Neopätovaná láska... Nespracovaný zážitok ( znásilnenie), v tichosti zakopaný pod čiernu zem... - Di

Sestra Luna (* 4.4.1981)
Žena

Jej, konečne sa mi to podarilo.


Ale asi budem musieť počkať, kým vyjde Slnko, aby som zachytila reálne farby.

V skutočnosti je obraz žiarivejší a pri modrom svetle, určité detaily svietia.

Sestra Luna (* 4.4.1981)
Žena

Jej, konečne sa mi to podarilo.


Ale asi budem musieť počkať, kým vyjde Slnko, aby som zachytila reálne farby.

V skutočnosti je obraz žiarivejší a pri modrom svetle, určité detaily svietia.

Sestra Luna (* 4.4.1981)
Žena

Jej, konečne sa mi to podarilo.


Ale asi budem musieť počkať, kým vyjde Slnko, aby som zachytila reálne farby.

V skutočnosti je obraz žiarivejší a pri modrom svetle, určité detaily svietia.

Sestra Luna (* 4.4.1981)
Žena

Dnes som domaľovala môj nový Žiarič.
Ďakujem Ti, Nabi.

Pred spaním sa naň dívam a vnímam ako sa do sna ponáram.


Škoda, dnes sa mi nedarí vložiť obrázok do diskusie, skúsim zajtra.

Nabi* (* 25.10.1983)
Žena

Ohledně tranzitu v tom srpnu 1996 - Na mě to prostě působí dojmem nevyhnutelnosti.

Teď co s tím, že jo... něco sis určitě zpracovala a rozpustila, ale je vidět, že je tam ještě něco, co zbylo a je jasné, že tě to ovlivňuje. Ono to je hrozné klišé, proto se moc nepouštím do těchhle diskuzí, ale myslím, že zbytkové "energie" jsou nejenom v psychice, ale i v těle pořád. Tak to cítím, že by to u tebe tak mohlo být. S tělem se dá pracovat opačným způsobem než skrze bolest.
Tip: pustit si relaxační hudbu a vnímat na sobě vlastní dotek a sledovat, kde je to příjemné, kde je to nepříjemné, kde třeba necítíš vůbec nic. Teď nemluvím o masturbaci (kdyby to náhodou někteří jedinci nepochopili). Možná fakt zjistíš, že vědomý dotek na některých místech (třeba klíčních kostech, prostě může to být úplně někde, kde se běžně nedotýkáš a kde by tě nenapadlo, že tam něco může být schované) vyvolává slzy a vnitřní bolest. Můžou to být prsa, cokoliv, samozřejmě i pohlavní orgány (ale ty bych do toho možná hned při prvním zkoumání vynechala, s ohledem na prožitek, který by to mohlo vyvolat, zvlášť retraumatizaci).

Já mám trochu pocit (když sis teda vyžádala tu necenzuru), že si tam dáváš obrovsky silné mentální obrazy a ty můžou být velmi silné zářiče. Jako například: ... mám dodnes pečať zločinu na lone zobrazenú...
A tak mě napadlo si to obrátit. Vytvořit si silný mentální obraz - ZÁŘIČ - který by začal proměňovat ten obraz, který tam máš teď a který sis vytvořila. To mi tam jde velmi silně.

A věř, že s podobnými zážitky je nás více. Některé z nás jsou na začátku, některé si už prošly nějakou cestu s tímto tématem. Rozumím ti, proto si dovoluju psát naplno, jak to vnímám. Pro ženu, její tělo a psychiku je to velká zátěž, ale zároveň si myslím, že vědomí obětí je něco, co stahuje dolů, takže tím, že se k tomu postavíme jako ženy, které něco prožily, ale jdou dál a naučí se znovu milovat sebe i druhé (a důvěřovat jim!!!), si tvoříme lepší a láskyplnější svět (svůj svět). Pachatele to z jejich činů neosvobodí, ale nás ano. Čímž neříkám, že by ti, kteří tyhle věci páchají, neměli být potrestání, a to tvrdě (bohužel systém v ČR je prostě na tomto bodě žalostný). Jenže to je stejně jen malá část toho, co nám může pomoct (když už se to stalo). Je to komplexní cesta, která není jednoduchá a má hodně vrstev. Psychika, tělo, sebeláska, nalezení své vlastní síly (zároveň nestavění zdi proti všem a všemu)... Jednoduše se to řekne, hůř se to dělá, protože to prostě není proces na jednu terapii (ve většině případů) a čím víc od události uplynulo let, tím víc se to pouzdří. A to se může projevovat od bušení srdce po panickou ataku.

