Diskuze, Diskuzní fórum

dan162 » chino Nejde o tebe, ale o dítě, váš vztah s tím nesouvisí. Když jednou řekneš, že cizí dítě přijmeš za vlastní a pak cukneš ty nebo ona (z jakékoliv příčiny), je to pro to dítě nejhorší myslitelná varianta. Velký psychický handicap, a to i v případě, že dítě neví, že patří biologicky k někomu jinému. Tím tě nechci od ničeho zrazovat, jen si zvaž svá slova: ne "klidně bych i chtěl", ale zda chci, lhostejno co společnost očekává nebo jaké body chceš u ní získat. Přijmout za své totiž nemá žádné podmínky.

Vůbec jsi nenapsal, co říká ona ??? Ale ani čárku, vše je jen to, co vnímáš ty.

dan162 » chino Nevím co mi na tom dlouhém popisu tak nesedělo, že jsem prve reagoval tak cynicky. Nesedí mi něco ale pořád.

Postoj k nějaké nečekané životní situaci dělá každý za sebe. Ty se můžeš podívat do sebe, kouknout co přijmeš (ne co skousneš) dnes i za deset let a nějak se zachovat, něco nabídnout, něco odmítnout. Určitě taky víš, jaký je nyní váš vztah, jakým směrem se ubírá i co s tebou ta situace udělala. Co je tedy vlastně nejasného ?

dan162 » chino Rozumím dobře, že tě holka moc nechtěla, má nyní dítě s někým jiným, stále se k tobě nežene i když o tobě dobře ví, taky tě dobře zná a ty se ptáš co máš dělat ? No máš ji rád, tak to z tvé strany zůstane. Asi bych šel si koupit něco k večeři.

dan162 » Najdise.cz ahoj, taky rád vidím známé "tváře"

dan162 » Najdise.cz No bojovat ne, tím se problém jen vyživuje. Sám jsem to zažil u stresu, čím víc pozornosti jsem mu dával, čím víc jsem s ním bojoval, tím to bylo horší. Když jsem to přijal, nebojoval, tak akutní problémy odezněly.

Pročetl jsem si vlákno, blížíš se tomu, že díky nenalezení řešení závislého vztahu se raději zamkneš do vězení, odřízneš od ní a tím i od kusu sebe. To si myslím je taky blbě.

1) Řešit můžeš jen svou půlku, nelze nárokovat její lásku, ale lze prožívat svou lásku. Srovnat sebe, nerovnat jí. Odděl v mysli to, co je mámy, od toho, co je tvoje. Máminy prudy a manipulace jsou její. Asi to potřebuje, přijmi, že taková je, nebojuj, je to projev jejích problémů, to nejsi ty, to je její půlka, když to chce, ať se v tom rochní, ty s ní můžeš soucítit, že se cítí tak blbě a přát ji uzdravení. Nemělo by se tě to nijak dotýkat. Jestliže dotýká, tak koukni kde, protože je tam něco tvého, přesně to, co je citlivého. Nějaký strach. Nevyrovnaný člověk totiž nemůže změnit realitu žádnými výmysly, neohrožuje tě. Kdo z okolí nesmyslům uvěří, dřív či později zjistí jak to je opravdu a kdo to nezjistí, ten za to nestojí. Peklo může dělat máma jen tehdy, když bude mít za co se v tobě zachytit, řeš proto sebe, všechno, na čem tě ona utáhne. Jo a ty konstelace jsou fakt výborná věc přesně šitá na rodinné zátěže.

2) Manipulant nemá vztahy, ale jen své potřeby a své ohromné strachy. Máma tě může mít ráda, ale má tak vážný psychický problém, který ji neumožňuje nic takového opravdu prožívat. Zkus pochopit (ale až po oddělení toho, co je mámino a co už tvoje), co se jí v minulosti přihodilo a jak to pobrala, jak na to zareagovala, co udělala v sobě blbě, že se chová takto zcestně. Pochopit samozřejmě neznamená souhlasit. Jde o to nehodnotit (typu že máma je zákeřná svině), nedělat rozhodnutí (nebudu s ní mluvit, uzavřu sebe a budu ledová královna), ale najít řetězec událostí a reakcí, který ji dovedl až tam. Spolu, nebo za pomoci někoho. Třeba tím, že srovnáš sebe, srovnáš i jí.

dan162 » Buddha/2 Jako obvykle jsi uhodil na hlavičku. Jednak ano, zdráhám, hlava mi zatemňovala důvěru v pocit a intuici a s tím, jak rozumu beru nadbytečné hračky, tak už je hlava docela civilizovaná. Furt těžkopádná, trvá jí věčnost než něco vymyslí, zatímco v pocitu je odpověď dávno po ruce. Realizaci přání zatím nevnímám jako problém, když jdu správným směrem, tak přání se realizovala sama třeba do hodiny, bylo nutno jen vykročit a mít v sobě uklizeno (třeba nemít záměr v přání, ale jen potřebu), a ano, nešlo o racionální přání, nebo nedejbože hmotné přání. S tím důvodem stresu to je moc pěkně řečené

Taky hodně štěstí, časem si sem rád zajdu si tě zase počíst !

dan162 » Najdise.cz jo, i kdybych byl sám, tak chvilku zasmutním, víc či míň, uvidím, jak velké budu mít očekávání, ambice a přání (i když je nechci), které po pádu ještě přidávají bolesti na intenzitě, ale zpátky se ani tak nevrátím. Nechci někam dojít, má to spíš rozměr oné trávy ohýbající se po větru.

