Diskuze, Diskuzní fórum

dan162 » Lupi Brrr, to je krásný podzim :-) Od Labe se to nestává tak často. Zatopený louky od Jizery byly naposledy loni, fotka je z března 24, v pozadí Nový Vestec, foceno na silnici do Vestce ve směru od Boleslavi. Ty postavičky bruslí, pod ledem je tou dobou už tráva.

Rudolf měl přes Jizeru dřevěný mostek, jen pro něj. V tom místě se dala přebrodit, vody tak 0,7m max. Změna koryta Jizery ke Káranému místo ke Staré Lysé bude někde na začátku čtvrtohor - na obou březích jsou dvě lavice odpovídající dvěma velkým zaříznutím řeky níž (při extrémně velké vodě).

Stavebního písku není dostatek a tady je písku hodně v mnoha místech plus dobrá doprava. Dá se čekat, že furt bude nějaká pískovna otevřená. Vem si, jak dlouho se těžil Probošťák - 20 let?

dan162 » Buddha/2 >... jasně, maličkost
No už chápu, že to není univerzální postup pro každého, no.

> Nenalháváš si něco ?
Možná, nevím, co? Dělám co dokážu.

Je jasné, že ty naučené vzorce jsou ve skutečnosti dávná zranění, rozhodnutí v nich vzniklá, tradiční odpovědi kdysi převzaté - ale to vše je změnitelné, rozpustitelné nebo nahraditelné. A mimoto i takoví lidé se vyvíjejí, nejen prohlubují původním směrem.

Hillary, pozdější sir, se díval na Mt.Everest při neúspěšné výpravě a říkal hoře: Jsi vysoká, ale já pořád rostu! Při příští výpravě tuším ob rok ji zdolal. Nenašel jsem na webu potvrzení tohoto citátu, pamatuju si to asi z nějaké knížky. Pravda, kdyby tehdy se rozhodl to už "doklepat do důchodu", nevyrostl by na ten úkol.

dan162 » cimi Aha, Buddha/2 píše u tebe ve vlákně totéž, že to není dostupné každému. Měl jsem zato, že je, vždyť stačí se podívat pravdě, té mrše, do očí a skousnout neskousnutelné. Naposledy před pár týdny, když jsem si uvědomil, jak dlouho jsem byl sobec. Několik dní studu po tom uvědomění, není to celé pryč, ale otevřelo se tím ledacos dalšího pochopení, třeba jak to vzniklo, kdy a před čím mne to chránilo.

Díky za vysvětlení. Tím je i pochopitelné, že část, která ze mne je srozumitelná, včetně tady na fóru, není pro každého možnou cestou. Nejde jen o to vyválet se ve vlastním hnoji, ale přitom pozorovat - a mít schopnost najít.

dan162 » cimi Od toho profil je.

Znám Human design. Genové klíče kolem mne kdysi proběhly, ale nezapamatoval jsem si z toho nic.

Aha, jestli ti dobře rozumím, tak spojení intimity s transparentností (k sobě a tak i ke druhým) není obecně použitelná cesta pro každého?

dan162 » Lupi Vlci jako super vodomilové!

Pochopil jsem místní krajinu, i když jí sleduju celý život, ale tuhle oblast pod Sojovicemi ke Staré Lysé jsem upozadil, můj prostor končil vanami vodáren.

Přišel jsem na to, že koryto Jizery u mostu, kde jsi fotila, je z hlediska geologie nové (proražené bokem luk v opuce, vrstva kamínků 200m nad mostem má hloubku 0-50cm), protože Jizera měla původně soutok s Labem u Staré Lysé (s hloubkou štěrku v desítkách metrů!), než si ho zanesla štěrky, přesně těmi, které u mostu vidíš (a to tam štěrk odrejpávali loni), někde tedy je štěrk jemnější a někde hrubší (ty starší nánosy z tání v těsně poledových dobách jsou hrubší, proud byl silnější). Louky Labe a Jizery v okolí jsou štěrkové, na okrajích proudu pískové, směrem proti proudu Labe nad Čelákovicemi jílové od trvale rozlitého Labe přehrazeného/zvednutého štěrkovými nánosy Jizery (Labe své štěrky už dávno neneslo, usadilo je vejš v Polabí) a písky pod Boleslaví (například Probošťák, Lhota).

