Rodina jako skořápková instituce - Diskuze a zkušenosti

Včera zaznělo v televizi, že rodina je skořápková instituce.

Instituce je způsob, jak něco děláme. Skořápková, protože máme potřebu zachovat vnější dojem, ale vnitřek si uzpůsobujeme dle svých potřeb. Historik popisoval, jak výchova dětí před byla původně výhradně v komunitě, kam rodina patřila, žádné cizí vlivy nepůsobily. Postupně tento monopol narušovalo zavedení základního školství, díky této gramotnosti vliv tištěného slova, pak oslabování vlivu církve, kmotr ztratil pravomoce a odpovědnost za dítě, zaměstnávání žen, takže z rodiny zbyla tradiční - slupka. V diskuzi zaznělo, že tradiční rodina se už nikdy nevrátí, i kdyby některé tradiční prvky, vytržené z kontextu, byla dočasně atraktivní.

Všichni tam pohřbili tezi, že rodina je základ státu, a souhlasili, že rodina je základ společnosti. Ne jedinec, možná zatím. Dnes stát za rodinu uznává jen svatbou sezdané páry s dětmi, ale socioložka trefně konstatovala, že variant a kombinací, jak si lidi uspořádávají domácnosti je spousta, jsou/budou to všechny možné varianty. Máme také mnoho půlrodin, kde jeden partner chybí. Většinou muž, ale může chybět i žena.

Je možné, že časem bude "registrované partnerství s dítětem" závazek obou tři roky se nerozejít, je možné, že zanikne civilní svatba, je možné, že vznikne povolání Rodič, úředně podporovaná superrodina jako rozšíření dnešní pěstounské péče, zatímco většina ostatních mužů a žen děti nebudou mít, nějaké Domy matek, playerovo kvarteto, různé Trojky...Zazněl tam vtip, kdy "muž s ženou se dohadují, že tvoje děti bijí moje děti, zatímco naše děti jen přihlížejí", který už nezní tak absurdně.

Myslím si, že skořápkovatost instituce "rodina" je zapříčiněná pokusem zachovat k muži nějakou úctu, když ten neprošel ještě procesem narovnání sebe. V rodině, kde oba si váží sebe, není potřeba, aby existovala hlava rodiny. Žena o to nějak nutně obvykle nestojí, ale nic jiného jí často nezbyde. Obvykle to je tam, kde muž je pasažérem rodiny, žena je doma, nebo kde je diskuze o "pomáhání ženě". Tam patří i to, že žena dělá muže. Nebo to, že jsme pro někoho idiotem (částečně nesvéprávný jedinec), který nevynáší koš. Bez jasné hlavy to vídám tam, kde každý dělá co je potřeba, sám to tak cítí a nějak se časem vytříbí, kdo dělá co.

Jak rodina bude vypadat, a jestli přežije změny v lidech, to nevíme. Ale trend je jasný, změny viditelné, nevratné. Skořápkovitost si myslím zanikne ale až tehdy, až muži se v průměru dorovnají vztahem k sobě na úroveň žen.