Diskuze, Diskuzní fórum

bootsi » Freja Jsem ročník 88, od mala jezdíme na slovensko na dovolenou, mám v práci řidiče slováky, ale některá slova taky nedávám a občas čučím jak vyvoraná myš. Při telefonu mám všechny mozkové buňky soustředěny, abych pořádně rozumněla :-) Hrozně se mi tenhle jazyk libí,ale holt "my" už ho nemáme tolik naposlouchanej. Teď jsem mezi poláky a slova jako "samochod" mě rozsekávají :D

bootsi » iwam Tohle je hodně trefné. Jako dítě jsem byla zdravá. V pubertě to začlo, alergie, astma, krátkozrakost.... -vnitřní potlačená agrese, pocit utlačování, nesvobody- přesné pocity z mého otce.

bootsi » charri Já myslím, že jsou lidé kteří to zvládnou, ustojí, ale mě to nešlo.....nejsem na to dost silná ani vyrovnaná. Ikdyž tady nebylo připomínání, ani žádné věci, ale určité zranění v něm bylo plus jeho nevyzrálost. Přišlo mi, že to v sobě potlačil, ale nevyřešil.
Když nad tím tak přemýšlím, možná jsem v tom hledala naplnění sama sebe, že to dokážu....ale o tom asi vztah není.

bootsi » bootsi Pokračování příběhu :-)
Hlava byla neustále zoufalá tak se rozhodla pročistit. Na vše jsem se vyprdla, sbalila psy a auto a vyrazila na ostrov za kamarádkou. S nadějí, že slaná voda propláchne dutiny a mořský vítr profoukne :-) Práce se sportovními koňmi taky mysl dostatečně zaměstná. Když pročítám charakteristiky karmických vtahů, je to až typické. Hrozně emocí, svázanost, neschopnost vzdát se druhého. Celý vztah je ve mě hluboko zakořeněný. Buďto jsem totálně zmanipulovaná, nebo v tom je láska...Fascinuje mě, co to všechno dokáže s člověkem udělat. Hledám smysl toho. Způsob jak ze sebe dostat emoce a strach a začít zase dýchat :-)

bootsi » Habakukk Mhouřila jsem se celou dobu...

bootsi » Habakukk Jen otevřít oči, já vím

bootsi » Glimmer Man Jak může člověk v páru žít vlastní příběh? Vždycky je tím druhým omezován, ovlivňován....nebo ne?

bootsi » Glimmer Man Joooo, tak to si vystihl naprosto přesně Jenže já si s tím nevím rady. Když si jedu svůj příběh je to problém...protože on do toho moc nezapadá. Tohle je hodně výstižný, budu nad tím přemýšlet Je strašně náročný nenechat se strhnout a brát vše s nadhledem. Jeden den to zvládnu, ale stojí mě to moc sil a druhý den už jsem bezmocná.
Já právě nevim jestli bojovat a ukazovat mu štěstí (kterého už moc nemám) nebo se vzdát a jít si za vlastním štěstím. Neustále mě to hází do beznadějí a zoufalství. Pak se nadechnu, chvilku dobrý a za chvíli jdu zase pod vodu. A takle pořád dokola.....houpačka.
Soucit nemá rád, ale moji upřímnost taky nezvládá . On se mě na něco zeptá, já mu řeknu pravdu a on se naštve...nechápu proč se ptá, když to slyšet nechce.

bootsi » Bosch Né že bych tě úplně pochopila, ale tvrdost a houževnatost jsou mi bližší než citlivost a vnímavost :-)

bootsi » Bosch A jak se dá nedat příležitost?

bootsi » Bosch To mi taky přijde....

bootsi » Glimmer Man Což o to, já bych se nevrtala. Jenže ta nehoda hodně ovlivnila jeho chování a vnímání, které já než pochopím, tak se málem zabijem.
Např: Na otázku neustále odpovídá otázkou, což mě irituje...po nějaké době dohadů začneme vrtat a z něj vypadne, že po nehodě se ho všichni hrozně vyptávali a jemu to bylo nepříjemný a tohle byla možnost úniku....
Nebo: Nenapíšu v SMS smajlíka a on už se bojí, že něco provedl....uděláme rozbor a zjistíme, že ze všeho hází vinu na sebe.
Jo, asi klasické chováni, které člověka naučí život. Ale tím, že se vrátíme do minulosti kolikrát vyřešíme problém v přítomnosti. A navíc mě vrtání moc baví
Tudíž i celá tato diskuze mě měla trknout k nějakému řešení nynějších problémů.

bootsi » Bosch To že se zabiju v autě je dost pravděpodobný, jelikož trávim na silnici 70% času :-)

bootsi » tiferett Můžu se zeptat na bližší vysvětlení temné plutonické síly?

bootsi » Bosch Jak už tady někdo pravil, lidé se nepotkávají náhodně, ve spoustě případů si jeden či druhý má z toho setkání odnést nějaké zkušenosti, či ponaučení. Všechno v životě nás nějak posouvá, nebo nás chce posouvat, ale je na nás zda pochopíme nebo ne. A spálíme se tolikrát dokud nepochopíme, že ty kamna jsou horká a nemáme na ně sahat.....nebo s rukavicí....
A proto vznikla moje otázka, páč tato situace je o tento příběh zapeklitější.

bootsi » Bosch Nevim, přijde mi to tak, že každý tu má nějaký smysl.

bootsi » player Ego je můj silný nepřítel :-) Když čtu co píšeš, jako první mě napadne oponovat, že to je přeci jasný, že se nemůžu srovnávat atd....rozum to ví. Ale když se podívám hloubš, často tam jsou myšlenky "s ní se měl líp" "s ní si víc rozumněl" "oan ho víc chápala"...
Ještě tam je myšlenka toho, že mu ji musím vynahradit, ale nejde mi to

bootsi » Habakukk To máš dozajista pravdu, jenže já mu to nedokážu stejně opětovat....a neustále se ptám, zda jsem v jeho životě měla být jen chvíli, aby se postavil na nohy, a nebo v něm setrvat déle....

bootsi » Mici Angóra S chlapem stejné datum narození, asi jsem to blbě napsala

bootsi » movvin To je k zamyšlení . Troufám si říct, že on je tak přesvědčenej, že našel něco co ztratil, že se toho (mě) už nikdy nevzdá...
Ano, máš pravdu, nechat minulost být. Už tolik se jí nezaobírám, jen když nastanou problémy :-)