Diskuze, Diskuzní fórum

dan162 » Lupi Mexiko? Nevím, pochytil jsem to místně.

Předbíhání sama sebe - to možná znám: huba mluví a já jen sleduju, co že to říkám. Většinou předčasně nebo nevhod. Spíš to je ku prospěchu, prodával jsem barák, a s úžasem sleduju, jak říkám kupujícímu jako první všechny závady domu, pěkně natvrdo. Koupil to.

Ad plesnivý šanony atd. - to ale je velmi zajímavé, nejen pro tebe si myslím. Lepší než seriál :-D Nikdy nevíš, co přistane za téma, kdy, a jak zareaguješ. Osvobozující, ne vždy příjemné, a začne to třeba nějakou minipříhodou, která by jinak zapadla a ukáže se, jak velký ledovec je schovaný pod ní jako její důvod.

Ne, nevysolím, mám ohledy, až příliš. Ale to takhle jdeš krajinou, jsi kdesi u mne, a pořád divně žádná závora na cestě, kulometný hnízdo nebo aspoň ochranáři v teréňáku na patrole. Ani nevíš, že jsi v centru. Když se necítím bezpečně, tak to neřeknu a kupodivu poutník to nepozná a jde dál. Je to hodně o tom s kým jsem, s někým víc poslouchám a víc říkám, co cítím, vnímám, s někým se omezím na povrchní kecy a šáteček.

dan162 » Lupi Mexiko - pardon, oficiálně Mečeříž.

Od Konětop je to údolí před Beranovou roklí doprava, ještě v padáku dolů. Vůbec netuším jak vzniklo, sklání se doleva, ale nemá dole stálý potok. Nějaká voda, protože tam je někde jíl, častěji písek.

Jestli nic netajím? Vědomě ne, nevědomě asi dost. Informace ven jdou, emoce částečně, stejně málokoho nezajímají. Když se něco dostane do vědomí, má to zelenou, a obvykle to jde ven, když je to k něčemu někomu užitečné.

Líbí se mi přijímání objeveného, jak to děláš. Podle mne ideální. U emočních vzorců, které drží nějakou nedoprožitou emoci, je přijetí vlastně umožnění, aby to mohlo doproběhnout a odejít. Neumím to vždy, super.

Když je do ouvej, tak pravá soudržnost, která proudí a zurčí, tě podrží a nenechá rejt držkou v zemi. Soudržnost ne jako emočně bezpečný prostor, ale jako emočně sdílený nebo lépe propojený prostor.

dan162 » Lupi Téhle části se říká Kalek. Já do lesa jezdím z Mexika, mám to na druhé (severní) straně kopce Na Kozáku (kde je na vršku dokonce bučina), svah od Konětop má poněkud jiný charakter, jižní. Mne se nejvíc líbí údolí, které se táhne lesem, směrem od turistického rozcestí U Beranovy rokle směrem na východ. Necítím obvykle zvláštní energie, na to mám slabou kvalitu vnímání, ale tady si myslím, že něco je.

Zvyklí pořád tajit? Ne. Hodně s tím narážím, ale ne. Druzí o něco třeba nestojí, to je ok, ale to neznamená, že budu sebe tajit. Řekneš co tě trápí, vyšleš to do světa, okolí třeba vůbec nic neudělá, ale velmi málo zneužívá, nejvejš mne tím posune, naučí mne, když projdu bolestí, jak lépe přijímat tím, že odstraním důvod toho proč mne to bolí. A ostatně vem si, že existovala opravdová soudržnost po ženské linii, ne jen to co je dnes, to řeknu i jako (poněkud specifický) muž a přidám, že to dobře pamatuješ s rubem i lícem. Lidé zaměření na výkon tomu samozřejmě neporozumí a budou hledat výhody pro sebe, ale i to má své meze.

