Diskuze, Diskuzní fórum

verka96 » dan162 To zní zajímavě, taky mám pořád chutě na sladké... Tak se jej snažím vhodnými potravinami nebo pohybem zneutralizovat.

Lupi » dan162 Já zas během tří týdnů zhubla, když mi odstranila vnitřní napětí.

Lupi » dan162 Já sedum, teď jsem to spočítala a dtto. Většinou držáky, věci uložené a nacpané ve fasciích a energetickém poli.

thééé » dan162 Myslím, že je přirozené, že nemluví všichni najednou. Jednotlivé životní témata jsou aktivované tranzity, životními zkušenostmi.
Vždycky mluví jen ten, kdo má v ruce "dýmku míru" nebo žezlo.

ano,ano, rybky neplašit ...

ráda hledám cesty ven...

Lupi » dan162 Nojo, ale to je na čajík trochu od ruky. Leda bych si sjela do Konětop na houby a místo hub natrhala borůvčí

Lupi » dan162 Napadlo mě Káraný, když jsi říkal, že si táta udělal okna s výhledem na Jizeru - ale jednak to mohl být i soutok a druhak, pokud vím, přímo u Jizery jsou vlastně jen chaty.

thééé » dan162 No a jak já mám vlastně taky merkur v rybách, ovlivněný neptunem, tak hodně často nedořeknu podstatné a pointu a ztratim se v množství obrazů a pocitů (naštěstí mám saturn v blížencích, takže jsem se prokousala přes období - panebože já vypadám jak debil - k období - ale jo, neuteču tomu , dám si s tím práci a zkusím ze sebe vylovit srozumitelnější vysvětlení pro ostatní ...a útěk a neochota pořád někomu něco vysvětlovat je přesně téma neptunu)
Integraci vidím v tom, že vím, proč mi ty okolnosti přehrávají téma onoho archetypu, neodmítám ho, naopak ho přijmu a udělám součástí sebe, svého života.
A prožívat archetyp k tomu pak patří a život je tím velmi bohatý

Ano, tvůj merkur - dívám se, že ti aspekty k merkuru dělají takové psaníčko. V tom vidím i něco osudového, čemu musíš v životě věnovat větší pozornost. Je dobře, že máš aspekt merkur saturn, protož saturn může vytvořit nakonec pro neptuna formu, ale i uzemní uran a stabilizuje pluto.

S těmi archetypy se dá hezky pracovat - jak popisuješ - a představit si je, jako vnitřní postavy. Nejlépe nám v tom pomáhají pohádky, báje, mýty.

"Pomalé planety cítím ve smyslu jejich chování, představím si, že jsem třeba Neptun, a nějak si představím, jak bych reagoval v konkrétní situaci s jeho principy."
třeba tak, nebo i ve smyslu - Neptune, jakou formou mám vyjádřit tvoje ideály, tvoje principy? Jak se chceš v tom tématu Neptune projevit, co chceš říct?
Ne náhodou ho máš v horoskopu. Ale v podstatě všichni - neptun, saturn, uran pluto utváří celou tvojí komunikaci - i se sebou, i s okolím.
Pozvi je ke kulatému stolu a teď se mi tady děvčata a chlapci vyjádřete a spojte se a vytvořte z toho jednu myšlenku
Vždycky to bývá tak, že se nám některé oblasti integrují líp, jsou ve světle a ty co nechceme, tak k nám přichází přes druhé, přes vztahy. To, co odmítáme je ve stínu.
Tvůj merkur je retro, takže je hloubavý a je natolik intro, že se ty slova hůře vytahují na světlo.Řekla bych, že je to karmická záležitost. přeber si to jak chceš...
Ale tvůj merkur ovlivňují další věci. I hloubavost a tendence k psychologii jižního uzlu, i nabušený 6.dům, který tě nutí udělat si pořádek ve svém dni, stejně jako ve své mysli.


Takže když bych vzala vyhození pojistek v souvislosti jen merkur pluto, tak bych to viděla na kazení spotřebičů proto, abych viděl, jak fungují uvnitř.
to je k vedlejší diskuzi.

Lupi » dan162 Ty bydlíš v Toušeni? Malvíny jsou teď přeci překrásné. Probošťák už je tak velkej, že jestli hrabali přes celý jezero, tak jsme to ani neslyšely.
Ano, to s tou vodou bude pravda, potřeba klidu....i když tedy že by Labe byla proudící voda no ale přeci jen teče.

