Negativní emoce "řešená" rozumem

Hlavní strana > Diskuzní fórum > Láska a vztahy > Detail diskuze

25.01.2017 - 11:41

dan162

Negativní emoce "řešená" rozumem

Našel jsem jeden ze způsobů, jak si vytvářet (trvalé) bariéry v sobě - je to rozhodnutí učiněné při negativní emoci. Když něco prožíváme, co se nám nelíbí, tak je možnost to trápení utnout nějakým "racionálním" rozhodnutím, které pokračování nebo opakování té emoce zabrání. Dnes se mi přihodila úplná drobnost, na které to je ale dobře vidět, lehce to zesílím: náhodou jsme se mohli nasnídat spolu i se synkem (na snídani se jinak často ve stejnou chvíli nepotkáme), já jsem se na to moc těšil, ale nikomu jsem o tom neřekl. No snídal jsem nakonec sám, partnerka pospíchala a rychlosnídala než jsem se ke snídani dohrabal, synek se vrhl k počítači bez snídaně, neměli tu potřebu tak velkou sami od sebe. Jasně, kdybych jim to řekl, jak se těším, tak by to bylo jiné, ale v tom jsem asi ženská :-)) Já byl pak pochopitelně zklamaný, sám jsem si naběhl, úměrně tomu, jak moc jsem se těšil. No a v té chvíli negativního pocitu, prožitku nastupuje racionální "pomoc" něco uříznout (třeba snídat sám jindy), vzít tu energii zklamání a něco v sobě zazdít (netěšit se na snídaně), natruc otočit na druhou stranu (nikdy už společné snídaně), snížit navždy očekávání na nulu...To zklamání pak přestane, ale ten zvyk takto "řešit" emoční problém pak zůstane jako trvalý. Ano, mám k téhle cestě do pekel dispozici, Merkur kvadrát Pluto/Uran.

Příčinou je asi přílišné těšení (potřeba potěšení, když snídáme spolu a o to větší zklamání, když to nevyjde) plus vnímání v tomto případě naladěné víc do negativna (slabší potěšení ze společné snídaně a silnější zklamání když to nevyjde, tj. vnímání poloprázdné sklenice, ne poloplné), a i tyhle příčiny mají své příčiny, hurá že o tom vím.

Jo, dnes také "už" vím, že správně je to zklamání prožít, vyšumět, nechat ho odejít, nezkracovat to, plus pak hledat proč jsem zrovna v tomto naladěný negativně, když jinde ne. Hurá za signál, ale kdysi jsem reagoval právě opačně - zavřít, zamknout, uhnout, případně zakázat, rozsekat, nepřipustit takovou situaci (v tomto případě třeba navždy vstávat zásadně jindy).

Píšu pro inspiraci, semo tamo někdo může mít stejný problém. U mne je tento mechanismus příčinou stresu, nebo aspoň to tak nyní vidím - ty nedoprožité emoce se uvnitř tiše vrší, až přetečou.

Stránka: 1 2 3 4

Řazení:

25.01.2017 - 12:08 | Filtr

Najdise.cz

Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele vibe, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====

Z hlediska logiky, tak jako jina podobna diskuze tady http://diskuze.najdise.cz/prispevek…
, nema reseni.
Ale napadla me jedna vec, co kdyz se to stalo tak jak stalo, aby jsi pochopil napr. ze pozitivni mysleni v doslovnem chapani, je jen "kec mezi livanec", ze sice mysleni a citeni je provazane, ale ne tak, jak cca. 2/3 naroda veri - ze kdyz budu vest nejake myslenky, tak se mi drive nebo pozdeji zhmotni - zaplatpanbuh to tak neni.

25.01.2017 - 12:21 | Filtr

dan162 » vibe

Provázané myšlení a cítění nějak je, i když není žádný aspekt mezi Sluncem, Měsícem a Merkurem, nejspíš spojené Zemí ?

No popisoval jsem mechanizmus uříznutí průběhu emoce racionálním rozhodnutím ke své škodě, ta druhá diskuze mi nepřijde tak podobná.