Když byl soutok s Labem u Houšťky, tak Jizera o něco níž za mostem, hned pod Novým Vestcem, zahýbala doprava k Boleslavi, na nižší úroveň o výšku jezu v Brandýse, tedy štěrkový charakter Jizery pokračoval až tam, ale to by časem vyplavovalo nově obnovenou vesnici Nový Vestec (18. století) a s kanalizací Labe tuplem (začátek 20. století).

Koryto Jizery od Vestce k dnešnímu soutoku je nové, sklon malý, řeka proto pouští na zlomu sklonu vše co do té doby dokázala unést. Mechanika je za normálních podmínek (bez vzdutí Labe) taková, že si zanese štěrkem koryto, dostane se vejš, tím se zvýší rychlost proudu a větší kamínky dokáže řeka nést o něco dál a pouští je až tam, kde je sklon malý. Umělá zkratka Jizery do Labe tak má za následek trvalé usazování štěrku kolem mostu, a když se odtěžuje, tak za největších povodní erozi opukového prahu v prostoru Opočně.

Ad vnímání času: řeka jak jsem psal, už tolikrát za čtvrtohory změnila své koryto velmi radikálně, že lidské změny koryta jsou běžná součást děje. Tisíceletá voda, nebo desetitisíletá, klidně obnoví soutok jinde i přes lidské úpravy - nové koryto kolem mostu už za stoleté vody nestíhá odebírat vodu a ta se hromadí na louce před lesem.

dan162 » Lupi Průvodce...strávil jsem hledáním podkladů o toku Jizery a Labe v třetihorách a čtvrtohorách a jejich kompilací asi 5 hodin po tvém příspěvku :-))

Řeka přijímá jak věci jsou. A občas si bere něco zpátky, a něco zas posune jinam. Nikdy tak nevstoupíš do téže řeky. Vše plyne. A Jizera je pro mne ženská, pokaždé jiná.

To závidím, tuhle schopnost pohledu - čenichání i rusalky.

dan162 » Lupi Klotoida je silniční oblouk.

Jizera je regulovaná celou louku od Sojovic po les nad Káraným, kde stávala tvrz Opočno a na pravém břehu lovecký dřevěný zámeček Rudolfa II. Nevím o rudolfinském prokopání, jen o tehdejším dřevěném mostku v tom místě, skála byla do poslední povodně v tom místě velmi mělko. Kdysi Jizera tekla půlkou louky na levém břehu, jsou tam jen stromy kdysi stojící na břehu a terénní mulda jak zavážka slehla. Jizera tekla až k silnici Káraný-vodárna, kde se tomu říká Rohlík, za větších povodní se tam udrží voda i po opadnutí vody. Vejš byl další meandr, kolem osady Kotlík. Je to propíchlé, ramena polozasypaná, oblouky umělé, venkovní břehy v místě starého koryta opevněné lomovým kamenem. Po poslední extrémní povodni se díky zkrácení řeky posunula řeka o asi půl metru níž na vstupu do lesa (to je nebývale mnoho na nížinný tok). "kaňon" v lese je původní, řeka se tam zahlubuje vylamováním opuky ve dně v místech, kde spadlé duby zužují tok, a při menších povodních vystupuje tím, že na dně se usazuje kulatozrnný štěrk z louky. Tady regulovaná není, posunula se za můj život maximálně o metr do pravého břehu. V mapy.cz jde vidět mapa z 19. století, která ukáže jak to vypadalo před kanalizací Labe (kdy byla zrušena pláž Grado a Káranský ostrov) a Jizery.

Regulace řeky je i pod Káraným, ostatně soutok s Labem je umělý, reálný byl před nějakým stoletím jinde, před kanalizací asi o 500m proti proudu Labe, a dávněji až u Staré Boleslavi (Jizera ústila do labského meandru u staroboleslavské Houšťky), a ještě dávněji až u Staré Lysé zhruba v novodobém toku Mlynařice. Mnoho toho je vidět na leteckých snímcích v mapách, hranicích katastru nebo v pozemcích, když tušíš, co hledáš - obloukové hranice, kraje remízků do oblouku, zahnuté řady starých stromů, které kdysi rostly "jako z vody".

