Neopätovaná láska... Nespracovaný zážitok ( znásilnenie), v tichosti zakopaný pod čiernu zem... - Di

Nabi* Můj příspěvek bude veskrze praktický (z vlastní zkušenosti) a tak jak to cítím, bez cenzury.

Dle horoskopu se mi to jeví tak, že je potřeba naučit se používat beranské kvality, protože ty tam nejsou jen tak. Být víc průbojná, myslet více na sebe, naposílat všechny, kdo si tě případně neváží víme kam. A rozhodně v neposlední řadě naučit se pracovat se svým vlastním hněvem, nenávistí a AGRESIVITOU. Pokud máš pocit, že žádnou nemáš, opak bude zřejmě pravdou. Vnitřní oheň, zdravé naštvání, jsou mnohdy to, co nás vytáhne z toho největšího smutku. Dle mě je to pořád kvalita, která má vyšší vibrace než smutek, který tě srazí na kolena a nechá tě ležet na zemi.
Když jsem se dívala na tvůj profil, tak působíš jako bys měla stélium v Rybách ne v Beranu. Takže buď jsou tyhle kvality tak brutálně potlačené, že o nich ani nevíš anebo je velmi pracně potlačuješ (za čímž může být nějaký vzorec, že dobré vlastnosti jsou jenom láska, soucit, něha a jemnost).
Neříkám tady, že vím co bys měla dělat, ani to tady neříkám. Jediné, co říkám je, jaký mám názor a pokud jsi nezkoušela ještě tuto stratégii, tak bych tomu dala šanci. Vypadá to totiž, že jsi na konci jednoho cyklu, kdy to, jak jsi žila doposud je prostě už naprosto nefunkční. A jestli něco radikálně nezměníš, nemyslím, že se něco jen tak lusknutím prstů ve tvém životě změní.

Zároveň chci říct, že změny je potřeba dělat pozvolna, ne lámat to přes koleno, být důsledná, uvědomovat si a zkoumat jak reaguješ a funguješ v běžném životě. A taky být k sobě laskavá a milující.
Možná, že je čas podívat se na vše reálně a bez básní a začít s tím něco dělat. I kdyby to mělo trvat léta. Každý krok k novému, který uděláš, tě posune... a za 2 roky (možná, dřív) se otočíš a řekneš si, že jsi úplně jiný člověk, že žiješ co žít máš a chceš a do tvého života se ti postupně dostávají další a další šťastné chvíle a zázraky.

Tolik ode mě. Držím palce

EDIT k 14.2. - fakt miluju, když si dám práci a odpovím a tvůrce příspěvku posléze upraví název a původní příspěvek!!!

Sosna zvlčelý » Nabi* Souhlas. Ale chtěl jsem poukázat na něco jiného, co nesouvisí (možná ) přímo se zadáním diskuze.
"... je potřeba naučit se používat beranské kvality..."
U mnoha Beranů jsem se setkal s tím (a nevím, proč právě toto znamení, ale bylo to tak výrazné, že proti svým zásadám nyní paušalizuji), že vidí charakteristiku Beranů z té nejhorší stránky. Jako kdyby viděli především negativa. Což u tohoto optimistického znamení vůbec nechápu. A vedlo to až k odmítání toho beranského, takový přece nejsem a takový nechci být...

Vsuvka: Připomíná mi to trošku ze zdejších lidí kocoura mivika . Ten je tedy Kozoroh, ale odpovídá mému popisu. Přečte něco, co jiní napíšou o znamení Kozoroha a vyzobe z toho negativa, která pak tady sdílí (třeba tu: https://diskuze.najdise.cz/prispeve…). Ale přitom zcela pomine to dobré, co ve znamení Kozoroha je. Pořád žije s pocitem, že kozorozi to od astrologů schytali, chudáci. (Promiň, miviku, to není nic proti Tobě. Já jsem taky kozoroh. Ale vidím nás rozhodně v lepším světle a nemyslím si, že by z nás astrologové dělali chudáčky.)

Přitom já toto znamení, vracím se k Beranům, mám velmi rád a přítomnost (oheň, roztavený kov) jejich pro mne byla vždy velmi výživná. Oni mě dokázali v mé kozoroží těžkopádnosti vždy výborně vybudit k aktivitě, realizaci... I když jsme názorově a povahově někde jinde, rád přistupuji na jejich spontánnost. A rád, přiznávám, se pak zase vracím zpět k sobě, snad unaven, ale spokojen.
A přece zrovna já mám zkušenost s tím, že mnozí z nich vnímali podstatu "energie Berana" jako něco negativního a že nic horšího už ve zvěrokruhu není.

V kontextu výše napsaného nevím, zda věta, že "... je potřeba naučit se používat beranské kvality... " padne na úrodnou půdu, třebas s ní prostě a jenom souhlasím.


