Diskuze, Diskuzní fórum

Sosna zvlčelý » Bonny 04 Vyměnil bych uprchlíky za politiky. V počtu kus za kus.

Sosna zvlčelý » Hustokrutě obscénní Morti Možná ty... Tebe by svezl. A mne přejel.

Sosna zvlčelý » Hustokrutě obscénní Morti http://img.motorkari.cz/upload/…

Sosna zvlčelý » Hustokrutě obscénní Morti Ani Harleye?

Sosna zvlčelý » Petr9 Štěstí je to hlavně v tom, že to je jen sen. To je největší výhra.

Sosna zvlčelý » Freja Je to docela smutné. Ale někdy i komické. Si vezměte, že přijde Čech na Slovensku k doktorovi a on mu doporučí schudnúť. Bude se bránit!
My taky musíme připadat našim bratrům z východu cyničtí, když chceme pochovat miminko a usmíváme se u toho.

A jak nedávno včielkaMajka někde použila v básničce to slovo "huncút" - to je krása!

Sosna zvlčelý » endymion Krásné to tu máte...
Už tu chybí jen moje fotka s popiskem "Sosna".

Sosna zvlčelý » Hustokrutě obscénní Morti No tak babka třeba byla veselá kopa. Se to přeneslo.

Sosna zvlčelý » charri Tak hlavně aby byla čerstvá. Aby ještě zahřála.

Sosna zvlčelý » Hustokrutě obscénní Morti
Když jsme snídali, tak jsem měl pocit, že mi něco skřípe mezi zubama. Ale doufal jsem, že to je od toho, jak nám spadl chleba na zem. Blehéé
No ale zamlada musela být určitě k nakousnutí. Nechutnala vůbec špatně.

Sosna zvlčelý » Hustokrutě obscénní Morti Lepší je to pod širák.

Dobrá, přiznám se, že to není tak dlouho co jsem skoro na hřbitově přespal. Ale nějaká oucta a pieta ve mně je, tak jsem si ustlal s kamarádem hned za zdí (zvenku). Ono totiž nikde nebylo pohodlné poležení, samý kámen, kořen, skála a šiška... A navíc byly asi 2 hodiny v noci a my stále neměli kde ulehnout.
A hle : najednou krásný trávníček, posečený a voňavý nás do své náruče zval k odpočinku. Tož jsme složili své tělesné ostatky u hřbitova a krásně se do rána prospali. Jen doufám, že ta loučka nebyla rozptylová...

Sosna zvlčelý » Hustokrutě obscénní Morti Někomu asi jo... To už jsou takové nátury asi...

Sosna zvlčelý » Hustokrutě obscénní Morti Jako děti jsme jezdili k prastrýčkovi do Vrbice u Městce Králové. Tam byly dva hřbitovy, nový a starý. Na starý už nikdo nechodil, byla tam zarezlá brána, kterou jsme nedokázali otevřít. Ale dalo se tam vlézt přes kamennou zeď. Tudy jsme podnikali dobrodružné výpravy do jiného světa.
Mnoho náhrobků tam bylo povalených. Některé překryl břečťan a jiné popínavky. Na dhalených náhrobcích jsme luštili zašlé nápisy a letopočty. Vzrostlé stromy tvořily klenbu nad hlavou a příjemný stín. V jejich korunách se ozýval ptačí zpěv, to bylo hašteření. A dole občas kvetly zplanělé květiny. Bylo to naprosto neudržované, tajemné a krásné.
I v dospělosti, když jsem tam jel, vždy jsem se tam došel podívat. Vždy na mne měl ten hřbitov tajemnou moc. A měl by i nadále, kdyby před pár lety někoho chytrého nenapadlo nechat všechny stromy porazit.
Dnes tam pálí slunce a květiny usychají. Ptáci nemají koruny stromů, kde by vyvedli své mladé. A pro mne to ztratilo své kouzlo. Ukradli mi tím kus mého dětství.

Sosna zvlčelý » Hustokrutě obscénní Morti No jsem četl jen odkaz, co jsi sem dala, že to pěstuje plantážník přezdívaný Chema.

Sosna zvlčelý » Hustokrutě obscénní Morti BIO od CHEMY?

Sosna zvlčelý » endymion Nemít plán taky plán...

Sosna zvlčelý » mikiduc A já jsem o tom i uvažoval, se přiznávám. Jenže když ten termín se mi vůbec, ale vůbec nešikne. Už jsem tam měl smluvené jiné povinnosti. (Tedy nutno podotknout, že celkem příjemné povinnosti, ale pořád povinnosti.)

Sosna zvlčelý » Flečr Možná i s někým v posteli.
Neboj, Miki se postará, to je kouzelnice.

Sosna zvlčelý » seven Je fakt, že tento argument (viz video) je naprosto nevyvratitelný!

Sosna zvlčelý » Najdise.cz A to jsem si myslel, že nic jednoduššího už napsat k tomu nedokážu.

Dobře, zkusím to jinými slovy: Musím se občas usmát tomu, jak někteří nevěřící dokáží bojovat proti něčemu, co podle nich neexistuje (Bůh). Čím více podle nich neexistuje, tím více je rozčiluje víra druhých. Tím vlastně zpochybňují své tvrzení o neexistenci Boha.

Oproti tomu mnozí věřící činí pravý opak. Jakoby si nebyli jisti svojí vírou (nebo snad existencí Boha), často o tom mluví. Někteří pak dokonce přesvědčují druhé. Ale lidi, které jsem měl tu čest poznat a kteří skutečně věřili, většinou k tomuto tématu moc nehovořili. Měli víru tak pevně v sobě, že nebylo třeba o tom mluvit. Oni nevěřili, oni věděli.

Ale to vše zde již v jiných podobách asi zaznělo.

A dodám k tomu ještě jednu myšlenku: Bohu nezáleží na tom, zda v něho věříme, či nikoli, ale na tom, jací jsme.