25.01.2017 - 12:29 | Filtr

Najdise.cz

Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele včielkaMajka, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====

Myslím, že väčšina ľudí to má takto podobne. Až na pár osvietencov, ale tí nebudú mať asi potrebu sa k tejto téme vyjadriť. Je však prirodzené, že v strese a pod tlakom vonkajším či vnútorným reagujeme negatívne až útočne. Že emócie nás ovládnu a my svoju frustráciu, sklamanie obrátime von alebo dovnútra sami proti sebe, ak sa veci neudejú tak, ako sme očakávali. Háčik ako z toho von alebo ako sa tomuto vyhnúť vidím práve v tom očakávaní. Čím je väčšie, tým viac nás to hodí do negativity.To očakávanie samo o sebe nie je až také zlé, ale treba si ho uvedomovať a jeho prípadne nesplnenie nebrať ako svoje či cudzie chyby a zlyhania. Proste to brať ako súčasť hry a otočiť pozornosť iným smerom, kde sa nám v prípade neočakávania môže prihodiť aj niečo pozitívne.
Viď spomínaný príklad raňajok. Nesplnilo sa mi očakávanie? No a čo? Vychutnám si pokoj v samote...možno dostanem tvorivý nápad...môžem sa viac ponoriť do chute jedla...je tu more možností, čo ma môže potešiť. Všetko závisí od nášho nastavenia, od našej povahy, od schopnosti premieňať veci z negativity do stavu neutrality. Schválne nepíšem do pozitivity, lebo aj tá môže byť vo veľkom množstve na škodu, alebo poukazovať na nejaký skrytý problém.

25.01.2017 - 12:45 | Filtr

Buddha/2

Hmmm, dobrý :15:

. Je fajn, že to "racionální" píšeš v uvozovkách :1:

.

Můžeš zkusit jít na to racionálně. Jen musíš začít od začátku - kde se vzala ta potřeba potěšení a co to vlastně znamená. No, možná se dostaneš k tomu, že ... (tady je víc možností a nechci Tě nijak omezovat jejich vypisováním :20:

).

Ale rád ocituju přítele Sosnu : "Díváme se slepýma očima"
(... no a co s tím uděláme :25:

... )

25.01.2017 - 13:03 | Filtr

dan162 » včielkaMajka

Ale jo, mívají chuť, rádi pomáhají (když zrovna nestoupají po své stezce), je jedno ve kterém vláknu, jen myslím, že nechtějí mít pocit závaží nebo marnosti. Ostatně každý z nás někudy prošel, a to umí předat výborně.

Vysoké očekávání s nějakou pravděpodobností plodí vysoké zklamání, a asi je dobře mít očekávání jen jako jednu z přijatelných možností, aniž by jedna byla nějaká extra. Když se to splní, bude dobře a když ne, taky to půjde. Jen to nejde stanovit rozhodnutím. Proč má člověk vysoké očekávání má svůj důvod, skrytý v něm, je to nějaká přiliš zbytnělá potřeba, nějaká umělá deformace. Řešit to náhradním atraktivním programem je dobré, ale z mého pohledu jen dočasné řešení, když už je mléko rozlité, původní důvod neřeší, energii snad vybije neškodně.

Mám ambici tu příčinnou deformaci narovnat a tou emocí projít, bez zapojení rozumu.

25.01.2017 - 13:14 | Filtr

Najdise.cz

Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele ., který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====

Diskuzi asi nijak neobohatím, ale... hmm.. Jen je mi toto téma blízké. Vlastně pro mne nic nového, ale tak nějak si to díky této diskuzi ve mně takříkajíc "sedlo". :4:

Za což moc děkuju, potřebovala jsem to :15:

Jinak - dneska se mi o Tobě zdálo. Zvláštní, ale moc fajn sen. :17:

25.01.2017 - 13:41 | Filtr

Najdise.cz » dan162

Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele včielkaMajka, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====

Tou poslednou vetou si si odpovedal...
"Mám ambici tu příčinnou deformaci narovnat a tou emocí projít, bez zapojení rozumu."
Rozum...to, čo je nad očami sa vždy díva na veci duálne, rozdeľuje, posudzuje, hodnotí...lenže tým sa nič nevyrieši,iba oddelí,zatlačí, potlačí...a emócia narastie do rozmerov, kedy je pre nás škodlivá...
prejsť ňou bez otázok rozumu je však umenie, ktorému sa učíme.
:15:

25.01.2017 - 13:59 | Filtr

dan162 » .

