Diskuze, Diskuzní fórum

Bosch » MG34 Subjektivním se stává duševní stav v momentě kdy si jej uvědomuju vzhledem k já tedy když si jej přivlastňuju.
Objektivní když se stává kolektivní záležitostí.
To je například způsob jak ovlivňovat počasí, aktivní změnou vnitřního stavu který by proběhl na stav chtěný tedy ten který přináší žádané počasí.
Duševní stavy souvisí s počasím. Duševní stavy lze objektivizovat podobně jako mraky.
To nejsou složitě uchopitelné patologické situace ale je to věcí objektivního pozorování. Je to záležitost koncentrace. S čímž tě nenutím souhlasit.

Bosch » MG34 Ano sklapnutí futrálu je z tohoto bláznivého pohledu správně.
Pokud by hodlal vědomě zakotvit v bezpříčinném světě, který jak předpokládáš existuje mimo tento svět.
Nemyslím si že berka dosáhl tento filosofický stupeň odosobnění se od světa příčin právě na základě jeho ignorance prostředí proto se lze domnívat že jeho bytostné složky psýché, nevyhaslé tendence které dal najevo tím si léto ještě užít..atd znovu zaujmou nějaké postavení které se může zformovat různým způsobem.
Může se stát například hladovým duchem, astrální entitou snažící se přisát k nějaké biologické struktuře z říše živých, bloudícím duchem či démonem, může se narodit jako postižené dítě kterýžto případ bývá často u sebevrahů popisován těmi kdo tyto zákonitosti studovali.
Nemyslím si že svět a tedy i to co bude po něm je tak záhadné nepředvídatelné a nepoznatelné jak deklaruje bible pod pojmem nevyzpytatelnost. To co nám brání poznání není objektivní realita ale jen naše vlastní nevědomost.
Není zde řeč o nějakém esoterickém převtělování, ale o příčinné objektivizaci složek v rámci cykličnosti projevů jsoucna.

Bosch » MG34 tak myslím že zde o tom že je to v pohodě nikdo nemluvil
za objekt můžeme zvolit různý "objekt"
může to být schod o který nemám zakopnout
může to být třeba i duševní stav který si objektivizuji, v okamžiku kdy jsem záležitost uchopil svým vnímáním stává se objektem který je možné pozorovat
tím může být třeba i myšlenka
myšlenky lze pozorovat jako letící objekty naší myslí
objektivizací vnitřního světa lze dojít k postupnému poznávání vnitřních obsahů do té doby prožívaných v čistě subjektivní rovině
nejvyšší takto dosažený stav stává se stavem objektivního pozorovatele

Bosch » MG34 Jasně pokud slovo pojem objektivita vztáhnu jen na "objekt" jako takový je to triviální záležitost.
Objektivita ve smyslu celistvosti je zase něco úplně jiného.

Pokud tam u těch postižených nedochází k jakémusi druhu kompenzace ve smyslu vnitřního prožívání je jejich život asi velice tristní. Víc než si dokážeme připustit či uvědomit.
Jistě to není nic automatického nebo přirozeného ale údajně dochází u téchto lidí k intenzivnějšímu prožívání tzv vnitřních smyslů které se dokáží posílit, jako schopnost imaginace, možná existuje i něco jako sluchová představa, jsou lidé co dokáží barvy chutnat atd, což jim jistě neusnadňuje život ve společnosti ale o jejich vnitřním světě si lze asi jen stěží udělat komplexní obrázek, oni budou také případ od případu.

Ano berka zemřel pro něco co si jen představoval ale nikdy neměl. Mluvil o jakémsi potom které neexistuje. Tím že zhasnu svíčku její světlo nepřenesu do jiné sféry, "tam". Myslím že i nějaké pokračování života pokud nějaké v rámci příčinnosti světa existuje, je podmíněno bojem o jeho prožívání. Nikoli sklapnutím futrálu.

