Láska nerovná se vztah? aneb proč milujeme ty, se kterými nemůžeme být a jsme s těmi, které máme &qu

144 ano vidim to vsade okolo
a zazivam to aj osobne

je to velmi dozleita a zaujimava tema, vdaka

ale mam pocit ze sa nedopatrame podstaty a ani riesenia.

snad by som pouzkazal na syndrom:

Romeo a Julia

a preto je to dielo take hlboke a tak kazdeho chyti za srdce

nemozme mat toho koho milujeme, pretoze .....

a zaujimavy pohlad ponuka film:

Listy pre Juliu

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele bubobubo, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
To je zajímavé téma.
Myslím,že ženy se obávají nejistoty a tak raději zvolí toho,se kterým jsou,protože právě netuší,co by je čekalo v novém vztahu.Zrovna to teď řeší moje kamarádka zhruba rok a právě došla do fáze,že už i dostala odvahu jít a pak ji to zad přejde.Takže dva dny tak a dva dny tak.Docela psycho.A stále chce rady všech okolo.

144 » bubobubo ano zvalovat zodpovednost za rozhodnutie na druhych

alebo niekedy zas idu zeny na system:

osud to vyriesi, moj archanjel to za mna vyriesi a podobne, cas to vyriesi

profesor Matuska ma na to nazor dost jasny :

to vsecho vodnes cas

Najdise.cz » bubobubo Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele 16ka, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Ona nejen nejistota z nového vztahu. Taky člověk přemýšlí nad dětmi, zda nepočkat až budou aspoň plnoleté či mít po škole. Nad současným partnerem, zda je fakt tak "nevhodný" pro mě, když třeba před X lety byl super. Zda jen člověk nemá černé brýle na očích a nevidí na druhém jenom chyby. Prostě obava že člověk ze sobeckého důvodu ublíží hromadě lidí okolo. Rozbije rodinu možná pro iluzi.

player Ptáš se proč to tak je? No , koukni na to z jiné strany.

Já zase znám hodně párů , které po sobě toužili 24 hodin denně , pomalu kvůli sobě ignorovali všechno ostatní a měli se - a za tři roky by se nejraději postříleli. Nenávist , pomluvy , prostě darda.

Takže?

špejlička Tak se první usmiř sám se sebou, měj se rád, protože jediný kdo tady s tebou bude celý život jsi ty. Pak třeba přestaneš mít strach a budeš umět byt sám a přitom neosamělý. Kdybych šla s davem a brala si k srdci rady jak je to správné, taky už jsem vdaná a mám deti, dovolenou u moře a byt na hypotéku. Jenže...pociťuji lásku...možná skutečnou? Třeba ke stromům a květinám, které nesnesu řezané a taky ke všem lidem na světě, i když zlo musí byt vyhubeno svými prostředky, aby láska a pravda zvitezili. A pak muži. Zamilovaná jsem byla v šestnácti do mé první lásky a v srdíčku je male místo jen pro něj. A ted naprosto neromanticky. Potkám muže a pokud je uvnitř i navenek vhodný, racionálně se sama rozhodnu, v případě jeho zájmu samozřejmě jestli mu dam šanci mě "oslovit". Takže např pokud je vhodný muž zadaný, stane se nevhodným ihned. Zamilovanost je pro mládí, když zkoušíme a sami sebe pořádně neznáme. Me ze všeho stejně vyleze nakonec strach, kterého se obecně zbavit neumíme.

mirxon Věřim, že takový situace a vztahy jsou a stávají se poměrně často. Nejednou už jsem četl dost o tom, že největší problém lidí bývá, že si v mnoha případech vybírají nesprávný životní partnery, ale jak jsou tam jednou děti tak už je většinou pozdě

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele shakti11, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
To, že to tak kolem sebe pozoruješ, může být i tím, že to tak máš uvnitř sebe. Možná si toho nejsi vědomá, možná ano.
Stýkám se s mnoha lidmi, poznávám často nové lidi a jsem nadšená, kolik je kolem mě krásných, naplněných vztahů, v kterých jsou lidi šťastní, uvolnění a "doma".
Myslím, že společnost (celek) obsahuje všechny možnosti, jde o to, které přitahujeme, které vnímáme, vidíme a nejspíš také žijem.