Projekce Daniel je potěšena :4:

25.01.2017 - 14:07 | Filtr

Buddha/2 » tulačka

Proč ? Takových nás tu bude víc :5:

Jen si pak umět racionálně zpracovat následky bez emocionální újmy :4:

25.01.2017 - 14:11 | Filtr

dan162 » Buddha/2

myslíš těch kteří prasí, nebo kteří osahávají ? :61:

25.01.2017 - 14:13 | Filtr

Buddha/2 » dan162

Kdo tady prasí ? :4:

25.01.2017 - 14:25 | Filtr

dan162 » Buddha/2

tulačka, diskuzi, podle jejího mínění. Podle mne prasení je jen nemístné označení v důsledku chybného očekávání autora vlákna .

25.01.2017 - 14:46 | Filtr

dan162 » tulačka

Asi se téma netrefilo do toho, o čem chce v dané chvíli přispěvovatel psát. Však jestli téma za něco stojí, tak se nenechá vykolejit a diskuze se po intermezzu k tématu vrátí. A jestli téma nestojí za nic, tak prasení takové diskuze ničemu nevadí.

25.01.2017 - 14:47 | Filtr

Sosna zvlčelý » tulačka

Slepecká
(Karel Plíhal)

Dívky chodí sem a tam,
občas ňákou nahmatám.
:5:

25.01.2017 - 15:07 | Filtr

Sosna zvlčelý

Hele, znám to. Až moc dobře. Je to jako...
Jako když někomu koupíš dárek. Naprosto úžasný a víš, že to je přesně ono, že nic lepšího už není k mání, protože jsi kápnul na to nej. A čím víc se blíží příležitost k předání, tím víc se těšíš (on ne, protože nemá tušení), jak se mu oči rozsvítí...
A ono prd! Ne snad že by byl přímo zklamán, ale prostě to vidíš, že to nadšení se nekonalo, jak jsi očekával. A jsi zklamán Ty.
A přece to stojí za to! Vezmi si, kolik radosti jsi měl, když jsi se těšil. A když rezignuješ, tak to těšení se už nikdy nebude konat. A druhý také není zklamán pokaždé. Takže kolem a kolem pozitiva převažují. A jde jen o to, zda si jich umíme všímat. Protože na světě běhá mnoho lidí, kteří větší váhu budou vždy přikládat tomu negativnímu a zklamáním... A nevědí, že bez minel a zklamání pak nedocení ani úspěchy a radost.
Někdo by řekl (a měl by pravdu), že zklamané je naše očekávání. A přece se bráním tomu, abych nic neočekával. Právě to těšení tomu dává smysl.
Radovat se z nekonečné řady průserů (ne-)pravidelně po sobě jdoucích je umění. A my do života dostáváme velký balík, kde jsou radosti s průsery zabaleny dohromady. Jestli chceme radosti, musíme se k nim prohrabat přes průsery. Takže teď beru do ruky konec mašličky a tahám a už se těším, co na mne vyskočí z toho balíku. :55:

Beru vše. Jen smrt by mne nakrkla, protože ta je na furt. :94:

25.01.2017 - 15:28 | Filtr

Najdise.cz

Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele :):):), který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====

Jak tady zaznělo od včielkyMajky, myslím si, že nás je opravdu dost, kdo to má podobné.Mé snahy o neočekávání, se tedy hodně zlepšily, ale vím, že to ještě zpracované nemám a kdoví jestli... :4:

.Sem tam na to naťuknu :4:

