Láska nerovná se vztah? aneb proč milujeme ty, se kterými nemůžeme být a jsme s těmi, které máme &qu

klariska » 16ka Přesně to se stalo mně. Manžel mě opustil a vzal sebou i děti, de fakto mne nechal na ulici, neměla jsem kam jít, kdybych nemohla být nějaký čas u matky. Ublížil tak i dětem, ale na to musí být povaha. Je to sobecká svině a nejhorší na tom je, že sociálka je při něm, protože se umí přetvařovat...Já se staralo o kluky, když on většinu našeho manželství trávil pracovně na cestách a byla jsem na vše sama, dbala na to, aby se dobře učili. To dnes nikoho nezajímá, spravedlnost je slepá..Taky si říkám, že rozvod mohl počkat až mladší syn bude aspoň na střední, bohužel to manžel vyřešil razantně po svém.

Najdise.cz » klariska Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele 16ka, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Je mi líto, že jsi ztratila manžela. Jde z tebe obrovský smutek, ale taky hodně zloby a nenávisti. Chápu to, ale nestálo by za zkoušku najít v sobě odpuštění, smíření, naladit se s exmužem na nějakou přijatelnou hladinu, aby dál netrpěly děti? Trpíš ty, trpí děti, komu to prospěje? Voláš hodně o pomoc, je to cítit.

Nedávno jsem četla jednu chytrou myšlenku. Že rozvodem děti o rodiče nepřijdou. Myslím, že pokud spolu expartneři umějí slušně vykomunikovat rozchod, tak paradoxně děti na tom mohou i citově vydělat. Nač držet jakž takž fungující rodinu, kde není chuť na společné víkendy, kde je častěji napjatá atmosféra, když by mohly fungovat dvě oddělené spokojené domácnosti. Správně vyladěná střídavá péče v klidném prostředí, kde se dospělí necítí být pod tlakem a víc se smějou a užívají si. Třeba i zatím bez nového partnera.

Jako holka si pamatuju, jak jsme s matkou a sestrou utíkaly o víkendu z domu, stěhovaly věci na kárce a já se třepala hrůzou, kdy se otec objeví. Nebo ty scény, kdy rodiče okolo sebe chodili a šla z nich ta hnusná nenávistná energie mezi nimi a my děti jako štíty jsme měly odrážet rodičovskou neschopnost komunikace. Popravdě jsem byla ráda, že jsme zdrhly a rodiče šli od sebe. Budeš-li mluvit o exmanželovi jako o sobecké svini, děcka to z tebe vycítí a nebudou chtít být uprostřed vašeho konfliktu, raději budou jen s jedním z rodičů.

Heh, proti vzpomínkám z dětství se já mám relativně královsky, no ale i tak mám pocit, že by to šlo ještě líp, dřív to šlo, no sympatie holt vyšuměly. Tak nač trvat na něčem vyhaslém. Přežívat v manželství je nefér vůči oběma z manželů. Jediná brzda co mám je obava, že jsem nějakou jiskřičku vztahu v manželství přehlédla a udupu ohýnek dřív než je nutné.

klariska » klariska S ním se ale nedomluvím, pokud mu vše nenechám, tím myslím i majetek. Jde mu hlavně v prvé řadě o peníze a děti má jako rukojmí. Za 20let manželství s ním vím co staví na první místo.Podrazem mě připravil o střechu nad hlavou i kluky, kdybych nebyla tak naivní, hloupá, důvěřivá a rozpoznala co chystá, měla jsem byt kde bych to nějak utáhla a další by se pak řešilo u soudu. I když udělám co chce teď v otázce financí, tak mi stejně bude dělat peklo stále i po rozvodu. To už je taková povaha zlá. Zažila jsem si s ním své, jakmile nebylo po jeho bylo zle a šáhnout na ženu podle mě není chlap, ale zakomplexovaný slaboch. Teď to budou muset snášet děti, naštěstí je už starší syn dospělý, mladšímu je 14let. I nyní ve fázi rozvodu vypisuje nesmyslné smsky, které se však dětí vůbec netýkají,sprostě mě uráží, když nepotřebuje mít důkaz raději je napíše z internetu. Plno lidí jeho chování nechápe, tak se totiž normální člověk nechová.

klariska » klariska A na střídavou nepřistoupí, ani k ní syna nepovede, jelikož mu jde o alimenty. Prachy, prachy...sobě koupí co se mu líbí, dětem ne, ty nic nepotřebují, tím argumentuje..Já bych za ně dýchala, tak proto jsem plná zloby, smutku, nenávisti.. kdo by taky v takové situaci nebyl. Kdybych věděla, že je s ním syn šťastný a nepotřebuje mě, tak jsem v klidu. Jenže oni se nemůžou projevit, říct svůj názor,manipuluje s nimi.Navíc syn je bázlivější, citlivé povahy.Bohužel má už ale 14let, tak soud nic určovat nebude - styk.Už se musím smířit s tím, že ho možná neuvidím, když si ex postaví hlavu,což problémy dělá už teď a to ho nemá ještě v péči.