Sama žiju v krásném vztahu, kde po nikom jiném netoužím. Ve svém okolí mám mnoho podobných párů.
Že by náhoda?

Najdise.cz » player Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele včielkaMajka, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====

Tento pocit mi je známy...byť ako kus starožitného nábytku, na ktorom sa občas utrie prach...len nech sa nenájde niekto, kto by ho chcel nahlas obdivovať...

Sosna zvlčelý Nevím, jek se můj příspěvek setká s tématem a rozhodně nedám odpověď na otázky, které zde pokládáš, má sestro hvězdná. Možná přidám pár otázek, ještě nevím, kam se má úvaha bude vyvíjet...
Jak jsem to četl, vzpomněl jsem si na film Vesničko má středisková, kde Rudolf Hrušínský říká Petru Čepkovi: "Škoda, že neexistuje injekce na žárlivost, dal bych ti koňskou dávku." (nevím, jestli jsem citoval přesně)

Láska je jen chemie! - říkají někteří. Znalost lidského těla a nervové soustavy (mozku zejména) skutečně potvrzuje toto rčení. Když vynechám slovíčko "jen", tak s tím souhlasím, protože láska je mimo jiné skutečně i chemie. Jak to funguje je dostatečně popsáno leckde, jen potrapte strejdu Gůgla, láska v chemické podobě na vás vybafne v tisíci podobách.
Je to s podivem, že pokud známe tak dobře lásku z fyziologického hlediska, že vlastně na ni ještě nikdo nevymyslel lék. Přece ty chemické látky v nás nemůže být tak těžké "zneutralizovat".
No netvrďte mi, hergot, že když umíme léčit (dobře, tak tedy tlumit) například schizofrenii, že si neporadíme s láskou? proti schizofrenii to musí být naprostá banalita! Myslím, že farmaceutický průmysl zde zanechal díru na trhu! A je to současně odpověď na otázku "co s tím".
Problém je vyřešen, utlumíme lásku, jeden z projevů lidství! A s tím i slzy, smutek, radost..., všechno! Nikde žádná láska, nikde žádné trápení!

Asi bych si měl jít stoupnout taky do té fronty, abych se vůbec dočkal, půjde to na dračku... Hmmm... Jenže se mi vůbec nechce. Se radši budu trápit. A radši si zabrečím. Protože nic není jen smutné... Buď je to i krásné, anebo to za smutek nestojí. Krasosmutnění... Se slzami v očích být šťastný z toho, že vůbec mohu plakat. Protože kdo to neumí, ten neumí ani milovat. A hlavně cítit lásku.

Co tedy s tím? Radovat se z toho. Skutečně se radovat, že takové věci můžeme vnímat. Patří to k žití, i díky tomu víme, že žijeme. Jen se možná nedozvíme, proč žijeme. Ale to je jedno, protože i bez odpovědi je život krásný.
To je jediná odpověď, kterou ti, sestro hvězdná, na tvé otázky mohu dát. Pravda, ta odpověď nic neřeší. Ne tady a ne teď. Ale tam někde ve Vesmíru, kde planeta Zem se všemi problémy pozemšťanů je možná jen pouhým atomem...
Milujme svůj život. I když někdy bolí.

(Já jsem dneska tak sentimentální, že bych sám sebe políbil )

Najdise.cz » 16ka Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele bubobubo, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
A to je stále ta nejistota,akorát rozvinutější.

Najdise.cz » 144 Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele bubobubo, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Ty mu závidíš Plájovi...

Sosna zvlčelý » bubobubo Taky si někdy říkám, že stočtyřicetčtyrka má na Pláju nějak spadeno.