.Jelikož momentálně nežiji s žádným partnerem,tak tyto podobné "lekce" ke mně nepřicházejí tak často,ale mám je kolem sebe od rodiny.Naučila jsem se hodně přijímat,nechat proplouvat, ale někdy to ještě vnímám, že mi to skáče do hlavy.Jsem schopná se zasmát tomu, jak jsem se skoro lapila na takovou blbost.Důležitý je můj pocit :79:

, který vkládám do toho ,když třeba vyzdobím byt, ale nepřijde žádná očekávaná pochvala...
Úspěch je, že po letech, když mi něco vadí, tak to řeknu.Pokud to neřeknu, nemůžu čekat,že se to třeba změní,ale nemyslím to jako chtění,tlačení,tak to nechci.Mělo by to být druhou stranou přirozeně akceptováno, jestliže by tam bylo nějaké nucení, ztrácí to na významu.Ale vím, řeč je o vlastních emocích...

25.01.2017 - 15:31 | Filtr

Najdise.cz » Sosna zvlčelý

Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele :):):), který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====

Jo , přesně :15:

, prožitek radosti v danou chvíli :1:

25.01.2017 - 15:38 | Filtr

dan162 » Sosna zvlčelý

Jo, bát se očekávání je blbost, myslím si hlavně proto, že očekávání je důsledek vlastních potřeb, samo očekávání je jen toho viditelný projev. Očekávání je vlastně v čase posunutá emoce nebo představa, něco mimo současnost.

Rozlišuju správná/reálná očekávání (zítra se nebudu opalovat), od očekávání nepřirozených, psychicky tlačených (jsme málo spolu, necítím se tak dobře a očekávám proto jako náplast aspoň společnou snídani).

U dárku/překvapení když se radost nekonala, tak jsem holt měl špatný odhad. Je snadné si vypěstovat v sobě dojem, že mám superdárek, a ono ne. Proč se partnerce nelíbí třeba éé permice na fotbal ? :-)) Jestli u dárku se trefím záleží na mé schopnosti se vžít - mohu ji mít malou a koupím blbost a přitom zážitek z vybírání mám nádherný. Prožitek z přípravy dárku je můj zážitek, obdarovaný je v roli pominutelného křoví a jestli bude mít radost, tak to je dvojnásobný bonus. To když jdeme si koupit spolu nějaký dárek ve dvou, a to i pro sebe navzájem, tak to je ještě lepší zážitek, než když dárek vybírám sám. Třeba: rád bych ti koupil zimní bundu, pojď si nějakou vybrat.

Když vezmu každý den jako special dárek pro mne, tak jako obdarovaný nemám očekávání. Možná přání, ta tam ještě jsou. Těším se, i když mi třeba není dobře. Tahám za pentli středy, copak tam bude ?

25.01.2017 - 16:30 | Filtr

Hustokrutě obscénní Morti

Pajdon....nemůžu si odpustit ! :61:

JEŽIŠI RAK! Von má negativní emoce protože společně neposnídal :61:

Jinak já nevim...já si teda ty "největší" emoce řídim radši rozumem...ty jo, to se těžko vysvětluje. :61:

Ty drobný nedůležitý ty nechávám proudit a vystřelit až kam doletěj (nesnídate se mnou? No do prdele tak proč sem jako vstával? :4:

) Ty větší ty radši kontroluju...nebo kontroluju...to se nedá definovat...příklad...už vidim že hrozí, že se do někoho zamiluju a přitom racionálně vim, že to nemůže klapnout - dotyčnej mě nechce, nebo je zadanej (to je jedno z mejch mnoha vztahovejch tabu :76:

) a tak si to zakážu a udělám všechno proto aby se to nestalo - omezim s tim dotyčnym kontakt apod. NICMÉNĚ ...doma, doma se zhroutim, vybrečim si oči až na :71:

uvažuju o způsobech bezbolestný sebevraždy, o neprokazatelný vraždě a ve chvíli kdy obrečim hladovějící děti v Africe vim, že už sem emocionálně tak na dně, že teď už to bude jen lepší. :4: