Najdise.cz ... najdi a poznej lidi, kteří se narodili ve stejný den jako ty ...
Nezlob se,nemám čas:-( - Diskuze a zkušenosti
- Astrologie
online Osobní horoskop (radix) Partnerský horoskop Tranzitní horoskop Psychologická astrologie Online výpočty
solár, direkce, revoluce, kompozit a další ...
Lunární kalendář
- Horoskopy 2025
kalendáře a jiné Znamení zvěrokruhu Partnerský horoskop Ascendent a Descendent Horoskopy na rok 2025
Čínský, Keltský, Výklad karet, Léčivé kameny, a další ... Kalendáře na rok 2025
Čínský horoskop 2025
- Slavné osobnosti
astro databáze - Narozeniny
jména, svátky - Numerologie
online - Poznej
znamení - Galerie
uživatelů - Diskuzní
fórum
Nezlob se,nemám čas:-(
17.12.2010 - 06:44
Nuna
Nezlob se,nemám čas:-(
Máme práci,svoji rodinu,své aktivity,koníčky,náš život je pestrý,zajímavý,na život "singl" jsme si zvykli,našli jsme si na něm spoustu kladů a vlastně jsme velmi spokojeni. Partnera cíleně nehledáme,sice pořád ještě hledáme sami sebe,ale to hledání se nám líbí,zvláště když v něm "děláme pokroky" Jakési zcelení naší vlastní osobnosti nás posunulo do roviny té,že není nutno za každou cenu s někým být,aby člověk mohl na tomhle světě fungovat. Nic neočekáváme,jen jsme připraveni přijímat // Abych sem vecpala taky nějaké to klišé //Potud je nejspíš všechno v pořádku. Pak se ovšem objeví někdo,s kým pararelně s naším způsobem života můžeme prožívat něco hezkého,s kým je nám dobře a u koho máme pocit,že nás život jaksi ještě více někam posune,zpestří. Počáteční nadšení z toho,že "takový člověk ještě někde existuje" ovšem vyprchá ve chvíli,kdy zjistíme,že nejsme schopni nic ze svého způsobu života slevit pro to,abychom mohli s milovanou osobou být více.Mám dojem,že to bude hodně rozšířený jev. Poslední dobou jsem na tuhle myšlenku tady v diskuzích párkrát narazila a vlastně mě nejvíc zaskočil Plája se svým prohlášením,že pro vztah jsou ideální 4 hodiny týdně. A já říkám,že ne. Jenže v tom je právě ten kámen úrazu. Všechny ty aktivity,kterým jsme dříve holdovali s nadšením a potěšením,nám berou tolika času,že na partnera nám žádný nezbývá. A ve chvíli,kdy partner má to samé,žije si svým,stejně aktivním životem,tak ty 4 hodiny týdně jsou vlastně "zázrak".Leč za tak krátkou dobu,kterou spolu strávíme,není možné toho člověka poznat. S každým dalším setkáním je to jako bychom se vlastně viděli poprvé. Chybí společné zážitky,prožitky,všechno to,co vztah vytváří a tak logicky musí dojít k tomu,že za nějaký čas se v přítomnosti toho druhého začneme nudit.Není z čeho "brát". Není z čeho brát,protože jsme sami nic nedali. Nejsme toho schopni - ať už ve snaze // snad i podvědomé // nenechat si vzít tu naši "svobodu",ten zaběhlý styl života. Možná je tam strach ze změn,z nejistoty.. Těžko říct.Takže co? No já vlastně nevím,co po vás chci. Vím,že tu jsou příběhy lidí,kteří žijí podobně. Tam,kde je takovýhle "vztah" pro oba přijatelný a akceptovatelný je to snad v pořádku. I když fakt bych to vztahem nenazvala. Tam,kde to takhle vidí jen jeden,je to pak horší. No...jen jsem měla potřebu zase nějakej elaborát sepsat.
Stránka:
1 2
17.12.2010 - 09:05
| Filtr
Háňa*
Ano - podobným způsobem jsem žila asi 1o let. Já a syn a k tomu můj přítel, který se občas zjevoval a zase mizel. Oba jsme byli takto "spokojeni". Typický vztah spřátelených garsonek.
Nikdo z nás nic neriskoval, nemusel měnit způsob života a byli jsme spolu jen tehdy, když jsme chtěli (když byl čas).
Myslela jsem, že mi to takto vyhovuje. Navíc jsem celkem nestandardní jedinec a málokomu sednu. Opravdu jsem si to myslela, že jsem spokojená, ne, že bych si to namlouvala.
A potom přišel můj dnešní manžel, a najednou bylo všechno jinak - věci měly normální posloupnost, chození, návštěvy, společný víkend, seznámení s rodiči a dětmi,...... on byl ten iniciátor, já ten strašpytel - on byl ten, kdo do toho šel jako ve dvaceti, on byl ten, kdo měl trpělivost s paní opatrnou, on byl ten, kdo přemýšlel o krocích tak, aby mě nevyděsil.......... až mě nakonec dostal
Pravda je, že když přišel s prstenem a požádal mě o ruku, přesto,že jsem to taknějak čekala, byla jsem v lehkém šoku. Milovala jsem ho, to ano, ale prožívala jsem uvnitř sebe paniku, že ztratím svoji individualitu - nerada to jako Beran přiznávám, ale asi to byl strach
A potom jsem si řekla, že jde vlastně v našem věku o houby, děti už mít spolu nebudeme, a když to nebude dobré, rozejít se můžeme vždycky.
Závěr je, že jsem do té doby v životě neudělala šťastnější krok. Můj muž je poklad.
Nuno, až potkáš toho, kdo se bude ve vztahu zabývat v první řadě tebou, bude schopen být šťastný jen z toho, když tě vidí spokojenou, pozná na tobě, když jsi smutná, ať to budeš sebevíc a sebelíp maskovat, kdo tě bude hrdě seznamovat s každým svým kamarádem a budeš mít pocit, že kdyby bylo třeba, dýchal by za tebe......., neboj se a jdi do toho.
Když přijde ten pravý, pozná se to tak, že nemusíš dělat vůbec nic, nijak se měnit ani předělávat, dávat si pozor na pusu a na to, jestli to, co děláš, je "vhodné"...... nemusíš vůbec nic, jen BÝT
Stojí to za to si počkat a nenechat se deptat vztahem - nevztahem
Já vím, tebe nic nedeptá , to mluvím všeobecně
Nikdo z nás nic neriskoval, nemusel měnit způsob života a byli jsme spolu jen tehdy, když jsme chtěli (když byl čas).
Myslela jsem, že mi to takto vyhovuje. Navíc jsem celkem nestandardní jedinec a málokomu sednu. Opravdu jsem si to myslela, že jsem spokojená, ne, že bych si to namlouvala.
A potom přišel můj dnešní manžel, a najednou bylo všechno jinak - věci měly normální posloupnost, chození, návštěvy, společný víkend, seznámení s rodiči a dětmi,...... on byl ten iniciátor, já ten strašpytel - on byl ten, kdo do toho šel jako ve dvaceti, on byl ten, kdo měl trpělivost s paní opatrnou, on byl ten, kdo přemýšlel o krocích tak, aby mě nevyděsil.......... až mě nakonec dostal
Pravda je, že když přišel s prstenem a požádal mě o ruku, přesto,že jsem to taknějak čekala, byla jsem v lehkém šoku. Milovala jsem ho, to ano, ale prožívala jsem uvnitř sebe paniku, že ztratím svoji individualitu - nerada to jako Beran přiznávám, ale asi to byl strach
A potom jsem si řekla, že jde vlastně v našem věku o houby, děti už mít spolu nebudeme, a když to nebude dobré, rozejít se můžeme vždycky.
Závěr je, že jsem do té doby v životě neudělala šťastnější krok. Můj muž je poklad.
Nuno, až potkáš toho, kdo se bude ve vztahu zabývat v první řadě tebou, bude schopen být šťastný jen z toho, když tě vidí spokojenou, pozná na tobě, když jsi smutná, ať to budeš sebevíc a sebelíp maskovat, kdo tě bude hrdě seznamovat s každým svým kamarádem a budeš mít pocit, že kdyby bylo třeba, dýchal by za tebe......., neboj se a jdi do toho.