Bosch » MG34 Co se té závislosti týká je nemožné žít a nebýt závislý. To co jsme schopni sami ovládat a zajistit si ne směšně málo proti tomu jaké jsou naše potřeby a nároky či oprávněné nebo údajné.
Sami nevyrosteme ani zrno jedno rýže sotvatak umyjeme po sobě někdy nádobí ale nezkonstruujeme pračku ani se zcela jistě jako nezávislí v přírodě neuživíme i když odhlédneme od toho že k outdorovému způsobu žití nejsou podmínky.
Ve volné přírodě by byla naše nezávislost rovněž jen teoretická neboť potřebujeme k životu podmínky na kterých závislí opět jsme.

Tu informaci o hluchoslepých máš z externích zdrojů nebo vlastní dedukce?
Pokud takový člověk vyrůstá odmala a plnost smyslů nikdy nezažil, pak je to asi jiné neboť nemá srovnání, pokládá věc možná více za přirozenou. Funguje efekt adaptace.
Pak se asi diví když začne srovnávat jaké je to "tam venku".
Prý je těžší být hluchý než slepý, z hlediska psychologického vyrovnávání se s tím stavem.
Pak existují i lidé kteří po způsobení si slepoty pocítili úlevu a vděčnost, a tento stav by za vidění se stavem dřívějším neměnili. Toto se popisovalo v odborné literatuře.
A dále jsou lidé co nikdy neviděli, a byl jim operativně dán zrak. Jsou popisovány případy kdy tito lidé vnímali nový zrakový vjem jako zklamání, jejich vnitřní představa o "realitě" jim byla zajímavější.

A nakonec možná (zcela jistě) existují stavy vědomí které jsou žádoucí, přinejmenším se tak jeví, ve kterých jsou smysly odstíněny a je vnímáno pouze bytí + vnitřní prostor.
A pak jsou i lidé co se na odchod z tohoto světa docela těšili, hodnocení jejich očekávání jsou problematická jelikož nám chybí mnohé vstupy i zkušenosti které by mohly situaci "objektivně ujasnit".
Otázkou pak zůstává sama objektivita světa. Neurovýzkumy mozku ukazují že něco takového jako objektivita vnímání světa je vyvrácený mýtus.

S berkou výše uvedené případy asi vůbec nesouvisí. Ale osoba berky mně doopravdy vůbec nezajímá. Jeho přístup vnímám jako slepou uličku. Vlastně tu nejslepější jakou si lze představit. V tom nasadil laťku asi "vysoko". Ztěží jej v jeho myšlení někdo překoná. Pochybuju že planeta kdy nosila někoho podobného.

Bosch » MG34 typickým příkladem člověka z "druhé strany" je Nick Vujicic
trochu mi na tom vadí že je to spojeno s tou agitačkou ale myslím že mu to lze i odpustit pokud mu to pomáhá dolovat optimismus a i ostatním
myslím si že život sám je dán popřením nicoty jako jeho protipól (satan?), aby život mohl vzniknout muselo být něco popřeno, odsouzeno, vytěsněno do bezživotí

https://www.youtube.com/watch/…

Bosch » MG34 Berkovy životní náhledy byly nihilistické. Postrádaly jakékoli myšlenky svědčící ve prospěch života. Vědomí hodnoty života jak tomu bývá u lidí. Nejspíše to člověk vůbec nebyl.
Vše co z něj zbylo je kromě toho popela mentální pachuť.

Najdise.cz » MG34 Hm, no aj to je cesta, dakujem za odpoved.

les osika » MG34 ...třeba něčím odůvodnit svá tvrzení, která zní jako kletby, ať už se tím snažíš zaklínat do něčeho mě, nebo sebe, nebo vůbec realitu, která je ti na dosah, právě pod vlivem toho schématického nazírání, když už ne té závislosti na emocionálním fetu.

Jako dozorce ze snímku „Das Experiment“, kterému je umožněno bít, nakonec bije a nerozlišuje, tak i ty rozjíždíš své lehkovážné soudy o lidech, které neznáš.

Bosch » MG34 Zanechal zde stopu svého ega v prostoru.

Bosch » MG34 A toho jídla co vlastně bezúčelně snědl..ošacení a rodiče jej živili prdélku utírala maminka..že by si jeho otec nejspíše raději vzal kondom kdyby to věděl co se z něj vyklube..