Lupi » dan162 Vážně? No vidíš a já mám takový a podobný pořád

Lupi » dan162 To je hezký. Já jednou v noci seděla u počítače a vedly jsme s kamarádkama dost hlubokou debatu a najednou jsem uviděla ruce nás všech, jak ťukají do klávesnic a průsvitně se prolínají. Ten internet, to je nejlepší vynález od použití ohně.

thééé » dan162 K integraci - je to vlastně zvědomění planet - archetypů, základních principů. Aby s nimi měl člověk nějaký vědomý kontakt, když už mají v horoskopu významné místo. Třeba jako ty - neptun. Vnitřní pocit z toho - když na sobě takto pracuješ - je určitě super.

Ono teď vlastně navazuji na vedlejší diskuzi - pokud člověk nějakou část svojí psychiky odmítá, tak se mu to může do života vlamovat přes situace a lidi. Třeba jak jsi psal o kamarádce, která vyhazuje pojistky úplně běžně.
Nebo někdo přitahuje nehody, násilí, agresi ( to je pak marsovská energie), nebo muž může přitahovat hysterky - pokud třeba nechce nic mít se svými emocemi... nebo člověk, který není v kontaktu se svojí plutonskou venuší - může přitahovat manipulující partnery a závisláky, a může si myslet, jak on je svobodný. Nebo při aspektu venuše neptun u muže ho mohou přitahovat jemné a citlivé ženy, typu rusalky, které přijímá jen v jejich ideální podobě. Jakmile je začne poznávat více v realitě, zmizí. Buď ta žena, nebo on sám ze vztahu uteče, protože jeho obraz ženy chce být zidealizovaný, dokonalý, v růžové bublince. Atd. A ty ženy bude třeba opouštět, dokud nepochopí svůj vnitřní obraz, se kterým nechce růst.

Luna - pokud představuje- emoce, ale i matku, moje základní potřeby, ranné dětství, ženství, vztah k přírodě, rodinu - tak jde o to, mít tyto základní věci nějak srovnané a možná stačí vědět, co potřebuji.
Neuvěřitelné, kolik dospělých lidí vlastně neví, co potřebují, aby byli v pohodě a tím pádem si o to neumí ani říct.

Neptun už je na integraci samozřejmě složitější. A záleží, ke které osobní planetě se u muže váže, či ke které ose.

Ty máš třeba na MC a v aspektu k merkuru, oba jsou retrográdní. To by mohlo souviset s tím, že jsme ti teď nedávno napsali o shrnutí Je možné, že jakmile se ponoříš do uvažování o nějakých všeobecných tématech, tak se dostáváš do svého vnitřního nekonečného oceánu. Nabídne ti neskutečné množství variant a ty si v tom proplouváš a vlastně se snažíš všechno obsáhnout...a hledáš vhodné slova.
Pro někoho, může být schůdnější ten obrovský "prostor" zachytit pak jinak, než slovy jednomu člověku a začne psát knihy pro větší skupinu lidí. Nebo psát básně, nebo malovat obrazy, skládat hudbu, nebo fotit všechny ty dojmy a vjemy, nebo začít meditovat a nechat všechno kolem sebe jen proplout...protože jednoduše slova jsou na to krátká. A to by byla vhodná integrace takového neptunu. Protože jak popsat oceán, nekonečno? jak uchopit vodu do dlaní - to prostě nejde...
Proto jsou taky neptunici pro ostatní neuchopitelní.
Integrace je tedy - najít třeba smysluplný projev pro tak neuchopitelný nástroj merkur neptun.

"Mechanizmus, jak cizí smýt - aha, jakože s vyšším věkem člověk už nemá v sobě nebo kolem sebe kousky druhých? Nebo že se ty kousky už vnitřně nedotýkají, protože vše je plošší?"