Napsala jsem toho víc, než jsem zamýšlela a cítím, že už není více třeba. Za mě už ani slova nejsou potřeba. Je to o tom, jaký postoj zaujmeš sama k sobě. Láskyplně, s pochopením a přijetím, ale taky s vědomím své vlastní síly.

PS. S tím zářičem to myslím smrtelně vážně! Píšu ti to, protože si myslím, že jsi těmhle věcem otevřená a mohlo by to zafungovat. Úplně to na mě řve, že to můžeš využít ve svůj vlastní prospěch a poléčení. Můžeš si to i namalovat a nabíjet si to. Věci přebírají energii jakou jim pošleš, takže proč to nevyužít...

Nabi* (* 25.10.1983)
Žena

Ohledně tranzitu v tom srpnu 1996 - Na mě to prostě působí dojmem nevyhnutelnosti.

Teď co s tím, že jo... něco sis určitě zpracovala a rozpustila, ale je vidět, že je tam ještě něco, co zbylo a je jasné, že tě to ovlivňuje. Ono to je hrozné klišé, proto se moc nepouštím do těchhle diskuzí, ale myslím, že zbytkové "energie" jsou nejenom v psychice, ale i v těle pořád. Tak to cítím, že by to u tebe tak mohlo být. S tělem se dá pracovat opačným způsobem než skrze bolest.
Tip: pustit si relaxační hudbu a vnímat na sobě vlastní dotek a sledovat, kde je to příjemné, kde je to nepříjemné, kde třeba necítíš vůbec nic. Teď nemluvím o masturbaci (kdyby to náhodou někteří jedinci nepochopili). Možná fakt zjistíš, že vědomý dotek na některých místech (třeba klíčních kostech, prostě může to být úplně někde, kde se běžně nedotýkáš a kde by tě nenapadlo, že tam něco může být schované) vyvolává slzy a vnitřní bolest. Můžou to být prsa, cokoliv, samozřejmě i pohlavní orgány (ale ty bych do toho možná hned při prvním zkoumání vynechala, s ohledem na prožitek, který by to mohlo vyvolat, zvlášť retraumatizaci).

Já mám trochu pocit (když sis teda vyžádala tu necenzuru), že si tam dáváš obrovsky silné mentální obrazy a ty můžou být velmi silné zářiče. Jako například: ... mám dodnes pečať zločinu na lone zobrazenú...
A tak mě napadlo si to obrátit. Vytvořit si silný mentální obraz - ZÁŘIČ - který by začal proměňovat ten obraz, který tam máš teď a který sis vytvořila. To mi tam jde velmi silně.

A věř, že s podobnými zážitky je nás více. Některé z nás jsou na začátku, některé si už prošly nějakou cestu s tímto tématem. Rozumím ti, proto si dovoluju psát naplno, jak to vnímám. Pro ženu, její tělo a psychiku je to velká zátěž, ale zároveň si myslím, že vědomí obětí je něco, co stahuje dolů, takže tím, že se k tomu postavíme jako ženy, které něco prožily, ale jdou dál a naučí se znovu milovat sebe i druhé (a důvěřovat jim!!!), si tvoříme lepší a láskyplnější svět (svůj svět). Pachatele to z jejich činů neosvobodí, ale nás ano. Čímž neříkám, že by ti, kteří tyhle věci páchají, neměli být potrestání, a to tvrdě (bohužel systém v ČR je prostě na tomto bodě žalostný). Jenže to je stejně jen malá část toho, co nám může pomoct (když už se to stalo). Je to komplexní cesta, která není jednoduchá a má hodně vrstev. Psychika, tělo, sebeláska, nalezení své vlastní síly (zároveň nestavění zdi proti všem a všemu)... Jednoduše se to řekne, hůř se to dělá, protože to prostě není proces na jednu terapii (ve většině případů) a čím víc od události uplynulo let, tím víc se to pouzdří. A to se může projevovat od bušení srdce po panickou ataku.

