Diskuze, Diskuzní fórum

Nabi* » cimi Já si právě myslím, že to směřování od Jižního k Severnímu je stěžejní.
Poslední dobou se právě osou Uzlů u mě v horoskopu, zabývám...
Došlo mi, že se snažím fakt jít pořád přes Střelce, pořád se učit (s čímž je spojený pocit, že ještě toho neumí dost, abych s tím mohla nějak operovat :D). Neustále studovat, zlepšovat se. Jenže Severní Uzel mám prostě v Blížencích, na Luně, na hrotě 7d. Čili vztahy, komunikace, umět být vidět a naučit se marketing. Hlavně těm dvěma posledním věcem jsem se vyhýbala jako čert kříži než mi definitivně došlo, že v práci jsem zvládla formu Bláženců (udělám kdeco, vyřídím, naučím se, jsem multifunkční a flexibilní - no, to poslední není stoprocent :D) a docela úspěšně se vyhýbám ESENCI Blížence (spojenou se Štírskou schopností vidět a léčit), která mě přitom může vnitřně naplňovat. Čili přijmout, že můžu dělat kdeco, co mě zrovna baví a nemusím v tom být perfektní a můžu to kdykoliv změnit. A zároveň přinést něco světu.
Myslím, že v případě, kteý zmiňuješ je důležité to, že ta Lilith je u Jižního Uzlu, čili, člověk si to téma má zvědomit, ale začít se pohybovat OD tohoto bodu směrem na opačnou stranu.
Druhá věc, která mi nedávno došla, že v dnešních časech, kdy je téma zranění, bloky a bůhvíco, tak moc omílané, že jsme si ani nevšimli, jak se v tom furt utápíme (a tady fakt nemluvím jenom za mě, protože tohle je paušální sitauce). Podle mě je třeba vzít tu schopnost Jižního Uzlu a přenést jí k Severnímu. Využít co už UMÍME. A ano, to už umíme, jenže vzhledem k Jižnímu Uzlu to není nástroj, se kterým naplníme to, proč jsme sem přišli.
Někdy je důležité se otočit zády k minulosti a prostě jít do možného neznáma.
Snad to dává smysl

Nabi* » cimi Jak jsem viděla, že moje diskuze bya obnovená, tak jsem si říkala, že bych se dneska něco nového dozvěděla? :D No radši se nebudu ptát, kdo a jak ti to rozhodil

Nabi* » Lupi Díky to zní dobře pro Vepře

Nabi* » il*ča Tak blahopřeju k tygříkovi. Já je mám ráda

Nabi* » cimi Jediné, co mě napadá je ten 3d. v souvislosti s 12d jak říká Mici.
Mělas to tak vždycky?
Já to mám totiž dost podobně a 3d. mám v Rybách, obě máme Neptun v aspektu na Merkur a Saturn (přičemž ten Saturn je v aspektu na Merkur). Já samozřejmě nemůžu vědět, co by pomohlo tobě, ale mě zatím pomáhá jenom přijetí toho, že prostě small talk pro mě není, že mě unavuje mluvit, když se mi mluvit nechce a když cítím, že nemám CO říct. Ale já to mám celý život, více či méně s tím občas bojuju, protože mi často přijde, že tady do toho světa nezapadám. A třeba se někdy cítím i dobře s lidma, rozhovor mě zajímá, ale prostě nemám co bych řekla (chtěla říct), tak mlčím a poslouchám. Ale mám i takové pocity, že cítím vnitřně demotivaci k rozhovoru, zvlášť když mám období, kdy jsem přetížená a už jenom myslet mi dělá problém. Napadá mě, že to může mít souvislost i s tím, že mám bohatý myšlenkový a vnitřní život a že možná na nějaké úrovni (u mě rozhodně) jsem "overthinked" - upřemýšlená :) - v rámci zastoupení planet v merkurických znameních. Z čehož pak přirozeně vyplývá izolace. U mě se to projevuje tak, že jsem nejradši o samotě v přírodě, nemám chuť na interakci s lidma a zároveň si uvědomuju, že mě to vlastně hrozně omezuje a izoluje.
Stokrát jsem přemýšlela nad tím, jestli kdybych měla jinou práci, jiný vztah a život (míněno klidnější, šťastnější, takový kde bych si víc byla schopná naplňovat svoje potřeby), jestli by to bylo lepší. A myslím, že ano, protože jakmile mám víc času pro sebe, více spím, jsem víc na čerstvým vzduchu, tak mám i náladu být více s lidma (ale to je právě proto, že mám vykompenzovanou tu samotu a ticho) a pak jsem i víc spontánní v rozhovoru a obecně.
Ono samozřejmě jinak se projevuju tady psanou formou a jinak naživo, jinak s někým, kdo mi je blízký a jinak když jsem s někým cizím... a taky záleží na energii, kterou generuje druhý člověk (druzí lidé). U mě to souvisí i s tím, že se buď cítím sama sebou a pak to prostě plyne a když ne, tak nic nevymyslím. Není mi to příjemné, ale co už, nevím jestli budu schopná to někdy změnit. Možná to i souvisí s tím, že si dovolím být i taková jak mi to není příjemné, protože to prostě v tu chvíli tak cítím (dost krkolomná věta :D)a možná SI nemusím ve všem vyhovovat. Uvědomuju si jak divně to asi zní, nicméně momentálně nevím jak mám uchopit tu myšlenku