Bosch » MG34 K vrcholu by svoji filosofii prospěšnosti dotáhl kdyby se podaroval na orgány.
Třeba by si dal inzerát typu..podaruju vyzkoušené ledviny bez vady, zn nebaví mně to tady. Nejen se bezúčelně podříznout jako ovce bez přidané hodnoty. Vlastně i ta ovce se v jistém smyslu daruje na orgány a nezemře bezúčelně.
Takže se nepřiblížil svým myšlením ani té ovci.

MG34 » MG34 Tak mne napadá - Berka si o sobě myslel, že nemá ani cenu šrotu, tak se daroval na vrakáč - ale neuvědomil si, že má solidní auto s doživotně platným techničákem.

les osika » MG34 a nezapomněl jsi něco?

les osika » MG34 Prvním krokem, který můžeš udělat, aby mělo smysl pouštět se do dalších, je přestat pobíhat myslí za účelem jakési těžby. To způsobuje její neklid. Očekávání formy výsledku. Buď jsem našel zlato, a nebo hovno. Se mnou si moc povrchních věcí neužiješ. Jestli chceš jít touhle cestou poznání, bude tvá výtěžnost pořád nula.
-----
Nijak zvlášť se za pravdou neženu, a tak mi asi ani tolik neuniká...ale to už jsem ti psal. Dokonce jsem ti nabídl i jinou cestu poznávání než skrze emocionální, (či jiný) fet-: Mnohem jednodušší je načítat zkušenosti, které ti život jakoby sám přivane do cesty, a na jejich základě dělat vnitřní rozhodnutí, kam zaměřit pozornost.
-----
Nakonec právě to, jak člověk naloží s informacemi, jak to ovlivní „okolní realitu“, je oč tu běží. Mnoho dnešních (západních) lidí je úplně posedlých sterilitou, čistotou, pořádkem ve svých „okolní realitou“ zabezpečených „soukromých realitách“.

Dalším krokem může být přiznat si, že bez šablon, které ty neovládáš, nedokážeš ve stavu pobíhání ani určit kdo je „dítě“, kdo „nesvéprávný“.
Pak se můžeš sám sebe ptát, jestli nepřijímání rozšířené odpovědnosti za běžné lidi a její přijímání za děti a nesvéprávné, není náhodou také šablona, která z tebe dělá neautentického člověka, i kdybys v hlavě žádný chaos třeba neměl.

...stačí neopatrný krok a domeček z karet se zřítí, a chaos, který je venku, vtrhne dovnitř.

Lepší než pobíhat se zápisníkem chyb, je učit se milovat, sebe i druhé. To je lepší, tak nějak bych to viděl.

P.S.
Případ toho američana je jenom víc vidět, než podobně násilná praxe v našich LDN a jim podobných ústavech, kde je s lidmi pomocí chemie prováděno také ledaco. Příprava na vědomý odchod z fyzického bytí, jako vyjádření úcty k životu v jeho souvislostech, to asi nebude. Spíš na tu totální závislost na tvůrcích šablon.

les osika » MG34 Tvůj způsob poznávání vytváří podmínky pro vznik zmatku (byť to může zpočátku být jenom v lidech, které „oslovuješ“), je to takový ošemetný způsob i pro guruua, který chce někoho vychovávat, natož pro člověka, který „jenom“ něco poznává. Těžko vypočítáš důsledky všech těch zásahů a navíc, čím dál hlouběji (jemněji) se chceš dostat, tím spíš na to nejde brát palici. To je pak na to zaneřádění vědomí zplodinami vlastního působení.

I kdyby takové emocionální fetování nepřinášelo vyloženě závislost, jako že to dovedu i připustit, tak je to stejně návykové, právě tou mechanikou, jako jakákoliv aktivita směrem ven. Nebo-li vytváří to určité pole, a to se pak „točí“ dál, i když už ty momentálně neroztáčíš. A to tě samozřejmě ovlivňuje. A nebo to pořád musíš držet v hlavě...

