Ked sa zruti cely svet - pokracovanie


25.06.2017 - 21:43
(Beran) fantazy
Ked sa zruti cely svet - pokracovanie
Ahojte,

mozno si tu niektori na mna budete este pamatat. V marci (brezen)tu moj prispevok mal od Vas vela komentarov a podpory. Dlho som zvazovala, ci sem znova napisat alebo nie. No vela z Vas mi vtedy drzalo palce a tak si mozno zasluzite vediet, co sa stalo dalej. Ako viete, moj partner zomrel a ja som ostala tehotna. Po jeho smrti vysli najavo jeho klamstva a dvojity zivot. No napriek vsetkemu som sa rozhodla, ze si dietatko necham.
Vtedy som sa vyjadrila, ze rodine nic o pravom zivote mojho partnera nepoviem. No vedia uz o vsetkom a bola to ulava povedat im to. Hnevali sa, ale pochopili ma a stali pri mne. Zacali sa na vnuca tesit. Vsetci ma podporovali. Aj ja som bola konecne stastna.
No jedneho dna mi volala gynekologicka nech cim skor pridem, lebo som mala zle krvne vysledky. Vyslo podozrenie na Downov syndrom 1:18. Bolo to pre mna hrozne stresujuce a bala som sa. No hned mi lekarka ponukla zaplatit si presnejsie testy a tak som nevahahala. Cakanie na vysledky bolo hrozne. Modlila som sa cele dni. Nastastie vysli negativne. Dakovala som Bohu a ovela viac som si vazila dar dietatka. No aby sme mali istotu, ze je vsetko v poriadku, tak nas poslala lekarka na morfologicky ultrazvuk specialistovi.
V ten den ked sme tam isli (rodicia chodili so mnou na kazde vysetrenie), tak nejako sme mali vsetci zly pocit. Videli sme postihutych ludi. No sustredila som sa na to, ze vsetko dobre dopadne. Lekar zacal ultrazvuk s dobrou naladou, ale hned po par minutach ta dobra nalada aj presla. Nasiel, ze moja dcerka, ma velku cystu na mozgu a chyba jej vyvinuta cast mozocku. Dalej nasiel nalez na srdiecku. Bolo to hrozne. Lekar nam nepriamo naznacil, ze dietatko bude postihnute. Ale ako profesional mi hned pomohol vybavit o 2 dni odber plodovej vody. Preplakala som celu cestu autom domov.
Na genetike ma uz cakali. Hned mi na uvodnej konzultacii povedali, ze dietatko BUDE postihnute. Nedali mi nadej. No snazili sa mi urobit vsetky mozne vysetrenia. Ale upozornili ma, ze ich skor robia pre moju buducnost, ak by som chcela dalsie dietatko.
Ta bezmocnost bola strasna. Vysledky z genetiky boli v poriadku, dietatko malo vsetky chromozony spravne a nedokazali mi vysvetlit, preco sa spravne nevyvinulo. Nasledovali dalsie vysetrenia, kardio a magneticka rezonancia. Ta to tiez potvrdila.
Lekari na genetike mna nepriamo tlacili, aby som tehotenstvo ukoncila.Bolo to strasne. Doma som tiez nenasla podporu. Moja rodina sa postavila na stranu lekarov. Zrazu som ostala sama, proti vsetkym. Jedinu podporu som mala v kamaratke. Modlili sme sa za zazrak, no nestal sa. Aj posledny ultrazvuk ukazal, ze ziadne zlepsenie nenastalo.
A tak som proti svojmu srdcu a v uplnej bezmocnosti musela ist v 22-hom tyzdni na interupciu. Neprajem to zazit nikomu. Musela som porodit svoje dieta, ale domov som isla uplne sama. V nemocnici som to cele prezila len kvoli ukludnujucim injekciam, ktore mi stale pichali a tak som vacsinu dna prespala.
No doma prislo vytriezvenie a ja nie som schopna normalne zit. Mam pocit, ze uz nic nema zmysel a iba placem a rozmyslam. Zomrela aj cast mna. Mam pocit, ze uz nikdy stastna nebudem. Mam dobru psychologicku, ale toto bude boliet do konca zivota. Neskonci to nikdy.

Najhorsie su vycitky, ktore citim, ze to ja som vsetkemu na vine. Dietatko od zaciatku citilo stres. Zomrel mi partner a tak som smutila, nedalo sa to zastavit. No ublizilo mu to. Nedokazala som to ovladnut. Preto sa prejavili problemy na hlavicke a srdiecku.