Nabi* » verka96 Hele může být (ty šediny :D). A mě to spíš příjde, že ne že bych měla věci u prdele. Ale výrazně vylezlo a nabralo na důležitosti jak to mám já. A to mě zajímá nejvíc. Dost osvěžující, po letech, kdy jsem si tohle nedovolovala.
A jak píšeš o svobodě. Ano s tím se pojí zodpovědnost. Ale opět v tom smyslu, že vnímám co a jak cítím a dle toho se zařídím. A ano, pro sobodu je vždycky třeba něco obětovat. V tom vnímám tu zodpovědnost, že prostě vím, že tohle něco stojí.

Díky

Nabi* » Nabi* Tak hlásím, že jsem objevila další benefit Urana v 5.domě. A tím je TVOŘIVOST. Realizuju si věci, na které jsem se chystala (přemýšlela o nich) dlouho. Dodělala jsem si šamanskou hůlku. Teď se budu učit míchat miniparfémy a vůně. Budu si renovovat skříň a dělat koutek s oltářem. Na to se fakt moc těším. Myslím, že ten trinus na Venuši a Marse opravdu dělá svoje.

Nabi* » marus74 Já jen čumím na míru arogance, kterou jste schopná tady vygenerovat vůči lidem.
A mimochodem. Tatjana je hlavně filoložka a filosofka, která se zabývá mýty a klade velký důraz na symbolismus, který se promítá i do toho jak vykládá astrologii. Symbolika obrazů a významů měla vždy inspirovat a přivádět člověka k zamyšlení.
Ona nic takového, co píšete vy, o svobodě neřekla. Alespoň jak jsem to já pochopila, stejně jako Mici.
Ono se dobře kritizuje na nějakém najdise, bez fotky, bez pravého jména a ASI i s falešným radixem.
A to jak tady smajlíkujete a vysmíváte se druhým, to je jenom póza, kterou vám očividně nikdo nevěří. Soudě dle příspěvků. A používat tady na někoho nějaké konstelace a vlastně se těšit a přát mu zle? Hm, to už je holt jiný level. Takže si sáhněte do svědomí vy. Do toho jak s kým komunikujete, co mu přejete, jestli se umíte chovat slušně a vážit si druhých. Zatím to tak nevypadá. A používat proti někomu tranzity, radix a podobně, to je ubohé. Pak se nedivte, že vám to někdo mrskne zpět

Přišlo mi vtipné jak mluvíte o Tatjaně jako o celebritě v dehonestujícím kontextu. Nicméně člověk, který umí několik jazyků, je vzdělaný, žil v různých zemích, učil se od jiných a zároveň zůstává lidským, no tak už tohle samotné je důvod k obdivu. Alespoň pro mě.

Samozřejmě, člověk nemusí umět tohle všechno, aby měl hodnotu. Ale vy jste zatím tady nic kloudného nevypotila. Buď to jsou urážky, nebo narážky, nebo kritika, nebo je to výsměch a dehonestování. No tak já pak skutečně nevím, z jakého postu hodnotíte KOHOKOLIV druhého.

Nabi* » verka96 No, tak pro mě byla Lilith na ASC (r. 2008), to bylo taky nelehké období.

Jo tak to myslíš. No tak to mám takhle od dětství. Většinou jsem viděla věci jinak než přátelé a rodina. S věkem se to stírá, jak nacházím podobně laděné lidi kolem sebe. Ale je fakt, že v práci ty stejně laděné nemám, anebo o nich nevím. A proč tam je ten E.T. smajlík, to nějak nechápu, když chápu, že mluvíš o Chironovi

Nabi* » Mici Angóra V rámci některých těch absurdit co se dneska dějí, to je docela možné

Nabi* » Mici Angóra To je zajímavý ten Chiron na DSC. Zcela jasně to vytahuje zranění v oblastech vztahů i v ČR. Podle mě hezká symbolika a ukazuje se to všude v diskuzích jak moc jsou lidi na téma covid citliví a co to s náma se všema dělá.
No a s stím Saturnem v 5d, to mi jako nepřijde moc pozitivní Spíš bych řekla, že ty radosti a veřejné užívání budou ještě delší čas blokovány.

Nabi* » Lupi No, vlastně jsem ti nevědomky odpověděla na to (co mi Lilith vlastně vytáhla) ve vzkazu nevědíc, že mi píšeš zde

Nabi* » verka96 No hele já jsem nedávno zjistila, že roky a roky jen řeším a dívám se na zranění, pracuju na sobě atd. Každopádně to přineslo ovoce, určitě se mi líbí v hodně věcech kým jsem, byl to přerod a děkuju za to. Obávám se ale, že jsem to v tomto směru přepískla, protože jsem si uvědomila, že jsem dvacet let nečetla "normální" knížku a vlastně se pořád rozebírám na kousky. A jakmile to pořád dělám, tak skutečně necítím ani svoje pocity do hloubky ani svoje tělo. Takže teď čtu romány a tak (mimochodem JoJO Moyesová je perfektní :D) Mě přijde, že potřebuju více uvolněnosti, takže možná i v tomto by mi mohl ten Blíženec něco ukázat.
Zdá se mi, že si potřebuju od "práce na sobě" fakt odpočinout. Na nějaký čas a spíš se uvolnit do procesu a řešit jen, co přijde, trochu jinak než doposud. Nevím jestli jsem srozumitelná, zřejmě ne, ale líp to neumím.

Dík

Nabi* » verka96 Nepotlačovat, to je mi jasný A ani to už nedělám. Většinou to ze mě všechno padá, jak to je. Už se tolik nekontroluju a dokážu i zařvat, když je potřeba a nestydím se za to (tohle je pro někoho možná normálka, pro mě rozhodně ne)

S tím zapadáním do kolektivu. Hele vždycky jsem byla jiná, ale tím, že dokážu navnímávat druhé, tak je pro mě celkem jednoduché najít k nim cestu skrze něco, co vyzařujou. Někdy vnímám víc, že jsem jiná a to, že "nezapadám" pro mě není otázka, protože práci beru jako práci. A krom toho se tak většinu času necítím, protože beru, že každý je nějaký a vidím to tady na všech, že každý je jiný. Mám tu dobré jméno co se pečlivosti a spolehlivosti týče. Z druhé strany řeknu věci jak jsou a občas mluvím sprostě, takže možná můžu být na někoho občas moc. Ale obecně se tady cítím být oceňována, což je pro mě v práci hodně důležité.

Nabi* » verka96 Díky Verko za komentář.
Ty potíže dýchacích cest mě taky napadly, jen jsem to nechtěla psát. A snad to nebude v kontextu s politickou situací (v tom směru, že já dojíždím do práce celkem daleko).
"Tam se bude něco pozitivně vyvíjet v této oblasti (s tím uzlem vždy ve spojitosti s ostatními planetami - nedávno jsem o tom přemýšlela )" - klidně myšlenky rozveď :D

Aha efekt, vidíš to mě nenapadlo v souvislosti s Lilith. Každopádně na tom DSC to nevnímám dvakrát krásně a spokojeně Tam víceméně rozumím čeho se to bude týkat. Každopádně jsem opatrná, když v horoskopu vidím Chirona a Lilith společně nějak ve hře. To vždycky generuje takovou nějakou "divnou" energii, i když snad ten Uzel tam nebude působit jako třeba Saturn nebo Pluto.

Nabi* » Nabi* Aktualizace.
No momentálně mám poslední (doufám) výjezd Sakturn kv. Saturn (do toho kratší bylo období Mars přes sebranku Merkur, Pluto, Slunce, Saturn).
Furt bolesti hlavy, nevolnost. Krom toho drsné období, hádky, napětí.
Do toho se mi blíží opět Pluto do kv. s Merkurem. Jsem hrozně vyčerpaná pychicky i fyzicky, někdy pocity zoufalství, zmaru, demotivace k čemukoliv, depkoidní stavy. Když si vzpomenu, kdy jsem se naposled tak cítila, tak to bylo při přechodu Saturna přes ASC (což pro mě znamená opo Luna, kv. Venuše/Mars)akorát teď je to trochu jiné téma, v něčem podobné, v něčem jiné.
Když si to ale srovnám, tak si uvědomuju, že něco se "překliklo" mými narozeninami. A tentokrát to bylo citelné velmi jasně (v negativním slova smyslu).
To jen tak pro aktualizaci a spíše pro mě.

