Diskuze, Diskuzní fórum

dan162 » Deam Na ostružiny křovinořez. Duby rostou docela dobře skrz něj, ale někde ne a často ne rovně, když musí cuknout kmínkem do strany, než najdou cestu. Když má dubový nálet tak 40cm, tak se mi osvědčuje křovinořezem ostružiní seříznout, kouknout co lze nechat a volná místa dosázet.

Málokdy duby utečou srnkám růstem. Mimo oplocenku srnky malé duby žerou i se stonkem a naroste pak pěkná křivule, žádnej rovnej strom, přesně jak popisuješ. Je zajímavé, jak tlustý je kořen takových pravidelně užíraných malých doubků, lze na něm počítat letokruhy.

Srnkám nechutnají narcisky, jinak snad všechno. Nejhorší jsou v předjaří na pupeny malých stromků, těch spořádá jedna hladová srnka na tisíc denně.

Lísku zkouším v oplocence nechat vyrůst tak, aby v okamžiku zrušení oplocenky byla vysoká na okousávání vyššího patra a mohly by tak přežít. Uvidíme, pořád je co se učit a s čím experimentovat. Mýtního věku se stejně nedožiju.

dan162 » Deam Po asi třech letech je na hromadě vše pod 4cm tloušťky už jak papír, podle mne to půjde odhrnout a dosázet. Skrz hromady mi něco kupodivu roste, jeřáb, jasan a dub, musím je spíš uřezávat, když tam chci pak dát něco jiného.

Kůly, které jsem udělal u oplocenky 6cm dřevo, jsou po dvou třech letech křehké, i s nátěrem proti škůdcům. Lesáci dávají 10cm kulatinu na kůly oplocenek jak ty olše, po 4 letech pletivo sundají, kůly tak dlouho jim v tomto průměru vydrží. Spíš by mne zajímalo, zda se olše nezazelená :-) Počítám že potřebuju 7 let, něco chci z náletů, něco se neujme. Použil jsem proto plastové z recyklátu, po roce zatím jak nové.

dan162 » Lupi Jo, ten dokument jsem viděl taky, to bylo super. Nějak to ale zamázli jako nefér výhodu, tak to pak už dál nedělali.

Je jasné, že to jsou živiny, zatím pro ostružiny. Nevím, zkusím. Život je hezký.

dan162 » Lupi A dělá pěkný rámus při tom letu.

Když v boji ten slabší roháč sletí ze stromu, tak se hned sápe nahoru na repete. Samičky jsou totiž nahoře.

dan162 » Lupi Roháči jsou vázaní na podzemní mrtvé dřevo hlavně listnáčů (pařezy), nejvíc dub. Kde jsem ho našel, tak to tajím, aby tam nevyhlásili rezervaci :-) Trvá strašně let, než roháč v takovém dřevu dospěje, asi osm a pak měsíc žije jako dospělec. Moc nemigrují, samička tak o strom, dva. Když vidíš roháče, tak to znamená, že měl 8 let vhodné podmínky.

dan162 » Deam Napadlo mne hromady nechat, počkat 10 let až zetlí a pak tam vysadit cílený podrost, třeba lesní hrušku atd., který bude mít dostatek živin, aby uspěl

dan162 » Deam Jo, postav dům, zploď syna a zasaď strom. Nebo les. :-)

Ano, pravidla se povolila směrem k sukcesi, protože po kalamitě lýkožrouta na Vysočině Lesy těžce nestíhaly obnovu, to by zbankrotovaly, když by to dodržovaly. Taky nevím kde to je napsané, podívám se... novela Zákona o lesích je účinná od 1.1.2026. Je toho tam hodně, posun lhůt pro výsadbu, možnost nechat zarůst bez melioračních a zpevňujících dřevin, sukcese za nějakých podmínek, za dlouhých zimních večerů bude co číst.

Kontroly? Nemyslím si, kdysi asi ano. U soukromých lesů je často hodně zanedbáno a nic se neděje. Ostatně ekonomicky les začít od paseky nedává smysl.