Najdise.cz » Sosna zvlčelý Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele bubobubo, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
A přitom Plája,takové stvoření nevinné...sice by ho někdo mohl pochopit blbě,ale číslovka psal,že načítá energie...

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele 16ka, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Vlastnit někoho a být jím současně vlastněna. Cítit, že někoho hrozně moc chci mít a on hrozně moc touží mít mě. Prostě si navzájem patřit. Odevzdat se navzájem.

A žít v harmonii tak, aby na náš vztah neměl šanci nějaký prach padat. Upevňovat to pouto každý den slovy, pohledy, úsměvem, políbením, prostě zájmem o toho druhého. Důvěra, souznění.

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele TomášH, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Petra di Luna

Mít mít mít..tohle slovíčko tam vidím několikrát. To pak ale není láska. Láska je nespoutaná, svobodná, neočekávaná, nežádostivá, živá..láska není chtivost. Je absolutní svoboda a rovnováha. Když si nevážíme sebe, střídáme vztahy, tak ztrácíme vlastní důstojnost tím, že vše hledáme jen okolo sebe.

Přeji ti mnoho štěstí na tvé cestě k poznání sebe a na cestě životem.

Sosna zvlčelý » TomášH Pche, mít někoho je náhodou fajn. Horší je někoho mýt!

i když vlastně... Jak koho!

Sosna zvlčelý » bubobubo A krásné je také občas moci říct: Dnes nikoho nemiluju!

Najdise.cz » Sosna zvlčelý Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele bubobubo, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Ano...přesně tak...můj případ včera.

Sosna zvlčelý » bubobubo Tak co si lhát, že? Jsou chvíle, kdy člověk nemá rád ani sám sebe.

Najdise.cz » 144 Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele bubobubo, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
V posledním příspěvku jsi zapomněl na Slovenštinu.

144 nevlastnit, poziciavat

http://spravy.pravda.sk/ekonomika/…

Freja » bubobubo
woe...seš probuzená!!!

Freja Abych plivla taky něco k tématu.

já vlastně nevim,já to tak nemám

Ale láska buď je nebo není.Když s někým žiju v dlouhodobém vztahu,tak tam snad nějaká láska být musí.A že má někdo pocit,že miluje toho,s kým být nemůže....to je spíš jen touha.A touha je vždycky o něčem skrytém v nás....a možná se to týká jen nás samotných.
Takže je možný,že kdyby každý dostal toho partnera,o kterým si myslí,že ho strááášně miluje,ale nemůže mít,nakonec by zjistil,že je to zas jen takový - mám rád,ale nuda...

Martin_B_D Ja som počul, že aj v mozgu sú pre zaľúbenie sa a trvalý vzťah dve rôzne centrá. Ale mám dojem, že k zaľúbeniu práve patrí to, že človek toho, do koho sa zaľúbi nepozná, že je nejako vzdialený, že s ním nemôže byť. Aj vo vzťahu, ak začne zaľúbením sa, tak to zaľúbenie po čase odíde. Ale prečo to tak je si nie som celkom istý. Možno je to túžba po dokonalosti, čo ho vedie k zaľúbenosti, pretože človek nie je úplný tým že je polarizovaný na muža, alebo ženu a k dokonalosti potrebuje svoj protipól, takže sa zaľúbi, zazrie tú svoju druhú polovicu, ale stále je sklamaný, lebo to nie je tá druhá polovica, je to klam, lebo druhý človek nemôže dať presne to, čo človek potrebuje k dokonalosti a celistvosti, ale v tom druhom to na chvíľu zazrie, pretože ten druhý má niečo z toho protipólu, zrkalí ho. Ale protiólom zaľúbenosti je duchovná cesta, kedy sa človek snaží o dokonalosť o nájdenie svojej polovice, dosiahnutie dokonalosti, ale vnútornou cestou, prácou na sebe, zušľachťovaním sa.