Mnohem jednodušší je načítat zkušenosti, které ti život jakoby sám přivane do cesty, a na jejich základě dělat vnitřní rozhodnutí, kam zaměřit pozornost. Nechat ta světelná kvanta, ať sama dopadnou na fotografickou desku, a pak se dívat. Když s tou deskou budeš pobíhat, abys chytil víc světla, jaký asi může být výsledek. Nijak zvlášť se za pravdou neženu, a tak mi asi ani tolik neuniká.

Jestli tě něco o mě zajímá, klidně se můžeš zeptat rovnou, není na mě třeba používat schématické páky, kdybych byl nesmířen s dotazováním, nepřispíval bych sem.

Podle mé zkušenosti a to celkem opakované, člověk nabude největšího klidu, pokud rozhodování „zapisuje“ spolu s dalšími lidmi. Diskuse ve dvou jsou z praktického podhledu pro mě maření času i energie. Uděluji ti teď výjimku! Pokud je v diskusi dvou (může to být i partnerský vztah) ten „napomínaný“ navázaný na nějaké sofistikovanější šablony, které se za ním pořád otáčí, nemá ten napomínající moc šancí, aby to tomu druhému ukázal, ve třech už se ty věci odráží jaksi z boku a těžko se skrývají...ale to tam ten třetí musí být (duchem)přítomen, zde v diskusi by se dalo říct aktivně diskutující.

Netoužím se tady na najdise kdovíjak prezentovat a zatahovat někoho do marných diskusí, ale to téma šablon, vidím jako zásadní, i pro to, jak se dál bude (můj) život tady vyvíjet. Tu vzájemnou závislost mezi lidmi vidím velmi dobře a pro (nejen moje) ekonomické přežití je dokonce nezbytné o ni pečovat a spíše ji kultivovat, ale ne šablonovat, to vede k tomu otroctví. A když teď dost nekonzistentně zneužiji jistou společenskou šablonu, je to i moje povinnost!

Tak ať má už Berka od nás klid. Nijak se s ním neztotožňuji, jak píšeš v závěru, zkus to pochopit i bez vysvětlení, ale jinak je mi to celkem jedno. V Berkově příběhu vidím právě tu „moc“ šablon. Nesoudím ho ne proto, že bych tím soudil sebe, ale..proč bych to dělal, že... Což je pro schématickou psychologii neřešitelný oříšek.

Založím tedy diskusi sám, např. Schéma a „dobrovolné“ otevírání se démonickým zkušenostem
ale hlavně! – nebudu se schovávat za třetí osoby

tak jo, a teď už do práce...

les osika » MG34 Jak si člověk může být jistý, že něco dělá vědomě? Tím, že některé momenty zapadají do jeho dětinské hry? Některým lidem pravda pořád tak nějak uniká, a tak se jí snaží opatřit třeba pomocí fetu, vědomě samozřejmě

Nechci pokračovat v téhle (naší) diskusi, protože se jí aktivně neúčastní nikdo jiný než my dva, a pro mne diskuse ve dvou (v tomto duchu) nemají už delší dobu moc význam, říkám ti to, abys to nemusel jenom tušit, pokud jsi to tedy skutečně tušil a nekalily ti vědomí nějaké ty zplodiny právě z toho tvého fetu.

Připojí-li se k této naší rozpravě aktivně ještě někdo jiný, rád v ní budu pokračovat, na to dávám své slovo, abych tě ušetřil zbytečných předtuch.

Mezitím nabízím k zamyšlení https://zpravy.idnes.cz/american-kl…

les osika » MG34 Podvědomí je sviňa, napsal tu kdosi. Chceš-li používat rozkazovací způsob ve stylu reklamy cílené na adolescenty, vystříhej se toho, pokud budeš mluvit ke mně. Mám lidi rád, tebe toho nevyjímaje, ale o některých tématech nemá smysl mluvit s emočně nevyzrálými jedinci, v danou dobu je to na škodu všem zúčastněným, jelikož namísto diskuse se pak musí vyrovnávat s emočními jedy, těmito jedinci vypouštěnými.

Dobrá. Nechť se tedy tato diskuse dotýká i témat, která „Berku“ přesahují.