Když přijde ten pravý, pozná se to tak, že nemusíš dělat vůbec nic, nijak se měnit ani předělávat, dávat si pozor na pusu a na to, jestli to, co děláš, je "vhodné"...... nemusíš vůbec nic, jen BÝT
Stojí to za to si počkat a nenechat se deptat vztahem - nevztahem
Já vím, tebe nic nedeptá , to mluvím všeobecně
17.12.2010 - 09:12
| Filtr
Najdise.cz
» Háňa*
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele musiúa, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
"...až potkáš toho, kdo se bude ve vztahu zabývat v první řadě tebou, bude schopen být šťastný jen z toho, když tě vidí spokojenou, pozná na tobě, když jsi smutná, ať to budeš sebevíc maskovat, kdo tě bude hrdě seznamovat s každým svým kamarádem a budeš mít pocit, že kyby bylo třeba, dýchal by za tebe......., neboj se a jdi do toho.
Když přijde ten pravý, pozná se to tak, že nemusíš dělat vůbec nic, nijak se měnit ani předělávat, dávat si pozor na pusu a na to, jestli to, co děláš, je "vhodné"...... nemusíš vůbec nic, jen BÝT"
=====
"...až potkáš toho, kdo se bude ve vztahu zabývat v první řadě tebou, bude schopen být šťastný jen z toho, když tě vidí spokojenou, pozná na tobě, když jsi smutná, ať to budeš sebevíc maskovat, kdo tě bude hrdě seznamovat s každým svým kamarádem a budeš mít pocit, že kyby bylo třeba, dýchal by za tebe......., neboj se a jdi do toho.
Když přijde ten pravý, pozná se to tak, že nemusíš dělat vůbec nic, nijak se měnit ani předělávat, dávat si pozor na pusu a na to, jestli to, co děláš, je "vhodné"...... nemusíš vůbec nic, jen BÝT"
17.12.2010 - 09:39
| Filtr
player
» Háňa*
Ne.
Princ je v každé zemi jen jeden.A dévušek je jako kvítí.V reálném životě je to tak,že ve starších generacích ještě nějací jsou.V matrixové už nejsou skoro žádní.Všichni budou do smrti ve virtuální realitě.
Dnešní holky už si můžou vybírat mezi menším nebo větším zlem.Včera zrovna jsem byl na párty z rozjuchanejma dvacítkama.Nezávidím jim.
5 kluků ze sta se baví něčím jiným,než hraním počítačových her,ale i dnešní pětatřicátnice v tom už jedou.Na pravém cecku kojí dítě a levou rukou střílej samuraje.
Šťastnější budou ty,které sbalí ty o kterých píše Nuna jako o špatných.je to tak.
Princ je v každé zemi jen jeden.A dévušek je jako kvítí.V reálném životě je to tak,že ve starších generacích ještě nějací jsou.V matrixové už nejsou skoro žádní.Všichni budou do smrti ve virtuální realitě.
Dnešní holky už si můžou vybírat mezi menším nebo větším zlem.Včera zrovna jsem byl na párty z rozjuchanejma dvacítkama.Nezávidím jim.
5 kluků ze sta se baví něčím jiným,než hraním počítačových her,ale i dnešní pětatřicátnice v tom už jedou.Na pravém cecku kojí dítě a levou rukou střílej samuraje.
Šťastnější budou ty,které sbalí ty o kterých píše Nuna jako o špatných.je to tak.
17.12.2010 - 09:41
| Filtr
Artep
» Háňa*
ouuu ten poslední odstavec věnován Nuně je krásný ,pohádkový píchlo mě to u srdce ..bohužel je ale ženský ... v životě ti do cesty nemusí přijít takovej chlap který tohle vše bude cejtit tak jak si popsala ... bohužel někteří a třeba i dobří a skvělí chlapi nemaj takovou empatii mají své požadavky na své partnerky .. je to o tom jak si ti lidi povahově sednou a jak spolu dokáží komunikovat ..