Napsala jsem toho víc, než jsem zamýšlela a cítím, že už není více třeba. Za mě už ani slova nejsou potřeba. Je to o tom, jaký postoj zaujmeš sama k sobě. Láskyplně, s pochopením a přijetím, ale taky s vědomím své vlastní síly.

PS. S tím zářičem to myslím smrtelně vážně! Píšu ti to, protože si myslím, že jsi těmhle věcem otevřená a mohlo by to zafungovat. Úplně to na mě řve, že to můžeš využít ve svůj vlastní prospěch a poléčení. Můžeš si to i namalovat a nabíjet si to. Věci přebírají energii jakou jim pošleš, takže proč to nevyužít...

Sestra Luna (* 4.4.1981)
Žena

Ach, nedes ma Vierka.

Myslíš, že v mojom prípade, keďže mám Urán v 8.dome, môže nastať aj náhla smrť najbližšieho, ktorá zmení celkový môj pohľad na Svet?

Párkrát som to už zažila, smrť prišla nečakane a dodnes zostal vo mne závan smútku, keď si na úmrtia mojich blízkych spomeniem.

cimi (* 29.5.1980)
Žena

Hmmm...trochu si pročítám diskuzi a zkouším se naladit o co jde...

Mně tam přijde nejvýraznější ta zarytá potřeba to ututlat...tím nechci nijak útočit na tvůj osobní prožitek, pouze to mám potřebu psychologicky rozebrat, protože v tom může být nějaký klíč...

Merkur ve 12 domě v kvadrátu na neptun...vládce 3.domu merkur...
--může v nezpracované formě působit potřebu vytvářet iluze sama o sobě...v době too incidentu byl tranzitní merkur v opozici na nativní...takže tam mohl být nějaký spouštěč nějakého rozhodnutí vnitřního jak se situací naložit v souladu s tím principem - merkur-neptun - dělat jakoby se nic nestalo - zamlžit - přetřít - utéct...(jenže to je samozřejmě krutá iluze)...pokud s tím tak dlouho nebylo nic děláno, tak z toho může být silný zvyk, který je potřeba si postupně začít uvědomovat a nějak s tím začít pracovat...

A jako další nejvýraznější - kam se poděla luna a proč je na prvním místě vztah k autoritě, která se o tom nesmí dozvědět...saturn vládce 10.domu...
---saturn na desc v opozici na lunu a jako vládce 10. domu - aneb co si o tom všichni pomyslí...to je v podstatě patologický přístup sama k sobě bohužel a velká nedůvěra ke svým blízkým už od prvopočátku, což ve mně vyvolává otázky jestli ten mužsko ženský konflikt a nedůvěra neexistoval už předtím...(buď u rodičů nebo i na nehmotné rovině třeba v rámci minulých životů, přetažený do toho současného)

Myslím, že tento první krok promluvit o tom, může být pro tebe hodně přelomový, ale vnímám tam na terapii především ty reakce na to co se stalo...protože jsi neměla nebo nedůvěřovala komu to říct - chyběl ti pocit bezpečí...a protože jsi neměla ani důvěru ve společnost, že tě s takovou zátěží přijme...tzn. že jsi už nějaké nastavení měla předtím...
To jsou věci které bych určitě nepřehlížela a může to být možná nějaká inspirace, nevím nakolik pravdivá, píšu co tak nějak vnímám i z toho jak píšeš...někdy je vnitřní konflikt schovaný za silnou vrstvu "hodné holky" která se chová "správně", ale uvnitř je spousta zamrzlých a nezpracovaných pocitů, které pak ohrožují doslova na životě...o tom je trauma...a čas je relativní, mluvíme o prožitku z tohoto života, ale kdoví, kdy to všechno začlo (nevím jestli trochu věříš na minulé životy...apod...)

