Diskuze, Diskuzní fórum

Háňa* » Mici Angóra Vidím růžovou botu se zelenou tkaničkou.
Tak to vypadá, že jsem bihemisferální
A nebo mám z každé hemisféry funkční jen půlku a tu druhou zakrnělou.
Nu což, alespoň, že ta dvě torza nějak spolupracují

Háňa* » Bosch Nevím - jsem taknějak průběžně v globále pohodě, až na nějaké osobní peripetie.
Jinak, s tou změnou na "zde" v hymně bych souhlasila, dávalo by to smysl.

Háňa* » Wawat letošní úroda

Háňa* » Znovuzrozená No počkej ale zase třeba sick days, ty jsou od toho, tak proč je nepoužít, když je potřeba. A je jich omezený počet, já nevím, jak kde, u nás třeba tři dny za rok a to není žádná kalamita.
Ale pravda je, že se prostě dekují, jak se dá. A koukají, kde mít jaké vyválení se se zaplacené a jak s ukopnutým palcem co nejdéle marodit s pracovním úrazem. Ale hlavně, kolegialita a loajalita, to jsou věci, které jim nic neříkají. U nás třeba vždycky bývalo přirozeným zvykem, že když měl řidič před námi poruchu nebo nějaký problém, ten, co přijel za ním, automaticky mu šel pomoct, déšť nedéšť, mráz nemráz, pohodlí nepohodlí. Dneska ? U nás "starých" to funguje stále stejně, je to samozřejmost. Ale mladí ? Prostě zastaví, zapne blikačky a mobil, pidlí na něm paňáky nebo co, a čeká, až SE TO rozjede. Ale když má pak problém on, čeká, že mu druzí pomáhat budou (nebo až přijde jeho maminka a vyřeší to - je tak zvyklý, že na nepříjemné věci jsou ti druzí).
Už prostě přestávají existovat kolektivy, existují jen jednotlivci ve stejné firmě a jejich soutěže kdo z koho a jak s kým nebo čím vyjebat za co nejvíc peněz. Osobní čest a solidarita nula. To třeba mrzí mě. Dřív se udělalo práce stejně a ještě byla v práci i sranda, lidi se o sebe zajímali, když některý měl potíže, pomáhali se nebo podrželi, .... Ale ono se každému všechno vrátí zpátky.

Háňa* » Najdise.cz Nebrala bych ten výkon u mladých tak, že je zákonitě vyšší a lepší, co do kvality, jen proto, že jsou mladí. U nás máme třeba spoustu mladých a spoustu starých. Je nás hodně, takže to lze taknějak vidět. Co se týká výkonu, mladí často nejen, že se nepřetrhnou z principu, aby se náhodou nezadýchali, ale ke všemu jsou opravdu shnilí - kondice horší, než u starých, pořád mají s něčím nějaký problém, daleko častěji marodí, než staří a nebo jsou doma s nemocnými dětmi. Takže daleko častěji ti staří dělají za ně. Navíc velmi často na ně není spolehnutí a chybí jim osobní čest a sebereflexe.
Je to kus od kusu, rozhodně bych to nepaušalizovala.

Háňa* » Najdise.cz Botox jsem zrovna nemyslela, to už je extrém (snad).
No, ale s tím vyváženým životem je to právě horší. Jíst bio ovoce a běhat v barevném dresu po nábřeží, to není zdravý životní styl, ale další kulisy do toho divadla dokonalosti (pokud v tom tedy někdo nemá skutečnou zálibu a dělá to proto, že chce pěstovat zdravý životní styl).
Zdravý životní styl je právě ta pohoda v souladu se sebou, vyhovět si, nehnat se za nesmysly, nedělat si násilí, nechodit proti sobě - to, co píšeš - prostě nepřepínat se a ničemu a nikomu neotročit.

