Pár postřehů ajurvédského lékaře - Diskuze a zkušenosti

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele ., který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Moc fajn, souhlasím

Bosch » tulačka no přece všemi těmi body předtím
a pak mnoha dalšími..
aktivním tělesným pohybem..
pravidelným..

Bosch » tulačka autoimunita je záležitostí dobře fungujících střev
detoxy diety a půsty vedou k likvidaci střevního biomu
základ je dobře a pravidelně jíst

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Buh je tlak, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
vůbec ale není zohledněn energetický výdej.

je nesmysl říkat někomu, že jeho tělo potřebuje pro správnou funkci denně lžičku cukru když dotyčný pracuje např jako dělník na stavbě.

a další věc je, že i ty sacharidy musí být kvalitní. pokud nejsou, musí jich být logicky více a tím se tělo zbavuje energie při trávení

Bosch » Buh je tlak s první částí souhlasím

druhé části nerozumím. co máš na mysli kvalitními sacharidy?
jak se větším množstvím nekvalitních sacharidů zbavuje tělo energie při trávení?

R5 "-pěstováním obilovin a mléka, začali civilizační choroby"

Ty začaly spíš až s nesprávným nakládáním s těmito látkami. První možný problém u obilovin je šlechtění - mění se poměry látek v zrnu(+sem tam genetická manipulace). Když k tomu pak přidáš nesprávnou přípravu, máš na problémy zaděláno. Stačí se podívat po světě, jak se kde tradičně nakládalo s obilovinami, než se konzumovaly. Klíčová slova: nakličování, fermentace

S mlékem je to něco podobného. Cesta z vemena ke spotřebiteli je značně klikatější než kdysi. Pasterizuje se, odtučňuje se. Z jednou pasterizovaného mléka už zkysnutím neuděláš stejně hodnotný produkt, jako u nepasterizovaného. Budeš tam mít méně B1, B2, B6 a kyseliny listové. Fanda mléka nejsem, ale při správném nakládání to může být velice hodnotná surovina v místech, kde toho jinak mnoho nevypěstuješ(vše co spase zvíře, člověk nemůže).

"-mnoho vegetariánů mají buď podváhu a jsou celkově vyčerpanější, což je způsobeno špatnou přípravou stravy, nebo jsou obézní, což jest způsobeno tím že maso nahrazují sojou a konzumují příliš sladkého, byť v přírodní podobě."

To první souvisí s nedostatečností B řady vitamínů, které jsou snadno vstřebatelné z toho, co oni nejí. Málo B12 = nedokonalá krvetvorba a odtud je pak i vyčerpanost.

Bosch » R5 Já to už takto chemicky přes vitamíny nevnímám připadá mi to zjednodušené.
Jsou ještě další úhly pohledů jedny můžou potvrzovat jiné vyvracet.
U obilnin může být problém v leptinech látkách které zrno vypouští kvůli své ochraně aby jej savci nesežrali. Jestli pomůže všude fermentace je otázka a vše obilné se zase fermentovat nedá to bychom jedli samé kvašené.
Jsou i hlediska energetická, kvalitativní..
Mně určité množství sachridů problém nedělá spíše naopak.
Což souvisí zase s konstitucí a aktuálním stavem organismu.
Né každý je stavěný na jeden druh spalování například na ketorežim.
Něco jiného je léčebná dieta a něco jiného normální strava zdravého člověka a našly by se další a další pochybnosti o tom co je to hodnotná strava.
A dříve se jistě taky nejedlo jenom zdravě, že bychom se měli vracet ke stravě předků tak to myslím taky není úplně ono.
Problém stravy lovců sběračů (nebo spíše náš) je ten že oni měli k dispozici velké množství druhů potravy přes 230 druhů základních plodin které dnes vymizely používá se cca 13 základních, skoro 20 násobně menší pestrost stravy. Pak nám samozřejmě chybějí enzymy mikronutrienty.. Díky likvidaci lesů vypalovaním zakládáním monokulturních osad a ukončením kočovného způsobu života který zajišťoval pestrost živin. Intenzifikace je pak už poslední kapka, a šlechtění je už u mnoha druhů plodin hřebík do rakve.
Vůči kysaným mléčným výrobkům například nic nemám. Dobré jsou oligosacharidy ve skoro každé formě. Maso je bílkovinný základ a nějaké tofu ho nenahradí. Ale to už jsou moje osobní preference. Základ je pro mně zelenina a maso. Trocha přílohy k tomu.
Dobrá strava je korejská hodně zeleniny i kvašené trocha masa trocha rýže. Pálivé koření jim zajistí že stráví vše nezbydou nestrávené zbytky které pak ve střevech dělají bordel. Takové čili žádný parazit nepřežije. Občas je dobré česnek trocha pepře nebo zázvoru. Cibule..

