Najdise.cz ... najdi a poznej lidi, kteří se narodili ve stejný den jako ty ...
Smrt mravence - Diskuze a zkušenosti
- Astrologie
online Osobní horoskop (radix) Partnerský horoskop Tranzitní horoskop Psychologická astrologie Online výpočty
solár, direkce, revoluce, kompozit a další ...
Lunární kalendář
- Horoskopy 2024
kalendáře a jiné Znamení zvěrokruhu Partnerský horoskop Ascendent a Descendent Horoskopy na rok 2024
Čínský, Keltský, Výklad karet, Léčivé kameny, a další ... Kalendáře na rok 2024
Čínský horoskop 2024
- Slavné osobnosti
astro databáze - Narozeniny
jména, svátky - Numerologie
online - Poznej
znamení - Galerie
uživatelů - Diskuzní
fórum
Smrt mravence
10.05.2011 - 10:30
Jyotis
Smrt mravence
O víkend jsem poslouchala čtení z arabské literatury. Zapomněla jsem autora, ale zaujala mne svou informační hloubkou povídka "Smrt mravence".Je to jakési pokračování toho, co jsem tu kdysi zapsala jako pozorování, které jsme učinily s dcerou ze života českého hmyzu..Pro toho, kdo neslyšel, lehce převyprávím:Autor ležel na sluníčku a pozoroval, jak se v horku pachtí mravenec se stéblem. Říkal si, co ho nutí se takhle pachtit. Mravenec se každou chvíli zastavoval a musel oddychovat.Došel k hroudě písku, kterou zjevně nemohl zdolat. Chvíli stál, pak odběhl. Autor si říkal, je to mravenec. Že by to byl rebel, přece to tak lehce nevzdá..Mravenec opravdu přivedl druha, aby mu pomohl. Jenže - náš autor mu schoval stéblo. Mravenec pobíhal, rozhlížel se, byl bezradný. Bylo vidět, že komunikuje s druhem, který se po delší debatě sebral a odešel.Autor stéblo vrátil. Mravenec zkoprněl, zřejmě to považoval za zázrak. Znovu odběhl a vrátil se s druhem. Autor ovšem opět stéblo schoval. Náš mravenec tentokrát ani nepobíhal. Byl ochromen, na nic se nezmohl. Rozčiloval se druhý mravenec a tentokrát ani dlouho nečekal a odešel.Autor stéblo opět vrátil. Neštastný mravenec se tedy pokusil stéblo odnést sám. Pachtil se, pachtil, ale nešlo to. Bylo to nad jeho síly. Pocit povinnosti zůstaval.Znovu tedy odběhl. Přišli s ním dva mravenci-vojáci s kusadly. Autor stéblo ovšem opět schoval. Když si uvědomil, že je situace vážná - náš mravenec byl naprosto pasivní, narozdíl od vojáků - chtěl stéblo vrátit, ale stalo se něco strašného: Mravenčí vojáci svého druha-dělníka rozkousli na tři kusy.Autor zkoprněl s pocitem viny. Uvědomil si, že v lidské povaze je cosi sadistického, když předsunul "hru" před soucit...
11.05.2011 - 19:12
| Filtr
Buddha/2
Připomnělas mi film Jaro,léto,podzim ,zima..a jaro.Tam je to i s pokračováním.
(Mám rád filmy od Kim Ki-duka)
(Mám rád filmy od Kim Ki-duka)
12.05.2011 - 11:27
| Filtr
Buddha/2
» Argyll
Máš pravdu..Šiva stvořitel=Šiva ničitel.Symbol proměny.
Jen si myslím,že by měla mít nějaký smysl,jinak je to ,jak píšeš,vandalismus,v případě živých bytostí krutost.Je rozdíl zabít zvíře pro potravu nebo pro zábavu.
Navíc-nikdo z nás neumí stvořit mravence.Zabít ho umí každý,na to žádnou odvahu nepotřebuje.
Všimni si,že ti nejkrutější jsou často největší zbabělci.Potřebují pocit moci.ale že by v tom byl zárodek ctnosti ? Jedině snad v tom smyslu,že v nich špatné svědomí probudí soucit.