Velikost paseky je omezená, 1ha, výjimečně u borovice dva. Když je paseka malá, tak sukcese (nálet) je bohatý, ale než stromek přeroste buřeň, trvá to dlouho a u listnáčů často nevyroste rovně (odhlížím od invazivních dřevin). Jenže to pak je paseka kopií sousedního lesa a nevylepší druhovou a ekologickou skladbu. Myslím si, že je lepší zasadit pestrý les, a ono se něco ujme, něco živoří, něco nevydrží - počasí je velmi nestálé, kdo by čekal, že nastanou podmínky, kdy plošně uschne hodně borovic, jako se stalo vcelku nedávno?

dan162 » Lupi Jako že tam mají duby nebo buky samovolně?

Co vidím (266 m.n.m), tak břízy jako dvoumetrové už začínají dusit vše pod nimi, to se křiví ve snaze uniknout ke světlu a zpomaluje růst. Když to tak zůstane, tak břízy, v počtu asi 5-15 na m2, uzavřou koruny a světlo dolů nepronikne - a současná generace jiných stromů nevyroste.

dan162 » Lupi Komunikace rostlin s lidmi podle mne existuje, odhaduju, že na základě vibrací/frekvence v řeči. To, co z druhých vnímáme, i když nerozumíme jazyku.

dan162 » Lupi Když to necháš na lesu, tak první jsou invazivní stromy, jako je bříza a jasan, případně keře jako krušina, trnka, bez. Po 40 letech v takovém lese vzniknou první paseky a začnou jít vejš další druhy, jako jsou borovice, smrky. A až ty padnou, je čas na terminální duby nebo buky. Celé kolečko trvá stovky let.

Druhá varianta, kdy každé dva roky vysekají co nechtějí, až vyroste to místní (a kde jsou příbuzenské vztahy stromů), ta je drahá - jedno sázení je tak asi stejně drahé jako jedno prosekání.

dan162 » Lupi Je to i o houbách v půdě, které jsou vázané na dominantní strom. S duby dobře ladí habr (dubohabřiny), lípa, budou mít podobné složení života kolem sebe, hlavně v zemi. Jilm nevím zda tam patří, mne zašel, v lese ho moc nevídám. Čistě lipový les jsem viděl jednou, byl tak 40 letý a velmi světlý, chci ho prozkoumat.

Řádky jsou možná metoda koncentrace vody pro první roky mne napadá, když se sází hned po těžbě. V přírodě je úžlabí místo pro byliny, zatímco vršky muldy ideální pro stromy, v sušším místě byliny stromek nezastíní.

Řádky jsou rezignace na funkci lesa jako větrolamu, stromy snadněji padají ve vichřici, zápoj pak nechrání tolik a erozně po svahu jsou patrné ještě 50 let poté. Důsledně se řádkům vzpírám.

Luxmetr - kdysi se běhalo při focení s expozimetrem, že?

dan162 » Lupi Když se sází ručně (tj. pařezy nechané a bez orby), tak motyčkou nebo spešl rýčem to dělá člověk kde je nejlepší to zasadit a dodržuje předepsaný spon, třeba 1m. Někde je pařez, někde jáma po vývratu.

Stromy vyhrávají proto, že na zem propustí málo světla. Největší přeborník je buk. Každý strom se snaží své větve roztáhnout kam to jde, až narazí na souseda. Když je vichřice, tak na sebe stromy těmi větvemi narážejí a ulámou se - tak vznikne nějaká rovnováha v nejvyšším patře lesa. Níž totéž, až už se nevyplatí vytvářet větve, protože světla je tak málo, že energie potřebná pro výstavbu větví je větší.

V lese bývá dále v nižší etáži podrost, který vyluxuje zbytky světla, třeba lípy. Dole je pak tma. Záleží na množství vody v suché části roku, zda se uživí i podrost nebo jen nějaký druh trávy. Poslední týden se u nás dost prosvětlilo. Poznal jsem to tak, že solární panel přes léto nedával žádný proud, byla příliš tma pod stromy. A dnes jsem byl překvapený, že mám nabitou baterii. Byl vítr a třetina listí je dole.

dan162 » Lupi Lípa vytváří výmladky kdykoliv dojde k nějakému snížení tvorby cukru v listech, který míří do kořenů. Aby toho cukru bylo dostatečně na velikost kořene. Například nějaká nemoc, hniloba, ulomená větev. Hlavní kmen někdy úplně zmizí a výmladky, dole zahnuté převezmou jeho místo. Nemuselo dojít ke kácení.