R5 » Bosch Pokud to máš obsáhnuté do hloubky, tak proč ne...

O hormonu leptinu v zrnech nevím. Měl jsi na mysli lektiny, že? No, ale ty jsou v podstatném množství přítomny i v luštěninách a jinde. Proto je vhodné to buď tepelně zpracovat, nebo nechat fermentovat. V pšenici je lektin aglutinin(WGA) především v klíčku a ten v normální bílé mouce jen tak nenajdeš. A těžko bys ho pohledal i v celozrnné, protože se vesměs dělá tak, že se mixnou otruby s bílou. Klíček by v rozemletém stavu snižoval trvanlivost mouky kvůli přítomnosti tuků.
Lepek je známější nešvár. Budeme-li se bavit o našem tradičním plniči břicha - chlebu, tak v případě toho poctivého kváskového dochází k modifikaci lepku na snáze stravitelné molekuly. Pomohla by tomu příprava z celozrnné mouky (kdyby byl přítomen klíček s enzymy). Ale to by musel mít koncový uživatel obilí skladem a mlít si to sám. Kupná celozrnná (otrubová) sice i tak efektivně vymete střeva, ale přidaná hodnota enzymů z klíčků je nejistá. Ultimátní metoda k redukci lepku má být kombinace naklíčení + fermentace. Ve velkovýrobě, kde se jede na kvantitu ala Tricatel, myslím sci-fi, ale pořád lepší náš chleba, než to toustovací zlo v zahraničí.
Naklíčené, nebo fermentované věci se dají střídat/prokládat s potravinani, které neuškodí zasyrova. Nebo použít rozumnou tepelnou úpravu(+kombinace ingrediencí, které buď vyruší negativní efekty jednotlivých složek, nebo popoženou trávení k jejich zvládnutí - viz jak zmiňuješ koření).

Energetická hlediska v tradičních systémech jsou částečně "latina". Tenkrát neměli názvosloví ani způsob, jak identifikovat jednotlivé látky, tak se zabývali účinky, jaké mají určité kombinace a taky chutěmi, které to složení odrážely. Vezmi si TČM a Ájurvédu. Jsou tam podobnosti, ale třeba typologie i živly jsou jiné. Celkem slušná je i novější typologie dle krevních skupin. Minimálně se s tím dá hlídat překyselení organismu.

No, dříve nedostatky stravy kompenzoval aktivní režim. Jídelníček taky nebyl dokonalý, ale z principu nebylo tolik nadbytečných chemikálií v oběhu(konzervanty, obalové materiály). Fungovala krása jednoduchosti.

Kdyby nic jiného, tak přechod z lovce-sběrače na pěstitele nastartoval kulturně-technologickou revoluci.

Bosch » R5 Ano neolyt a kultivace zrna pro potravinářské účely je nejpravděpodobnějším důvodem vědeckotechnického pokroku. To mají na svědomí sacharidy coby výživa cns.
Jako když naleješ vysokooktanový benzín. Takže vše má své pro a proti.
Lektiny jsou i v luštěninách.
Osobně nemám dobrou zkušenost s rozkladem lepku kvašením například v kváskovém žitném chlebu. Ten rozdíl se mi zdá nepodstatný.
Co ale u kváskového chleba oceňuju je jeho vliv na střevní mikrobiom. Je úžasný.
Kváskový chléb z bezlepkové mouky (hlavně ne kukuřice) je jedním z nejlepších probiotik a prebiotik.
V principu se již starám jen o mikrobiom, zeleninou vlákninou kvašenými atd a pak modifikace bakterií bylinami což je jeden z nejúčinnějších způsobů léčby ačkoli dnes už bylinoléčba nemá ten zvuk, myslím že byly někde ztraceny klíče k jejímu užívání. V tomto směru zůstalo největší množství vědění v ajurvédě ale né každý má přístup k těm klíčům. Dnes je to všechno více o komerci než o člověku.
Chce to nakrmit ty potvory ve střevech aby se nažraly daly pokoj a produkovaly to co maj. Pak má člověk energii a klid včetně toho mentálního například k meditaci.