Čtu krajinu už léta.

Edit: do čtyř do rána jsem pak přicházel na to, proč nevydržel dávný soutok Jizery s Labem u Staré Lysé/proč si udělala nové koryto přes Káraný do Boleslavi, zda Mlynařice/Vlkava ústila do Jizery...

dan162 » Lupi Jizera je u nás zregulovaná do oblouků lemniskáty. Hladké oblouky místo přirozených meandrů. Žádná kružnice, žádná klotoida, žádná elipsa.

Zda jsem oproštěn při tarotu nevím, úplně spíš ne, ale karty když fungují, tak mi to je dostatečné. Odhadnu, když jsem ve stavu, kdy by určitě nefungovaly.

dan162 » Lupi Ano, výklad si myslím musí být oproštěný od svého postoje, pocitu. Nevím, jak to kdo má, mne by se to zcela rozsypalo do nesdělení, nevěrohodnosti. Na výklady, kde mi něco ve mne zůstane, nemohu vyložit, třeba někdo jiný jo. Ale když mi tarot funguje i na mne, tak to je pro mne dobrá cesta.

To podstatné je, abych si nepřál nějaký výsledek. Nechtěl potvrzení toho, co vím odjinud. Byl ochoten s pokorou přijmout i to, co se mi nelíbí. Neměl strach. Dokázal udržet tělesnou otevřenost a nezaujatost, aspoň při míchání a snímání. Sázet karty na stůl už je pak mechanika. No a když tohoto nejsem schopen, uklidím karty zase zpět bez výkladu, občas se stane.

Ano, objektivněji. Ty lemniskáty říkají něco jiného, než jaký má on názor, část informací byla vyložena ohnutě. Jak vedle jak ta jedle? Lemniskáta je křivka plynule proměnlivé křivosti kolem dvou pólů. Když se navrhuje zatáčka řeky, tak podle téhle křivky, je ladná. Mějme dvě ohniska, dvě varianty, dva způsoby, třeba den a noc, pravdu a lež atd. Můžeme na jejich zachovanou polaritu (= lemniskáta) zareagovat několika způsoby, které jsem uvedl. Lavírování mezi nimi je asi jasné, ani jedna krajnost, spíš chytrá horákyně. Síla je projekce ven - použiju neodolatelný koktejl pravdy a lži tak, abych dosáhl cíle. Nebo opravu dálnice provede dobrá firma kusem v noci, kusem ve dne, šikovně jak to je nejlepší a tím má konkurenční výhodu, je silná použitím té duality oproti firmám,které používají jen den. A karta Mág je použití dovnitř, například si vyberu z pravdy i lži které slyším, abych lépe věděl, co chci nyní udělat. Neuzavřu se jen do poslouchání pravdy, která by mi toho neřekla tolik. Lemniskáta v mém pojetí je u těchto karet osedlání/použití obou protichůdných věcí současně.

A napadá mne karta Smrt která měla být vyložena jako přirozený odchod ve správnou chvíli.

dan162 » Lupi Tarot si vykládám sám, i na sebe, a u mne s přesnou pozicí karty s významem, typu Keltský kříž. Výklad musí být poctivý, i kdyby se mi nelíbil, nelze ho ohýbat podle svého názoru. Když nejsem schopen se zbavit filtru ve své hlavě (pětidemolice), tak výklad nemůžu udělat, to je moje zásada. On jo, talent má nejspíš větší než já, karty mu chodí reálné, to má super, nu každý to má jinak. Výklad už ovšem ohýbá, má to správně být tak, že výkladový úlet nenastane díky tomu, že dobrý kartář vždy upřednostní příklon k poznání, k tomu co principem sedí, co je souladné, padni komu padni, že nejde o shodu s názory kartáře, to je past.

