Najdise.cz ... najdi a poznej lidi, kteří se narodili ve stejný den jako ty ...
Ked sa zruti cely svet - pokracovanie - Diskuze a zkušenosti
- Astrologie
online Osobní horoskop (radix) Partnerský horoskop Tranzitní horoskop Psychologická astrologie Online výpočty
solár, direkce, revoluce, kompozit a další ...
Lunární kalendář
- Horoskopy 2024
kalendáře a jiné Znamení zvěrokruhu Partnerský horoskop Ascendent a Descendent Horoskopy na rok 2024
Čínský, Keltský, Výklad karet, Léčivé kameny, a další ... Kalendáře na rok 2024
Čínský horoskop 2024
- Slavné osobnosti
astro databáze - Narozeniny
jména, svátky - Numerologie
online - Poznej
znamení - Galerie
uživatelů - Diskuzní
fórum
Ked sa zruti cely svet - pokracovanie
25.06.2017 - 21:43
fantazy
Ked sa zruti cely svet - pokracovanie
Ahojte,
mozno si tu niektori na mna budete este pamatat. V marci (brezen)tu moj prispevok mal od Vas vela komentarov a podpory. Dlho som zvazovala, ci sem znova napisat alebo nie. No vela z Vas mi vtedy drzalo palce a tak si mozno zasluzite vediet, co sa stalo dalej. Ako viete, moj partner zomrel a ja som ostala tehotna. Po jeho smrti vysli najavo jeho klamstva a dvojity zivot. No napriek vsetkemu som sa rozhodla, ze si dietatko necham.
Vtedy som sa vyjadrila, ze rodine nic o pravom zivote mojho partnera nepoviem. No vedia uz o vsetkom a bola to ulava povedat im to. Hnevali sa, ale pochopili ma a stali pri mne. Zacali sa na vnuca tesit. Vsetci ma podporovali. Aj ja som bola konecne stastna.
No jedneho dna mi volala gynekologicka nech cim skor pridem, lebo som mala zle krvne vysledky. Vyslo podozrenie na Downov syndrom 1:18. Bolo to pre mna hrozne stresujuce a bala som sa. No hned mi lekarka ponukla zaplatit si presnejsie testy a tak som nevahahala. Cakanie na vysledky bolo hrozne. Modlila som sa cele dni. Nastastie vysli negativne. Dakovala som Bohu a ovela viac som si vazila dar dietatka. No aby sme mali istotu, ze je vsetko v poriadku, tak nas poslala lekarka na morfologicky ultrazvuk specialistovi.
V ten den ked sme tam isli (rodicia chodili so mnou na kazde vysetrenie), tak nejako sme mali vsetci zly pocit. Videli sme postihutych ludi. No sustredila som sa na to, ze vsetko dobre dopadne. Lekar zacal ultrazvuk s dobrou naladou, ale hned po par minutach ta dobra nalada aj presla. Nasiel, ze moja dcerka, ma velku cystu na mozgu a chyba jej vyvinuta cast mozocku. Dalej nasiel nalez na srdiecku. Bolo to hrozne. Lekar nam nepriamo naznacil, ze dietatko bude postihnute. Ale ako profesional mi hned pomohol vybavit o 2 dni odber plodovej vody. Preplakala som celu cestu autom domov.
Na genetike ma uz cakali. Hned mi na uvodnej konzultacii povedali, ze dietatko BUDE postihnute. Nedali mi nadej. No snazili sa mi urobit vsetky mozne vysetrenia. Ale upozornili ma, ze ich skor robia pre moju buducnost, ak by som chcela dalsie dietatko.
Ta bezmocnost bola strasna. Vysledky z genetiky boli v poriadku, dietatko malo vsetky chromozony spravne a nedokazali mi vysvetlit, preco sa spravne nevyvinulo. Nasledovali dalsie vysetrenia, kardio a magneticka rezonancia. Ta to tiez potvrdila.