Sestra Luna (* 4.4.1981)
Žena

Nabi,

musím sa vrátiť k Tvojmu príspevku.
Uvažovala som nad tým, čo si napísala.

O hneve, nenávisti a agresivite.
Bez cenzúry.

Našťastie prerod do novej životnej etapy mám dávno za sebou, veľmi dlho som sa z toho spamätávala. Prerod nebol jednoduchý. Ale aspoň odpor zmizol, čo si nesmierne vážim.

Neviem, či v Horoskope vidíte (Nabi, Mici, Sosna a mnohí ďalší, aj tí, ktorí nemáte odvahu do diskusie prispieť)... aj brutálne znásilnenie, po ktorom mám dodnes pečať zločinu na lone zobrazenú. Zakrvavené oblečenie som musela zlikvidovať...


A následný odpor k mužom...preto dodnes viac inklinujem k citlivým, jemným mládencom a svalnatých hulvátov prehliadam. Na pach alkoholu a cigaretového dymu som dodnes alergická.

...asi 3 roky neznesiteľnej bolesti Duše, samovražedné sklony, dusenie problémov v sebe, v okolí nebol nik, komu by som sa mohla zdôveriť...
Bolesť bola tak intenzívna, že som si ju nechávala do krvi vybičovať z tela von.

Ach, normálne ma pri písaní tohto príspevku rozbolela hlava a srdce začalo divoko biť.

A teraz sa Vás pýtam, píšte prosím bez cenzúry, vidíte to v nejakom aspekte aj Vy? Ak áno, v ktorom?

cimi (* 29.5.1980)
Žena

Hmmm...trochu si pročítám diskuzi a zkouším se naladit o co jde...

Mně tam přijde nejvýraznější ta zarytá potřeba to ututlat...tím nechci nijak útočit na tvůj osobní prožitek, pouze to mám potřebu psychologicky rozebrat, protože v tom může být nějaký klíč...

Merkur ve 12 domě v kvadrátu na neptun...vládce 3.domu merkur...
--může v nezpracované formě působit potřebu vytvářet iluze sama o sobě...v době too incidentu byl tranzitní merkur v opozici na nativní...takže tam mohl být nějaký spouštěč nějakého rozhodnutí vnitřního jak se situací naložit v souladu s tím principem - merkur-neptun - dělat jakoby se nic nestalo - zamlžit - přetřít - utéct...(jenže to je samozřejmě krutá iluze)...pokud s tím tak dlouho nebylo nic děláno, tak z toho může být silný zvyk, který je potřeba si postupně začít uvědomovat a nějak s tím začít pracovat...

A jako další nejvýraznější - kam se poděla luna a proč je na prvním místě vztah k autoritě, která se o tom nesmí dozvědět...saturn vládce 10.domu...
---saturn na desc v opozici na lunu a jako vládce 10. domu - aneb co si o tom všichni pomyslí...to je v podstatě patologický přístup sama k sobě bohužel a velká nedůvěra ke svým blízkým už od prvopočátku, což ve mně vyvolává otázky jestli ten mužsko ženský konflikt a nedůvěra neexistoval už předtím...(buď u rodičů nebo i na nehmotné rovině třeba v rámci minulých životů, přetažený do toho současného)

Myslím, že tento první krok promluvit o tom, může být pro tebe hodně přelomový, ale vnímám tam na terapii především ty reakce na to co se stalo...protože jsi neměla nebo nedůvěřovala komu to říct - chyběl ti pocit bezpečí...a protože jsi neměla ani důvěru ve společnost, že tě s takovou zátěží přijme...tzn. že jsi už nějaké nastavení měla předtím...
To jsou věci které bych určitě nepřehlížela a může to být možná nějaká inspirace, nevím nakolik pravdivá, píšu co tak nějak vnímám i z toho jak píšeš...někdy je vnitřní konflikt schovaný za silnou vrstvu "hodné holky" která se chová "správně", ale uvnitř je spousta zamrzlých a nezpracovaných pocitů, které pak ohrožují doslova na životě...o tom je trauma...a čas je relativní, mluvíme o prožitku z tohoto života, ale kdoví, kdy to všechno začlo (nevím jestli trochu věříš na minulé životy...apod...)