No píšeš přesně k mému tématu propojení lidí. Nedávno jsem o tom přemýšlel, mé úvahy pokračují pořád dál, a dávám nyní do souvislosti prastarý zvyk tajení sebe, oddělenost od sebe/nepropojení lidí a odlišnost doma/venku. Mezi lidmi skoro nic neproudí, nebo jen málokdy, nechtějí to.

dan162 » Lupi V Káraném ne, to je státní, ale "nálet" se může vyskytnout, ne? Své galeje otrokářského systému na vlastním mám nad Horním Slivnem, hektar paseky.

P.S. čtu básničku - o potřebě záchranného kruhu nebo žaber jsem si nevšiml, že by byla řeč :-( Nějak máme sklon nebo zkušenost místo propojení tajit kus sebe.

dan162 » Deam Stromy, které jsou na hranici žití - ve vinicích existuje "řez na smrt", kompletně se kmínek uřízne a buď se omladí a další roky plodí nebo odejde. Je jasné, že podmínky, které mají, jsou pro ně hraniční, a někdy stačí malá změna podmínek, aby se růst obnovil. Typicky jedle.

Kaštany mám asi 2m, ořechy asi 3m, je to podrost, tak se nikam do výšky neženou a srnky mají kolem dost co lepšího k jídlu.

Ad lísky díky, tak si to myslím, jsou v oplocence, tak uvidím. Mám pro ně přichystané místo na vnitřní stranu krajových dubů, aby jejich koruna byla symetrická, druhé před hromadu klestu, za kterou bude žrádelna ovocných stromů a jednu lísku dám doma blíž k oknu, bude výhled.

dan162 » dan162 Pridam myslenku. Prisel jsem na ni pri zkoumani proc jsem na moste mel potrebu skolit ridice, ktery nedal jako protijedouci prednost.

Vyrustal jsem v sedmdesatkach, ktere mely projekci sily za zaklad usporadani spolecnosti. A od taty jsem si taky uzil, ale uz v te chvili jsem vedel, ze tata ze vztahu na chvili odesel, vedel jsem, ze sila je selhani vztahu.

Kdyz vrstevnikum rikam, ze jejich chovani, bez ohledu na druheho (ktere jsem ovsem taky delal), jen rika, ze v te vterine vztah neziji, nemaji, tak mi vubec nerozumi. Vztah pro ne neni zive propojeni, ale ramec povinnosti, zavazek, rovnovaha, projekce rolí. Udrzovat funkce vztahu, ne vnimat.

Ze sveta kolem jsem prevzal silu jako podstatnou, v nejakych mezich, a obzvlast v muzskem svete.

vracim se nyni zpatky k sobe, vztahu regulovanem tim, co prinasi vnimani a soucit. Citim se v tom jako exot, s tim si nevim rady, mozna je to jen generacni a soucasne je to od muze divne. Ok, takova je moje cesta.

dan162 » Lupi Přirozený není v našich lesích žádný stav - není tu predátor, aby vznikla rovnováha. Jen myslivec, a toho nebolí nadstav, jeho lesy to nejsou.

dan162 » Deam Na ostružiny křovinořez. Duby rostou docela dobře skrz něj, ale někde ne a často ne rovně, když musí cuknout kmínkem do strany, než najdou cestu. Když má dubový nálet tak 40cm, tak se mi osvědčuje křovinořezem ostružiní seříznout, kouknout co lze nechat a volná místa dosázet.

Málokdy duby utečou srnkám růstem. Mimo oplocenku srnky malé duby žerou i se stonkem a naroste pak pěkná křivule, žádnej rovnej strom, přesně jak popisuješ. Je zajímavé, jak tlustý je kořen takových pravidelně užíraných malých doubků, lze na něm počítat letokruhy.

Srnkám nechutnají narcisky, jinak snad všechno. Nejhorší jsou v předjaří na pupeny malých stromků, těch spořádá jedna hladová srnka na tisíc denně.