Lekari na genetike mna nepriamo tlacili, aby som tehotenstvo ukoncila.Bolo to strasne. Doma som tiez nenasla podporu. Moja rodina sa postavila na stranu lekarov. Zrazu som ostala sama, proti vsetkym. Jedinu podporu som mala v kamaratke. Modlili sme sa za zazrak, no nestal sa. Aj posledny ultrazvuk ukazal, ze ziadne zlepsenie nenastalo.
A tak som proti svojmu srdcu a v uplnej bezmocnosti musela ist v 22-hom tyzdni na interupciu. Neprajem to zazit nikomu. Musela som porodit svoje dieta, ale domov som isla uplne sama. V nemocnici som to cele prezila len kvoli ukludnujucim injekciam, ktore mi stale pichali a tak som vacsinu dna prespala.
No doma prislo vytriezvenie a ja nie som schopna normalne zit. Mam pocit, ze uz nic nema zmysel a iba placem a rozmyslam. Zomrela aj cast mna. Mam pocit, ze uz nikdy stastna nebudem. Mam dobru psychologicku, ale toto bude boliet do konca zivota. Neskonci to nikdy.
Najhorsie su vycitky, ktore citim, ze to ja som vsetkemu na vine. Dietatko od zaciatku citilo stres. Zomrel mi partner a tak som smutila, nedalo sa to zastavit. No ublizilo mu to. Nedokazala som to ovladnut. Preto sa prejavili problemy na hlavicke a srdiecku.
Velmi tuzim, aby sa ku mne vratila. Citala som, ze niekedy sa dusicky potratenych dusi vracaju. Myslite si, ze je to mozne? Ako jej mozem pomoct, aby mi odpustila? Prihovaram sa jej, posielam jej lasku a prosim ju o odpustenie. Ale nedostala som v sne ziadne znamenie. Iba mam obcas pocit, akoby nejaky hlasok krical, "mami, ja sa vratim." Ale bojim sa, ze je to iba moja fantazia.
A co ja? Ako ma potresta Boh? Budem v dalsom zivote bezdetna? Neviem..
Najviac ma trapi, ze moja dcerka - Veronka, bola pocata z lasky k mojmu partnerovi. Aj ked mi bolo ublizene, tak ho stale milujem a odpustila som mu. A trapi ma, ze tym, ze odisla Veronika, tak nas teraz nic nespaja. Milujem ich oboch a su moja rodina, ktoru mam v nebi.
Veronika, navzdy ta milujem a prosim o odpustenie. Odpust, ze som ta nedokazala ochranit a nedala som ti stastne podmienky na tvoj vyvoj. Odpust mi prosim. Verim, ze ked pride moj cas, tak ma s ocinom budete cakat v nebi. Amen.
mozno si tu niektori na mna budete este pamatat. V marci (brezen)tu moj prispevok mal od Vas vela komentarov a podpory. Dlho som zvazovala, ci sem znova napisat alebo nie. No vela z Vas mi vtedy drzalo palce a tak si mozno zasluzite vediet, co sa stalo dalej. Ako viete, moj partner zomrel a ja som ostala tehotna. Po jeho smrti vysli najavo jeho klamstva a dvojity zivot. No napriek vsetkemu som sa rozhodla, ze si dietatko necham.
Vtedy som sa vyjadrila, ze rodine nic o pravom zivote mojho partnera nepoviem. No vedia uz o vsetkom a bola to ulava povedat im to. Hnevali sa, ale pochopili ma a stali pri mne. Zacali sa na vnuca tesit. Vsetci ma podporovali. Aj ja som bola konecne stastna.
No jedneho dna mi volala gynekologicka nech cim skor pridem, lebo som mala zle krvne vysledky. Vyslo podozrenie na Downov syndrom 1:18. Bolo to pre mna hrozne stresujuce a bala som sa. No hned mi lekarka ponukla zaplatit si presnejsie testy a tak som nevahahala. Cakanie na vysledky bolo hrozne. Modlila som sa cele dni. Nastastie vysli negativne. Dakovala som Bohu a ovela viac som si vazila dar dietatka. No aby sme mali istotu, ze je vsetko v poriadku, tak nas poslala lekarka na morfologicky ultrazvuk specialistovi.