Lemniskáta popisuje děj při pokusu o spojování nespojitelného, zde jako lavírování (dvě mince), vnitřní použití (VIII síla) a vnější použití (I Mág). Obě krajnosti zůstávají a tím vzniká nový děj. On si lemniskát pěkně všimne, ale vykládá je účelově jako polarity a rozpory v něm, sice může být, jenže důležitý je děj - je to hlavně jeho volba konsensuálního přístupu, kdy sjednocuje nesouladné odlišnosti a někam tu energii směruje. atd. Za mne je Fiala čitelný, nejsou třeba karty, je to politik se svými ctnostmi i slabinami, má nějaký názor, dostane nějaké hlasy, děj někam popluje, jsem s tím srovnán. Karty si vykládám jen když chci vědět, co nevím, ne pro potvrzení co vím. A když nevědění je horší než vědění, klidně jinak můžu nevědět. Na své vztahy jsem si vyložil málokdy.

Hm, stavba domu: je to jistá omezenost, jen stavba domu, ne architektura, potřeba je to i to. A vlastně mám vychozenou stavařinu :-D A dokonce jsem ji deset let dělal (jako zatím poslední práce).

Mne přijde úžasné, že se můžeme inspirovat, nebýt uzavřeni ve svých kolejích, a taky lze lépe přehodit výhybku, když je jasnější kam. Druhé co se mi líbí je schopnost pochopení až prožití normality druhého, naladit se na jeho oči, jak co vidí/nevidí.

dan162 » Lupi Díky za sdílení. Jo, je tam méně nadhledu a pohody, zatím. A ano, Jupiter v Panně má rád stavbu domu. Není motání jako motání, intuice může říct co je v dané chvíli nejlepší udělat a bude to lepší postup. A zpátky hleděno člověk ví, co se osvědčilo. Jsem rád, že mám aspoň tu stavbu domu :-)) Vlastně je to jako tarot - mám několik ustálených výkladů, ale jsou lidi, kteří to sází zcela nahodile, hravě, a plují tím s bravurou. Umí.

dan162 » Lupi Když do krania vložím záměr, tak podle mne přetrhnu spojení. Vysvětlím. Vzorce jsou obvykle vrstvené na sobě. Řekněme počáteční trauma -> nouzové rozhodnutí -> zvyk ho opakovat -> používáno v dalších situacích -> tím se vytvoří jiné obtížné situace -> nouzové řešení ... Když začnu s kraniem cíleně (=odprostředka), tak vyřeším co jsem chtěl, ale pak se mnohem hůř dostanu k tomu, co předcházelo a následovalo za vzorce, bude se vzorec méně často spínat, tj. ubydou příležitosti s tím něco dělat - ale přitom to pořád zpodpalubí dělá neplechu.

Jsem příznivce biodynamiky, kde si tělo samo rozhoduje, co chce řešit a v jakém pořadí, aniž by bylo jasné, co se zrovna řeší. Terapeut vytváří (nebo já sám sobě) jen pole, kde se mohou věci rovnat, bez záměru.

dan162 » Lupi kranio je super přesně na toto, jen není zřetelné co je zrovna v řešení. Až zpětně se to zjistí, když v nějaké situaci je najednou svoboda jednání, nevzniká nával energie. Fulkra (v představě jako ložiska, uložený vzorec ve svalech) lze rozpustit kraniem suprově.

Mikrosvaly - Mám příliš napětí v sobě. Myšlenka je, že když něco dokážu uvolnit, tak to nejspíš dokážu i uvolňovat a časem se to nevrátí do napětí. mohu dát pozornost do jakékoliv části těla a popsat vjem. U svalů mohu něco uvolnit, tož do toho. Dám pozornost na nějaký kousek svaloviny, do určité hloubky (těch svalů je v jednom bodě víc), a uvolňuju, až narazím na mez, že dál to už nejde. Tak zkusím ještě o kousek dál, mikro kousek aby časem to bylo celé uvolněné, aspoň chvilku. Někdy se neposunu, protože proti mne jde odpor a někdy to dojde do zvláštní rovnováhy, kdy nejspíš stojím na protichůdných stranách. Napětí přítomné (asi ochranný systém), svaly už neposlouchají (vůle nemá hlasovací práva dále postoupit), takové zvláštní trnutí. A pak se přesunu jinam. Mohl bych si dát ruku na tělo a uvolnit to místo kraniálně, ale nejde dosáhnout všude. Zkouším to a uvidím výsledek. Třeba je to slepá ulička.