Člověk ve své podstatě není otrok, byť mnohým lidem to takto vyhovuje, ať už se s tou rolí ztotožňují, a nebo si hledají nějaké ty výhodičky, aby měli zdání, že jsou pány své osobní evoluce. Když si člověk uvědomí své zapletený do životních schémat a šablon, může to mít „fatální“ následky jak pro něho, tak pro jeho okolí. Nikdo ale není povinnen sloužit těmto schématům, ač se do nich „nechal“ sám zmanipulovat, do posledního dechu. Pokud i Berka před nějakou takovou závislostí utíkal, tak mu přeji, aby se mu ten útěk podařil, a on cestou získal zkušenosti, které mu přinesou pochopení, jak v tom být svobodný. Ano, může to být chápáno, a prožíváno, jako očistec, ale mimo ta schémata není naprosto žádný důvod, aby do té závislosti znovu spadl.

„...a přitom byl celý život závislý na druhých, jenom to neviděl nebo nechtěl vidět) - jeho neopodstatněná pýcha ho zavedla až k téhle exhibici.“ píšeš výše.

Lidé jsou existenčně závislí na spolupráci s druhými lidmi, podobně jako včely nebo mravenci. To, že v současné době žijí v oddělených párech, nebo dokonce single, a chodí otročit do obřích firem, kde jsou nuceni se podřizovat nesmyslným pravidlům, pokryteckému nastavování se, bez zdravých sociálních vazeb, má pak ve svých následcích podobné exhibice. Nikoliv jakási neopodstatněná pýcha. Co to vůbec je? Existuje pýcha opodstatněná? Něco jako opodstatněná nenávist? Opodstatněné zlo?

Právě ta schémata jsou tou největší krutostí, kterou je „západní“ svět tak postižený. Indiáni, než jim západní člověk začal násilím vnucovat svá „kulturní“ schémata, žili po celý život sami sebe, ke stáru tedy už nepotřebovali žádný extra čas k přípravě na to, že zemřou, a tak mohli třeba i v klidu jít zemřít do mrazu (což je možná jedna z nejkrásnějších smrtí). Západní člověk, který celý život promrhá činnostmi a myšlením mimo sebe, v tom samozřejmě krutost vidět může.

„Tady si můžeš pomalu zvykat a smířit se s tím - je to svým způsobem dost osvobozující a přitom krásně přípravné“ - raději se nebudu ptát s čím.

Navštívil jsem velké množství různých domovů pro seniory, LDN nemocnic a podobných ústavů a celkem běžná praxe je non stop puštěná velkoplošná obrazovka s nějakým televizním vysíláním, všeprostupující zápach rozkladu daný obrovskou koncentrací v podstatě umírajících lidí, více či méně unavené sestry, které těm nebožákům rozdávají kvanta prášků na bůhvíco...možná aby nic nevnímali.

Jsme učeni i krutost vidět schématicky a pomalu si na ni zvykat. I Tvoje první reakce na můj příspěvek, to dokládá. Je totiž schématická.

les osika » MG34 Je důležité, aby účastníci byli svolní, neboť od toho pochází veškerá moc...i obecný úředník, člověk v podstatě žádnou moc nemající, může nad druhým člověkem vykonávat skutky krutosti velmi snadno, dokonce si to nemusí ani uvědomovat.

Nechal jsem se inspirovat tvojí reakcí na můj příspěvek...

Dovolím si tedy také začít odpověď otázkou. A víš alespoň kam tím (tvou původní reakcí) směřuješ sám?

Já „tím“ směřuji ke tvrzení, že my bílí lidé jako celek bohužel naivní, samolibí a krutí jsme. (Přestože my = ty a já takoví být nemusíme.) Otázkou může být, proč k tomu došlo, ale jak píše seven, na jinou diskusi. Považuji za zbytečné dokládat na příkladech že tomu tak je, teď každopádně. Tak třeba pohovoříme jinde, má to s tím „Berkou“ čím dál méně společného.

Bosch » MG34 V 50.letech velmi populární heslo "Dědeček a babička ujídají z chlebíčka".