Diskuze, Diskuzní fórum

Háňa* » fanik Ženy nepotřebují zbraně, to je mužská rekvizita.
Proto je také vidí ve všem. Všechny projevy, při kterých se necítí komfortně, zbraněmi nazývají nebo je tak vnímají, to je celé.
Proč asi - možná proto, že je zraňují. A proč asi - možná proto, že sami se plakat bojí, takže si netroufnou ten "výpad mečem" v podobě pláče vykrýt tím svým. A proč asi - asi proto, že jim někdo vštípil (nebo si to dokonce vštípili sami), že pláč je projev slabosti. A oni, aby mohli čelit nepříteli, musí být silní. A nepřítele vidí v každém, kdo má nějakou "zbraň" (vlastnost, schopnost), která jim chybí.
Jejich škoda

Můj muž třeba, to je vysloveně plačka - řve i u filmu, kde se zaběhne pes. A co myslíš, když se rozpláču já, považuje to za útok na sebe ? ... NE - ví, že pláč není útok, ale očista

Háňa* » fanik Cítíš se plačící ženou manipulován ? Myslíš, že jak se TY cítíš způsobuje chování někoho druhého ? Že druzí za tvoje pocity nesou odpovědnost a tedy by se měli podle toho chovat a dělat jen to, co TOBĚ dělá dobře ?

Háňa* » Najdise.cz Ano, útěk před bolestí a utrpením.
Ale nabízí se otázka - být zarostlá ledem nebolí ? Člověk netrpí, když má svoji duši někde dlouhodobě zakonzervovanou (uvězněnou) pod ledem ? Cítí se dobře, když to tak je ? Když to tak má stále, nemyslím ty "spotřební" období, kdy emoce na nějaký čas odsuneme z praktického důvodu, že musíme fungovat.
V životě se občas stává, že v zajetí iracionálního strachu, který jsme si bůhví proč sami vyrobili, utíkáme před něčím, co je nám vlastně k užitku, do něčeho, co nám žádný užitek nepřinese, spíš nám v tom bude ještě hůř.
To je škoda.

Háňa* » ja@aja Vnímám - jsem prostě přítomná. Takže mám vjemy z té činnosti nebo děje, ve kterém zrovna jsem a nepotřebuji myslet na něco jiného. Ani na to nemám prostor, když jsem cele v tom, v čem jsem.

Háňa* » Najdise.cz Nutí ? To přece ani nejde.
Mám svá přesvědčení a ta mi nejde vzít.
Že někdo něco prohlašuje, no a co, to mě nevzrušuje - ať prohlašuje.
Je na mně, jestli mě to osloví a něco si z toho vezmu (přijmu do svého života). Každý máme svobodnou vůli, rozum a hlavně cit.

Háňa* » Najdise.cz A co je tohle ? Není to hodnocení ?

Háňa* » ILA ♥ Opravdu poctivě jsem to celé přečetla a teď přemýšlím, co ti poradit jako první.

Možná se ti to zdá jako nepodstatná kravina, ale první bych si změnila nick - na něco dospělejšího. Nejde o to, že by to případný zaměstnavatel viděl, ale hlavně o to, jak se ty vnímáš. Jak se vnímáš, tak vyzařuješ. A jak vyzařuješ, tak tě okolí vnímá. Zaměstnala bys ty někoho, kdo si uprostřed své zralé dospělosti říká koťátko ?
No, a dál .. Věřím, že tvůj životopis není stejný, jako tento tvůj příspěvek, ale tipuji, že bude košatější, než je třeba, a to může odrazovat. Takže bych ho zredukovala na čistě technické věci - vzdělání, seznam kursů, jazyk, práce bodově, bez zdůvodňování, co kdy skončilo a proč.
Dále bych tolik nezdůrazňovala, jak strašně moc tu práci potřebuji, protože .... Zavání to citovým vydíráním a navíc, každý, kdo hledá práci, ji potřebuje, jinak by to nedělal, takže to není nic, co budoucí zaměstnavatel potřebuje mít černé na bílém.
Možnosti spojení bych nezmiňovala vůbec, to zaměstnavatele nezajímá. Stačí uvést "chci stálé ranní" a tečka. Prostě technické údaje, bez zdůvodňování.
No, a za poslední, prozatím, zkusit si uvědomit, že zaměstnání je věc dvou stran. Ty potřebuješ práci a zaměstnavatel potřebuje pracovníka. Čili, není to tak, že jdeš někam žebrat a není tedy nutné se tak chovat. Je třeba vystupovat přiměřeně sebevědomě - s vědomím, že budeš firmě přínosem, pokud tě přijme. Že tam nejdeš žádat o milodary, ale nabídnout svůj potenciál.
Dál mě teď v začátku nic nenapadá. Snad jen, co bylo, hodit za hlavu, nepřemítat o tom pořád, postavit se na nový start s odhodláním a vědomím, že máš své štěstí ve vlastních rukou a jsi dost zralá a schopná, že se neztratíš.

Přeji hodně štěstí.

Háňa* » Bosch Proč ne, pejsek s kočičkou a vepřík s kůzletem byli přece také manželé a nikdo se tomu nedivil
Sice neměli děti, ale to jen proto, že to byla pohádka. S dětmi by to byl horor

Háňa* » Znovuzrozená Prostě jsem to viděla a četla. V jedné uzavřené skupině.
Proč, to nevím a je mi to jedno. Zřejmě nějaký oblejzač všeho ve snaze už konečně někde zaujmout.

Háňa* » Znovuzrozená Když už nějaký jeden, tak asi ten pravý - středoevropský, když jsme ve střední Evropě.
Ale vcelku je mi to jedno, tohle mě nijak netrápí.

