Indigové děti - Diskuze a zkušenosti

Elatka No ono je těžko si z toho nic nedělat. Pro indigové dítě je ze všeho nejdůležitější láska. Bezmezná a totální láska matky. A když se ti jí nedostává a ještě se cítíš, že tě ta osoba nikdy v životě neměla ani snahu pochopit, tak je to hodně těžké a hodně bolestné. Proto se snažím být pro tu svoji indigovou holčičku pravým opakem. Mazlíme se, tulíme se, povídáme se pod dekou.. :) Je nám prostě krásně. A je nejlepší odměna, když ke mně přijde a řekne mi "maminko miluju Tě, jsi moje nejlepší kamarádka". :)

celebrita Pokud jste své dítě často hodnotili 2, můžete vycházet z toho, že dítě přišlo na svět s indigovým pláštěm na své hlavní životní barvě.
obě

Elatka Až teď jsem si dělala ten test pro dospělé a mám jednu odpověď 0, jednu odpověď 2 a zbytek trojky. Takže těší mě, jsem indigová slečna a konečně se zas o kus víc chápu.

Shirma Nuwa tos přehnala!!! já se tě tady přece nesnažím o něčem přesvědčit a už vůbec ne manipulovat!co to proboha meleš za hlouposti já jsem napsala jen to,že děti indigo se začaly rodit kolem 80.let ale že jsou i vyjímky!!! to znamená,že tyhle děti můžou být i ročník 1970-60.atd. jo? Už chápeš? to že jsem teda napsala že kolem 80.let(mimochodem se to tak i píše pozor ani ted nepřesvědčuju!) tak to byla reakce tady na karamel,která tu napsala že děti indigo se začali rodit až po roce 2000,takže tvůj článek neboli odpověd bych věnovala jí.

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele luckyboy, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
no já nevím kolik máš informací-asi nejlíp bude koupit si knihu-Indigové děti,nebo fenomén indigové barvy.Několik autorů se zabívá touto tematitou-např.Doreen Virtue.Ale pozor,idigo children se rodily jen do roku 1995 pak nastal zlom a začali se rodit tzv. křišťálové děti.Jen tak ve stručnosti ti můžu říct,že mají obrovský potenciál a když do nich budeš rvát svoje programy,tak nikdy nenaleznou sebe sama a nesplní ůkol se kterým sem na zem přišli.Přes všechny své chyby jsou to Boží poslově,kteří připřavují cestu,těm kteří přicházejí po nich-křišťálovým dětem-které přicházejí nastolit nový věk míru.Křištálové děti jsou velmi laskavé a s nikým nebojují.Naopak indigové děti jsou pravímy bojovníky,bojujou vždy za spravedlnost a za obecné blaho všech.Je důležité věnovat velkou pozornost tomu,co je zajímá a snažit se je v tom podporovat a hlavně nedívat se na ně shora-to nemají rádi-rodiče a děti jsou na jedné lajně-jejich role se střídalí,rodiče jsou pak dětmi a děti rodičema-nad je pouze bůh-to je důležité vědět-potřejou ve vztahu rovnost.Čím víc s nima budete bojovat a nutit jim svůj názor,tím to bude horší.Oni dobře vědí za jakým ůčelem se narodily,a taky vědí že svět stojí na lži,ale oni už nechcou být a ani nebudou další generací co bude držet hubu a prostě se přispůsobí jako ostatní,oni vidí dál a nenechají se zmanipulovat,vydírat,nebo zahnat do ideologických pastí.Oni totiš dobře vědi že to jde i jinak a taky to jinak půjde,protože současný kurz země je kurz který vede do záhuby a sebedestrukce.

Najdise.cz » Shirma Nuwa Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele luckyboy, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Hodně lidí si plete Indigové a Diamantové děti.Dyamantové děti se začali rodit-někdo udává rok 2000 ale já si myslím že v roce 1995-no ale to je nepatrný rozdíl-no a idigo-60.70:80tá léta,tak to chce jen rozlišovat.Takže to jsou zbytečné třenice holky.

