Novy, úplňky…zatmění…aktuální transity - Diskuze a zkušenosti

Abelas Byla to hezká podívaná.
A také příjemný, ale trochu zvláštní den. První ataku smíchu způsobily brambory zakutálený za ledničku a pak už jsem půl dne protlemil. A spouštěly to úplný hovadiny. Ale jak na to teď vzpomínám, už to na mě zase de...

Abelas » cimi "Občas musíme udělat něco neodpustitelného, abychom mohli jít dál."

Temná, těžká pravda. Vyslovovat s nejvyšší mírou zdrženlivosti. Nepřestat doufat v odpuštění.

dan162 » Abelas Mno záleží kdo tu větu řekne (a uskuteční). Od emočního člověka je to výraz bolestného vnitřního střetu protichůdných emocí poté, co neúspěšně vyzkoušel všechny možné cesty jak z toho ven včetně ničení sebe. Od logicky myslícího člověka bych se velmi obával, protože nemá emoční brzdy.

Abelas » dan162 EDIT

Dobrý postřeh, vycházel jsem z toho, že to bylo myšleno v tom prvním kontextu. Nicméně myslím, že i labilní a citovější jedinci, kteří neunesou tíhu své viny toto mohou použít jako alibi. A také ne všichni logikové jsou cyničtí a amorální. Také mívají hluboká citová dilemata, jen o nich tolik nehovoří. Proto bych řekl, že se to vztahuje univerzálně na všechny.

Buddha/2 » Abelas No nevím, zrovna mě nenapadá žádný kontext, kde by to šlo uplatnit.
Už v té větě je rozpor. Udělat něco neodpustitelného člověka obyčejně neposune dál, ale spíš dolů. Jako alibi dost chatrné.

Ještě snad v případě, kdy neodpustitelné je to jen v očích druhého člověka, ne z "vyššího principu".

Abelas » Buddha/2 Nevím, z jakého filmu to zakladatelka diskuze vyšťourala x) , ale domnívám se, že to slovo (neodpustitelné) je třeba brát s rezervou. Je míněno s neviditelnými uvozovkami, jinými slovy jako radikální řez, který bolí řezajícího i řezaného.

Neodpustitelný čin v pravém slova smyslu doopravdy stahuje ke dnu a nic dobrého z něj nevzejde.

dan162 » Abelas A co když vina neexistuje, jakkoliv se tváří jako základ společnosti? Pak je tam jen to alibi. Když sleduju reálné jednání mnoha lidí, tak tam nějak není ta citová vrstva/dilemata vždy k zastižení, nebo je tak vzadu, že se uplatní třeba jen jako časový posun. Ty neodpustitelné činy stejně nastanou.

dan162 » Abelas

Abelas » Buddha/2 A obstál by případ, kdy se neodpustitelnost vztahuje na druhého člověka, či skupinu lidí. Častokrát je nemožné vysvětlit do detailů pohnutky našich nepopulárních rozhodnutí, protože druhá strana nedokáže nebo nechce chápat, ale my přesto musíme jednat, protože jde o život, zdraví, či osobní integritu.

Abelas » dan162 Vina existuje a její prožitek je velmi reálný, což víme my všichni, kteří nejsme sociopati. Nejedná se o společenský konstrukt, spíše s ním společenské konstrukty kalkulují. Vina však není nekonečná a končí tam, kde začíná zodpovědnost.

Lupi » Abelas Já si naopak myslím, že to je vyloženě společenský konstrukt, a to ještě v našich končinách výsostně křesťanský. Zvířata vinu prakticky neznají a když, tak se jedná maximálně o lidoopy, kde to taky funguje jako nástroj manipulace.....no a lidoopi, to už jsou skoror lidi.

dan162 » Abelas Souhlasím s Lupi, že jde o společenský konstrukt. Ostatně všechny emoce jsou konstrukt, jen evoluční, před savci emoce neexistovaly. Samozřejmě že to je prožitek, to se nevylučuje. Vina je negativní motivace, která má za úkol omezovat takové jednání, které jde proti soudržnosti smečky. Zodpovědnost je totéž, jen pozitivně směřované.

Vina podle mne neexistuje v objektivním smyslu, v subjektivním může existovat - ne u každého (jsou lidi, kteří se tímto neřídí, vinu neprožívají, možná její přítomnost u druhých využívají umělým vzbuzováním viny k manipulaci).

Buddha/2 » Abelas taky varianta

Abelas » cimi Přijetí Stínu jako akt bezpodmínečné lásky a hluboké ryzosti...

Ano.

Nevidím v tom nic neodpustitelného.

Abelas » Lupi Bezesporu nás židokřesťanská tradice nemálo zmasírovala, ale pocit viny nevymyslela. Stavěla na něčem, co je naší přirozenou psychologickou výbavou z důvodů, o kterých netřeba diskutovat.

Abelas » dan162 Nemyslím, že jsou emoce konstrukt. Prostě jsou. Nikdo je nenaprojektoval ani nevyrobil. Vychází z mozku, který prochází evolucí a je schopný reflektovat čím dál hlubší a komplexnější skutečnosti, které přináší rozpory a dilemata, které svět zvířat nezná. Netřeba se vracet na stromy. Stačí ustát naše lidství. Včetně pocitu viny, který k němu patří. Pocit viny přicházející s uvědoměním, že jsme třeba něco pokazili anebo způsobili bolest a budeme se za to zodpovídat a poneseme následky.

Lupi » Abelas Neřekla jsem, že vymyslela, jen že zesílila ad absurdum. Udělala z viny nejvyšší ctnost. Ale však je to v pořádku....byli jsme v archetypu Ryb, žejo.

Lupi » Abelas A teď si vemte, děcka, že o přijetí stínů jsem nikdy neuvažovala jako o aktu lásky, natož ryzosti. Třeba pro mně to byla otázka pudu sebezáchovy. To je binec v tom světě.....

Abelas » Lupi Pud sebezáchovy... No když to podáš takhle, tak to taky vlastně dává smysl

dan162 » Abelas Jenže ten mozek není jednolitý. Má poměrně hodně oddělené části, které vznikly evolučně v reakci na nějakou katastrofickou událost, velmi rychle. Emoce jsou jednou z posledních velkých změn, souhlasím klidně s označením evoluční konstrukt. Jsme tvořeni vším, co bylo před námi, ale nemáme dnes snadný přístup k tomu, co se evolučně tehdy neosvědčilo.

Pocit viny si nemyslím, že je nyní nutnou součástí lidské výbavy, dnes respektujeme sebe jací jsme - víc, než potřeby lidí kolem nás. Postačí si myslím soucit místo pocitu viny.

P.S. ve světě jsou i jiné soustavy tmelení skupiny než vina, založené například na hanbě/studu, závisti nebo hrdosti.

Abelas » dan162 Dane, tys nezmar

Co třeba samostatné vlákno? Poněkud jsme zapomněli, že toto mělo být o úplňcích a zatměních a vnesli sem trochu jinou energii (jinými slovy posledních 40 příspěvků off-topic ako sviňa), snad dámy prominou

Lupi » Abelas Neřeš to, ono se to tam v případě nutnosti zase vrátí.

dan162 » Abelas :-x