Velmi tuzim, aby sa ku mne vratila. Citala som, ze niekedy sa dusicky potratenych dusi vracaju. Myslite si, ze je to mozne? Ako jej mozem pomoct, aby mi odpustila? Prihovaram sa jej, posielam jej lasku a prosim ju o odpustenie. Ale nedostala som v sne ziadne znamenie. Iba mam obcas pocit, akoby nejaky hlasok krical, "mami, ja sa vratim." Ale bojim sa, ze je to iba moja fantazia.

A co ja? Ako ma potresta Boh? Budem v dalsom zivote bezdetna? Neviem..

Najviac ma trapi, ze moja dcerka - Veronka, bola pocata z lasky k mojmu partnerovi. Aj ked mi bolo ublizene, tak ho stale milujem a odpustila som mu. A trapi ma, ze tym, ze odisla Veronika, tak nas teraz nic nespaja. Milujem ich oboch a su moja rodina, ktoru mam v nebi.

Veronika, navzdy ta milujem a prosim o odpustenie. Odpust, ze som ta nedokazala ochranit a nedala som ti stastne podmienky na tvoj vyvoj. Odpust mi prosim. Verim, ze ked pride moj cas, tak ma s ocinom budete cakat v nebi. Amen. :79:

Řazení:
10.07.2017 - 17:58 | Filtr
(Ryby) MG34
Myslím, že s takovým přístupem účet stále ještě není kompletní... vypadá to, že buduješ další iluzi/kult, která tě pohltí a přivede k další tragédii

tímhle to začalo (to jsou tvoje vlastní slova):
"Chcela som zomriet, chcela som, aby to dieta odislo."

takže tu tvou vinu i důsledek tvých činů a přání je třeba přijmout v plném rozsahu a pokorně - s tím, že co bylo, je navždy ztraceno - jsi žebrák, který vlastní vinou přišel o všechno, nejnižší z nejnižších - a pak teprve je možné (a půjde to i snadněji) přijmout odpuštění sama sobě a začít znovu a "správně" - ta šance tu stále je

budováním další iluze tento proces jenom oddaluješ a přivoláváš si další "zkoušky"

pokud takovou "radu" nevezmeš od egoisty jako su já, nech si to potvrdit od ostatních, určitě se někdo najde
10.07.2017 - 18:34 | Filtr
(Beran) fantazy » MG34
Ja svoju chybu prijimam. Viem, ze za vsetko som zodpovedna ja a je to moja vina. Zijem s tym kazdy den a lutujem to z celeho srdca. Vsetkym som odpustila, ale sebe nedokazem. Nejde to a neviem, ci to niekedy dokazem.

Pochybila som iba na par dni a malo to zavazne dosledky. Dala by som svoj zivot a svoje zdravie za zivot svojej dcerky. Tomu ver.. Proste som to nezvladla a zijem svoj trest.
10.07.2017 - 21:27 | Filtr
(Býk) Najdise.cz » MG34
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Koczka.obyczajna, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Žádná vina na její straně není. To, že jí v těžké chvilce problikla zoufalá myšlenka, z ní nedělá žádného viníka. Těhotenství chlap těžko pochopí, je to ohromná zátěž, změny v těle. I lehký průběh se těžko snáší, natož tu hrůzu, co musela zažít ona.

Já sama jsem v šestinedělí po x probdělých nocích sotva lezla po čtyřech vysílením a když to moje krásné miminko opět začalo brečet, tak mi problikla spásná myšlenka, že ji vyhodím z okna. Na vteřinu osvobozující pocit a potom několik dní, možná měsíců, možná i let zhnusení ze sebe sama, jak mě to mohlo napadnout. Nebylo to žádné mé přání, bylo to jen volání ze zoufalství.

Ona též moc dobře ví, že to nebylo hezké, ale nebylo to žádné zbožné přání a rozhodně to nemělo žádný vliv na ten celkový nešťastný průběh. A promiň, ale nedovolím, aby si o ní nějaký kádrovák otíral hubu a dával té chudince vinu, tam kde není. Neprožils, nehodnoť, nevíš nic.

Jediné za co nese odpovědnost je rozhodnutí jít na potrat. Ano, rozhodla za dítě i za sebe. Musela rozhodnout. Udělala maximum co šlo, no osud nepřál. Pro děťátko zvolila snadnější cestu. Dala dušičce šanci narodit se do jiného zdravého tělíčka. Rozhodla se nenechat bezbranného tvorečka trpět celoživotně na přístrojích a jít proti přírodě, rozhodla se pro lidskost.

Dušičku osvobodila a sama se za to teď trýzní. Ať to protrpí, má na to právo, ale nemá právo se vinit. Ona se neprovinila ničím. Ona nikam nespadla, naopak, popošla dál, zachovala se nejsilněji jak mohla. Nesobecky. Volila tu nejtěžší ztrátu.
10.07.2017 - 21:37 | Filtr
(Ryby) MG34 » fantazy
Vypadá to, žes sama sebe nepochopila, pročs to nezvládla - co k tomu vedlo - proto si nedokážeš odpustit. Když se lépe pochopíš do hloubky a podíváš se na sebe s odstupem, pak to půjde.