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele :):):), který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Děkuji, ráda jsem si to přečetla. Snad jen dodám, že opravdu je dobrá prevence, než začít až poté, což je můj případ. Zrovna jsem chvíli držela takový program bez mouky, bez mléka a výrobků z něj ,a bez cukru včetně sacharidů. Ideální u mě by bylo to mít celoživotně, ale má zmlsaná ústa už začala odmítat zeleninu a nakonec jsem si koupila celozrnný tmavý chleba..., tím jsem neskončila , no je to hodně těžké a vyžaduje disciplínu...
Zajímalo by mě, zda opravdu by došlo někdy k tomu, že imunitu posílím tak, že bude jako kdysi.Zatím dostávám imunoglobulin.

Bosch » :):):) myslím že ano že se to dá. mně trvalo dva roky než jsem skoncoval s lepkem.
ale i teď občas ujedu. s následky.
když je střevní biom slabý pak má problém s kdečím. pořád pak člověk řeší nějaké nemoci.
stačí jednou antibiotika a bývá z toho celoživotní problém, člověk se stává pacient. už ho mají. a pak můžeš hledat čím to.
Člověk je součást přirody nikoli chemické laboratoře. je to v něm jako na zahrádce. světlo vzduch pH živiny kypřit hýbat se..pesticid je na hovno i když si to medicína dneska nemyslí. jednou chemie pořád chemie. dneska tomu bohužel nikdo neunikne už očkování je povinné a tím už malému člověku podkopnou nohy.

Bosch » Buh je tlak To jo ale rozhodně bych nemluvil o optimálním jídelníčku našich předků.
Jedli co měli. A nedožívali se moc dlouho. Výhoda minulosti mi přijde že byla v tom že byl i hlad. To je geniální věc. To asi řešilo mnoho. Většina všech nemocí dneska je z přebytku.

Najdise.cz » Bosch Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele :):):), který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Asi se to dá..., jenže já pořád tu disciplínu vůči sobě piluju .Když mně ty jáhly tak nechutnají .
Člověk je sice součást přírody, ale já jsem spíš ta chemická laboratoř.Spočítala jsem litry chemoterapie a vyšlo to dost přes 100 litrů a to jen ta tekutá...k tomu jsou pevná chemoterapeutika ,kortikoidy a antibiotika jak na běžícím pásu.No a jak z toho ven? Je to již dlouho a ty následky jsou.Neměla jsem tenkrát na to se vzepřít osudu a jít přírodní cestou.
Imunitu hodně ovlivňuje i duševní rozpoložení...tam to většinou celé začíná .

Bosch » :):):) My na to nemáme se něčemu vzpírat na to je pozdě.
Je zapotřebí věci přijímat jak jsou. Ale přitom si zbytečně nezhoršovat.
Žádné rychlé přechody. V takových případech přírodní cesty často klamou člověk totiž neví jak na to i když to mnozí tvrdí že vědí opak bývá pravdou.
Viz steve jobs nechal si radit odborníky na alternativu a už tady není. Kdyby poslechl lékaře měl velkou šanci.
To o té stravě není o stravě ale o osobní transformaci. Člověk se začne pozorovat více vnímat a více si uvědomovat svůj vlastní život, jeho cenu.
A od toho se začne odvíjet to ostatní. Né naopak.
Myslím že mi v této fázi už rozumíš.

Najdise.cz » Bosch Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele :):):), který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Jsem přesvědčená, že vše je tak, jak má být . Události předchozí mě vedly na cestu poznání. Musím tedy říci, že nejen přes zdraví a dostala jsem dost velkou životní školu .Nelpím, netlačím, snažím se přijímat a netvrdím, že mi to vždy jde,ovšem určitý pokrok tam je ...

Bosch » :):):) Držím palce.

thééé
ti předkové by mě zajímali..a z které doby, a vrstvy..
Ale zjišťuju, že stravování z oblasti, odkud pocházím, takové prosté mi vyhovuje a chutná.
Dlouho jsem stravu dávala na poslední místo, ale nakonec jsem zjistila, že je to sebedestrukce, stejně jako nějaký program v hlavě..no není ta imunita přece jenom zase v hlavě