P.S.
Máte někdo s Berany podobnou zkušenost? Možná na to založím diskuzi, ať to tady neplevelím.

Sestra Luna » Nabi* Ďakujem aj Tebe, Nabi.

Netreba zabúdať, že mám Merkúr v Rybách, aspektovaný Neptúnom a v siderickom Horoskope mám stélium v Rybách.

Kvality Barana sa u mňa prejavujú od útleho detstva, všetky moje skutky však vzišli z hlbokého súcitu, ktorý je vo mne odpradávna.
Vždy som sa postavila na stranu šikanovaného spolužiaka, agresorom som dala jasne najavo, že z nich strach nemám. V mojej prítomnosti mu nebolo nikdy ublížené, vzala som ho pod ochranné krídla. Nikdy som nepoužila fyzickú silu na odohnanie násilníka, stačilo sa len pozrieť mu priamo do očí a cúvol.

Možno sa Ti zdá byť môj profil komický. Vyplnila som ho pred desiatimi rokmi. Pochopila som, že rytierske cnosti, ktoré som hľadala u mužov, mám sama v sebe.
No, nebudem ho meniť, aby som si pamätala, kým som kedysi bola.

Aj tak mi všetci, ktorí prišli so mnou do kontaktu, vravia, že som sa narodila v nesprávnej dobe, že ženy ako ja, žili v roku 1851, niekde v Petrohrade.
Takže všetko, čo sa v tejto dobe odohráva, ide mimo mňa.

A neopätované lásky k životu zrejme patria.

Ja som v podstate taký askéta, ktorý sa bezhlavo zamiloval.

Sestra Luna » Nabi* Nabi,

musím sa vrátiť k Tvojmu príspevku.
Uvažovala som nad tým, čo si napísala.

O hneve, nenávisti a agresivite.
Bez cenzúry.

Našťastie prerod do novej životnej etapy mám dávno za sebou, veľmi dlho som sa z toho spamätávala. Prerod nebol jednoduchý. Ale aspoň odpor zmizol, čo si nesmierne vážim.

Neviem, či v Horoskope vidíte (Nabi, Mici, Sosna a mnohí ďalší, aj tí, ktorí nemáte odvahu do diskusie prispieť)... aj brutálne znásilnenie, po ktorom mám dodnes pečať zločinu na lone zobrazenú. Zakrvavené oblečenie som musela zlikvidovať...


A následný odpor k mužom...preto dodnes viac inklinujem k citlivým, jemným mládencom a svalnatých hulvátov prehliadam. Na pach alkoholu a cigaretového dymu som dodnes alergická.

...asi 3 roky neznesiteľnej bolesti Duše, samovražedné sklony, dusenie problémov v sebe, v okolí nebol nik, komu by som sa mohla zdôveriť...
Bolesť bola tak intenzívna, že som si ju nechávala do krvi vybičovať z tela von.

Ach, normálne ma pri písaní tohto príspevku rozbolela hlava a srdce začalo divoko biť.

A teraz sa Vás pýtam, píšte prosím bez cenzúry, vidíte to v nejakom aspekte aj Vy? Ak áno, v ktorom?

Sestra Luna » Nabi* Nabi, prepáč, nemala som v úmysle nikoho z Vás nahnevať. Neupravila som pôvodný príspevok, k názvu som len doplnila druhú časť môjho problému, ktorý sa odhalil nečakane aj vďaka Tvojmu príspevku. Dlho som nad ním uvažovala, konkrétne som naň dvakrát reagovala. A vďaka Tebe, Vierke a Mici, to zo mňa vyšlo celé von.

Nabi* » Sestra Luna Toho druhého příspěvku jsem si nevšimla. Nicméně, kdybych viděla ten název po změně předtím než jsem psala, tak bych volila trochu jiný způsob a taky bych se zaměřila trochu na jiné věci. Pro mě ta drobná změna přináší podstatný rozdíl... Ale chápu, asi to stejně přineslo tu podstatnou informaci, kterou mělo...

Nabi* » Sestra Luna Ohledně tranzitu v tom srpnu 1996 - Na mě to prostě působí dojmem nevyhnutelnosti.

Teď co s tím, že jo... něco sis určitě zpracovala a rozpustila, ale je vidět, že je tam ještě něco, co zbylo a je jasné, že tě to ovlivňuje. Ono to je hrozné klišé, proto se moc nepouštím do těchhle diskuzí, ale myslím, že zbytkové "energie" jsou nejenom v psychice, ale i v těle pořád. Tak to cítím, že by to u tebe tak mohlo být. S tělem se dá pracovat opačným způsobem než skrze bolest.
Tip: pustit si relaxační hudbu a vnímat na sobě vlastní dotek a sledovat, kde je to příjemné, kde je to nepříjemné, kde třeba necítíš vůbec nic. Teď nemluvím o masturbaci (kdyby to náhodou někteří jedinci nepochopili). Možná fakt zjistíš, že vědomý dotek na některých místech (třeba klíčních kostech, prostě může to být úplně někde, kde se běžně nedotýkáš a kde by tě nenapadlo, že tam něco může být schované) vyvolává slzy a vnitřní bolest. Můžou to být prsa, cokoliv, samozřejmě i pohlavní orgány (ale ty bych do toho možná hned při prvním zkoumání vynechala, s ohledem na prožitek, který by to mohlo vyvolat, zvlášť retraumatizaci).

