povídka přidej se také - Diskuze a zkušenosti

...seděla v parku na lavičce, marně přemýšlela jak z toho ven. Celou tu dlouhou dobu se tomu bravurně vyhýbá a dnes už se tomu nevyhne, sakra, co k tomu říct, jak se k tomu postavit?Slunce pomalu začalo zapadat, ptáci ve větru skřehotali,park byl poloprázdný,naproti seděla na trávníku mladá dvojice a házela míček chlupatému pejskovi co sem tam štěkl a připomněl se,že je s nimi. Byl krásný teplý podvečer, koukala na stromy,na hustě obrostlé větve plné zelených lístků, hlavou se ji honily myšlenky které nedokázala uspořádat, dnes se přitom tak nádherně vyspala po dlouhé době ji netrýznily sny, když ráno otevřela oči byla odpočinutá, cestou do kuchyně, si všimla, že na konferenčním stolku má od něj psaní .........večer si promluvíme,už to tak dál nejde! Miluji tě....Miluje mě ...pche miluje a nedá mi pokoj, pořád chce řešit, a chce řešit mé věci...proč neřeší své problémy?...on je hrdina,zachrání mě..bez něj nebudu nikde... a s ním? Kde jsem s ním? Tady ..v jednom panelákovém bytě,zavřená od rána do večera , natěšená na jeho osobu až přijde z práce, ....vaničku,papáníčko, štěbetáničko....chci pryč , chci zmizet , nechci ,aby na mě pořád koukal,nechci, aby se mě dotýkal,nechci na něj koukat ani já.....tak kdo přidá další kousek