proto Nuni radím pokud máš sebemenší ženský problémek nediv se že chlap jej nevidí .. on má sic větší mozek o cirka 200g ale bohužel nemá tu levou a pravou hemisféru tak propojenou jako my není to prostě ženská mluv.. vyříkej mu všechny své bolístky, trápení a po rozhovoru uvidíš sama jestli pochopí, či se bude snažit pochopit a bude chtít něco změnit .. nečekej že hned .. oni to tak rychle neuměj měj trpělivost ... jsi přeci žena .. i o kvítečko které zasadíš ze semínka se trpělivě staráš .. vychovej si svého muže a pokud časem poznáš žes narazila na bodlák .. vytrhni ho a zasaď další .. netrap se .. tohle je cesta většiny soběstačných a uvědomělých bab , které byly postaveny do role samostatného a silného,rodiče a jedince .. doufám že mě chápeš Nuni ... kuj železo dokud je žhavé, užívej krásných dní, buď tolerantní a přemýšlej jestli banalita nezaslepuje obzor,povznes se a hodně se usmívej
čím víc dáš ,tím víc získáš
proto Nuni radím pokud máš sebemenší ženský problémek nediv se že chlap jej nevidí .. on má sic větší mozek o cirka 200g ale bohužel nemá tu levou a pravou hemisféru tak propojenou jako my není to prostě ženská mluv.. vyříkej mu všechny své bolístky, trápení a po rozhovoru uvidíš sama jestli pochopí, či se bude snažit pochopit a bude chtít něco změnit .. nečekej že hned .. oni to tak rychle neuměj měj trpělivost ... jsi přeci žena .. i o kvítečko které zasadíš ze semínka se trpělivě staráš .. vychovej si svého muže a pokud časem poznáš žes narazila na bodlák .. vytrhni ho a zasaď další .. netrap se .. tohle je cesta většiny soběstačných a uvědomělých bab , které byly postaveny do role samostatného a silného,rodiče a jedince .. doufám že mě chápeš Nuni ... kuj železo dokud je žhavé, užívej krásných dní, buď tolerantní a přemýšlej jestli banalita nezaslepuje obzor,povznes se a hodně se usmívej
čím víc dáš ,tím víc získáš
17.12.2010 - 09:55
| Filtr
Háňa*
» player
Kluci na tom nejsou o nic líp. Mám 22 letého syna a je z dnešních holek celkem rozčarovaný. Ještě prý nepotkal žádnou, se kterou by si uměl představit žít, společně něco budovat ..
Ovšem, to bych sem naztatahovala, tady se řeší právě ta starší generace - tam ještě princové jsou. A jsou a jsou !! - minimálně jeden pro Nunu !! A už žádné odmlouvání
Ovšem, to bych sem naztatahovala, tady se řeší právě ta starší generace - tam ještě princové jsou. A jsou a jsou !! - minimálně jeden pro Nunu !! A už žádné odmlouvání
17.12.2010 - 10:04
| Filtr
Ruby
» Háňa*
Můžeme se tu každý rozepisovat jak chceme o tom, jak se nechceme vázat, omezovat, jak si chráníme svůj prostor a čas atd. a že vlastně partnera pod jednu střechu nechceme, protože nám to tak vyhovuje a už jsme si na ten život singl zvykli..., ale pro většinu z nás je ve skrytu duše představa, že bychom takto žili až do smrti kostlivcem ve skříni, strašákem v poli..., normální lidskou přirozeností je sdílení ve dvou...
Čas, který žijeme o samotě, je pro nás dobrý v mnoha směrech, je naše rozhodnutí, že ho tak žijeme, protože nechceme žít v páru za každou cenu. V momentě, kdy přijde ten pravý, ten náš člověk, se změní i náš postoj a my zjistíme, že tak, jak nám vyhovoval život singl, nám vyhovuje život v duelu.
Zatím jsem to nezažila, v současnosti v sobě řeším víceméně to samé co Nuna. Navíc svátky za dveřmi a na člověka to padá nějak víc.
S tím , cos napsala, nelze než souhlasit
Čas, který žijeme o samotě, je pro nás dobrý v mnoha směrech, je naše rozhodnutí, že ho tak žijeme, protože nechceme žít v páru za každou cenu. V momentě, kdy přijde ten pravý, ten náš člověk, se změní i náš postoj a my zjistíme, že tak, jak nám vyhovoval život singl, nám vyhovuje život v duelu.
Zatím jsem to nezažila, v současnosti v sobě řeším víceméně to samé co Nuna. Navíc svátky za dveřmi a na člověka to padá nějak víc.