Když se dívám astrologicky, tak mi za chvíli vzestupný uzel přechází přes Jupiter, tak cokoliv nového začnu, bude to jen dobré, a hele, bouřlivák Uran bude rozbíjet stabilní Saturn, takže to není úplně jen naivita, spíš vše dozrálo a už nyní v předstihu cítím tu sílu a něco k ní přidám.

Těším se z tvé podpory, jako mám v úctě tvé komentáře.

dan162 » Najdise.cz Děkuju. U mne doba pevných základů je fuč. Ta krása, když jdeme krajinou jak to cítíme, bez cíle, žádný vrchol, skoro bez cest, značek, někdy bahnem, někdy sněhem, jindy měkkým mechem,...Zahodil jsem pevné základy, byly mi ne ochranou, ale vězením. Tak co ti přát...odvahu a důvěru ve své kroky.

dan162 » špejlička Cítil jsem tu potřebu, myslím si, že to může někomu pomoci, vidět čím kdo prošel a kudy odešel, víc lidí čte než píše.

Moc tu doufám nebudu, je pro mne období se posunout, ne předávat druhým. Je to i vysvětlení všem milým spoludiskutérům a poděkování za ohromně podnětné a příjemné místní klima.

A jinak přece každý pocit, když jde z čistého srdce, je správný, i když není souhlasnou ódou.

dan162 » Najdise.cz Promiň, že jsem neodepsal. Kranio má zatím jasné účinky, a nevrací s emi to. Možná to je tím, že jsem hodně toho v sobě změnil, a pak kranio dočistilo další. Hezky je to vidět na tom, jak mi zmizela chuť na sladké, což byla náhražka za neprožité emoce, ne přirozená potřeba. Efekt stále trvá.

dan162 » Buddha/2

dan162 » Najdise.cz Na mě taky ta fotka nepůsobí dobře, jako ilustrace pocitu je dokonalá.
Článek o emocích je nádherný, děkuju.

dan162 » Vitaaa Tvůj ascendent je to, jak působíš do okolí, jakým způsobem poznáváš sebe, jak sebe promítáš do okolí. Ascendent vychází na obloze a bude vidět. Descendent je to, co v sobě pomíjíš, jde to pod obzor, že z lodi za chvilku nevidíš ani kouř z komína. Možná si pamatuješ, že tam loď byla, tak matně o ní víš. Descendent je tak jiný oproti tomu zřetelnému v tobě, že člověk může na něj zapomenout, nepřipouštět si. Už nevíš o lodi a nechceš vědět, díváš se na východ, čert vem západ. Ale to, co je naše a neznáme se k tomu, to nás přitahuje, jde o nevědomou projekci. Descendent je pro hodně lidí právě proto přitažlivý. Aspekt partnerských horoskopů Ascendent - descendent je silný a oboustranný, nejvíc ale v případě, kdy odmítáme (vidět) svou druhou tvář, je to blízkost, jako když vidíme sebe v křivém zrcadle. Když si o sobě myslím, že jsem tlustá nula, tak najednou v tom zrcadle nemám pupek, jé já jsem krásný ! Je atraktivní ten bájo člověk bezpupkatý. Zhruba nějak tak bych zkusil vysvětlit aspekt konjunkce asc-dsc v partnerském horoskopu.

Nevím, zda tento aspekt skutečně spolu máte, protože stačí deset minut posunu v hodině narození a z aspektu je kulové, pak jde o velmi volný aspekt, který energie prakticky nepřenáší. Řekněme že ano. Pro mne z toho vyplývá, že jste oba potřebovali se naučit přijmout i své spodní stránky.

Ale i tak se na takovéto vazbě nedá nic moc postavit, ascendent není Slunce ani jiná planeta. Rozhodují ostatní planety - a ty máte postavené vztahově a náročně. Být to nový úlovek, řeknu jděte do toho, budete to mít docela obtížné, ale spolu. Naučíte se přijmout vlastní stín, co se vám líbí i nelíbí na tom druhém, to jste vy sami, i kdyby vztah byl jen nakrátko. Bohužel horoskop neukazuje, zda ten druhý je vůbec schopen vztahu, že ví co to je. Při odmítání kusu sebe snadno ve vašem horoskopu utíká jinam, pryč z toho blbého, pryč od sebe. Špatný vztah k sobě se může projevit v odmítání takového partnera, který mu ukazuje zrcadlo, které se mu nelíbí.

Je třeba, aby chlap vedle tebe byl ochoten jít s tebou i vlastním bahnem a s jiným neztrácej čas.

dan162 » Najdise.cz Pěkně jsi ten článek parafrázoval

dan162 » Najdise.cz Jo, byl o něčem jiném, myšlen byl jako ukázka, jak se dá zapadat do stále hlubšího bahna, jakési moje pochopení, jaký jsem byl před 15 lety, aby se tomu někdo ze čtenářů dokázal vyhnout a přehodit výhybku dřív. Bóže, tak se ohnisko diskuze posunulo jinam, někam, kam to lidi zajímá, z mého pohledu je to fajn.