Lísku zkouším v oplocence nechat vyrůst tak, aby v okamžiku zrušení oplocenky byla vysoká na okousávání vyššího patra a mohly by tak přežít. Uvidíme, pořád je co se učit a s čím experimentovat. Mýtního věku se stejně nedožiju.

dan162 » Deam Po asi třech letech je na hromadě vše pod 4cm tloušťky už jak papír, podle mne to půjde odhrnout a dosázet. Skrz hromady mi něco kupodivu roste, jeřáb, jasan a dub, musím je spíš uřezávat, když tam chci pak dát něco jiného.

Kůly, které jsem udělal u oplocenky 6cm dřevo, jsou po dvou třech letech křehké, i s nátěrem proti škůdcům. Lesáci dávají 10cm kulatinu na kůly oplocenek jak ty olše, po 4 letech pletivo sundají, kůly tak dlouho jim v tomto průměru vydrží. Spíš by mne zajímalo, zda se olše nezazelená :-) Počítám že potřebuju 7 let, něco chci z náletů, něco se neujme. Použil jsem proto plastové z recyklátu, po roce zatím jak nové.

dan162 » Lupi Jo, ten dokument jsem viděl taky, to bylo super. Nějak to ale zamázli jako nefér výhodu, tak to pak už dál nedělali.

Je jasné, že to jsou živiny, zatím pro ostružiny. Nevím, zkusím. Život je hezký.

dan162 » Lupi A dělá pěkný rámus při tom letu.

Když v boji ten slabší roháč sletí ze stromu, tak se hned sápe nahoru na repete. Samičky jsou totiž nahoře.

dan162 » Lupi Roháči jsou vázaní na podzemní mrtvé dřevo hlavně listnáčů (pařezy), nejvíc dub. Kde jsem ho našel, tak to tajím, aby tam nevyhlásili rezervaci :-) Trvá strašně let, než roháč v takovém dřevu dospěje, asi osm a pak měsíc žije jako dospělec. Moc nemigrují, samička tak o strom, dva. Když vidíš roháče, tak to znamená, že měl 8 let vhodné podmínky.

dan162 » Deam Napadlo mne hromady nechat, počkat 10 let až zetlí a pak tam vysadit cílený podrost, třeba lesní hrušku atd., který bude mít dostatek živin, aby uspěl

dan162 » Deam Jo, postav dům, zploď syna a zasaď strom. Nebo les. :-)

Ano, pravidla se povolila směrem k sukcesi, protože po kalamitě lýkožrouta na Vysočině Lesy těžce nestíhaly obnovu, to by zbankrotovaly, když by to dodržovaly. Taky nevím kde to je napsané, podívám se... novela Zákona o lesích je účinná od 1.1.2026. Je toho tam hodně, posun lhůt pro výsadbu, možnost nechat zarůst bez melioračních a zpevňujících dřevin, sukcese za nějakých podmínek, za dlouhých zimních večerů bude co číst.

Kontroly? Nemyslím si, kdysi asi ano. U soukromých lesů je často hodně zanedbáno a nic se neděje. Ostatně ekonomicky les začít od paseky nedává smysl.

Velikost paseky je omezená, 1ha, výjimečně u borovice dva. Když je paseka malá, tak sukcese (nálet) je bohatý, ale než stromek přeroste buřeň, trvá to dlouho a u listnáčů často nevyroste rovně (odhlížím od invazivních dřevin). Jenže to pak je paseka kopií sousedního lesa a nevylepší druhovou a ekologickou skladbu. Myslím si, že je lepší zasadit pestrý les, a ono se něco ujme, něco živoří, něco nevydrží - počasí je velmi nestálé, kdo by čekal, že nastanou podmínky, kdy plošně uschne hodně borovic, jako se stalo vcelku nedávno?

dan162 » Lupi Jako že tam mají duby nebo buky samovolně?

