Diskuze, Diskuzní fórum

Lupi » Buddha/2 3) Že něco vzniká bez "zjevného důvodu" ještě neznamená, že to je bezdůvodné

bodejť.

cimi » Buddha/2 Mně to přijde docela logické…co ti přesně na tom přijde divného?

cimi » Buddha/2 To zpívával rád táta

cimi » Buddha/2 On je taky vybíravý x)) myslím že se to nemusí vylučovat : )

MIKULAS » Buddha/2 Pane Buddho/2

přeji Vám dobrý den.
Přejete si poznat dům a lidi a hrob po sebevrahovi?

Přijeďte, přesvědčíte se osobně.

Lupi » Buddha/2 Jojo, to je ono. Však svoje stoly popisuju Danovi.

cimi » Buddha/2 Miluji nudu pro mě je to synonymum k tomu nemít žádné starosti x))

verka96 » Buddha/2 U tebe je to jasné, ne???

verka96 » Buddha/2 Jo, a že člověk není z opice, že???

verka96 » Buddha/2 Určitě, někdo kdo má určitý přesah přes znalosti, zkušenosti, praktičnost a filozofie nebo něco z těchto "věd" navíc. A v první na řadě jsou rodiče, pak ve škole učitelé, vychovatelé apod. Nemusí to být ani arogantní učitel, který ho odbyde, ale člověk, který má určité kvality, rozhled a chuť se žákovi věnovat a předat mu něco navíc, co v učebnicích ztěží najde. že jo... a v našem systému školství navíc, že???

Lupi » Buddha/2 A teď si vezmi, že jsme byli s mužem ukecaný oba - a to byl Panna/Ryby, Asc Kozoroh a na tom Asc Mars....pak věř hvězám!

Lupi » Buddha/2 Něbo polovina. ale to by bylo zcela správně - půl na půl jin/jang, půl na půl intro a extro, půl na půl užvaněných a mlčenlivých. Jinak Blížence naprosto potvrzuju. Dico, ergo sum.

cimi » Buddha/2 Já vím

Lupi » Buddha/2 Dtto. Jo, taky bych po desáté editaci nevěděla jenže nejsme Dan.

dan162 » Buddha/2 No mám to bohužel naopak, čtu to svýma očima a vždycky to není blízko tomu, co chci říct, jak to má působit, tak něco změním, pokus omyl. Děláš to tak pěkně, jak to nedokážu, závidím :-) Kdybych šel po tvém, nic z příspěvku nezbyde. :-D Deset je průměr, ne maximum. Zkusím víc cizí oči, díky.

dan162 » Buddha/2 Hodnotový žebříček a racionální model světa jsou dvě evolučně vzniklé linie v nás, které se dochovaly, protože byly přínosné. Aktuálně racionalita je nadvážená (a poroste to), a díky tomu mizí schopnost racionality znát stavy v těle (ale může o všem rozhodovat aniž má zpětnou vazbu) a mizí vliv emocí na jednání (emoce není zpráva o nesouladu se svými hodnotami, ale je co nejvíc tlumená, neslyšená). Celistvý člověk si myslím, že má oboje v rovnováze (v míře dle svých dispozic), ženy jsou přitom zvyklé trvale pracovat s oběma přístupy (posíleno výchovou slabšího prvku z dvojice), my muži obvykle ne, odmítáme používat něco jiného než racionalitu (a neuvědomujeme si její silná omezení a selhávání). Dávám to do souvislosti s tím, že v našem prostředí každý nájezdník vybil muže a ti nově příchozí nechtěli plynout, ale ovládat.

I astrologicky to lze pojmenovat - racionalita Merkuru a hodnoty Venuše. Patří k nám obě.

dan162 » Buddha/2 Ahááá, hodnotový systém je pro tebe jen odvozený produkt. Zajímavý pohled. Zatímco myšlení ne.

No bez ohledu na to, kudy vchází data do myšlení nebo do hodnotícího systému, to podstatné je způsob ukládání těch poznatků. Logický ověřuje pravda-nepravda a zařadí do myšlenkového modelu. Hodnotový poměřuje správně-nesprávně, případně důležitější-méně důležité a zařadí do hodnotového modelu. Pro mne to jsou dva z našich hodnotících systémů.

dan162 » Buddha/2 Cítím se sice jako doma, když se jedná o pravdu, kategorie, ohraničení, a také dobře vnímám rozporuplnost nebo nesoulad, jsem schopen být přínosný nebo objevný. Jsou to současně ale diskuze, které hledají pravdu místo plynutí. Mizím nyní z prostor, kde necítím dotyk, vjem, pocit, protože to je za mými hranicemi, kde pobývat už nechci.

Podle mne vnitřní kompetence jsou jen jedna z možností vnitřní organizace a to ještě ta, která rezignuje na optimum. Dívám se na každého že má nějaké upřednostňované vlastnosti, obvykle tam, kde má člověk víc vrozeného talentu. Čtu, že uznáváš dvě poloviny mozku, za mne to je ještě bohatší, popsal jsem ti ne dva ale pět odlišných zdrojů, které s námi hýbou a každý má jejich jinou směsku.

dan162 » Buddha/2 Rozstřelování (už) neupřednostňuji, to sice nalézá pravdu, ale ztratí plynutí. A byl bych v takto pojaté disputaci jako doma, v kategoriích. Je-li možno, jděme tvým pohledem, dokážu-li to.

