Pár postřehů ajurvédského lékaře - Diskuze a zkušenosti

R5 "-pěstováním obilovin a mléka, začali civilizační choroby"

Ty začaly spíš až s nesprávným nakládáním s těmito látkami. První možný problém u obilovin je šlechtění - mění se poměry látek v zrnu(+sem tam genetická manipulace). Když k tomu pak přidáš nesprávnou přípravu, máš na problémy zaděláno. Stačí se podívat po světě, jak se kde tradičně nakládalo s obilovinami, než se konzumovaly. Klíčová slova: nakličování, fermentace

S mlékem je to něco podobného. Cesta z vemena ke spotřebiteli je značně klikatější než kdysi. Pasterizuje se, odtučňuje se. Z jednou pasterizovaného mléka už zkysnutím neuděláš stejně hodnotný produkt, jako u nepasterizovaného. Budeš tam mít méně B1, B2, B6 a kyseliny listové. Fanda mléka nejsem, ale při správném nakládání to může být velice hodnotná surovina v místech, kde toho jinak mnoho nevypěstuješ(vše co spase zvíře, člověk nemůže).

"-mnoho vegetariánů mají buď podváhu a jsou celkově vyčerpanější, což je způsobeno špatnou přípravou stravy, nebo jsou obézní, což jest způsobeno tím že maso nahrazují sojou a konzumují příliš sladkého, byť v přírodní podobě."

To první souvisí s nedostatečností B řady vitamínů, které jsou snadno vstřebatelné z toho, co oni nejí. Málo B12 = nedokonalá krvetvorba a odtud je pak i vyčerpanost.

Bosch » R5 Já to už takto chemicky přes vitamíny nevnímám připadá mi to zjednodušené.
Jsou ještě další úhly pohledů jedny můžou potvrzovat jiné vyvracet.
U obilnin může být problém v leptinech látkách které zrno vypouští kvůli své ochraně aby jej savci nesežrali. Jestli pomůže všude fermentace je otázka a vše obilné se zase fermentovat nedá to bychom jedli samé kvašené.
Jsou i hlediska energetická, kvalitativní..
Mně určité množství sachridů problém nedělá spíše naopak.
Což souvisí zase s konstitucí a aktuálním stavem organismu.
Né každý je stavěný na jeden druh spalování například na ketorežim.
Něco jiného je léčebná dieta a něco jiného normální strava zdravého člověka a našly by se další a další pochybnosti o tom co je to hodnotná strava.
A dříve se jistě taky nejedlo jenom zdravě, že bychom se měli vracet ke stravě předků tak to myslím taky není úplně ono.
Problém stravy lovců sběračů (nebo spíše náš) je ten že oni měli k dispozici velké množství druhů potravy přes 230 druhů základních plodin které dnes vymizely používá se cca 13 základních, skoro 20 násobně menší pestrost stravy. Pak nám samozřejmě chybějí enzymy mikronutrienty.. Díky likvidaci lesů vypalovaním zakládáním monokulturních osad a ukončením kočovného způsobu života který zajišťoval pestrost živin. Intenzifikace je pak už poslední kapka, a šlechtění je už u mnoha druhů plodin hřebík do rakve.
Vůči kysaným mléčným výrobkům například nic nemám. Dobré jsou oligosacharidy ve skoro každé formě. Maso je bílkovinný základ a nějaké tofu ho nenahradí. Ale to už jsou moje osobní preference. Základ je pro mně zelenina a maso. Trocha přílohy k tomu.
Dobrá strava je korejská hodně zeleniny i kvašené trocha masa trocha rýže. Pálivé koření jim zajistí že stráví vše nezbydou nestrávené zbytky které pak ve střevech dělají bordel. Takové čili žádný parazit nepřežije. Občas je dobré česnek trocha pepře nebo zázvoru. Cibule..

R5 » Bosch Pokud to máš obsáhnuté do hloubky, tak proč ne...

