povídka přidej se také


12.06.2009 - 14:36
(Panna) Artep
povídka přidej se také
...seděla v parku na lavičce, marně přemýšlela jak z toho ven. Celou tu dlouhou dobu se tomu bravurně vyhýbá a dnes už se tomu nevyhne, sakra, co k tomu říct, jak se k tomu postavit?Slunce pomalu začalo zapadat, ptáci ve větru skřehotali,park byl poloprázdný,naproti seděla na trávníku mladá dvojice a házela míček chlupatému pejskovi co sem tam štěkl a připomněl se,že je s nimi. Byl krásný teplý podvečer, koukala na stromy,na hustě obrostlé větve plné zelených lístků, hlavou se ji honily myšlenky které nedokázala uspořádat, dnes se přitom tak nádherně vyspala po dlouhé době ji netrýznily sny, když ráno otevřela oči byla odpočinutá, cestou do kuchyně, si všimla, že na konferenčním stolku má od něj psaní .........večer si promluvíme,už to tak dál nejde! Miluji tě....Miluje mě ...pche miluje a nedá mi pokoj, pořád chce řešit, a chce řešit mé věci...proč neřeší své problémy?...on je hrdina,zachrání mě..bez něj nebudu nikde... a s ním? Kde jsem s ním? Tady ..v jednom panelákovém bytě,zavřená od rána do večera , natěšená na jeho osobu až přijde z práce, ....vaničku,papáníčko, štěbetáničko....chci pryč , chci zmizet , nechci ,aby na mě pořád koukal,nechci, aby se mě dotýkal,nechci na něj koukat ani já.....tak kdo přidá další kousek :3:

Řazení:
14.06.2009 - 09:11 | Filtr
(Vodnář) Renor » Artep
...ještě toho milého psíka v dáli viděla, jak šťastně běhá za míčkem, až se ji ztratil z dohledu...Šla dlouho, přes celé město, ale ta dálka ji alespoň dala čas vše si pořádně rozmyslet...ne, takhle žít už nechce, už ne...Ani nevěděla jak, ale najednou byla doma...doma? Ne, tohle není její domov, nebyl a nikdy nebude...Začala si balit věci... ani tady toho moc nemám, pomyslela si...všechen svět uplynulých tří let, se ji vešel do jednoho kufru...kufru ženských nadějí, vzpomínek...Na stole ještě zahlédla dopis, který ji napsal on, pod jeho Miluji Tě napsala...odcházím, odpusť...

:3:
15.06.2009 - 19:32 | Filtr
(Býk) player » Renor
Na schodech však dostala nápad.
Odemkla znovu dveře toho bytu a čekala.Spřádala plán. Pocítila totiž jednak bodnutí viny ale také jakýsi podivný druh vzrušení.
Nepřicházel.
Už to chtěla vzdát,když konečně uslyšela otočit klíč v zámku.Vstoupil.
Hned mu došlo,že v bytě polovina věcí chybí.Ale
v jeho tváři nenašla ani stopu zloby.Jen smutek.
"Promiň,chtěli jsme to oba jinak,viď"
"Oba?"
"Já vím,člověku pravda dojde pozdě"....ticho....
"Kam půjdeš?"
"Jdu na otcovu chalupu.Teď chci být chvíli sama.Ale pokud mě budeš hledat,najdeš mě tam."
Odešla,ve dveřích se ještě otočila a podívala se mu hluboce do zmatených očí.
16.06.2009 - 18:58 | Filtr
(Vodnář) Renor » Artep
...je mi, dobře nebo spíš, já nevím...můžete mi říct, kde jsem?Celá zmatená se choulila do svetříku a nevěděla, zda se třese zimou nebo strachy při pohledu na neznámého muže.
Jako každý večer jsem šel projít les se svým psem a našel vás tam ležet. Měl jsem obavy, že se vám něco stalo, tak jsem vás donesl sem...je vám lépe?
V lese? Bože co jsem dělala v lese? Ne, takhle to opravdu dál nejde, nemůžu se tak trápit, to bych se upila k smrti...
V tuhle chvíli jsem si vzpomněla na něj, na mou lásku, kterou jsem nechala v tom panelovém domě, vzpomněla jsem si na to, jak nám bylo, když jsme se měli rádi, vzpomněla jsem si na všechno, na jeho doteky, polibky...bylo mi do breku...měla jsem všechno a teď? Probudím se u úplně cizího člověka, který mě našel polomrtvou v lese...
Ne, tohle už ne...


Aktuální postavení planet
Aktuální
postavení planet
ukázat planety »
Lunární kalendář 2024
Lunární kalendář
Luna ve Lev Lvu
ukázat kalendář »