S tím , cos napsala, nelze než souhlasit
17.12.2010 - 10:06
| Filtr
Artep
» Háňa*
to je moc hezký
která baba je spokojená s tím co je
beru to podle sebe a podle bab co mě obklopují .... všechny si řeknem že ti naši chlapi nás milují a že jsme "princezny" ale pak příjde nějaká ta myšlenka a pochybujeme a chceme přesvědčovat a vidět nějakou tu snahu, gesta lásky a touhy.. klasika
která baba je spokojená s tím co je
beru to podle sebe a podle bab co mě obklopují .... všechny si řeknem že ti naši chlapi nás milují a že jsme "princezny" ale pak příjde nějaká ta myšlenka a pochybujeme a chceme přesvědčovat a vidět nějakou tu snahu, gesta lásky a touhy.. klasika
17.12.2010 - 10:22
| Filtr
Háňa*
» Artep
Když to cítíš, tak právě žádná gesta nepotřebuješ. Pokud někdo pochybuje, většinou v jádru pochybuje o sobě. Podle mě je u žen zrovna tohle kámen úrazu - často nejsou vlastně schopny uvěřit, že zrovna ony by mohly být pro toho jejich muže tou jedinou. Připadá jim to nereálné, protože o sobě pochybují, pořád na sobě něco vidí. Takže se stále dožadují důkazů, ale stejně je nic nepřesvědčí - všechno je málo.
V horším případě se mají rády tak málo, že vlastně mužem, který je miluje, pohrdají. To už zní až absurdně, ale je spousta takových případů.
Takže, nejde jen o to, aby v tobě viděl tu jedinou princeznu, ale také o to, abys ty uvěřila, že jí skutečně jsi.
V horším případě se mají rády tak málo, že vlastně mužem, který je miluje, pohrdají. To už zní až absurdně, ale je spousta takových případů.
Takže, nejde jen o to, aby v tobě viděl tu jedinou princeznu, ale také o to, abys ty uvěřila, že jí skutečně jsi.
17.12.2010 - 10:37
| Filtr
Artep
» Háňa*
hmmm ty tak nádherně a vyrovnaně píšeš .. je milé číst tvá slova páč pak je lehké věřit pohádkovým vztahům .. já ale žiju v realitě svého života .. není vše o tom bejt vyrovnaná a smířena sama ze sebou .. ve vztahu totiž nejsem sama .. ale máš pravdu když si budeme všeci víc věřit budeme spokojenější ... ale ono to růžové období bez myšlenek u mě není dlouhé .. přesto vím že princezna jsem a právě proto
ne ne nebudu tady kazit tu krásnou atmošku líbezných slov.. já to vidím prostě jinak .... na posranýho .. hovno spadne.. a přesto že jsem zamilovaná tak vím ,že jenom do chlapa
ne ne nebudu tady kazit tu krásnou atmošku líbezných slov.. já to vidím prostě jinak .... na posranýho .. hovno spadne.. a přesto že jsem zamilovaná tak vím ,že jenom do chlapa
17.12.2010 - 11:22
| Filtr
milca333
» Háňa*
To je krásný, to cos´napsala a přesně to taky tak vnímám a cítím. Zažila jsem takovou lásku jen jednou v životě a už je to dlouho. Byla jsem zamilovaná po uši a když jsem se náhodou uprostřed noci probudila, zjistila jsem, že můj přítel nespí a dívá se, jak spím. Krásné. Jenže pak jsem se změnila, odjela na 3 roky do Anglie..., nabyla spoustu představ o životě a různé ambice a cíle. Už to nešlo. Byli jsme od sebe kilometry daleko. Dokonce se i v mém životě teď nedávno znovu objevil, ale už to nešlo. Jsme každý jinde. Ale pořád věřim tomu, že do mého života vstoupí někdo, kdo do něho zapadne jako "puzzle" a myslím si, že je to právě o tom opravdu chtít a dovolit si to.
17.12.2010 - 18:43
| Filtr
Jedna duše od studánky sv.Zdislavy
» Háňa*
Teda Haňourku, tohle je opravdu nádhera číst, normálně jsem dojatá , fakt. Krásný, že tohle ještě existuje a že tady i když virtuálně vidím jasnej příklad toho, že to jde. Jsem moc ráda, že jste holky tohle téma vytáhly, díky za to, že jdete s "kůží na trh", jsou to moc cenný příběhy z reálu.
© 2007-2024 Najdise.cz