O hormonu leptinu v zrnech nevím. Měl jsi na mysli lektiny, že? No, ale ty jsou v podstatném množství přítomny i v luštěninách a jinde. Proto je vhodné to buď tepelně zpracovat, nebo nechat fermentovat. V pšenici je lektin aglutinin(WGA) především v klíčku a ten v normální bílé mouce jen tak nenajdeš. A těžko bys ho pohledal i v celozrnné, protože se vesměs dělá tak, že se mixnou otruby s bílou. Klíček by v rozemletém stavu snižoval trvanlivost mouky kvůli přítomnosti tuků.
Lepek je známější nešvár. Budeme-li se bavit o našem tradičním plniči břicha - chlebu, tak v případě toho poctivého kváskového dochází k modifikaci lepku na snáze stravitelné molekuly. Pomohla by tomu příprava z celozrnné mouky (kdyby byl přítomen klíček s enzymy). Ale to by musel mít koncový uživatel obilí skladem a mlít si to sám. Kupná celozrnná (otrubová) sice i tak efektivně vymete střeva, ale přidaná hodnota enzymů z klíčků je nejistá. Ultimátní metoda k redukci lepku má být kombinace naklíčení + fermentace. Ve velkovýrobě, kde se jede na kvantitu ala Tricatel, myslím sci-fi, ale pořád lepší náš chleba, než to toustovací zlo v zahraničí.
Naklíčené, nebo fermentované věci se dají střídat/prokládat s potravinani, které neuškodí zasyrova. Nebo použít rozumnou tepelnou úpravu(+kombinace ingrediencí, které buď vyruší negativní efekty jednotlivých složek, nebo popoženou trávení k jejich zvládnutí - viz jak zmiňuješ koření).

Energetická hlediska v tradičních systémech jsou částečně "latina". Tenkrát neměli názvosloví ani způsob, jak identifikovat jednotlivé látky, tak se zabývali účinky, jaké mají určité kombinace a taky chutěmi, které to složení odrážely. Vezmi si TČM a Ájurvédu. Jsou tam podobnosti, ale třeba typologie i živly jsou jiné. Celkem slušná je i novější typologie dle krevních skupin. Minimálně se s tím dá hlídat překyselení organismu.

No, dříve nedostatky stravy kompenzoval aktivní režim. Jídelníček taky nebyl dokonalý, ale z principu nebylo tolik nadbytečných chemikálií v oběhu(konzervanty, obalové materiály). Fungovala krása jednoduchosti.

Kdyby nic jiného, tak přechod z lovce-sběrače na pěstitele nastartoval kulturně-technologickou revoluci.

Bosch » R5 Ano neolyt a kultivace zrna pro potravinářské účely je nejpravděpodobnějším důvodem vědeckotechnického pokroku. To mají na svědomí sacharidy coby výživa cns.
Jako když naleješ vysokooktanový benzín. Takže vše má své pro a proti.
Lektiny jsou i v luštěninách.
Osobně nemám dobrou zkušenost s rozkladem lepku kvašením například v kváskovém žitném chlebu. Ten rozdíl se mi zdá nepodstatný.
Co ale u kváskového chleba oceňuju je jeho vliv na střevní mikrobiom. Je úžasný.
Kváskový chléb z bezlepkové mouky (hlavně ne kukuřice) je jedním z nejlepších probiotik a prebiotik.
V principu se již starám jen o mikrobiom, zeleninou vlákninou kvašenými atd a pak modifikace bakterií bylinami což je jeden z nejúčinnějších způsobů léčby ačkoli dnes už bylinoléčba nemá ten zvuk, myslím že byly někde ztraceny klíče k jejímu užívání. V tomto směru zůstalo největší množství vědění v ajurvédě ale né každý má přístup k těm klíčům. Dnes je to všechno více o komerci než o člověku.
Chce to nakrmit ty potvory ve střevech aby se nažraly daly pokoj a produkovaly to co maj. Pak má člověk energii a klid včetně toho mentálního například k meditaci.

Najdise.cz » R5 Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele :):):), který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====

Najdise.cz » R5 Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Buh je tlak, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
nechci vám do toho kecat neb to máte pěkně zanalyzovaný, tak jen na okraj - stravovací návyky našich předků nebyl statický model, ale měnily se v závislosti na ročním období - druh potravy, denní doba příp množství a četnost jídel.

R5 » Buh je tlak To je pravda a životní rytmus moderního člověka ty přirozené cykly poněkud smývá. K dispozici je celoročně "čerstvá" zelenina a ovoce z jiných destinací. Asi taky disturbance navíc. Spolu se syndromem "plné prdele" určitě. Jak píše Bosch, hlad je zdravější, než přebytek (viz třeba ten hormon leptin)