"řeší" je jen omyl, proto ty uvozovky, častá představa v hlavě, že jde o řešení příčin, ale ve skutečnosti to je maximálně řešení následků a tedy spíš zazdění příčin nebo jiný odklad.

"ale v tom jsem asi ženská" je fajn, že jsi to vytáhla, donutilo mne to se nad tím zamyslet. Byl to blbě napsaný objev, že se zde podobám karikaturní ženské - typu manželky, se kterou s enedá moc žít - má silné očekávání se záměrně žádnou verbalizací, že vše má okolí vytušit, a když to nenastane samo od sebe, tak je splnění té potřeby pro ní bezcenné. Ne oběti, to bych neřekl.

Líbí s emi opět, jak snadno se dotýkáš tušeného nebo podstatného, děkuji. Ano, ten fakt lidí jako samostatných jednotek zažívám, přijímám, věřím že je správný, ale jsem uvnitř sebe zatím ve stavu, kdy z toho nemám dobrý pocit. Cítím se sice spokojeně se sebou, ale jsem odpojen od ostatních, mám v sobě toho ještě dost na práci. Včera partnerka potřebovala počítač, tak jsem si vyšel na procházku na kraji Prahy, báječná, i když začala po západu Slunce, ledové stezky v zasněženém údolí, rozvodněné zamrzlé potoky, čelovku jsem skoro nerozsvítil, nikde nikdo, asi tři srnky, jeden překvapený turista - a fotka, která ten pocit odpojení nevědomky zachytila.

dan162 » Buddha/2 Už ve starém Řecku diskutovali, zda poznání je učitelné, skončilo to tuším jen nadějí, ne výsledkem. :-) Dnes se stejná diskuze v širším měřítku vede jen u klasické školy, nakolik je model osvícených mocnářů 19. století ten správný, ale v oblasti vzdělávání v růstu/obnově osobnosti ho se svým omezeným rozhledem nevnímám. Leda včera prošel tiskem článek o tom, že je málo psychiatrů na pojišťovnu, kteří příčiny málokdy vyřeší, a terapeuty pojišťovny platit moc nechtějí (u nás, v Anglii to je například jiné), protože jsou dražší (=individuální vzdělávání, hodně učebních hodin).

Na tvé otázky je odpověď jasné "Ne", příspěvek byl kvalifikovaným názorem mezi jinými názory, podané zhusta jako obecné tvrzení než subjektivní zkušenost, nešlo o alespoň specializované vlákno se specializovanými zájemci, a mimoto používáš "všichni", už to je podmínka nesplnitelná.

Když se ptáš na mne, tak musím mít ochotu změnit názor/přístup, věřit nebo vědět, že si tak polepším. Změnil jsem tady už dost názorů/postojů.

dan162 » Freja Jo, píšeš to zcela přesně. Naprosto víš o čem píšeš. Báječné !

Ano, je to vedení na gumě, nic příjemného to není, člověk je učitel a neužívá si to, a nesmí nechat vše dojít do jakéhosi mamánkovství, kdy vše dělá, nese tíhu a druhý se veze, progres se zastaví. Nebo případně sám sklouzne do manipulací příliš, ustrne v semetrice, ono rizik je víc.

No a proč jsem se pustil do prozkoumávání tohoto směru ? Protože si za prvé myslím, že snad leda štíří schopnosti (ne jen u štírů) + saturnovský aspekt mezi partnery umožňují takovýto postup, díky například schopnosti vhledu, odhadu, a za druhé protože mužů špičkové kvality je míň než žen špičkové kvality. Ve skladu je od nějakého věku čím dál víc přebráno, takže často dojde na volbu buď být spokojena sama (lze, v pohodě) a nebo sáhnout do nižších pater. Takže deficit se pak projeví i u žen v nižších patrech, které nejsou tak špičkové, srovnané se sebou, bezproblémové. Ideálem je jakási předem domluvená učitelka života, studium zakončené maturitou, třeba svatbou, když už studium chlapa kýžené úrovně bude dokončené.

Je ale možné, že prvek učitele do vztahu nepatří, protože když je žák připraven, učitel se vždycky najde (jinde) a vztah by nikdy nebyl rovnocenný.

dan162 » Loreena Mckennitt Jak s mírou ? Tomu nerozumím. Nebo s Mírou ?

dan162 » Lupi Mám hypotézu, že když je měsíční vodní znamení nějak chybně žité, tak vznikají strachy a oddělení, tj. zranitelnost (místo intenzity a pochopení)

dan162 » Buddha/2 Ne. Dal bych tam jednu - když ti dva mají nějaké těsné spojení, třeba u vzdušných Merkury, u vodních Měsíce. A druhou - správné vedení vztahu, kdy se neztratí motivace, táhnout na nepříliš pevném provazu, který se přetrhne, když toho je příliš.