GURURU A co když je to tak,že indigo děti jsou nová úroveň lidské duše (nebo mezičlánkem) v přirozené evoluci? Už nechtějí přijmout tu věčnou "domestikaci" - nahánění do ohrady zákonů současné lidské společnosti? Mnoho generací jsou bezbranné,hravé a naivní děti ochočováni dospělými jako pes,nebo jiné zvíře prostřednictvím trestu a odměny.Indigo intuitivně (možná vědomě) chtějí už jiný svět,než na který jejich rodiče jen nadávají. Což o to,rodiče ho chtějí taky,ale nemají v sobě už tu revoltu,protože byli zdomestikováni svými rodiči... A tak zuří ve své kleci,že indigo děti jsou nepřizpůsobivé,asociální,nezvladatelní a já nevím co ještě. A tlačí na ně ještě víc zastaralými výchovnými prostředky předchozích generací. Ale indigo už je prokoukli a jsou proti nim imunní.A smějí se jim do očí,jak jsou bláhoví. Mají sílu revolty změnit myšlení a zakonzervovaná "pravidla" současné společnosti - která je věčně nespokojená, válčící,okrádající se, kde stránka materiální daleko předběhla stránku duchovní... Co když je to tak? G.

Iriseb Mám indigovou dceru,dnes už dospělou a zkušenosti i s dalšími indigovými dětmi. Pokud máš konkrétní problém nebo dotaz,a budu umět poradit, ráda se podělím o zkušenosti. Ale i indigové děti mají každé svoje specifika, proto se myslím nedá odpovědět obecně.

Shirma Nuwa tobě byl adresován jen ten ,ve kterým jsi napsala mě že se tě snažím přesvědčit,a ten že se začaly rodit ...... ale do toho jsem přece napsala o těch vyjímkách. tamten další předtím je adresován právě té Karamel co píše že se začali rodit až po roce 2000.

Elatka jj, to souhlasí. Když jsem protiva já, je i dcera. Ale ona je hodně složitá osůbka. Občas to měla přesně naopak. Viděla, že jsem totálně v háji, tak se prostě starala jako dospělá. Už někdy v roce a půl. To jsem opravdu nechápala a hodně jsem si toho vážila. Byly jsme spolu samy a bylo to těžké. Teď když máme spolehlivého a milujícího chlapa, tak si v ní ten dospělák jakoby oddechnul a je z ní dítě. Dívá se na pohádky, které ji předtím vůbec nezajímali, hraje si na princeznu, dokonce jsem jí ušila šaty, má je přes dva týdny a pořád mi chodí děkovat a říká, že ty šaty miluje.. prostě teď si teprve jakoby užívá dětství. Jak jsem napsala, je to zvláštní osůbka. Hodně se v ní vidím. Vlastně jsme uplně stejné a když nás obě chytí naše zatvrzelá nálada.. to je pak peklo. Občas říkám, že jedna z nás její pubertu nepřežije, ale myslím, že to bude spíš naopak. Snad budeme pořád nejlepší kamarádky. :)

alassea zaujímavé ,ja som si pred týždňom vypočula u psychlogičky diagnózu Aspergerov syndróm pre mojho 6.ročného syna.Je taký istý ako popisujete-a popritom je úžasný /mimozemšťan/ Má rovinu dovednosti a inšpirácie / v numero-mriežke/a živ.č.7-chce vyskúšať všetko na vlastnej koži aj za cenu života.

alassea » karamel Ahoj Karamel tie stránky tety Kateřiny sú dobré moc díky

karamel » alassea já vím, telefonovala jsem si i s tetou Katerinou, moc mi pomohla v pravý čas...

ENZANZEL Dobrý den.
Mám v rodině takové dítko,je to můj vnuk.
Chodí už do sedmé třídy a byl zvláštní už od malička.Už ve třech letech povídal velice zvláštní věci a převážně všichni to brali jako dětskou fantazii.Jenže to byly informace,které v té době neměl kde okoukat.Dnes si z toho nic nepamatuje i když to co mně utkvělo mu připomínám.Ve škole mu moc nejdou jazyky ale je fanda na matematiku,fyziku a zajímá se o astronomii.A je velice citlivý i když navenek to nedává znát
Od mala se moc nekamarádí s vrstevníky,spíše s dospělými.Říkal že s děckama si nemá o čem povídat.do školy původně nechtěl,že to co tam učí už zná.Když s ním byla dcera u pd,psych.zjistil mu nadprůměrné iq
Jestli je vaše dítko ještě malé a dává vám nějaké informace,tak i kdyby se vám zdály jako dětské blbinky,zapisujte si co vám říká
a hlavně ho do ničeho co nechce nenutte.
Většina lidí informace o těchto dětech má za
blbost,ale já jsem přesvědčená po mých skušenostech že na těchto dětech je opravdu něco zvláštního,čemu ještě nerozumíme.
Mějte se hezky.
Draha

Monika 21 Zdravím vás moc vám děkuji za vaše príspěvky. Je to vše moc zajimavé,jak nás děti neustále prekvapují Mějte se hezky a preju pěkný den

Monika 21

Lynette Normálně ho vést jako to neindigové dítko, nedělat z něho poloboha.

Elatka » Lynette Poloboha určitě ne. Ale takové dítě potřebuje mnohem víc porozumění a souznění s matkou. Mnohem víc citů. Klasické normální styly výchovy těmto dětem většinou ubližují. Já jsem se se svojí dcerou v jejím roce mohla zhádat do krve, když jsem jí vybrala oblečení, na které neměla náladu. Od roka si vybírá oblečení sama, ve všem se rozhoduje sama. Když se nerozhodne sama je zle. Nedejbože, když jí něco koupím, aniž by si to sama nevybrala. Prostě si to na sebe nevezme (pokud na tom nejsou její princezny, to by mi i nohy líbala). :D Ty děti jsou prostě jiné. Potřebují jiný přístup. Potřebují přijímat lásku jako za dvě děti a potřebují mít svůj prostor jako dospělý. Když s ní jednám jako s dospělou, s úctou, dávám jí najevo, že má své možnosti, tak spolu vycházíme bez jediného problému za den. Jakmile pocítí, že mi došli nervy a začínám se stavět do typické role "matka autorita", je zle, zatvrdí se a máme oheň na střeše.

Lynette » Elatka Hmm, já Ti nevím, moc tomu nevěřím /indigové děti/, protože to co tady popisuješ, takových dětí bylo hafo už v mé generaci a to indigové dítě nejsem... Jak tady popisuješ chování své dcerky, takto přesně se choval i můj o dva roky starší bratr, takhle se chovala prý zamala i moje mamča i její mamka byla v dětství stejná. To je prostě genetika - jistá tvrdohlavost, neschopnost přijímat autority, manipulace, v některých případech i rozmazlenost...

Elatka » Lynette :) Indigové děti se rodí od osmdesátých let. Vyjímky jsou i starší.

Rozmazlenost.. podle toho, co považuješ za rozmazlenost. Na tohle tema jsem se teď pohádala s mojí naprosto necitlivou matkou, když jsem řekla, že Ellu si vybrala nové papučky se Sněhurkou. Máti se do mě pustila, že ji rozmazluju. Nevím, co je na tom k rozmazlení. Odpověděla jsem jí otázkou. Kdyby si měla vybrat mezi třemi páry papučí ve stejné ceně, z čehož jedny by byli o ničem, další by byli strašné a třetí by byli dle jejích představ. Jestli by si koupila ty strašné, jen proto, aby se nerozmazlila, nebo by si koupila dle svého svobodného výběru ty, které se jí líbí. Já osobně nevím, proč bych měla své dítě omezovat v čemkoli. Copak se dospělý člověk v něčem nějak omezuje? Copak všichni dospělí zapoměli, jak se cítili jako děti? Omezovaní, bez svých práv, bez svobody, bez možnosti rozvoje? Indigové děti prostě potřebují citlivý přístup,možnost ukázat, že mají svoji vůli, svoje rozhodnutí. Každé dítě má svoji hlavu, ale na některé děti zabírá ta "klasická výchova" protože nemají ještě tu ingidovou duši, nejsou vnitřně tak vyspělé a tedy jsou snadněji ovlivnitelné.