Tvůj dosavadní život, přístup ke všemu, atd. - vlastně si vzpomínám, že v té minulé diskuzi mělas nějakou ne úplně OK odpověď na mé obvinění:

"Som zena a mam city. Dala som tomu muzovi svoje srdce a tak..."
přijde mi to jako že obchoduješ něco za něco - v prvé řadě počítalas svou ztrátu a pak teprve prospěch dítěte - tam se stala ta chyba - svoje zisky a ztráty mělas na prvním místě - no a pak pátrej dál, co tě k tomu dovedlo - kde se v tvém možná už dětství stalo to, že si potrpíš na tyhle svoje "zisky" a chceš všechno mít - klidně ve formě iluze

svým způsobem za to nemůžeš, bylas produkt okolností (už možná výchova a rodinné prostředí, to nevím, neznám tě) - pak budeš muset odpustit nejen sobě, že ses takto vyvinula a kam to dospělo, ale i ostatním, co tě formovali - čím hlubší provinění, tím hlubší musí být i to rozklíčování a odpouštění - po hlubokém pochopení souvislostí ti to půjde výrazně snáz
10.07.2017 - 23:07 | Filtr
(Beran) fantazy » MG34
Kazdy sa snazime zit ako najlepsie vieme. Ja nie som dokonala a nikdy som nebola. O tom sa da vela diskutovat, kto aky je a preco.
Je to ako spytat sa psa preco nie ako macka. Ovplyvnuje nas rodina, partner, spolocnost.. charakter s ktorym sa narodime.

Ja viem na co narazas.. Tu naivitu a zmysel pre dobro mam v sebe. A riadim sa tym, aka som ja k druhym, to sa mi vrati. No neplati to vzdy.

Nebola som silna a ked mi zomrel partner, riesila som bolest z jeho straty a zrady. Dietatko prislo ako dar, no vtedy som si este neuvedomovala. Sedela ponorena v tme a nevidela to svetielko, co prislo. Konala som vtedy tak ako som vedela a citila. Nie je to obhajoba. Teraz uz nic nema zmysel a iluzie ani sny nemam.
10.07.2017 - 23:41 | Filtr
(Býk) Onirique » MG34
Hádžeš perly sviniam...tu je prítomná bezbrehá slepota :3: :62:
Nemá to význam
11.07.2017 - 07:23 | Filtr
(Ryby) MG34 » Onirique
Možná ano, možná ne. Ale mám řešení a vidím, že někdo ho zoufale hledá (a nenachází a nikdo jiný ho neřekne) - tak ho prostě nabídnu a dál už je každého věc, jak s tím naloží.

Tady ona dělá chybu v tom, že se stále nějak obhajuje a je ráda, když se jí někdo zastává za to, co bylo "předtím". Já u ní nesoudím ten úplný závěr, ale ty věci ze začátku. Tam je problém a tyhle "prvotní viny" jí pak brání v tom, aby se přenesla přes ten tragický úplný konec. Ten konec už byl rozjetý vlak, ze kterého se nedalo vystoupit, ale právě v něm se ona utápí (a vytváří si blok do budoucna).

A jak správně píše uživatelka Nelle (i když ne ve všech detailech s ní souhlasím), vliv stavu matky na plod je obrovský - a dodávám, že se karty rozdávají úplně na začátku v prvních pár měsících.
11.07.2017 - 10:10 | Filtr
(Býk) Onirique » MG34
No..práveže mi to príde tak, že fantazy riešenie nehľadá. Hľadá tu ľútosť a akýsi súcit. Ale tak...samozrejme sa môžem mýliť. Už som zas ticho :14:
11.07.2017 - 11:07 | Filtr
(Býk) player » MG34
Je to drsný , co píšeš , ale může bejt. A nemusí...cesty jsou vždycky nevyzpytatelné.

Problém je v tom , že ženy nemají v oblibě dlouhodobé štěstí. Bahýnko , odrazy nahoru , potopení dolů...sinusoidy. Až na výjimky - já jim říkám radostné povahy. Ale za celej život jsem potkal jen pár. Je to malé procentíčko , a většinou souvisí s tím , že ty holky či ženy něco tvoří s přesahem běžného života. Tak ty jo.... :15:


Aktuální postavení planet
Aktuální
postavení planet
ukázat planety »
Lunární kalendář 2024
Lunární kalendář
Luna ve Lev Lvu
ukázat kalendář »