Bosch » thééé Ano v hlavě je jistý druh imunity a pak je i imunita kterou produkují střevní enterocyty. Tam jí je největší podíl.
O stravování předků vyšlo několik zajímavých publikací, když mluvíme o nedávé době je to kniha česká strava lidová což je velmi poučná publikace zabývající se stravou od dob raných předků až po současnost.
Pak na slovenku vyšla kniha o stravování v oblasti kysuc a tam někde je to spíše regionální záležitost i když si lze udělat obrázek.
dr.frej myslí tyto regionální zvyklosti ale i souvislost s dobou kdy začala kultivace obilného zrna. tzv Přechod na sacharidovou stravu, režim trávení.
Tím se naše možnosti značně omezily ale tento přechod si vyžádaly globální ekologické a klimatické změny. Zčásti zapřičiněné člověkem.
Dá se asi říct že jako lovec sběrač žil člověk jako v ráji, než si uřízl větev pod nohama, teda než vykácel lesy pro pasení dobytka a následně pro pěstování obilí. V těch dobách začaly hladomory.
Je otázka jaký podíl na tom přechodu hrála příroda sama a jaký podíl člověk. Ono je to teď už asi jedno. Jsme odkázáni na tesco. O čerstvém co má nějakou energii si většina může nechat zdát.

Bosch » siili Ano dá se tak říct. Cukry mění složení střevní mikroflóry ve prospěch těch nechtěných bakterií následně vznikají plísně a přemnožení patologických organismů jako kandidy a spousta dalších které stojí za vznikem mnoha autoimunitních nemocí včetně rakovin.
Doporučuju nic neunáhlit. Podívat se na to kolik cukru člověk denně sní a v jakém složení.
Samozřejmě nejhorší je konzumovat denně více jak 50g (doporučení who max 35g) krátkých tedy jednoduchých cukrů v podobě bílého rafinovaného.
Ten dokáže osmoticky odvádět z těla mikronutrienty což vede po čase k osteoporóze a nedostatku enzymů přenášečových enzymů atd. Doporučuju přejít na cukr třtinový přírodní nikoli jen hnědý řepný což je vlastně jen bílý obarvený aby z komerčních důvodů jen vypadal "zdravě".
Zdravé cukry neexistují a pro vznik cukrovky a civilizačních chorob je v podstatě skoro jedno jestli sladíš cukrem bílým anebo drahým sladem z agave či kokosu.
Ale chuťové preference se změnou na přírodní cukry začnou měnit a člověk časem lépe chutě na rafinovaný cukr odbourává.
Další stupeň je přejít na slazení jen ovocem, rozinkami, přidávat do jídel mrkev, hrášek jsou sladké nebo rýže je sama o sobě taky sladká a dlouho dělané kaše uvolňují rozkládají sacharidy což v ústech sládne a není zapotřebí doslazovat. část slazení třtinovým si myslím že nijak zásadně neškodí sám používám tak2-3 lžičky demerary denně. Občas trochu medu.
Místo sladkostí sušené ovoce švestky rozinky nebo čerstvé.
Tím se po čase upraví mikrobiom střev a imunita začne lépe fungovat, následně vzroste energie.
s tím mám pozitivní zkušenost. Jinak to je jen dočasné neúplné řešení, různé suplementy jednostranné diety hladovky a podobně. Léky nic neřeší. Ve střevech to musí žít aby bylo z čeho brát. Chemie život střev zabíjí.
Poslední stupeň je přechod na oligosacharidy který může nastat ale už i od samého začátku, to jest čerstvá zelenina celozrnné obilniny luštěniny sušené ovoce půst prebiotika typu kvašená zelenina kys zelí pokud sneseš kefíry nebo jogurty v menším množství a s kváskovými chleby jak jsem psal mám dobrou zkušenost (bezlepk). Ty se dají obtížně sehnat u nás je prodávají kolem 70 za malý bochánek.
Plánuju vlastní pekárnu kvásek se dá koupit v DM sušený sauerteig.
Průchová říká že aby člověk byl schopen odbourat přemíru cukrů, potřebuje nejdříve odsolit. Něco na tom je. Makrobiotika je podle mně ortodoxní neřídím se jí i když některé prvky využívám jako například tamari. Dávat pozor na příjem soli nepřekračovat cca 4-5 g denně včetně přidaných solí v polotovarech. Vyhýbat se rychlosolím to je největší hnus způsobuje otoky nasává totiž vodu více než klasická stolní NaCl. Hlavně jsou v uzeninách.
Podobný hnus jsou emulgátory chemické přítomné v mnoha polotovarech. Propašovávají do těla látky které by se tam jinak vůbec díky tělním bariérám vůbec nedostaly a pak vznikají reakce těla což jest vlastně porucha imunity nejčastějším jevem je zánět.
Přemíra soli vede k potřebě kompenzace cukrem.
Ze zkušenosti stačí soli špetečka denně, bílý cukr není zapotřebí jíst vůbec.
Babičky ho neměly vůbec moje se dožila v pohodě 98let.
Je to na dlouhou trať nikoli otázka týdnů ale roků než se člověk dopracuje k tomu že jí "normálně".

