Diskuze, Diskuzní fórum

MG34 » Najdise.cz "Neznamená to ale, že taková bolest není svým způsobem obohacující. Viz můj zakládající příspěvek níže."

tohle jsem nepochopil a ani nedohledal

přínos bolesti je v tom, že příště si dám ve stejné situaci pozor (když to byl neúspěch) - spálím se o kamna, takže příště bacha
případně vím, jak něco bolelo, tak si výsledků té snahy víc považuju (když to byl úspěch) - díky tvrdé dřině na tréningu pak vyhraju závod, takže ta bolest byla přínos - obohatila mne

a ty mluvíš o tom, že se spálíš o kamna a je to obohacující jako kdyby to byl úspěch?

MG34 » Najdise.cz Větší a menší u bolesti skutečně objektivně srovnávat nelze (i když.. no, nebudu odbočovat). Ale "horší" můžeš poznat skoro vždycky. Uvedu to na příkladu "normální bolesti" - někdo spadne a asi má zlomeninu - bolí ho holeň a koleno. Je fakt celkem jedno co bolí víc - když to bude otevřená zlomenina, tak pro názornost třeba ta holeň. Ale horší je to koleno - proč? Protože holeň vždycky nějak sroste, ale koleno se hojí dost špatně a už nikdy nebude jako dřív.

A pokud si někdo nějakou mentální bolest způsobuje sám "z ničeho", tak sice to může třeba momentálně bolet jakože víc než cokoliv jiného, ale to je jedno - to je každého boj, když je masochista a ve své bolesti se takto nimrá aniž by musel. Koleno by bylo prostě horší - tam se to musí (celoživotně) přetrpět bez pardonu.

MG34 » Najdise.cz Tohle jsou oboje zrovna typy bolestí, které si generujeme sami. Ve skutečnosti to samo o sobě vůbec nebolí a dá se to i vypnout. Když někdo trpí, tak trpí - spolutrpění ničemu nepomůže, takže nemá smysl se tím zabývat. Když je někdo "nedosažitelný", tak zase trpěním se situace nijak nemění, spíše naopak.

A k tomu "vypínání" - za oběma případy bolesti je chtění, které pramení z dost silného ega. JÁ chci, aby netrpěl (a abych se na to nemusel dívat). JÁ chci toho druhého pro sebe. Pokud se člověk dokáže povznést nad tyhle svoje pseudo-potřeby určovat světu, jak má vypadat a jak se mu má podřizovat, nebude to pak už vůbec bolet.

Fyzická bolest a strádání je výrazně horší. To se vypnout úplně nedá a ani to není účelem, protože to neřeší příčinu (na kterou to má upozornit). Existuje k tomu jedna koláž, nechce se mi to hledat, já na tyhle sdílené nesmysly nejsu - ale je tam nějaká dekadentní emoška, která fňuká, jak ji strašně bolí nějaká bezvýznamná "emoční výchylka" a do toho fotka vzpěrače, jak uklouzl a asi 200kg činka na něj padá a pravděpodobně mu v příští chvíli úplně vyvrátí nějakou končetinu a on při té příležitosti něco té emošce pěkně od plic říká na téma skutečné bolesti.

MG34 » popo Je mi líto, ale pošta a balení je pro mne nepřekročitelná podmínka - pouze osobní předání nebo v nejhorším mrtvá schránka. Citové pouto tam nemám žádné - ani jednu z nich jsem nečetl...

MG34 » popo Hm, takže zase tak dobrá volba to není - až na jednu mi tu všechny ty knihy stále straší... Asi budu muset dát inzerát na bazoš a ne zdarma, ale za nějakou jakože cenu se slevou, protože jak je něco zadarmo, tak to ničím neláká.