Háňa* » Najdise.cz Pro mě je v každém druhu vztahu stěžejní vzájemná úcta.
Intimita .. no, to je to všechno naše ... hlavně neverbální komunikace - kouknu a vidím ..

Háňa* » vuvuzelka Výborné - projevuješ nahlas nesouhlas s pustošením svého domova cizáky, tak se odstěhuj.
Fakt vtipné, to mě pobavilo
- nápad typického demokrata
A vůbec, měli by se rovnou odstěhovat všichni, co souhlasí se slepicemi na střeše Lucerny, aby té hrstce těch, co tam chtějí trdlovat, nepřekáželi

Možná si ten článek přecejen přečtu, kde bude, v Dikobrazu ?

Háňa* » Najdise.cz Kdybys to viděla, nedivila by ses. Ano, tak přesně to je - pohybuji se centrem denně a vidím to - přesně tyhle týpky, co jsem popsala, tam uvidíš na každém kroku řádit, když se vypravíš na výlet do Prahy. A pak mi řekneš, že jsem to řekla ještě hodně mírně.

Háňa* » vuvuzelka Co to je přijatelný ?
Jistě, proč by tam nebyla přijatelná knihovna, myslíš snad, že lidi na vesnici pořád jen na poli okopávají brambory a neumí ani číst ?
A co se týká toho supermoderní, nevím, co ti na Praze - na té původní, než tu vznikly ty různé novodobé paskvily, připadá supermoderního.
Ta právě vůbec supermoderní není, je to historické město. To jen některé skupiny lidí, nejčastěji přistěhovalí, by z ní rádi udělali New York - a místí z toho zvrací.

Háňa* » vuvuzelka Koncerty na střeše - z toho budou místní, co se chtějí vyspat, určitě nadšení. Myslím, že daleko radši budou, když je ráno probudí kohout

Ať už tam jsou kozy nebo slepice, za mě pořád lepší, než další Disneyland, těch už je v Praze dost.

Háňa* » vuvuzelka Přijde mi to jako využití volného prostoru.
Názor mám na to neutrální - je mi to vcelku jedno, ale zase proč ne, nemusí být na každé střeše zrovna pizzerie se slunečníky nebo kebabové doupě.
Mně, osobně, slepice na střeše Lucerny iritovat ani nijak obtěžovat nebudou.
Takže, jen pro informaci, až uvidím někde článek o slepicích na střeše Lucerny, přejdu ho, protože mě nebude zajímat. Raději si přečtu něco, co se mě, jako obyvatele Prahy, skutečně nějak dotýká. Například o tom, že se turisti válí po Jiráskovi, Palackém a jiných památkách a típají o ně cigára, svačí na schodech Rudolfina a ještě po sobě nechávají svinčík - ten po sobě nechávají i v ulicích, všude. Že lidi, bez znalostí a hlavně ochoty dodržovat nějaké dopravní předpisy, co před pár dny někde slezli z osla nebo velblouda, se prohání centrem na elektrických kolech a ohrožují všechny ostatní ... Že je každou noc Praha jeden velký mejdan a každý den ráno zasviněné bordelem celé centrum... Že prostě hordy lůzy, co se sem přijela vyřádit, protože tady se může všechno, na rozdíl od jejich domovin, obtěžují Pražany a brání jim ve výkonu jejich práv a nikdo není ochoten ji v zájmu občanů usměrnit. To mě zajímá a to mi vadí.

Háňa* » Visennka Kdybych dneska měla dítě, rozhodně je budu vzdělávat doma. Věřím, že "začlenitelné do systému" by rozhodně bylo, ale šlo by tam mentálně zdravé a tudíž méně zranitelné. Nebylo by jím už na cestě základní školou zmrzačené a tedy by se v něm snadněji orientovalo a umělo čelit jeho nástrahám a laciným snahám o zotročení. Všechny ty snahy by vnímalo, ale umělo by v nich proplouvat, aniž by mu nějak uškodily.

Háňa* » Loen Muž utahaný z práce má právo si své pocity prožívat, to samozřejmě. V tom mu ale snad nebráníš.
Ale ty máš zase právo prožívat si ty své a nemusíš si je obhajovat.
A syn ... nojo, děti. Ale i děti cítí a chápou, že je maminka unavená a potřebuje chvíli klidu, když se na to naučí, že se to občas stává.
Jistě, s malými dětmi je toho prostoru méně, ale jistě se nějaký najde.
Ikdyž mně třeba syn při tom nevadil, když byl maličký - nějak jsem ho vnímala tak, že k tomu mému ženství patří.

Háňa* » Loen Proč to chtít po mužích, aby nás někam posílali ? To bych si tedy nepřála, co oni s tím mají společného ?
Máme přece svoji vůli, vnímáme svoje tělo a pokud potřebujeme, máme možnost si věci zařídit tak, abychom si svoji menstruaci užily, když už tedy chodíme do práce, tak alespoň ve volném čase. Ono také záleží, jaký k ní máme vztah a potažmo ke svému ženství, jako takovému.
Já s tím tedy žádný problém nemám - když menstruuju, jsem doma hájená.
Ne manželem, který milostivě usoudil, že mám na to právo, ale sama sebou.

Háňa* » Najdise.cz Odmítnout můžeš klidně nerázně. Prostě odmítnout, klidně slušně, mile, ale odmítnout, s čím nesouhlasíš nebo dělat nechceš. Nemusíš se nikomu ospravedlňovat, nejsi na světě, abys plnila očekávání druhých. Ale ani oni, aby plnili ta tvoje, takže není důvod být rozladěná, jak budou na tvé odmítnutí reagovat. Jak se s tím druhý vypořádá nebo to bude vnímat tak, že "mu bylo" ublíženo, to už je jeho boj a tebe se netýká.