Diskuze, Diskuzní fórum

Marhon » Najdise.cz no, vidíš, mohli jste přijet, dokud jste mohli.

Marhon » player
no, za mě souhlas. teda, řekla bych, že lvi sou na tom stejně jak v přírodě. prostě když něco musí, chtěji, zaberou, vyplivnou plíce, zmrzačí se, sáhnou si na dno a sou schopní i z toho dna dlouhodobě ždímat i to, co tam už dávno neni, tak dlouho, až v zápalu boje zapomenou, že na tom dně sou už příliš dlouho a to si už ani nevšimnou, že dávno vyčerpali svoje síly.
takže se zakousnou, drží a táhnou dokud nedojdou do cíle.
ale když dojdou do cíle, padnou.
ta lepší verze...
...nažerou se a padnou.
taky dlouhodobě.
dokud je něco, někdo, nedonutí vstát.
což například pomalý, ač vytrvalostní býci a systematické panny nechápou.

Marhon » dawsoo přemýšlím, jestli vděčnost je vlastnost. já osobně to považuju spíš za schopnost. ale to nad čím teď přemýšlím je pro mě jen nedůležitý slovíčkaření.
chci něco jinýho, mě jen překvapují ty vlastnosti. pořád se řeší vlastnosti, jaký člověk je a podobně a narazila sem před časem na zajímavýho člověka a měla sem "pocit".
chtěla sem si ho zaškatulkovat, jako spoustu jiných lidí a začala mu přidávat vlastnosti. dobrý a hledala sem ty špatný, každý je máme, ale tady sem nenašla nic. strašně špatně se mi ho popisovalo a i nedavno mi jeden človíček řekl, a co si o něm myslíš? a já chtěla vyhrabat jeho vlastnosti a najednou sem zjistila, že mi nejde ho popsat. jen sem naprázdno zalapala po slovech rozhodila rukama, ale nic nenašla.
nakonec sem jedno vyhrabala, ale stejně mi nestačilo k tomu, co sem chtěla říct. bylo to málo.
zato sem měla pocit, který se dal nazvat jen jedním jediným slovem. vděčnost. byla sem vděčná, že toho člověka znám.
a takových lidí mam víc. když se ohlédnu zpětně, tak například dvě ženy tady z najdise. když sem je viděla a byla v jejich přítomnosti, tak sem roztála, naprosto bezdůvodně se culila jak idiot a bylo mi krásně.
asi u některých lidí vůbec nepotřebuju škatulkovat jejich vlastnosti, ale potřebuju mít pocit.
a když se vrátim k tomu škatulkování, byla na konci toho všeho skutečně vděčnost? jako by tam ještě jeden krok chyběl.
když tenhle list nadzvednu, tam na konci toho pocitu neni vděčnost, je jiný slovo. řekla bych, že je to láska. taková ta obyčejná usměvavá v jejíž přítomnosti je člověku dobře a je šťastný.

Marhon » Loreena Mckennitt někdy mam dojem, že lidi maji k dispozici příliš mnoho slov a příliš málo vnímání.
a mě asi ani těch mnoho slov nestačí k tomu abych teď řekla, jaký mam pocit.
no nic. něco málo slov z minulosti. třeba se to bude někomu hodit.

vděčnost

vděčnost
jsou ruce založené v klíně,
čas, kdy touha po rodině,
se mění v návrat domů,
vděčnost
je dotek pohlazení
a pohled v rozednění
do vršků stromů.

vděčnost
je láska položená v dlani,
když člověk hledí do svítání,
když ví, že je,
vděčnost
je úsměv krásné tváře,
ten jas ze svatozáře,
co v srdci hřeje.

vděčnost je krátká chvíle,
pohled, dotek, ruce v klíně,
vděčnost jsou okamžiky
a za ně díky.

Marhon » Pithecanthropus erectus no, mam obavy, že by mu to bylo jedno.