MG34 » Maek Hmyzu se vyloženě štítím - do ruky to nevezmu. Ale v rámci nějakého nácviku sebekázně jsem nabídku ochutnat neodmítl. Při 2 nebo 3 příležitostech. Na Envi-Brno ve stánku Enviwebu byla komentovaná ochutnávka s nějakým odborníkem. Jedl jsem tyto věci:
- cukroví (v něm namletí mouční červi) - to je v pohodě
- pak mouční červi osmahnutí na pánvi se zeleninou - je to jak nějaké nudličky a když člověk moc nepřemýšlí, tak je to taky v pohodě
- mezi nimi byly zamíchané větší larvy asi potemníka či čeho, délka asi 5cm, tloušťka skoro centimetr, na koncích viditelně rozpoznatelné nožičky - zase když to člověk má mezi těma červama a zeleninou a moc nepřemýšlí, jde to
- nejhorší byli smažení cvrčci - tak 3cm dlouzí, přes 1 cm tlustí, s viditelně rozpoznatelnou hlavou, tykadlama i nohama - dlouho jsem se odhodlával, pak to jen dvakrát rychle žvýknul a hned polknul, aby mi nic nezůstalo mezi zubama - tohle jediné bych asi nechtěl zopakovat

ty snesitelné varianty bych si klidně dal častěji, nebylo to špatné a měl jsem pak nečekaně dlouho pocit sytosti (ale ne přejezení)

MG34 » registrovaná Ano, když si nevím rady a chtěl bych to rozklíčovat, mám se na koho obrátit a občas to dělám.

Hlídání si soukromí a na druhé straně utajování ... to je totéž. Nic jako soukromí neexistuje - na světě nelze nic utajit, resp. je to bláhové a "lze" to jen pseudo - něco jako když pštros strká hlavu do písku.

MG34 » registrovaná Naopak - výklad sám sobě je zatížen lokální slepotou - něco jako když loutka nedokáže rozpoznat, že je loutkou, protože nic jiného nezná. Navíc většina (běžných) lidí nerozumí symbolickému jazyku a jeho záludnostem, berou všechno moc doslova. Člověk sám sobě může ten sen "dointerpretovat" po vhodném navedení od vykladače - sepne mu to - to je skutečně na každém z nás, ale dostat se bez navedení až do tohoto bodu je pro většinu lidí vlastními silami nemožné.

A tady je to jako u doktora - nepomůže ti, když si ty šaty nesundáš. Navíc není moc co tajit - proč vůbec něco tajit před někým úplně cizím? Ničemu to nepomůže. Tajemství má smysl jedině před někým blízkým a zainteresovaným - tedy někdo, kdo může znalost toho tajemství zneužít.

MG34 » Ollinkaa Snáře fungují - jen je potřeba vhodně zvolit hledané termíny a uvědomit si jejich důsledky.

Záclony, růžové(!) okno, hniloba, hlína, ale důsledkem děje je to, že je lépe vidět oknem ven.

MG34 » registrovaná Reálná zkušenost to není, ale dokážu si to představit. Nestane se to ze dne na den. Je to důsledek drobných postupných invazí do "nehlídaného prostoru" toho druhého. Někteří prostě mají tendenci se druhému po drobných kouskách cpát do "nehlídaných pozic". To se potom s odstupem pár let nějaký nezávislý pozorovatel nestíhá divit, kam až to zajde.

A proč si ten druhý svůj prostor průběžně lépe nehlídá? Je hodně možných důvodů. Nicméně by bylo smutné žít s někým, před kým se člověk musí mít takto průběžně na pozoru.

MG34 » Mici Angóra Nespolehlivost je celkem v pohodě (když ji nějak vyváží následná tolerance). Horší je, když se vyskytne v kombinaci s netolerancí/nesoudností (jaktože čekals jenom 55 minut? vždyť stačilo počkat už jenom 15 a já bych tam byla...).

Problém je v kombinaci špatné vlastnosti a absence nějaké její kompenzace - většinou obecně soudnosti, sebereflexe anebo nějaké "vyvažující píle/talentu".

Třeba má nepříjemné sklony často velet/organizovat - a ještě při tom většinou velí špatně (ale zkušené dobré velení by se dalo ocenit).
Neumí vydělat peníze - a k tomu má velké materiální nároky (ale skromnost by to vyvážila).
atd.

MG34 » Arri Akvárium není k tomu, aby v něm byla mrtvá ryba. Pokud chceš mít akvárium (= něco se sebou dělat v kladném slova smyslu), musí v něm být život.

Mrtvá ryba ukazuje, že tohle (a měla bys vědět co z reálného života se ti v poslední době stalo a odpovídá tomu) se ti fatálně nepovedlo.