Najdise.cz » Bosch Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele :):):), který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Imunita je v podstatě individuální. Vím sama, jak jsem došla ke svému onemocnění a nevěřím ani, že to bylo z vína a cigaret, které jsem si s radostí někdy (tudíž nepravidelně), dopřávala a vychutnávala. Nejdůležitější je naše spokojenost .
Tedy neříkám, že člověku prospívá jíst fast food, kouření a nezřízené pití a jíst mraky pšenice. Já nepůjdu zase tak daleko do minulosti, ale měla jsem jednu babičku, která tedy byla více jak šedesátiletá, když jsem se narodila. Vyprávěla mně o jejich žití a jejich stravu tvořily výrobky hlavně z obilí a brambor, plus mléko od kravky, či kozy .Zažila spoustu bídy, o nějakých nutričních hodnotách potravin neměli ani šajnu a z vitamínů byly tak jablíčka a zelí a to ne ani pořád. Vlastně převážně mouku jedla do své smrti,a i třeba týden starý chleba z igelitu, někdy s penicilínem, což mě rozčilovalo...byla zvyklá šetřit s jídlem. Minimálně do 75 let jezdila v půl páté ráno hodinu a půl do Motola ošetřovat pacienty...zemřela za deset let.
Z druhé strany prarodiče také v mládí maso neviděli, ani vitamíny, bylo hodně sourozenců, a byli na plackách a bramborách celé dětství. Jejich návyk vydržel i v dospělosti a nikdy se stoly neprohýbaly jídlem a hlavně smaženým.
Pravdou je, že měli všichni dobrý základ zdravějších potravin o čemž dnes nemůže být ani řeč. Dnes už nějaké bio není extra zdravé a jen je částečně eliminováno množství škodlivin.Veškerá semena jsou již chemicky modifikována, než jdou do půdy, tak jakou asi si nesou informaci... Půda je zničená a lidstvo jestli se nevrátí trochu zpátky, prostě pochcípe...

Bosch » siili Třtinový je z cukrové třtiny zatímco hnědý bývá z řepy je to jen bílý obarvený.
Já kupuju třtinový demerara.
Rychlosůl dusitan sodný nebrat.

Dusitany totiž v kombinaci s přírodními látkami obsaženými v surovinách (aminy) vytvářejí nitrosaminy a to jsou silné rakovinotvorné látky. Tyto látky se nevytvářejí jen při smažení, ale dokonce i při skladování uzenin a v lidském žaludku. Nutno dodat, že tyto jedy se vyskytují také například v tmavém pivě, ale i v dlouho skladované zelenině a ovoci, jednu z nejvyšších koncentrací zjistily potravinářské kontroly například v již zmíněném “na železo bohatém” špenátu.

Pak ještě tam dávají polyfosfáty ty zadržují vodu takže pak v těle vznikají otoky..
https://mitrovsky.com/2015/11/…

R5 » Bosch Vysokooktanový benzín není oproti normálnímu výhoda, pokud k tomu není odpovídající kompresní poměr motoru a časování zapalování. I to ryzejší masožroutství (+ pozdější tepelné zpracování potravin) mělo ve vývoji mozku svůj význam. V poměru mozkové hmoty ke zbylé tělesné vyhrávají masožravci. Taková gorila, která je býložravá, je oproti nám 3x robustnější, ale mozek má mít menší a s 3x méně neurony. Potřebuje žrát skoro půl dne, aby pokryla své energetické potřeby.
Přes maso měli naši primitivní předci k B12 přirozeně nejblíže. Dodnes je ho třeba mj. k obnově nervových buněk. Býložravcům vzniká B12 v jejich složitějším trávícím traktu díky bakteriím, ale taky nedělají nic moc jiného, než že se pasou. Vegetariáni nově tvrdí, že prý člověk umí ve střevech to samé, ale to je spíš polokachna. Zapomínají, že B12 se vstřebává na konci tenkého střeva, čili z toho tlustého si ho tělo nevezme, byť ho tam bakterie produkují. Leda že by chtěli konzumovat exkrementy. Na druhou stranu, pokud se dospělý člověk stane vegetariánem, přičemž předtím neměl deficit B12, bude trvat okolo 20 let na přísně vegetariánské stravě, než deficit pozná(za předpokladu zdravého trávení). Tělo ho totiž umí recyklovat (uložiště v játrech, sekrece skrz žluč). Čili, je možné, že vegetarián, který sem tam zobne něco živočišného, nebo fermentovaného, deficit nepozná nikdy.