Jen si myslím,že by měla mít nějaký smysl,jinak je to ,jak píšeš,vandalismus,v případě živých bytostí krutost.Je rozdíl zabít zvíře pro potravu nebo pro zábavu.
Navíc-nikdo z nás neumí stvořit mravence.Zabít ho umí každý,na to žádnou odvahu nepotřebuje.
Všimni si,že ti nejkrutější jsou často největší zbabělci.Potřebují pocit moci.ale že by v tom byl zárodek ctnosti ? Jedině snad v tom smyslu,že v nich špatné svědomí probudí soucit.
12.05.2011 - 13:43
| Filtr
Najdise.cz
» Buddha/2
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Argyll, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Myslím, že jsi jádro vystihnul tou poslední větou. Dříve nebo později se svědomí a soucit zákonitě probudí v každém. Ale bez přímé zkušenosti s destrukcí v nějaké formě (byť třeba "neškodné), je skutečný soucit s jakoukoli bytostí obtížný a ne tolik autentický.
Zmínil jsi tady film Jaro, Léto, Podzim, atd. , ve kterém je právě ten moment, kde je ten malý chlapec konfrontován s následky své "hry" se zvířaty a pohne to s ním k pláči. Mistr mu říká něco v tom smyslu: "Utrpení, které jsi způsobil si poneseš do konce života jako kámen na svém srdci." Na závěr chlapec coby dospělý muž bere kámen na svá bedra a podstoupí namáhavý výstup na vrchol hory. Symbol jako hrom.
Já jsem chtěl pootevřít choulostivou diskuzi o tom, jaký bude rozdíl mezi - obrazně řečeno - výkonností a uměním vojáka, který se na bitevním poli cítí nepatřičně a mizerně a tím, který má v boji a zabíjení určitou, byť podvědomou zálibu (a právě kvůli ní třeba válku nesnáší, protože je to jinak třeba velmi dobrý a morální muž; na bitevním poli prolévá krev za bezpečí svých krajanů). Člověk je prostě celek, který se skládá z množství protikladů, které se spolu musí naučit smysluplně komunikovat.
=====
Myslím, že jsi jádro vystihnul tou poslední větou. Dříve nebo později se svědomí a soucit zákonitě probudí v každém. Ale bez přímé zkušenosti s destrukcí v nějaké formě (byť třeba "neškodné), je skutečný soucit s jakoukoli bytostí obtížný a ne tolik autentický.
Zmínil jsi tady film Jaro, Léto, Podzim, atd. , ve kterém je právě ten moment, kde je ten malý chlapec konfrontován s následky své "hry" se zvířaty a pohne to s ním k pláči. Mistr mu říká něco v tom smyslu: "Utrpení, které jsi způsobil si poneseš do konce života jako kámen na svém srdci." Na závěr chlapec coby dospělý muž bere kámen na svá bedra a podstoupí namáhavý výstup na vrchol hory. Symbol jako hrom.
Já jsem chtěl pootevřít choulostivou diskuzi o tom, jaký bude rozdíl mezi - obrazně řečeno - výkonností a uměním vojáka, který se na bitevním poli cítí nepatřičně a mizerně a tím, který má v boji a zabíjení určitou, byť podvědomou zálibu (a právě kvůli ní třeba válku nesnáší, protože je to jinak třeba velmi dobrý a morální muž; na bitevním poli prolévá krev za bezpečí svých krajanů). Člověk je prostě celek, který se skládá z množství protikladů, které se spolu musí naučit smysluplně komunikovat.
12.05.2011 - 14:48
| Filtr
Buddha/2
» Argyll
Souhlasím,přímá zkušenost v nějaké podobě je nutná.Ať už to je doslova na vlastní kůži,jak psal psyko,nebo když se musíš dívat,jak trpí někdo,koho máš rád.Jsou mezi námi lidi,co tuhle zkušenost nemají zapotřebí a už od malička mají úctu k životu.Z těch bys vojáky neudělal,ti tam tu podvědomou zálibu prostě nemají.Třeba si tím prošli před xxx lety,což je nejpravděpodobnější.
