Proměna - Diskuze a zkušenosti

Sosna zvlčelý » beno No ale Wolfinka tu přece nikde nenapsala, že je to báseň. To vy trváte na tom, že je to báseň a přitom to není báseň.
A Wolfince je to úplně putna.

beno » Sosna zvlčelý Milý zvlčelý sosno. Jelikož jsem si (dle tvého vynikajícího postřehu) její "nebáseň" přečetl zjistil jsem, že použila rytmicky silná na význam bohatá slova. (Je to jako sídliště plné bytů, v kterých nikdo nebydlí).
Kdyby na té nebásni zapracovala, mohla by z ní být docela zajímavá báseň či dokonce píseň. To byl celý můj záměr. Jestli budu mít čas což nemám ještě na nebáseň kouknu a zkusím jen tak pro srandu upravit na píseň. Už jsem totiž to samé s jedním členem najdi se.cz podnikl. Ten samý zádrhel. Velmi silná rytmicky bohatá slova (tentokrát ale v básni), kterou jsem pro názornou ukázku zkomponoval na píseň. Tato se zítra posílá do studia na aranž. Až bude hotová zveřejním pro porovnání.
Pokud "wolfinka" nechce rozvíjet své psaní, tak se jí tímto omlouvám, nebudu jí už napovídat. Nemám to vlastně zapotřebí ani já ani ona.

Sosna zvlčelý » beno Milý beno,
metafora o "sídlišti, v kterém nikdo nebydlí" asi odhaluje mnohé. Je velmi trefná, ale současně ukazuje na srovnávání jablek a hrušek dohromady. Já bych totiž ještě doplnil ono otřepané, že "když dva dělají totéž, není to totéž".
Nevím, jestli se mi to podaří vysvětlit srozumitelně, ale pokusím se:

Řekněme, že autorem zveřejněného literárního dílka není Wolfinka, ale beno, který hned pod tím uvedl verzi s rýmy, souzvuky... Předložil ji k posouzení. A zde se jistě přirovnání k prázdnému sídlišti skvěle uplatní, protože beno právě na rozdíl souzvuků chce poukázat. A v tomto případě přijímám veškeré argumenty, ovšem s vědomím, že někomu se i tak může více líbit verze nerýmovaná.

Jenže zde je autorkou Wolfinka a srovnání s prázdným sídlištěm těžko může obstát jednoduše proto, že my nevíme, jaký prožitek vedl k uvedené "říkejmesitomujakchceme". Jestliže nevíme, těžko můžeme tvrdit, že jde o dílo bezobsažné! Jelikož jsem však od Wolfinky již přečetl mnohé, ze svého úhlu pohledu mohu předpokládat, že to ze skutečného prožitku vyšlo, ze života. A v tom je podle mne ten rozdíl mezi jejím a Vaším. Že Wolfinka autenticky volila slova podle toho, co cítila a prožila. Vy jste je přeskládal libozvučně, ale přitom vlastně nevíte, o čem to je. Ale to nevíme skoro nikdo. My všichni se můžeme jen domnívat a prokládáme to vlastním žitím. A proto někomu je to blíže a souzní s tím právě tak, jak předloženo bylo. A jinému to nedá nic. Ale při uvědomění si výše napsaného si dokáže uvědomit, že to tak je se vším, že mu také nechutná některé jídlo, které jiní zbožňují a že proto jim jej nemá cenu rozmlouvat. Jablka a hrušky.

A my?
My jsme jen struny. Různě napnuté, v různém ladění... Není divu, že jedna struna vyloudí tón, který některé další struny též rozvibruje, ale jiné nechá netečnými. A některé, ač jinak laděné, k tónu druhého přidají svůj vlastní a vznikne akord.
Bylo by škoda některé tóny vynechat a nemoci je hrát, že někomu přijdou nelibozvučné. Neomezujme básníky, neomezujme muzikanty, jinak se uzavřeme do vlastních neomezitelných mezí omezenosti.


P.S.
V tvorbě Jaroslava Seiferta také v pozdnější tvorbě budete také určovat, že takto je to napsané špatně, a že takto by to znělo lépe?

Buddha/2 » Sosna zvlčelý Milý Sosno. Co dodat?
Je to marný
je to Marný
+je to marný

A víš proč ? Protože nám komentáře nadiktoval Velký Zedník z WashingTownu