MG34 » Ollinkaa Sestra zde není sama za sebe - je to personifikace části tebe samotné, spíše té lepší. Sny mají společného mnohem víc - všechny se týkají pudové stránky tvé osobnosti, sexuality a toho, jak jsi v tom zaháknutá a nemůžeš/nechceš se z toho posunout dál. Les, bahno, vši, vlasy.

Ve všech je i náznak řešení. V prvním jsou to ta auta v blátě, se kterými by se dalo jezdit (práce na sobě, posuny, což ale skončilo bohužel zase v bahně...), ve druhém je to prostá likvidace nečistých myšlenek (vší). Ve třetím zase dokonce otcovské auto, bylo ale bohužel ukradeno, takže alespoň zase vytrhnout vlasy (zakázat si do toho zase upadat - na sílu). Zjevně se zatím nedaří.

Nebylo by ale lepší místo toho spreje a toho trhání vlasů nějak zachránit ty auta a najít to otcovo ukradené auto? Všechno samozřejmě symbolicky, tzn. přijmout nějaký otcovský princip, případně na sobě zase prostě zapracovat po nějaké té duchovní stránce. Vždycky se dá začít znovu i když se něco zjevně nepovedlo a skončilo to vyloženě špatně.

MG34 » tajga Ta žena nemůže být nikdo jiný než ty sama.

Její (tvoje) vnitřní síla a obyčejnost nemá šanci v konfrontaci s tvým vlastním podvědomím, které tě tlačí úplně "jinam" (stahuje do sklepa). Možná podvědomě nechceš být silná a obyčejná.

Je tam něco cizího nepoznaného, co symbolizuje ten cizí stavební dělník, který upravuje dům (náplň tvé mysli). A tohle vítězí nad domácím, známým, obyčejným (sousedka).

MG34 » popo Ty knihy - neprodávám je - rozdávám je.

MG34 » Najdise.cz Já používám Medo snář - vychází z Junga, Freuda a nějaké té mytologie a je poměrně dobrým vodítkem, když ho člověk umí používat.

MG34 » registrovaná Bylo toho poměrně dost. Něco z toho byly dlouhodobé věci, které vygradovaly nebo se projevily se zpožděním. Ne všechno se mi chce zveřejňovat (v poslední době si celkem hlídám digitální stopu, to jsem předtím taky nedělal) - a zveřejňovat jen část nemá bez toho zbytku smysl, protože to pak vypadá úplně jinak než to je.

MG34 » MG34 Teď jsem si uvědomil jednu věc - zhruba za tu uvedenou dobu se mi vůbec nezdály sny. Ani že bych ráno nějaký tušil, ale hned ho zapomněl. Vlastně jeden jediný se mi zdál a ten byl tak složitý, že jsem si na něm vylámal zuby a teď už si ho už stejně nepamatuju. Předtím mne sny většinou celkem spolehlivě vedly a byl to můj spolehlivý kanál k podvědomí.

MG34 » Najdise.cz Na začátku si člověk připustí a pojmenuje ten problém (bez hledání příčin) - k tomu většinou není potřeba nic moc znát. No a potom přijdou správné další otázky a odpovědi už tak nějak samy.

Ono se to nezdá, ale ten první zdánlivě nejlehčí krok je většinou ten úplně nejtěžší. Následné otázky a odpovědi se pak vyloupnou třeba z podvědomí - vědomý rozum může být krátký, ale podvědomí je dostatečně silné - jenom si k němu najít cestu.

No a v poslední době se s mým podvědomím asi celkem míjím a ten sport (na to jak by měl zabírat) je taky momentálně v tomhle poslabší, resp. následují propady, když zrovna člověk nesportuje.

MG34 » Najdise.cz Práci bych taky mohl změnit, nejlépe do úplně jiného oboru, jakože letos to asi udělám. Ale že v tom nejsu sám mi moc nepomáhá - nejlépe mi pomáhá, když se všechno správně pojmenuje, hlavně vnitřně. A první krok je připustit si (správně pojmenovaný) problém. Tak to snad už proběhlo.

Jinak moje aktuální "úniková překlenovací činnost" je vpodstatě jenom sport - zhruba někdy od toho pozdního jara minulého roku jsem to začal brát dost vážně - a ta rutina tréningů mne zatím tak nějak mechanicky drží nad vodou.