Marhon » player no, já nevim Pláyo, ale když lezu do něčeho, o čem mám pochybnosti, tak je asi něco špatně. a pokud od samýho začátku vim, že tohle nechci, ale tak já to teda zkusim, jestli to náhodou nevyjde, tak to ani náhodou nevyjde.
prostě pokud toho člověka nemam ráda a je mi fuk, jestli přijede zítra nebo pozítří a nebo jestli vůbec přijede a možná by bylo lepší, aby dneska zůstal doma a já si uvařim rizoto, tak je něco špatně, pak to nemá smysl zkoušet.
pokud sem schopná se kvůli němu postavit na hlavu a ve dvě v noci vstát a vařit mu kafe a v sedm ráno jít do obchodu pro housky a jet na druhý konec republiky, abych byla aspoň chvíli s nim, tak to je asi ono, ne?
takže pokud by mi někdo nadbíhal, jak říkáš a já přemýšlím, kudy chodí, ne proto abych ho viděla, ale abych se mu vyhla, pak je to asi blbě.

Marhon » player tohle je pro mě hodně špatná otázka.
když mě někdo balil a byla sem, jak píšeš, "na vážkách", bylo to naopak vždy proto, že sem "věděla". když sem na to kývla, přece takový hodný chlapec to byl, tak sem při nejbližší příležitosti zdrhla.
takže jediný správný je, když nejsem "na vážkách".

Marhon » Najdise.cz tak ten třetí, ten je jak Tašunko Sapa.
tak když jsou džíny "decentně" prodřený, tak to jo. ale když je tam díra jak vrata od maštale a z ní kouká chlupatý koleno, tak to je děs.
sem takle narazila na jedny ryfle, nebyl to žádný zázrak, ale moc příjemný materiál. pani mě ukecávala, jaký je to hit, jenže... právě na koleni díra. a zrovna na tom bolavim. nakonec sem si je vzala, ale když pak jdete v zimě a všude dobře, jen na bolavým koleni průvan, jako... nic moc.
z čeho teda kvetu, to jsou na šortkách čouhající podšívkový kapsy. to nějaký serebritě prdly ryfle na , tak je urvala turch a je z toho hit. to jako nee. i bych řekla, že u nás se to moc neujalo.
ale nehroutila bych se z toho, už to trvá dlouho, tak ono to za chvíli zase zmizí.

Marhon » Najdise.cz nevěděla sem jak to napsat, napsala si to za mě, "pojem". líbí se mi ten pojem. zaujala mě už silným názvem.
a líbí se mi to celé, jen bych to trošku jinak poskládala do řádků, ale to je věcí autora.
hezké to je.

Marhon » player ze začátku téhle diskuze jsem si myslela totéž, ale po dohadování tady sem zapřemýšlela, podívala se zpět ve svém čase a myslím si, že i temperament se dá změnit. ale ano, pokud to neni v souladu s tím, co člověk chce, tak je to, jak píše Pozemšťan, jako přeměna leváka na praváka.

Marhon » Najdise.cz však jo, ono to k tomu i spěje, aby člověk přežil.
a kolik by se ušetřilo

Marhon » movvin důvěru, hlavně v lidi, nemam, o tom vim už dávno. a vim odkud se to vzalo. je to vytvořený v dětství a je tam toho víc. ale odbourat se to tak nějak nedá. když někam vlezu s důvěrou, tak většinou jí hned za čerstva někdo, všichni, sestřelí.
popravdě, důvěru a pocit klidu mam tady u "najdisáků".
a stoprocentní důvěru a pocit bezpečí a ochrany mam asi jen k jedinýmu člověku a to je právě ten "medvěd". v tom "přiblížení se" tam, ale nejde o důvěru, spíš o vzájemnou toleranci osobního prostoru. tohle mam i v reálu, jak s lidmi, tak se zvířaty. jdu jen tak blízko, jak mi to dovolí.

Marhon » Najdise.cz já osobně bych v tomhle případě "částečně" nesouhlasila. ano, jak se chce člověku spát po jídle, tak to asi nebylo to pravé ořechové, když to unavuje, ale jak to mají ve zvířecí říši? nadlábnou se jdou si lehnout, spí a odpočívají. proč si myslet, že to má člověk jinak? jen proto, že má jiný, "daný", režim? práce, jídlo, spánek. no, nejsem si jistá, jestli takhle to má být. ale budiž, nejsme přece zvířata.
ale..
můj názor je, že v dnešní době už snad ani "zdravá" strava neexistuje. všechno je práškované, do všeho se cpou léky, hormony, na všechno padá smog, dýcháme špatně, špatný vzduch... no nevím, jestli se v takovém prostředí dá někde najít "zdravá" strava.
takže já bych se ptala naopak jak ty.
co je vlastně zdravá výživa?
mam obavy, že už je to jedno, co do sebe člověk nasouká. jen si může vyhlídnout to menší zlo.