dan162 » Lupi To co mi řekla kamarádka a co je v příspěvcích, mi dává smysl a beru to jako dobrou odpověď. Přes emoce tomu rozumím že je vlastně vcítění. Buď vědomě namodelovat, nebo přímo prožívat (a pak oddělovat). Bez zpětné vazby to jde veeelmi pomalu si myslím, musí někdo býz poblíž zrovna v okamžiku situace (jinak vychladne a půl se toho zapomene).

Přes vjemy neemoční to bude víc jako intuice - člověk ví. A přes vlastní tělo mne zní dokonale "musíš napřed vnímat dost bystře sám sebe, abys mohl vnímat i jiné".
Moje fáze je nyní uvolňovat ztuhlé mikrosvaly, pak bude možné bystřejší vnímání sebe, jdu správně.

Tohle vnímání bývá často jednostranné, co si myslím, druhý třeba nechce se do toho ponořit, nebo jde o náhodná setkání typu v obchodě.

Super, dozvídám se hodně, děkuji.

dan162 » Buddha/2 Myslím si, že je to naučitelné, takže dar pro toho, kdo se to naučí :-)

dan162 » Lupi Aha. A jen ty silnější stavy v lidech jsou čitelné? Stává se, že to lidi popřou ne proto že to nevypadá krásně, ale protože si toho nejsou vědomi?

EDIT ještě jsem dostal jednu odpověď: tohle vnímání že vychází z kvalitního vnímání sebe, protože 20% vjemů máme přes smysly (typu oči), ale 80% vjemů je v nás (typu napětí konkrétních svalů).

dan162 » Lupi Jůůů. To je přesně ono. Přímé vnímání. Opravdu když o něčem vím, co nemám, tak to existuje (netuším proč, jedna z mála otázek, která nemá odpověď).

V mé představě to není nové. Kdysi normální a evolučně opuštěné z nějakého dost dobrého důvodu, třeba že plačící vesnice neuloví mamuta. Proces individualizace (oddělování) se táhne desetitisíce let, určitě ne jen jako ohrazování polí a volební právo. Předpokládám naučitelné, podobně jako například pár desítek let obnovené kranio se může naučit každý, a bývalo také kdysi normální.

Zatloukání opravdu existuje - protože ještě dnes je nositel talentu občas ostrakizován. Schová se to za něco tolerovaného a ví o tom jen část nejbližšího okolí.

Spojené s hlubokým citem?

dan162 » Buddha/2 Videl, nekolikrat. Myslis scenu, kde psychlozka se neciti komfortne a soucasne rika Nickovi, ze to je dar, ne problem?

S ostatnim souhlas. Navic k moznostem ktere jsi uvedl pridam, ze nekdo svuj dar zamyka i pred sebou. Klidne se radeji uchlasta, neunese ho.

Myslim si, ze zde nejde o dar, spis o pozapomenutou, kdysi normalni vlastnost. V male mire je dost bezna.

dan162 » Najdise.cz Co je svá úroveń bytí ?

Ne, není mi známo, že "věděním se bytost posouvá nad svoji úroveň bytí" . Vědění vnímám jako poznávání, začleňování, žití, naplnění živlu Vzduch, přičemž máme v sobě ještě další živly, které jednostranným vývojem jen do vědění opomíjíme. Posun ve vědění je fajn, ale od nějaké úrovně posun ve vědění nic nepřináší, jen další vědění, pro posun v bytí (ať je to co je to) se mi jeví jako nezbytné posunout se i v dalších živlech.

dan162 » Najdise.cz Můžu, můžeme, docela často. Rozhodnu se udělat něco, co vnitřně nechci, protože třeba cíl je důležitější, není to slušné, taktické... Nebo mne do nějakého řešení tlačí nějaká nevyřešená emoce. Plazí nebo emoční mozek si svůj postoj zachovávají i když vědomí se rozhodne jít proti nim a i když si zdůvodním proč je lepší jednat jinak.