Sestra Luna (* 4.4.1981)
Žena

Nabi, prepáč, nemala som v úmysle nikoho z Vás nahnevať. Neupravila som pôvodný príspevok, k názvu som len doplnila druhú časť môjho problému, ktorý sa odhalil nečakane aj vďaka Tvojmu príspevku. Dlho som nad ním uvažovala, konkrétne som naň dvakrát reagovala. A vďaka Tebe, Vierke a Mici, to zo mňa vyšlo celé von.

verka96 (* 18.12.1977)
Žena

Žádná rodinná "pouta" se nepřetrhala. Jen vyšly najevo věci, které mi nebyly známé nebo jsem ještě na tu pravdu nebyla úplně připravená. Nyní se na naše vztahy dívám jinak. Např. otec - dříve jsem si o něm myslela spoustu pěkných věcí, on je fajn člověk, ale... Nyní ho už vidím jako člověka s chybami (více v reálném světě), zároveň jsem jinou věc musela přijmout a to bylo to nejtěžší. Já se k tomu už stavím jinak. Také se mění nebo změnil pohled na svět.

Sestra Luna (* 4.4.1981)
Žena

Chápem to dobre, že sa počas Tvojej uranskej opozície pretrhli rodinné putá?

verka96 (* 18.12.1977)
Žena

Ono je to těžké, když se malé dítě narodí do nějak toxického nebo min. nezdravého prostředí - rodiny. Už to, co se ti stalo, co jsi tady o své rodině napsala, tak je tvá pův. rodina min. nezdravá a to vše se na tobě podepsalo včetně toho "důsledku", který se ti stal i ostatních okolností, které ti nyní nedovolí žít naplněný život.
Ale čeká tě ještě Uranská opozice, já už ji tak nějak "dokončuju", ale musím ti říct, že je to nejen velký "fičák", ale je to úplně jiný pohled na moji rodinu než např. když mi bylo 40 let. Samozřejmě každý to má individuálně jinak.
Už nejsi malé dítě, abys byla připoutána k rodičům. Zároveň je tu nějaká vzájemná solidarita, vlastní krev, která dává pouto, ale beru ji za funkční, pokud je rodina zdravá, i když jsou třeba problémy a starosti.
Neříkám ti, abys svoji matku "zavrhla", ale našla jinou cestu, v nějaké míře omezení, odstup nebo i úplně odstřihnutí, vše je řešení. Je to jen na tobě. A nikdy nic není definitivní.

Ještě bych dodala: existují lidé, kteří když ubližují, tak jich to uspokojuje (včetně svých dětí), ačkoliv si oběť absolutně toto neuvědomuje. A to nejsou zdraví lidé. Ale to nevím, jestli je tvůj případ. Toto jsou moje "objevy" v období uranské opozice ...nebo...

Nabi* (* 25.10.1983)
Žena

Můj příspěvek bude veskrze praktický (z vlastní zkušenosti) a tak jak to cítím, bez cenzury.

Dle horoskopu se mi to jeví tak, že je potřeba naučit se používat beranské kvality, protože ty tam nejsou jen tak. Být víc průbojná, myslet více na sebe, naposílat všechny, kdo si tě případně neváží víme kam. A rozhodně v neposlední řadě naučit se pracovat se svým vlastním hněvem, nenávistí a AGRESIVITOU. Pokud máš pocit, že žádnou nemáš, opak bude zřejmě pravdou. Vnitřní oheň, zdravé naštvání, jsou mnohdy to, co nás vytáhne z toho největšího smutku. Dle mě je to pořád kvalita, která má vyšší vibrace než smutek, který tě srazí na kolena a nechá tě ležet na zemi.
Když jsem se dívala na tvůj profil, tak působíš jako bys měla stélium v Rybách ne v Beranu. Takže buď jsou tyhle kvality tak brutálně potlačené, že o nich ani nevíš anebo je velmi pracně potlačuješ (za čímž může být nějaký vzorec, že dobré vlastnosti jsou jenom láska, soucit, něha a jemnost).
Neříkám tady, že vím co bys měla dělat, ani to tady neříkám. Jediné, co říkám je, jaký mám názor a pokud jsi nezkoušela ještě tuto stratégii, tak bych tomu dala šanci. Vypadá to totiž, že jsi na konci jednoho cyklu, kdy to, jak jsi žila doposud je prostě už naprosto nefunkční. A jestli něco radikálně nezměníš, nemyslím, že se něco jen tak lusknutím prstů ve tvém životě změní.