Ti,co tam tu zálibu mají budou samozřejmě výkonnější.I ve zbytečném zabíjení,nejen při nutné obraně.
Tohle je široké téma.Dalo by se povídat o samurajském přístupu.Taky o Bhagavadgítě...
Ti,co tam tu zálibu mají budou samozřejmě výkonnější.I ve zbytečném zabíjení,nejen při nutné obraně.
Tohle je široké téma.Dalo by se povídat o samurajském přístupu.Taky o Bhagavadgítě...
12.05.2011 - 15:49
| Filtr
Najdise.cz
» Buddha/2
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Argyll, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Nechtěl jsem v souvislosti s tématem do diskuze zavádět téma minulých inkarnací, ale jak se ukazuje - je to součást. Věřím, že schopnost empatie a spolucítění se v průběhu řetězu vtělení neustále zjemňuje a prohlubuje. Přesto mohou vnější okolnosti vytvořit situaci, která vyžaduje násilí navzdory empatii, tedy jakýsi dočasný "návrat ke kořenům". Tehdy je užitečné si uvědomit, že odpor i fascinace silou a krutostí vyvěrají ze stejného zdroje.
Nebudu popírat, že ze mě mluví má lehká zaujatost proti nejrůznějším dětem květin a propagátorům nenásilí. Něco mi v tom prostě nehraje. Popření principu destrukce se chtě nechtě potom projeví jinde, přesune se do podvědomí, otráví a infikuje vztahy lidí i celých skupin, anebo se nějakým způsobem somatizuje.
Když jsi zmínil samurajství - to (a asijská bojová umění vůbec) je přesně cesta, jak sílu destrukce kultivovat, ovládat a přitom žít vědomě. V případě samurajství se radost ze hry a z boje usměrňovalo ke službě společnosti, posvěcovalo se závazky vůči feudálnímu systému. Ale aby se z nich nestali chladnokrevní řezníci, aby neztratili přístup ke své jemnosti, často se věnovali nejrůznějším druhům umění.
A když je řeč o Bhagavadgítě, vybavuje se mi ten úryvek, kdy Ardžuna před bitvou odhaluje své pochybnosti o smyslu válčení. Vzpomínám si dokonce, že před rokem tu byla diskuze od Eau, ve které jsme to probírali...
Ale to už jsme se na hony vzdálili od našeho mraveniště...
=====
Nechtěl jsem v souvislosti s tématem do diskuze zavádět téma minulých inkarnací, ale jak se ukazuje - je to součást. Věřím, že schopnost empatie a spolucítění se v průběhu řetězu vtělení neustále zjemňuje a prohlubuje. Přesto mohou vnější okolnosti vytvořit situaci, která vyžaduje násilí navzdory empatii, tedy jakýsi dočasný "návrat ke kořenům". Tehdy je užitečné si uvědomit, že odpor i fascinace silou a krutostí vyvěrají ze stejného zdroje.
Nebudu popírat, že ze mě mluví má lehká zaujatost proti nejrůznějším dětem květin a propagátorům nenásilí. Něco mi v tom prostě nehraje. Popření principu destrukce se chtě nechtě potom projeví jinde, přesune se do podvědomí, otráví a infikuje vztahy lidí i celých skupin, anebo se nějakým způsobem somatizuje.
Když jsi zmínil samurajství - to (a asijská bojová umění vůbec) je přesně cesta, jak sílu destrukce kultivovat, ovládat a přitom žít vědomě. V případě samurajství se radost ze hry a z boje usměrňovalo ke službě společnosti, posvěcovalo se závazky vůči feudálnímu systému. Ale aby se z nich nestali chladnokrevní řezníci, aby neztratili přístup ke své jemnosti, často se věnovali nejrůznějším druhům umění.
A když je řeč o Bhagavadgítě, vybavuje se mi ten úryvek, kdy Ardžuna před bitvou odhaluje své pochybnosti o smyslu válčení. Vzpomínám si dokonce, že před rokem tu byla diskuze od Eau, ve které jsme to probírali...
Ale to už jsme se na hony vzdálili od našeho mraveniště...
© 2007-2024 Najdise.cz