V ten den ked sme tam isli (rodicia chodili so mnou na kazde vysetrenie), tak nejako sme mali vsetci zly pocit. Videli sme postihutych ludi. No sustredila som sa na to, ze vsetko dobre dopadne. Lekar zacal ultrazvuk s dobrou naladou, ale hned po par minutach ta dobra nalada aj presla. Nasiel, ze moja dcerka, ma velku cystu na mozgu a chyba jej vyvinuta cast mozocku. Dalej nasiel nalez na srdiecku. Bolo to hrozne. Lekar nam nepriamo naznacil, ze dietatko bude postihnute. Ale ako profesional mi hned pomohol vybavit o 2 dni odber plodovej vody. Preplakala som celu cestu autom domov.
Na genetike ma uz cakali. Hned mi na uvodnej konzultacii povedali, ze dietatko BUDE postihnute. Nedali mi nadej. No snazili sa mi urobit vsetky mozne vysetrenia. Ale upozornili ma, ze ich skor robia pre moju buducnost, ak by som chcela dalsie dietatko.
Ta bezmocnost bola strasna. Vysledky z genetiky boli v poriadku, dietatko malo vsetky chromozony spravne a nedokazali mi vysvetlit, preco sa spravne nevyvinulo. Nasledovali dalsie vysetrenia, kardio a magneticka rezonancia. Ta to tiez potvrdila.
Lekari na genetike mna nepriamo tlacili, aby som tehotenstvo ukoncila.Bolo to strasne. Doma som tiez nenasla podporu. Moja rodina sa postavila na stranu lekarov. Zrazu som ostala sama, proti vsetkym. Jedinu podporu som mala v kamaratke. Modlili sme sa za zazrak, no nestal sa. Aj posledny ultrazvuk ukazal, ze ziadne zlepsenie nenastalo.
A tak som proti svojmu srdcu a v uplnej bezmocnosti musela ist v 22-hom tyzdni na interupciu. Neprajem to zazit nikomu. Musela som porodit svoje dieta, ale domov som isla uplne sama. V nemocnici som to cele prezila len kvoli ukludnujucim injekciam, ktore mi stale pichali a tak som vacsinu dna prespala.
No doma prislo vytriezvenie a ja nie som schopna normalne zit. Mam pocit, ze uz nic nema zmysel a iba placem a rozmyslam. Zomrela aj cast mna. Mam pocit, ze uz nikdy stastna nebudem. Mam dobru psychologicku, ale toto bude boliet do konca zivota. Neskonci to nikdy.
Najhorsie su vycitky, ktore citim, ze to ja som vsetkemu na vine. Dietatko od zaciatku citilo stres. Zomrel mi partner a tak som smutila, nedalo sa to zastavit. No ublizilo mu to. Nedokazala som to ovladnut. Preto sa prejavili problemy na hlavicke a srdiecku.
Velmi tuzim, aby sa ku mne vratila. Citala som, ze niekedy sa dusicky potratenych dusi vracaju. Myslite si, ze je to mozne? Ako jej mozem pomoct, aby mi odpustila? Prihovaram sa jej, posielam jej lasku a prosim ju o odpustenie. Ale nedostala som v sne ziadne znamenie. Iba mam obcas pocit, akoby nejaky hlasok krical, "mami, ja sa vratim." Ale bojim sa, ze je to iba moja fantazia.
A co ja? Ako ma potresta Boh? Budem v dalsom zivote bezdetna? Neviem..
Najviac ma trapi, ze moja dcerka - Veronka, bola pocata z lasky k mojmu partnerovi. Aj ked mi bolo ublizene, tak ho stale milujem a odpustila som mu. A trapi ma, ze tym, ze odisla Veronika, tak nas teraz nic nespaja. Milujem ich oboch a su moja rodina, ktoru mam v nebi.