Zároveň chci říct, že změny je potřeba dělat pozvolna, ne lámat to přes koleno, být důsledná, uvědomovat si a zkoumat jak reaguješ a funguješ v běžném životě. A taky být k sobě laskavá a milující.
Možná, že je čas podívat se na vše reálně a bez básní a začít s tím něco dělat. I kdyby to mělo trvat léta. Každý krok k novému, který uděláš, tě posune... a za 2 roky (možná, dřív) se otočíš a řekneš si, že jsi úplně jiný člověk, že žiješ co žít máš a chceš a do tvého života se ti postupně dostávají další a další šťastné chvíle a zázraky.

Tolik ode mě. Držím palce

EDIT k 14.2. - fakt miluju, když si dám práci a odpovím a tvůrce příspěvku posléze upraví název a původní příspěvek!!!

cimi (* 29.5.1980)
Žena

Hmmm...trochu si pročítám diskuzi a zkouším se naladit o co jde...

Mně tam přijde nejvýraznější ta zarytá potřeba to ututlat...tím nechci nijak útočit na tvůj osobní prožitek, pouze to mám potřebu psychologicky rozebrat, protože v tom může být nějaký klíč...

Merkur ve 12 domě v kvadrátu na neptun...vládce 3.domu merkur...
--může v nezpracované formě působit potřebu vytvářet iluze sama o sobě...v době too incidentu byl tranzitní merkur v opozici na nativní...takže tam mohl být nějaký spouštěč nějakého rozhodnutí vnitřního jak se situací naložit v souladu s tím principem - merkur-neptun - dělat jakoby se nic nestalo - zamlžit - přetřít - utéct...(jenže to je samozřejmě krutá iluze)...pokud s tím tak dlouho nebylo nic děláno, tak z toho může být silný zvyk, který je potřeba si postupně začít uvědomovat a nějak s tím začít pracovat...

A jako další nejvýraznější - kam se poděla luna a proč je na prvním místě vztah k autoritě, která se o tom nesmí dozvědět...saturn vládce 10.domu...
---saturn na desc v opozici na lunu a jako vládce 10. domu - aneb co si o tom všichni pomyslí...to je v podstatě patologický přístup sama k sobě bohužel a velká nedůvěra ke svým blízkým už od prvopočátku, což ve mně vyvolává otázky jestli ten mužsko ženský konflikt a nedůvěra neexistoval už předtím...(buď u rodičů nebo i na nehmotné rovině třeba v rámci minulých životů, přetažený do toho současného)

Myslím, že tento první krok promluvit o tom, může být pro tebe hodně přelomový, ale vnímám tam na terapii především ty reakce na to co se stalo...protože jsi neměla nebo nedůvěřovala komu to říct - chyběl ti pocit bezpečí...a protože jsi neměla ani důvěru ve společnost, že tě s takovou zátěží přijme...tzn. že jsi už nějaké nastavení měla předtím...
To jsou věci které bych určitě nepřehlížela a může to být možná nějaká inspirace, nevím nakolik pravdivá, píšu co tak nějak vnímám i z toho jak píšeš...někdy je vnitřní konflikt schovaný za silnou vrstvu "hodné holky" která se chová "správně", ale uvnitř je spousta zamrzlých a nezpracovaných pocitů, které pak ohrožují doslova na životě...o tom je trauma...a čas je relativní, mluvíme o prožitku z tohoto života, ale kdoví, kdy to všechno začlo (nevím jestli trochu věříš na minulé životy...apod...)

Sestra Luna (* 4.4.1981)
Žena

Ach, ja predsa mamku nesúdim, mňa by nikdy v živote nenapadlo, že tragédiu, ktorá sa mi v detstve udiala, mohla nechtiac privolať ona svojími myšlienkami. Ona netuší, čo sa mi stalo, viete to len Vy, čo čítate diskusiu.