Lynette » Elatka Jo, taky se mi nelíbí taková ta výchova generace našich rodičů a prarodičů "já jsem tvůj rodič tak budeš poslouchat, jinak ti nařežu na zadek" , zrovna dnes jsem měla o tom takovou rozmluvu s mou mamkou.., tohle je taky strašnej přístup, to z člověka vychová jenom otloukánka se sebevědomím na bodě mrazu, kterej si pak max. v dospělosti ty svý křivdy z dětství a mládí snaží vybíjet opět na svých nejbližších.. Takže je to takovej začarovanej kruh, jen si vem, jak se tady chovají učitelé a profesoři k dětem už od školek, vždyť je to hnus. Takže nejsem zastánkyní této metody výchovy, ale nejsem ani zastánkyní liberální výchovy /což je naprosto běžné v západních zemích/, dítě si nechat přerůst totálně přes hlavu.. Já jsem pro zlatou střední cestu - nechat dítěti svobodnej výběr /ať si vybírá co se mu líbí, jaké záliby ho budou bavit - pokud to ekonomicky utáhnu, ráda mu to dopřeju/, určitě bych své dítě nehonila do aktivit, které by ho nebavily jen proto, abych si na něm plnila své nenaplněné ambice, jako to dnes ostatně dělá spoustu rodičů.. Zároveň se musí ale dětem i vysvětlovat, že pokud překročí určité meze a udělají průšvih, přijde trest, takhle to totiž v životě chodí. I my dospělí když uděláme přestupek, přijde trest. Já nejsem zastánkyní fyz. trestů, snažila bych se nejdříve věci řešit vysvětlováním, domluvou.. Takže asi tak.

Monika 21 » Elatka Taky souhlasím s tím,že když děti mají na vyběr a chtěji si vybrat papučky sami tak proč ne. Nas se nikdo neptal co se nam libí .Prostě se to koupilo a hotovo. Ale na druhou stranu určité zasady na které se s ditkem domluvite by se měli dodržovat. Ja se už na to těším jak si malá bude vybírat..... Ale samozdrejmě všeho s mírou.

Elatka » Lynette Přesně tak. Souhlasím. I když v tom bodě koloběhhu výchovy nesouhlasím. Mně si moji rodiče nevšímali. Otec vůbec a matka stylem "teď ne, teď vařím, teď žehlím, teď dělám tohle, pak tamto".. a když už přišel průšvih, tak mě akorát zmlátili a mysleli si, jak na mě nevyzráli. Nějak si nevšimli, že jsem se akorát utvrdila ve svém a stáhla se do sebe. A oni si myslela, jak jsem začala být hodná. Pak přišla puberta a strašně se divili, proč je ze mě to, co se ze mě atd.. A když jsem otěhotněla, tak jsem se zapřisáhla, že nikdy nebudu jako oni. Už v porodnici první den jsem to slíbila svojí dceři, že na sebe budeme hodné a budeme si o všem povídat a budeme kamarádky a všechno spolu vyřešíme. A jde nám to. Máme sice svoje dny, ale kdo ne.. Párkrát mi ruka ujela, ale to bylo už opravdu v extremním období, kdy po mně třeba házela věci, nenechala si to vysvětlit normálně, křikem.. nijak, tak mi ujela ruka, stejně to nezabralo, tak jsem se složila, že jsem ji praštila, rozbrečela jsem se a ona si sedla ke mně, omluvila se, hladila mě po vlasech, donesla mi kapesník a řekla, že už bude hodná. To bylo tak hezké. :) Jinak přesně, jak jsi psala. My o všem mluvíme, všechno spolu řešíme, ona má svoji svobodu výběru, podporuju ji ve všem o co jeví zájem a má k tomu vlohy /čehož je sakra moc/, ale hranice a pravidla máme. Jdu jí příkladem, takže se těmi pravidli sama znatelně řídím a už nemám žádný problém. Jen čas od času, při těch "našich dnech" se trochu poštěkáme. :)

Elatka » Monika 21 Viz. odpověď Lynette. Máme teď stejnou diskuzi. :)

Hermida » GURURU Naprostý souhlas!

Na toto téma bych doplnil, že v dnešní době se rodí už většina indigových dětí, takže to není nic výsadního...hovoří se až o 90%. Většina rodičů má doma indigové dítko, aniž o tom ví, resp. svými omezenými naučenými vzorci vnímání to ani nemůžou poznat, jelikož ty děti jsou způsobem vnímání nad nimi.