Co vidím (266 m.n.m), tak břízy jako dvoumetrové už začínají dusit vše pod nimi, to se křiví ve snaze uniknout ke světlu a zpomaluje růst. Když to tak zůstane, tak břízy, v počtu asi 5-15 na m2, uzavřou koruny a světlo dolů nepronikne - a současná generace jiných stromů nevyroste.

dan162 » Lupi Komunikace rostlin s lidmi podle mne existuje, odhaduju, že na základě vibrací/frekvence v řeči. To, co z druhých vnímáme, i když nerozumíme jazyku.

dan162 » Lupi Když to necháš na lesu, tak první jsou invazivní stromy, jako je bříza a jasan, případně keře jako krušina, trnka, bez. Po 40 letech v takovém lese vzniknou první paseky a začnou jít vejš další druhy, jako jsou borovice, smrky. A až ty padnou, je čas na terminální duby nebo buky. Celé kolečko trvá stovky let.

Druhá varianta, kdy každé dva roky vysekají co nechtějí, až vyroste to místní (a kde jsou příbuzenské vztahy stromů), ta je drahá - jedno sázení je tak asi stejně drahé jako jedno prosekání.

dan162 » Lupi Je to i o houbách v půdě, které jsou vázané na dominantní strom. S duby dobře ladí habr (dubohabřiny), lípa, budou mít podobné složení života kolem sebe, hlavně v zemi. Jilm nevím zda tam patří, mne zašel, v lese ho moc nevídám. Čistě lipový les jsem viděl jednou, byl tak 40 letý a velmi světlý, chci ho prozkoumat.

Řádky jsou možná metoda koncentrace vody pro první roky mne napadá, když se sází hned po těžbě. V přírodě je úžlabí místo pro byliny, zatímco vršky muldy ideální pro stromy, v sušším místě byliny stromek nezastíní.

Řádky jsou rezignace na funkci lesa jako větrolamu, stromy snadněji padají ve vichřici, zápoj pak nechrání tolik a erozně po svahu jsou patrné ještě 50 let poté. Důsledně se řádkům vzpírám.

Luxmetr - kdysi se běhalo při focení s expozimetrem, že?

dan162 » Lupi Když se sází ručně (tj. pařezy nechané a bez orby), tak motyčkou nebo spešl rýčem to dělá člověk kde je nejlepší to zasadit a dodržuje předepsaný spon, třeba 1m. Někde je pařez, někde jáma po vývratu.

Stromy vyhrávají proto, že na zem propustí málo světla. Největší přeborník je buk. Každý strom se snaží své větve roztáhnout kam to jde, až narazí na souseda. Když je vichřice, tak na sebe stromy těmi větvemi narážejí a ulámou se - tak vznikne nějaká rovnováha v nejvyšším patře lesa. Níž totéž, až už se nevyplatí vytvářet větve, protože světla je tak málo, že energie potřebná pro výstavbu větví je větší.

V lese bývá dále v nižší etáži podrost, který vyluxuje zbytky světla, třeba lípy. Dole je pak tma. Záleží na množství vody v suché části roku, zda se uživí i podrost nebo jen nějaký druh trávy. Poslední týden se u nás dost prosvětlilo. Poznal jsem to tak, že solární panel přes léto nedával žádný proud, byla příliš tma pod stromy. A dnes jsem byl překvapený, že mám nabitou baterii. Byl vítr a třetina listí je dole.

dan162 » Lupi Lípa vytváří výmladky kdykoliv dojde k nějakému snížení tvorby cukru v listech, který míří do kořenů. Aby toho cukru bylo dostatečně na velikost kořene. Například nějaká nemoc, hniloba, ulomená větev. Hlavní kmen někdy úplně zmizí a výmladky, dole zahnuté převezmou jeho místo. Nemuselo dojít ke kácení.

V řadách se sází jen při sázení stromů po orbě.

V dubovém lese je vyšší tráva (nebo kapradí ve vlhčích místech) jen v případě, kdy větve nevyužívají celou plochu, ale jsou tam proluky. Například po chybějících stromech nebo větvích. Jinak je tráva jen nízká. A když v doubravě je proluk víc, nastupuje ostružiní/maliní.