Netuší, ako veľmi som trpela, chcela nás opustiť kvôli novému mužovi, on jej to zakázal.

Aj napriek všetkému, čo som v minulosti zažila, ju z ničoho neobviňujem, mám ju rada takú, aká je.

Prijímam rany osudu so vztýčenou hlavou.

Sestra Luna (* 4.4.1981)
Žena

Vierka, ďakujem za video, večer si ho pustím.
Máme toho zrejme viac spoločného ako som si myslela.
Moju mamku nemôžem od seba odstrihnúť, vo svojej tvrdosti zostala sama, vnímam, že sa trápi, keď mi ubližuje.
Ona si možno ani neuvedomuje, aké bolestivé sú jej slová a akú dlhú dobu v mojom srdci pôsobia.

Nemôžem ju zavrhnúť, musím sa stať silnejšou. Baran sa nikdy nevzdáva.

Ďakujem Ti, si veľmi príjemná a vtipná žena. Teba by mali muži na rukách nosiť.
Prajem Ti toho najšľachetnejšieho Rytiera pod Slnkom.

aktigram (* 19.7.1954)
Žena

Nesúd, jednoducho nám to neprislúcha.
Tvoji rodičia ti darovali život a za to by sme mali byť všetci vdační.
V podstate každý vie kde ide a skoro vždy s tým súhlasí.
To znamena že je to naša úloha. Ver že každý ma svoj údel a beda tým ktorí na to zabudli.
Skús svoju matku pochopiť. Bola šťastná? zrejme nešťastná - a povedz ako ti môže dať niečo viac taký človek. Človek v ktorom niet ľudskosti iba znásobuje zlo, ale ja verím že to nevie aspoň vo väčšine.
Skús pochopiť že ti tvoja mama, tvoj otec nemohli dať viac ako v nich bolo. Nemusíš ich milovať ale ak ich pochopiš ostane v tebe zmierenie a bude tam ta základná ľudska vlastnosť láska. Bez zmierenia so všetkým čo sa udialo nikdy nebudeš šťastná, aj keby si podstupila množstvo regresií.
Si silná a ja verím že to zvládneš.

thééé (* 9.3.1973)
Žena

přesně tak...
jiná cesta není...

na určité původní rovině spolu všichni spolupracujeme...naše duše si vybírá přesně takové rodiče, aby mohla růst a splnila si svoje úkoly.
A že je to často na pos.ání?...je....ale i tady je to cesta k roproudění zaseklé Životné energie

Tedy (* 13.3.1991)
Muž

- Příspěvek byl smazán -

verka96 (* 18.12.1977)
Žena

S tím nic neuděláš. Odstřihnout se sama, omezit vzájemný kontakt a poslat do ... Je to těžké, ale účinné. Pokud budeš dál na sobě pracovat, můžeš to zvládnout a obrnit, ale asi nikdy ne bezbolestně. Mám s tím vlastní zkušenost a regrese mě trochu v tomto posunuly dopředu...
Jinak, v některé diskusi už jsme rozebírali - vztahy mezi rodiči, dětmi, sourozenci. Nejlépe o tom mluví pohádky, ale trochu "přijatelnější" formou - třeba Popelka (matka je tu v roli macechy), Sněhurka a sedm trpaslíků.
Pohádky nejsou jen pro děti... Ale vše tam vždy dobře dopadne.
Někdy ti nejbližší nám "takto" dávají najevo, abychom se hodně ku... vzchopili.. No jak jinak vzbudit toho berana

Sestra Luna (* 4.4.1981)
Žena

Nikdy som nechápala ako môže mamka žiarliť na vlastnú dcéru.

Keď vycítila, že ma má niekto radšej ako ju, vrhala na mňa závistlivé pohľady a nemilosrdne ma pred druhými ponížila.

Doteraz mávam stiahnutý žalúdok v jej prítomnosti, viackrát som jej dala najavo, že v mojom veku už nevládzem viac čeliť jej útokom. Prekáža jej na mne úplne všetko.

Je to smutné, pretože som vyšla z jej lona.