Háňa* » Najdise.cz Vizuálně jo, ale psychicky jsou na tom často daleko hůř. Mají dnes větší možnosti, co se týká dostupných zkrášlovacích procedur a navíc jsou k tomu vedeny, možná skoro až tlačeny, využívat jich. Je to teď trend, možná až skoro povinnost, vypadat co nejmladší. Nevím proč, ale je to tak - vypadat v 50 na 50 je snad skoro pro ostudu. A říct větu "jsem unavená", to už je úplné fópáčko - superčlověk přece nikdy unavený není. Jsou všude nabádány, že je žádoucí být nejmladší, nejkrásnější, nejštíhlejší a k tomu ještě v práci ve všem nejrychlejší, nejdokonalejší, nejflexibilnější, .. A k tomu pak ještě doma nejlepší matka, nejlepší milenka ... prostě dokonalost sama. A samozřejmě, v každé té situaci upravená, nalíčená a sršící nepřetržitě energií, úsměvem a radostí - důkazem, že je úspěšná žena. Takže "holky" neustále řeší, aby nevypadly z té soutěže o superženu, ale uvnitř je to ubíjí a jejich duše pláče. A běda, když se to navíc ještě někde smekne a přijde nějaký "neúspěch" - hned propadají panice, protože "je to" důkaz jejich neschopnosti ve společnosti obstát.... No, a tak přijde deprese, úzkost, frustrace, prokrastinace, vyhoření, laktační psychóza a další "civilizační" nemoci. Jsou to nemoci ze závodění. ...
Pak se divíme, že se úspěšná, zdravá, krásná žena s úspěšným mužem, úspěšnými dětmi, nejlepší pracovní pozicí a domem na dobré adrese složí třeba z toho, že se jí pes vyblil na koberec. Ne, není tak labilní, není to hysterka ani rozmazlený fracek, co není zvyklý řešit potíže, byla to jen poslední kapka v tom dlouhodobém napětí, ve kterém žije.
Takže tomu, že někdo na první pohled vypadá mladě, bych zase tak velkou váhu nepřikládala, stárnutí a opotřebení není o fasádě, fasáda je jen něco jako kabát.

Háňa* » Znovuzrozená No, já měla praobyčejnou Tamatku.

Háňa* » Wiké Taky se tím zabývám - ale ne komerčně, takže to nemusím balit do lehce stravitelných formulací
Může si za to sám, to jsem ale vůbec nikdy neřekla. Vůbec nejde o to, že by někdo za něco mohl - byl viník. Tyto věci nejsou o nějakých vinách a trestech, jsou to jen příčiny, důsledky, posloupnosti. Ale není to tak, že by s ničím nešlo hnout, bylo to definitivně dané. Vždycky existují různé cesty a východiska.

Háňa* » Znovuzrozená Já měla první pračku 26 let, tak třeba ta tvoje bude také takový držák

Háňa* » Bosch Přičemž ovšem stále dokola omílají, že člověk by měl trávit v důchodu čtvrtinu života. ... Nevím tedy, nějak se nemůžu dopočítat, aby to vycházelo tak, že to odpovídá skutečnosti. To by musel být průměrný věk dožití dneska skoro 87 let, což sakra není, toho se dožije pár lidí a pro ten odchod v 72 dokonce 96 let. Akorát dělají z lidí pitomce - myslí si snad, že jsou lidé negramoti, že si to neumí spočítat ? Nebo to neumí spočítat nebo se neobtěžuje ten, kdo to vypouští z torby ?
Kecy, kecy, kecy ... nevěřím jim nic, sami neví, co žvaní.

Háňa* » Wiké Ano, ale velkou roli hraje i on sám - postavení si volí on - tím, jak se k těm danostem, co si přinesl a nemohl je ovlivnit, postaví. On je ten, kdo se k dané situaci staví. Může ji přijmout a naučit se s ní pracovat a žít nebo se může životem prolitovat v roli oběti osudu.
Jsou lidé s velkou zátěží, handicapem třeba, opravdu katastrofálními startovními podmínkami, kteří jsou obdivuhodní, jak ten svůj náklad zpracovali. A často dokáží ještě povzbuzovat druhé, rozdávat radost, naději druhým. Znám takové.
Všechno není definitivně dané, hodně ovlivníme. Proto tu jsme, abychom se učili fungovat v různých pozicích, situacích, potížích, abychom dokázali šťastně žít s tím, co máme, místo kňourání nad tím, co nám chybí a v čem jsme měli smůlu.

Háňa* » teonanacatl Aby ses do těch mot nezamotal

Dokud to svíráš, tak to nemáš.

Háňa* » Znovuzrozená Znám to, také jsem byla se synem sama, když vyrůstal. Bylo to často napínavé. Ale to je v mládí, kdy ještě člověk nemá rezervy, protože je neměl kde vzít.
Ty peníze, to je jedna věc - hlavně to tedy nevnímám jako sponzoring, když jeden z partnerů onemocní. Jsou to přece partneři - hospodaří tedy společně s tím, co dohromady mají. Ale to je jedno - měla jsem na mysli spíš tu práci a povinnosti okolo, že si rozdělí. Ono ve dvou jich zase tolik není a pak mohou v klidu odpočívat - už nic nemusí .... Ale to platí, i když je člověk sám - prostě je starší, unavenější, ale má už míň ostatních povinností a závazků. A má i nižší náklady - zařízený je, to je hlavní, a ostatní nejsou zase tak horentní položky.
Z čehož zároveň vyplývá, že je i víc v pohodě, klidu, není to vystresovaný ulítaný kravský ohon, co je sice hbitý, rychlý a akční, ale o to dělá více chyb. Je rozvážnější, to je v mnoha povoláních velké plus ... zase je to o tom "kvantita - kvalita".
Chytrý zaměstnavatel tohle ví. Ale záleží na druhu práce. Při jejím hledání by měl hlavně ten uchazeč vybírat podle sebe - brát v úvahu tyto svoje přednosti a vybírat podle nich, ne se cpát tam, kam už se prostě nehodí.
Pak nebude zklamaný, nebude se cítit pozadu, jeho kvality najdou uplatnění a budou spokojeni všichni