Myslím si, že jak má naše osobnost postupně s integrací saturnu jasnější a jasnější formu, jak víc víme, kdo jsme a nejsme, tak lehčeji rozlišíme, že jsem si třeba někde nasál nepříjemnou atmosféru, a vlastně ji nemusím doma dál prožívat. Takže už vím že mi funguje př.sprcha, jít si zacvičit, dát si kafe, začíst se do knížky a moje energie se obnoví.
Kdo je více propojený s kolektivním polem, tak to přirozeně v mládí a dětství neumí. A asi je mimoň

thééé » dan162 Ano, ta elektrika může být u kamarádky spojená s uranem. K plutu bych asi přiřadila jiné situace, ale to záleží.
Nehody se spojují právě s marsem, neintegrovaným (a to mi připomíná, že jsi se mě někde ptal na tu integraci. Jdu to najít.

U mě - myslíš nativní merkur pluto? Ono už je to jiné znamení a větší orbis. Jednu dobu jsem s tím počítala, dneska už ani ne.

Ono to zatmění může rozehrát u jedince něco, co je v prognozách, tranzitech. (i když se většinou říká, že to má spíše kolektivní dopad)
Když jsem si to zpětně přehodnovala, tak to, co se mi ten víkend dělo může souviset s tím, že mám právě dračí hlavu na slunci.
Tak elektřina pak může souviset i s tímto, ale i s tím, že se mi blíží mars k nat. uranu (to zaregistruju vždy na situacích) , ale klidně i s tím zatměním. Protože přece jenom jde o "zakrytí" a tedy možná odhalení nějaké schované části nás.

Abelas » dan162 Dane, tys nezmar

Co třeba samostatné vlákno? Poněkud jsme zapomněli, že toto mělo být o úplňcích a zatměních a vnesli sem trochu jinou energii (jinými slovy posledních 40 příspěvků off-topic ako sviňa), snad dámy prominou

Buddha/2 » dan162 OK. Takhle je jasnější jak to myslíš.
Ale tohle by chtělo vysvětlení:
"Pocit viny si nemyslím, že je nyní nutnou součástí lidské výbavy, dnes respektujeme sebe jací jsme - víc, než potřeby lidí kolem nás. Postačí si myslím soucit místo pocitu viny."

Abelas » dan162 Nemyslím, že jsou emoce konstrukt. Prostě jsou. Nikdo je nenaprojektoval ani nevyrobil. Vychází z mozku, který prochází evolucí a je schopný reflektovat čím dál hlubší a komplexnější skutečnosti, které přináší rozpory a dilemata, které svět zvířat nezná. Netřeba se vracet na stromy. Stačí ustát naše lidství. Včetně pocitu viny, který k němu patří. Pocit viny přicházející s uvědoměním, že jsme třeba něco pokazili anebo způsobili bolest a budeme se za to zodpovídat a poneseme následky.

Buddha/2 » dan162 Povrchnější a jemnější jo ?
Vem si kolik lidí klepne Pepka jen proto, že se rozčílí doruda (v extému stačí škrábanec na autě). Nebo se utrápí smutkem když jim někdo zemře. A prý jsou i lidi, který kleplo když vyhráli obrovskou sumu.
Chci říct, že bych sílu emocí nepodceňoval

Lupi » dan162 Hezký

Lupi » dan162 Počkej - cítí, ale nejsou to emoce?? A co tedy jsou podle tebe emoce jiného, než cítění a pocity? Že jsou třeba skupinové no dobrá - ale pořád to jsou pocity, byť uznávám, že splašené stádo se chová zdivočeleji, než splašený jedinec. Někdy - někdy naopak

Buddha/2 » dan162 Krásná post reakce

Lupi » dan162 Promiň Dane, ale jsem schopna zchroustat jen ty tvoje stručnější komenty - do těch dlouhých se beznadějně zamotám.
Ale zkusím aspoň něco: "nevzniká vědomá ani nevědomá energie" je dost dobrý, jen netuším, jak chceš zjistit, jestli nevznikla nevědomá? Když teda je skutečně nevědomá. Já aspoň si do nevědomí nevidím a maximálně jsem schopna něco vytáhnout, když to vystrčí tykadýlko.
Neutrální paměti rozumím - dělá se mi to taky tak a je to skvělý.
Zmařená léta? Nebyla přeci zmařená. To jako bys řekl " ta cesta, kterou jsem přišel je zmařená".
Ale pravda je, že vlastně ne-odpustitelnost taky znám, a to stran mojí mámy. Dodnes se vypořádávám takříkajíc s kostma, který lezou z jejího hrobu. Na finále - naprosté a čisté odpuštění se vlastně teprve chystám....ve svých letech. Bizár, no.