Veronika, navzdy ta milujem a prosim o odpustenie. Odpust, ze som ta nedokazala ochranit a nedala som ti stastne podmienky na tvoj vyvoj. Odpust mi prosim. Verim, ze ked pride moj cas, tak ma s ocinom budete cakat v nebi. Amen.
11.07.2017 - 10:29
| Filtr
player
Bůh lidi netrestá. Koneckonců - on ani moc nezasahuje , pokud ho až moc nerušíme. Tvůj problém je , že prostě ti svět nechutná. A tak se snažíš , aby se našlo aspoň něco.
V současné době je takových lidí hodně. Život nabízí tolik - ale oni brečí , že to je moc složitý a náročný a tak.
Pokud píšeš: nikdy nebudu šťastná - no tak prostě nebudeš - a nebuď. Pro některé duše je zkrátka štěstí zapovězeno. Ale - já si myslím , že to nebude až tak divoký. Máš štěstí u nohou , jen se ohnout. Ale je potřeba něco změnit. A pokud ne - tak hold čistíš karmu.
Mám kolegyni muzikantku , které se narodilo dítě zdravé , ale postižení mozku se objevilo krátce po porodu. To , co zažívá , to je prostě poslání na druhou. První plod jim nevyšel vůbec (měl jen část mozku) , podruhé porodila krásnou a zdravou holčičku , třetí děťátko je nevidomé , pohybově omezené , pravděpodobně zůstane bez duševního vývoje - i když výraz ve tváři má velice oduševnělý , je to až zvláštní.
Ale život páru je kompletně jiný. Naštěstí tenhle pár spojuje hudba a nyní se vrací na scénu , děťátko vozí s sebou. Jenže - co za 10 let? Za 5?
Avšak to jsou otázky , které si kladu já a oni. Každej případ jeindividuální a ty máš zkrátka pocity , jaké máš.
V současné době je takových lidí hodně. Život nabízí tolik - ale oni brečí , že to je moc složitý a náročný a tak.
Pokud píšeš: nikdy nebudu šťastná - no tak prostě nebudeš - a nebuď. Pro některé duše je zkrátka štěstí zapovězeno. Ale - já si myslím , že to nebude až tak divoký. Máš štěstí u nohou , jen se ohnout. Ale je potřeba něco změnit. A pokud ne - tak hold čistíš karmu.
Mám kolegyni muzikantku , které se narodilo dítě zdravé , ale postižení mozku se objevilo krátce po porodu. To , co zažívá , to je prostě poslání na druhou. První plod jim nevyšel vůbec (měl jen část mozku) , podruhé porodila krásnou a zdravou holčičku , třetí děťátko je nevidomé , pohybově omezené , pravděpodobně zůstane bez duševního vývoje - i když výraz ve tváři má velice oduševnělý , je to až zvláštní.
Ale život páru je kompletně jiný. Naštěstí tenhle pár spojuje hudba a nyní se vrací na scénu , děťátko vozí s sebou. Jenže - co za 10 let? Za 5?
Avšak to jsou otázky , které si kladu já a oni. Každej případ jeindividuální a ty máš zkrátka pocity , jaké máš.
11.07.2017 - 11:07
| Filtr
player
» MG34
Je to drsný , co píšeš , ale může bejt. A nemusí...cesty jsou vždycky nevyzpytatelné.
Problém je v tom , že ženy nemají v oblibě dlouhodobé štěstí. Bahýnko , odrazy nahoru , potopení dolů...sinusoidy. Až na výjimky - já jim říkám radostné povahy. Ale za celej život jsem potkal jen pár. Je to malé procentíčko , a většinou souvisí s tím , že ty holky či ženy něco tvoří s přesahem běžného života. Tak ty jo....
Problém je v tom , že ženy nemají v oblibě dlouhodobé štěstí. Bahýnko , odrazy nahoru , potopení dolů...sinusoidy. Až na výjimky - já jim říkám radostné povahy. Ale za celej život jsem potkal jen pár. Je to malé procentíčko , a většinou souvisí s tím , že ty holky či ženy něco tvoří s přesahem běžného života. Tak ty jo....
© 2007-2024 Najdise.cz