Marhon » Drahomiluše autorita ano, já bych k tomu přidala i slůvko respekt.
možná proto ten odstup. aby člověk neudělal něco špatně, něco, co by se méďovi nelíbilo, nevyhovovalo, tak radši nedělá nic.

Marhon » movvin no do teď si říkám, že jsem si konečně mohla pohladit medvěda, byť jen ve snu. byl takový mačkací a tulící.
navíc strach v hezkým snu mám poměrně často. většinou mam ošklivý sny, ale s těma si poradit umim. ale tak asi pětkrát v životě jsem měla hezký sen a vzbudila sem se právě kůli strachu, obavám, nevěřícnosti, že neni možný, že něco tak hezkýho, příjemnýho je, že určitě je tam něco špatnýho na mě bafne.
jo, asi někdo takový je, autorita, pocit ochrany, síla, moc a vidím ho velmi dobře a sedí přesně i ten muj, možná se dá říct, vzájemný odstup. jenže s tím se nic dělat nedá.
takže medvěd asi vyšel.
díky za odpovědi.

Marhon » player Pláyo, nebuď hysterka.
nedávno si založil diskusi o hubnutí a tam se tohle propíralo.
já už omezuju bílou mouku od sedmnácti. nevědomky.
dneska jim chleba zpravidla třikrát do roka. Bezdrev, Pastviny, Bezdrev.
jinak jen když se mi zadaří někde koupit fakt dobrý kroupový jelítka.
a nebo u někoho na návštěvě, když mi to nabídne.
takže bez chleba to fakt jde. a bílá mouka? u mě to byly spíš těstoviny a pak bramborový knedlíky . jako hovězí nebo slepičí vývar bez domácích nudlí, to jako ne. ale to taky jen párkrát do roka.
a znovu, tenhle výběr je nevědomí, takže nijak záměrný, takže to jde.
na druhou stranu vůbec si nemyslim, že to, na čem žili naši předci je škodlivý. škodlivý je spíš způsob naší existence.

Marhon » Marhon díky všem za odpovědi. popravdě, ten sen byl docela příjemný a jediná vada na kráse byl muj strach, lépe řečeno, obavy. ale tohle mam ve všech snech, který mi přinesou něco trošku hezkýho a nevim proč se mi to děje. teda, nevím... spíš neumim přesně určit ten pravý bod.
no, medvěda jsem si vysvětlila obdobně, jako vy. vzala sem to též podle karet, protože snáře jsou spíš pesimistické.
jsem ráda, že jste mi potvrdili muj pocit.
zdá se mi kde co, i rytíře se zámkem jsem ve snu viděla a honili jsme se kolem "baráku", přesněji, kolem zámeckého plotu, koně, psi, kočky, malé děti, kuřata, kachňata, housata, koťata, štěňata, ale medvěda ve snu mám poprvé. ale tenhle byl obrovský k pomačkání. škoda, že jsem si ho nepomuchlovala. on se tvářil, že o to stál, ale nechtěl mě k tomu nutit, když viděl, že mám obavy. ale popravdě, tohle chování sem zaregistrovala už i ve skutečnosti. takhle se ke mě choval jeden kůň a jeden pes. no opravdu.

Marhon » Freja
no, tohle je odjinud, ale mě to připomnělo něco úplně jinýho, už z úplně jinýho koutku. ale nedá mi to.

Marhon » Hustokrutě obscénní Morti já právě přemýšlím, co bylo dřív, jestli vejce nebo slepice, jestli Morti, nebo reakce kterou jen vyvolalo setkání s její osobností.
o vejci už se to ale ví.

Marhon » Hustokrutě obscénní Morti i na to dojde
on tě ještě nezná, ale až tě pozná...
... ten se bude divit.