

thééé » MAGDA ten pocit znám i u dětí, něco bych jim chtěla vysvětlit, vidím, jak je něco špatně, něco nefunguje, něco by mělo být jinak, ale nemám slova, musím to nechat tak, dozrát situaci..dozrát je...najít vhodnout formu a čas.
Knedllík v krku

thééé » tajga to se mi zdává s běháním, potřebuji utíkat na autobus, a nohy od pasu dolů jak zkamenělé..pomáhám si rukama a plazím se..brrr