Emoce řízené nebo korigované rozumem je téma i civilizační, stačí se podívat v Evropě na gotického člověka, podívat se na naše rodiče, na sebe a na mladé pušky. Podle mne jasný trend sílící regulace emocí racionalitou. Emoce jsou buď potlačené nebo vědomé, ale děj ovlivňují jako informace nebo jako domácí záškodník nebo vůbec. Téma mne zajímá, protože se snažím pochopit, jak fungují ostatní, jak fungovat mezi ostatními. Se sebou to mám uvnitř směrově jasné, proces běží, odšpuntováno. Když vznikne emoce, není u mne regulovatelná vyjma zašlápnutí a to dělat nebudu. Čištění vzorců je jen první krok k osvobození emocí od obojků. Emoční vzorce bývají racionální rozhodnutí, kontrolující nebo směrující emoce.

Předsevzetí je autodrezúra. Neřešení příčiny, ale následku. Někam se mi nechce a místo hledání proč nechce, tak se tam nacpu. Tělo vyhoví, příkaz splní a nepřestává říkat, že to je špatně. Vyzkoušená cesta, opuštěná. Cílování předsevzetím vede k nerespektu sebe. Naopak musím postupovat souladně se sebou, poslouchat, co tělo říká a jít s ním v souladu. Jakmile jsem v pozici například "boj se sladkým", nemohu vyhrát, je to boj se sebou, jsem na obou stranách vnitřního konfliktu.

Hm, moje intuice není úplná nula mimochodem. To není ženská vlastnost, ale vlastnost. Jen ženy mohou navázat na kontinuitu kolektivního vědomí (každý nájezdník vybil jen muže) a na výchovu, která tuhle vlastnost u žen toleruje a nechává prostor v době, kdy se rozvíjí.

Kompetence jsou metodou, kterou jsem měl v manželství, jako nouzi, když to nešlo jinak. Brrr. Nerozhodovalo kdo má dobrý nápad, ale kdo má kompetenci. Ideální je vzájemné ovlivňování obou částí v reálném čase (to mi není dostupné, neovlivňují se). Vyjma několika málo situací jsou totiž potřeba oba způsoby k nalezení optima. V reálném čase je to jak píšeš, jedna část nějak rozhodne. Ovšem těch názorů je víc, racionalita má svůj názor, emoce něco alarmují, hodnotový žebříček někam ukazuje, intuice popisuje co je za druhým rohem a rozmnožovací část pokukuje po slečně. V menší nebo větší míře to tak je u každého, astrologicky v síle a vědomí dle radixu, je moje hypotéza, zatím sedí na všechny případy, které jsem řešil, nebylo jich úplně málo.

Co zkouším je nedostávat se do náhlých rozhodnutí, nechávat věci plynout a zasáhnout až když mám jasno. A umožňovat mluvit těm částem, které desetiletí slýchaly "mlč, jde se támhle!". Nelze čekat v tichu, ony moc nemluví, třeba u emocí už na fyzické úrovni je u mne částečný ochranný blok, emoce se často nerozvine. Vím o ní, když chci, teda o nich, je jich několik současně.

dan162 » Buddha/2 To ti rozstřelím na první dobrou, jenže to je konina, diskutovali bychom o slovíčkách místo o obsahu. Vypadá to, že se díváš prakticky, zatímco já se dívám přes kategorie, které aplikuju. Ty koukneš dle užitku, co dává smysl, jestli tomu dobře rozumím. Pak jsou naše definice neslučitelné, ale porozumění je možné jinudy.

Tak se vrátím k dovysvětlení toho, co mohlo být z praktického pohledu nejasné.
1) píšu "Racionalitu jiní lidé používají třeba také k redukci emocí ". Ty pak popisuješ emoce a rozum jako dvě složky, mezi kterými by měla být spolupráce, případně by se třeba emoční složka měla vypnout v matematice. Ten proces vypnutí emocí mne zajímá. Poručit emocím, aby nebyly, někdo dokáže, že vzniklé impulzy se dají ignorovat, někdo se snaží, aby emoce neměly sílu (aby šlo je prožít, ale neřídit se jimi), emoce cílovaná jako volba, kterou lze výjimečně zapnout... tak?
2) píšeš: " (jednání podle vzorce) je práce emoční složky" - přesné zapojení svalů pro příchod ke dveřím a stisknutí kliky je také vzorec a není to práce emoční složky. Existují emoční i neemoční vzorce. Včetně myšlenkových.
3) píšeš: "Co znamená pustit račí půlku z řetězu ?" Z tvého pohledu by to mohlo být neřídit se rozumem, ale nechat sebe plynout samovolně. U mne rozum tahle část nemá k dispozici, nikdy se neřídí rozumem.