Nabi* » Bosch Správně Boschi, správně A R C H E T Y P

Nabi* » Bosch Co to tady zkoušíš zase
Ono i takový Merkur může být učitelem. Učitelem komunikace

Nabi* » cimi Pokud budu psát ze svých zkušeností (oboustranně Luna konj. Saturn, partnerův Saturn kv. moje Venuše/Mars a konj. můj DSC/Severní Uzel).
Až teď, když jsem nad tím opět začala přemýšlet jsem zjistila, že to má asi víc úrovní než jsem si myslela. Nejdříve jsem vnímala ty saturnské aspekty jako uzemňující a vytvářející stabilitu, která mi v životě dost chyběla. Pak logicky, jsem to začala vnímat jako extrémně omezující, zraňující a prudící. Vztah to prakticky sejmulo, ale naučila jsem se hodně o sobě a jelikož jsem s tím vědomě šla a pracovala s tím, tak mi přijde, že mám fakt vybudované hranice, které si prostě překračovat nenechám.
Moc by mě zajímalo, jaké by to bylo, kdybychom oba vědomě pracovali s tím co máme a nereagovali jen automaticky na spoustu věcí.
Věřím, že díky tomu stojím pevněji na svých nohou a v sobě a vidím kolik chyb jsem udělala a jak nezralá jsem byla.
A myslím, že v dlouhodobém vztahu se dá z toho vydolovat hodně, akorát záleží jak jsou oba ochotní se do toho dívat. Nicméně si myslím, že pokud už tam jsou třeba negativní aspekty, tak by měly být i dobré, třeba aspoň na ty Luny a Merkury. Nevím jestli jde přežít dlouhodobě nářez a být v takovém vztahu šťastní. Ale tahle poslední věta není o tobě

Nabi* » Sosna zvlčelý No už jsem si říkala kde jsi

K té Venuši. Ty prosím tě, můžeš mi říct jak dlouho mě znáš? Už vidím zas ty vzkazy ve vzkazníku, které budou jasně říkat: "Tu diskuzi jsem pochopil po svém, tak zkusmež"

Jinak být divoká a svobodná nemusí být flundra, že jo Nicméně to je pro většinu chlapů podle mě ohrožující a my ženy se toho vlastně taky bojíme...

A ano být uchápaný fakt jde... Pomohla mi otázka jak dalece neustále chápu jak to má druhý a jak moc právě kvůli tomu nejsem schopná dělat, to co je PRO MĚ dobré a co už není dobré pro něj (nebo respektive to tak vnímá). To je podle mě zrádnost empatie a vciťování se. Dostala jsem se do bodu, kdy fakt vidím jasně, že neustálá empatie a vciťování se mi BRÁNÍ být pravdivá a autentická, v tom jaká skutečně jsem. A to není jenom kec, je to něco, o čem jsem vůbec nevěděla. Vůbec jsem to neviděla a jak jsem to uviděla, tak jsem byla v menším šoku. Ta hranice je tady velice křehká a zrádná.
Jde o to, že mentálně je mi to "všechno" jasný :D Dokážu se vcítit, dokážu pochopit... ale CO SKUTEČNĚ CÍTÍM TEĎ A TADY? Co to PRO MĚ znamená? Skutečně je pro mě dobré přejít to tím, že TO CHÁPU i když moje nitro říká neee, (a i když hlava to chápe) a uvnitř je dopor? (nebo případně jiná protiřečící emoce)
Chápat a rozumět, jakkoliv by se to zdálo správné a logické, neznamená, že to je pro mě dobré, ani že je to MOJE pravda.
Podle mě jsem to měla i spojené s tím, že chápat je DOBRÉ, že je to lidské a správné a že to ze mě dělá lepšího člověka. Jenže jsem životem byla postavená před otázku: "Chceš být dobrá a správná anebo chceš žít šťastný život?" - Hele, tohle je moje poznání v tuto chvíli a s tím jdu. Kam dojdu, to nevím (a je zde skoro 100% pravděpodobnost, že se to ještě ixkrát změní), ale dosavadní situace a to jak jsem fungovala v životě, mi ničím nepřispívá, takže je nasnadě to začít dělat alespoň trochu jinak. A není to ze vzdoru, ani z pomsty, ani z hněvu, ale prostě z toho, že začínám stavět sebe na první místo. Vychází to z toho, že si uvědomuju, že tím, kam jsem dovedla svůj život, ničemu a nikomu nepřispívám a nejmíň sobě.
Pokud totiž něco dlouhodobě nefunguje, je fajn to přehodnotit. Přehodit vyhýbku a kouknout se taky jiným směrem.