Zkoušel sis dělat svůj kváskový chleba, nebo to byl kupný? Čistě žitný je mňaga a chutná jak kompost. Půl na půl pšenice-žito je akorát. Kvásek ideálně vychovat svůj. Koupíš celé žito(kvůli enzymům v klíčku), trochu nameleš a dosypeš kupnou žitnou moukou. Na tyhle pokusy se hodí polystyrénová bedna vysypaná pískem, v němž je schovaný topný kabel do terárek propojený s termostatem. Dle nastavené teploty si tam můžeš pěstovat různé modifikace kvásku. Dá se to použít i na dělání tinktur. Kvásek chce teplo, následné kynutí těsta je naopak fajn zpomalit(kynout v lednici). Při jídle tě to musí přirozeně nutit žvýkat a podporovat slinění, jinak je to struska.

Ano, zdravá střeva jsou základ. Ne nadarmo najdeš mezi zrozenci znamení Panny(nebo jím ovlivněnými) hafo chronických lupénkářů, ekzemistů, autoimunitně postižených. Skrz jejich přirozeně citlivou střevní stěnu se projeví excesy v životosprávě razantněji(k tomu ta psychika).

S těmi bylinami - ještě se navíc přešlo na cílené pěstování, namísto sběru z jejich optimálního stanoviště. Bez adekvátního půdního složení nelze počítat s tradovanou silou.

Bosch » R5 Ten chleba s lepkem nedávám ani když je kvašený ani žito pšenice půl půl.
Prostě lepek je problém.
Kváskový myslím bezlepkový dělají ho v pekárně celiak u nás umí ho výborně.
Ale kvásek neprodají. Musí se vyrobit což jde z rýže například. Asi to půjde i z čiroku který je pšenici chuťově nejblíže a asi i z pohanky to taky půjde.
Pohanka je dobrý základ pro bezlepkové chleby. Pohankové palačinky jsou klasika.
Maso + zelenina je fajn.
Ale když přejdeš na ketorežim pak je to přes silné proklamace různých komerčně motivovaných poradců jako když naliješ do benzíňáku naftu. Kdyby to bylo tak super jak se někde tvrdí proč by u toho hned spousta lidí nezůstala. Nejsou to jen příjemné pocity z ketonů co přichází. Cukry mají své kouzlo.
V indické józe se jedl cukr z náboženských důvodů, otvíral mysl energiím, bylo to jako kokain a když se to spojilo s duchovním úsilím mělo to pro ně asi něco do sebe.

thééé Na bezlepkový kvašený chléb jsem nikde nic moc nenašla, škoda. Kromě těsta z pohankové mouky, které se nechá do druhého dne v teple "pracovat", ale to asi nebude to ono.
........
jinak k tomu zdraví, no já to vidím třeba u svých holek - prostě každý máme nějaký start. Jedna mívá občas rýmu max 3 dny, silné vlasy, zdravé zuby. Druhá má zřejmě naprosto rozdílné chemické složení slin - od začátku zoubky šedé, jemné vlasy , imunita špatná , je daleko vnímavější atd. A náš přístup je samozřejmě stejný...
ale prostě každý ten život je jedinečný, ale v tom je asi to jádro. Jde o to, umět nejít proti sobě, proti přirozenému na všech rovinách...

Bosch » thééé On se velmi obtížně dělá chce to spoustu péče o ten kvásek a to kynutí je náročné na sledování vědět kdy je to akorát.
Zatím nemám vysledovaný postup až budu mít dám vědět.
Ale vím že to jde v pekárně to umí a ten chleba dělá na trávení fakt dobře. Ale malý bochánek stojí skoro 70. Větší chleba i 120.
Zatím nemám ještě ani tu pekárnu ta to usnadní a pak ten kvásek to je lehké mají ho v DM. Sušený. Není bezlepkový ale u kvásku to neva to množství lepku v něm je zanedbatelné rozhodující jsou ty bakterie. Snad porostou na bezlepkových obilninách.