V řadách se sází jen při sázení stromů po orbě.

V dubovém lese je vyšší tráva (nebo kapradí ve vlhčích místech) jen v případě, kdy větve nevyužívají celou plochu, ale jsou tam proluky. Například po chybějících stromech nebo větvích. Jinak je tráva jen nízká. A když v doubravě je proluk víc, nastupuje ostružiní/maliní.

dan162 » Lupi

dan162 » Lupi To někdy vyroste z pařezu (kdysi tak byly lesy všechny v pařezovém hospodářství, dnes u nás zakázáno), ale lípa dělá výmladky i za života stromu, když začíná chřadnout. Prý má výmladek jiné listí než hlavní kmen, to mne překvapilo.

dan162 » Lupi přímky? To vypadá jako les po nějaké probírce - je různověký a tráva na zemi svědčí o malém zápoji korun.

dan162 » Lupi > "takový ten typ, co je větší zevnitř, než zvenku."
úžasná formulace.

V lesích u Staré Boleslavi je holt málo soukromých lesíků, jak to bylo císařské a pokupě, tak je to dnes státní, nejde koupit a "hospodařit" po svém. Cena je plácnu 60Kč/m2 u šedesátiletého lesa.

Lesní spolky existují i dnes, ale je obtížná společná dohoda, vyjma na počátku dát směr (bude tu přirozený les a pod tím si představujeme to a to) a ten neměnit.

Lípu zkusím letos vysadit 15ks na zkoušku, 50cm vysoké. Viděl jsem v jednom lese za Kladnem lipový les, statné kmeny, nezvykle prosvětlený les - musí podle mne mít v okolí konkurenci, aby se lípa táhla za světlem, barák nebo jiné stromy daleko tak 10m max.

dan162 » Lupi Pěkný les....jsme v kulturní krajině, kde drtivá většina lesů jsou hospodářské, takové jiné pole, pak jsou ochranné lesy (kolem měst, pískovny atd.), obory a chráněné biotopy (prostředí lesa určené pro něco důležitějšího) a národní parky (konzervace krajiny). Není povoleno pěstovat les jen tak, pro radost, pro život, pro diverzitu - musí se to kamuflovat.

dan162 » Lupi Tvar těch jezírek na Malvínách byl plánovaný - v plánu rekultivací. Nejen jak bude tlustá oddělující hráz od Labe, kde pak postavili cyklostezku. Jampílek, který pískovnu provozoval, taky podle toho plánu vysazoval borovice, které jsou u silnice Toušeň - Čelákovice, dnes pěkný les.

Krajina, jak ji známe, se tady hodně přetváří. A je to pěkné, tedy pár let po těžbě.

Ne, Rudolf zásluhu nemá. Jizera tekla tudy ohbím z louky kolem hrádku Opočeň, který je na druhém břehu (levém) než lovecký hrádek Rudolfa.

dan162 » Lupi to je tady: https://mapy.com/cs/zakladni/… Kolem silnice je vidět ohyb dávné Jizery, na fotce zaplavený, za sucha to málokoho napadne, je to od řek daleko.

Čtvrtohory jsou nyní. Všechny štěrky a písky jsou čtvrtohorní, v druhohorách až po mladší třetihory (do neogénu) tu s přestávkami bylo moře a usazoval se jíl (dnes opuka) a písek (pískovec), hloubka do 500m.

Břehy za 5 let po těžbě zarostou tak do přírodna, že písek nebude vidět. Dělají se už v době těžby plány na rekultivaci po těžbě, takže je daná čára kam až můžou těžit a do jaký hloubky, kde budou ostrůvky, kde mělko.