R5 » Bosch Vysokooktanový benzín není oproti normálnímu výhoda, pokud k tomu není odpovídající kompresní poměr motoru a časování zapalování. I to ryzejší masožroutství (+ pozdější tepelné zpracování potravin) mělo ve vývoji mozku svůj význam. V poměru mozkové hmoty ke zbylé tělesné vyhrávají masožravci. Taková gorila, která je býložravá, je oproti nám 3x robustnější, ale mozek má mít menší a s 3x méně neurony. Potřebuje žrát skoro půl dne, aby pokryla své energetické potřeby.
Přes maso měli naši primitivní předci k B12 přirozeně nejblíže. Dodnes je ho třeba mj. k obnově nervových buněk. Býložravcům vzniká B12 v jejich složitějším trávícím traktu díky bakteriím, ale taky nedělají nic moc jiného, než že se pasou. Vegetariáni nově tvrdí, že prý člověk umí ve střevech to samé, ale to je spíš polokachna. Zapomínají, že B12 se vstřebává na konci tenkého střeva, čili z toho tlustého si ho tělo nevezme, byť ho tam bakterie produkují. Leda že by chtěli konzumovat exkrementy. Na druhou stranu, pokud se dospělý člověk stane vegetariánem, přičemž předtím neměl deficit B12, bude trvat okolo 20 let na přísně vegetariánské stravě, než deficit pozná(za předpokladu zdravého trávení). Tělo ho totiž umí recyklovat (uložiště v játrech, sekrece skrz žluč). Čili, je možné, že vegetarián, který sem tam zobne něco živočišného, nebo fermentovaného, deficit nepozná nikdy.

Zkoušel sis dělat svůj kváskový chleba, nebo to byl kupný? Čistě žitný je mňaga a chutná jak kompost. Půl na půl pšenice-žito je akorát. Kvásek ideálně vychovat svůj. Koupíš celé žito(kvůli enzymům v klíčku), trochu nameleš a dosypeš kupnou žitnou moukou. Na tyhle pokusy se hodí polystyrénová bedna vysypaná pískem, v němž je schovaný topný kabel do terárek propojený s termostatem. Dle nastavené teploty si tam můžeš pěstovat různé modifikace kvásku. Dá se to použít i na dělání tinktur. Kvásek chce teplo, následné kynutí těsta je naopak fajn zpomalit(kynout v lednici). Při jídle tě to musí přirozeně nutit žvýkat a podporovat slinění, jinak je to struska.

Ano, zdravá střeva jsou základ. Ne nadarmo najdeš mezi zrozenci znamení Panny(nebo jím ovlivněnými) hafo chronických lupénkářů, ekzemistů, autoimunitně postižených. Skrz jejich přirozeně citlivou střevní stěnu se projeví excesy v životosprávě razantněji(k tomu ta psychika).

S těmi bylinami - ještě se navíc přešlo na cílené pěstování, namísto sběru z jejich optimálního stanoviště. Bez adekvátního půdního složení nelze počítat s tradovanou silou.

Bosch » R5 Ten chleba s lepkem nedávám ani když je kvašený ani žito pšenice půl půl.
Prostě lepek je problém.
Kváskový myslím bezlepkový dělají ho v pekárně celiak u nás umí ho výborně.
Ale kvásek neprodají. Musí se vyrobit což jde z rýže například. Asi to půjde i z čiroku který je pšenici chuťově nejblíže a asi i z pohanky to taky půjde.
Pohanka je dobrý základ pro bezlepkové chleby. Pohankové palačinky jsou klasika.
Maso + zelenina je fajn.
Ale když přejdeš na ketorežim pak je to přes silné proklamace různých komerčně motivovaných poradců jako když naliješ do benzíňáku naftu. Kdyby to bylo tak super jak se někde tvrdí proč by u toho hned spousta lidí nezůstala. Nejsou to jen příjemné pocity z ketonů co přichází. Cukry mají své kouzlo.
V indické józe se jedl cukr z náboženských důvodů, otvíral mysl energiím, bylo to jako kokain a když se to spojilo s duchovním úsilím mělo to pro ně asi něco do sebe.

R5 » Bosch No, jak jsem psal - záleží na přípravě. U pšeničné mouky klesne lepek po 24h fermentaci na cca 64% z původního množství. V případě klíčení+fermentace je to pokles na 5% z původního množství. když si představíš mix s žitnou 50/50, nebo víc, tak to bude ještě níže.Zdravý jedinec by neměl mít problém.

Půjde to z ledasčeho, otázka je, nakolik to bude pro konzumenta atraktivní (i finančně).

Ketorežim bych nechal Eskymákům, nebo obézním experimentátorům.

Vzpomeneš si na zdroj, kde bylo o tom "jezení cukru z náboženských důvodů"? Dovedu si představit, že si pár iniciativců vzalo až moc k srdci poučku, že sladká chuť je nejvýše postavená...Nadužívání sladkého spíš otupuje.

Bosch » R5 Slyšel jsem o tom od lidí co tam jezdí, v ašramech se sladké koláčky používají jako mana, devotní věc. jako u nás hostie.
Nenadužívají protože na to nemají. Ale krišňáci ti jo ti nadužívají myslím. Jsou na sladké. Kompenzují tím nedostatek sexu tím žrádlem. Sex se u nich moc nedoporučuje ale uho tím chválí krišnu. Blbost samozřejmě.