Háňa* » Najdise.cz Jako osoba věku, o kterém je řeč (53), musím konstatovat, že máš v mnohém pravdu. Ano, pokud člověk není vyloženě neduživá troska od přírody nebo se nezdevastoval otřesným životním stylem, v tomto věku je sice už snadněji unavitelný, ale zase má méně povinností a starostí "okolo", takže mimo práci má víc prostoru k odpočinku, relaxaci, na svoje záliby (čili na duševní hygienu, jak se říká), ...
Děti samostatné a dávno z baráku, v podstatě žádné závazky, dluhy minimální nebo žádné, ... je taknějak zařízený, zabezpečený, ... A když jsou dva, je to ještě lepší - těch pár činností, co je potřeba, si ještě rozdělí, peníze honit nemusí. Ne, že by se nehodily, ale už to není o tom, aby vyžili, ale o tom, že když jich bude míň, míň ušetří. A to jim nevadí, protože všechno už mají.
Takže když člověk přijde z práce, pokud má potřebu nebo chuť, klidně sebou může plácnout a odpočívat do sytosti, nemusí chodit nemocný do práce, když ho sklátí chřipka, je mu to jedno, že bude mít menší plat, ... prostě si může dovolit mimo zaměstnání, kde samozřejmě musí odvést své, v tom ostatním zvolnit a nejet na krev. To je velká výhoda.
A hlavně, v určité moudrosti, která s věkem přichází, ztratí potřebu dokazovat sobě a okolí, jak je schopný, flexibilní, kreativní, ... Nepotřebuje už to poplácávání po ramenou a ujišťování, jaký je pro firmu zrovna on přínos a že bez něj by firma spadla. Z takového toho "žít pro firmu" už dávno vyrostl - žije hlavně pro sebe.

Háňa* » kocour_mivik Oni nabízejí práci, tak oni chtějí, co chtějí, je to jejich svaté právo.
Řešení by bylo založit si svoji doučovací agenturu nebo firmu nebo co a nabrat si tam zaměstnance podle svých pravidel.
A komu by se nelíbila, tak holt by to měl blbé

Háňa* » kocour_mivik No, a to jim tam jako tu rovnici o dvou neznámých a nějaké ty vektoříky nemůžeš jít spočítat ?
Proč ?
Ono je to dneska těžké - kdekdo má 58 kdejakých papírů s razítky, co všechno absolvoval, ale v praxi je nepoužitelný. Třeba jsou na to ti junáci zvyklí, že papíry o ničem nevypovídají, protože nic jiného nepoznali, proto si zájemce chtějí proklepnout.
Nebral bych si to osobně, šel bych tam a vytřel jim zrak

Háňa* » Sosna zvlčelý Jasně, proč o tom nemluvit. Třeba potom nebo někdy. Ale zase, proč muset hned vysvětlovat, zdůvodňovat ... Když má člověk teď plačící chvíli, má jiné starosti, než v první řadě přítomným vysvětlovat důvody. Navíc, často ani nejdou úplně formulovat, je to emoce (pokud se tedy nejedná o rozbité koleno). Komu to vadí, ať jde pryč, nemusí nutně dělat obecenstvo.

Háňa* » thééé Tak zaplaví, no, a co se stane ? Představ si to v praxi.
Je zbytečné si ke strachu z pláče přidávat ještě strach z provalení přehrady.
Prostě se protrhne, všechno zaplaví, větší část odteče, vezme s sebou bordel, co jí stojí v cestě a všechno, co je nestabilní, část se vsákne , pak vyjde slunce, vysuší zbylé kaluže, a bude po všem.

Háňa* » Sosna zvlčelý JO - nutí tě vzít si kulicha, ve kterém se necítíš dobře, protože tě kouše, blbě v něm slyšíš a vypadáš v něm jak tydýt .... svině jedna proradná - určitě jí to dělá dobře, jak trpíš