Já mám trochu pocit (když sis teda vyžádala tu necenzuru), že si tam dáváš obrovsky silné mentální obrazy a ty můžou být velmi silné zářiče. Jako například: ... mám dodnes pečať zločinu na lone zobrazenú...
A tak mě napadlo si to obrátit. Vytvořit si silný mentální obraz - ZÁŘIČ - který by začal proměňovat ten obraz, který tam máš teď a který sis vytvořila. To mi tam jde velmi silně.

A věř, že s podobnými zážitky je nás více. Některé z nás jsou na začátku, některé si už prošly nějakou cestu s tímto tématem. Rozumím ti, proto si dovoluju psát naplno, jak to vnímám. Pro ženu, její tělo a psychiku je to velká zátěž, ale zároveň si myslím, že vědomí obětí je něco, co stahuje dolů, takže tím, že se k tomu postavíme jako ženy, které něco prožily, ale jdou dál a naučí se znovu milovat sebe i druhé (a důvěřovat jim!!!), si tvoříme lepší a láskyplnější svět (svůj svět). Pachatele to z jejich činů neosvobodí, ale nás ano. Čímž neříkám, že by ti, kteří tyhle věci páchají, neměli být potrestání, a to tvrdě (bohužel systém v ČR je prostě na tomto bodě žalostný). Jenže to je stejně jen malá část toho, co nám může pomoct (když už se to stalo). Je to komplexní cesta, která není jednoduchá a má hodně vrstev. Psychika, tělo, sebeláska, nalezení své vlastní síly (zároveň nestavění zdi proti všem a všemu)... Jednoduše se to řekne, hůř se to dělá, protože to prostě není proces na jednu terapii (ve většině případů) a čím víc od události uplynulo let, tím víc se to pouzdří. A to se může projevovat od bušení srdce po panickou ataku.

Napsala jsem toho víc, než jsem zamýšlela a cítím, že už není více třeba. Za mě už ani slova nejsou potřeba. Je to o tom, jaký postoj zaujmeš sama k sobě. Láskyplně, s pochopením a přijetím, ale taky s vědomím své vlastní síly.

PS. S tím zářičem to myslím smrtelně vážně! Píšu ti to, protože si myslím, že jsi těmhle věcem otevřená a mohlo by to zafungovat. Úplně to na mě řve, že to můžeš využít ve svůj vlastní prospěch a poléčení. Můžeš si to i namalovat a nabíjet si to. Věci přebírají energii jakou jim pošleš, takže proč to nevyužít...

Sestra Luna » Nabi* Nabi, ďakujem Ti za Tvoje cenné praktické rady, ktoré sotva nájdem na internete.
Od dojatia som sa rozplakala.
Vieš, ja som tú druhú tému vôbec nechcela rozoberať, no zdá sa mi, že práve ona úzko súvisí s mojou celoživotnou témou o neopätovanej láske, akéhokoľvek druhu, rodičovská, súrodenecká, kamarátska, priateľská...
Jediná bytosť, ktorá ma kedy ľúbila, je môj pes.

Som schopná milovať mužov, ktorým zostáva iba pár mesiacov života alebo mužov, ktorí sú už na vzťah príliš starí a unavení životom alebo svoju cestu zverili do rúk Boha.

U mňa sa bohužiaľ všetká bolesť nahromadila do orgánov v brušnej dutine. Dokonca som za tie roky spozorovala, že v prítomnosti cudzích ľudí zadržiavam dych a som neustále v strehu, nedokážem uvoľniť telo a myseľ. V prírode sa cítim najlepšie.

Áno, máš pravdu vo všetkom, čo píšeš.
Lono som v podstate mentálne uzavrela a vniknúť do mňa dokázal len muž, ktorý použil hrubú silu. Jemný prístup k lonu zakaždým skončil poklesom libida u muža.

Je to začarovaný kruh.
Lono teda dokážem oslobodiť jedine ja.

Ďakujem Ti, Nabi.
Som nesmierne vďačná za Tvoj čas, už viem približne, čo mám robiť.

Pokúsim sa nájsť miesto na tele, kde sa nahromadila najväčšia bolesť a namaľujem najsilnejší žiarič, ktorý sa mi dnešnú noc zjaví v sne.

Ak Ti ešte niekedy nejaká cenná rada príde na um, budem rada, ak sa s ňou opäť podelíš.