Najdise.cz ... najdi a poznej lidi, kteří se narodili ve stejný den jako ty ...
Nezlob se,nemám čas:-( - Diskuze a zkušenosti
- Astrologie
online Osobní horoskop (radix) Partnerský horoskop Tranzitní horoskop Psychologická astrologie Online výpočty
solár, direkce, revoluce, kompozit a další ...
Lunární kalendář
- Horoskopy 2024
kalendáře a jiné Znamení zvěrokruhu Partnerský horoskop Ascendent a Descendent Horoskopy na rok 2024
Čínský, Keltský, Výklad karet, Léčivé kameny, a další ... Kalendáře na rok 2024
Čínský horoskop 2024
- Slavné osobnosti
astro databáze - Narozeniny
jména, svátky - Numerologie
online - Poznej
znamení - Galerie
uživatelů - Diskuzní
fórum
Nezlob se,nemám čas:-(
17.12.2010 - 06:44
Nuna
Nezlob se,nemám čas:-(
Máme práci,svoji rodinu,své aktivity,koníčky,náš život je pestrý,zajímavý,na život "singl" jsme si zvykli,našli jsme si na něm spoustu kladů a vlastně jsme velmi spokojeni. Partnera cíleně nehledáme,sice pořád ještě hledáme sami sebe,ale to hledání se nám líbí,zvláště když v něm "děláme pokroky" Jakési zcelení naší vlastní osobnosti nás posunulo do roviny té,že není nutno za každou cenu s někým být,aby člověk mohl na tomhle světě fungovat. Nic neočekáváme,jen jsme připraveni přijímat // Abych sem vecpala taky nějaké to klišé //Potud je nejspíš všechno v pořádku. Pak se ovšem objeví někdo,s kým pararelně s naším způsobem života můžeme prožívat něco hezkého,s kým je nám dobře a u koho máme pocit,že nás život jaksi ještě více někam posune,zpestří. Počáteční nadšení z toho,že "takový člověk ještě někde existuje" ovšem vyprchá ve chvíli,kdy zjistíme,že nejsme schopni nic ze svého způsobu života slevit pro to,abychom mohli s milovanou osobou být více.Mám dojem,že to bude hodně rozšířený jev. Poslední dobou jsem na tuhle myšlenku tady v diskuzích párkrát narazila a vlastně mě nejvíc zaskočil Plája se svým prohlášením,že pro vztah jsou ideální 4 hodiny týdně. A já říkám,že ne. Jenže v tom je právě ten kámen úrazu. Všechny ty aktivity,kterým jsme dříve holdovali s nadšením a potěšením,nám berou tolika času,že na partnera nám žádný nezbývá. A ve chvíli,kdy partner má to samé,žije si svým,stejně aktivním životem,tak ty 4 hodiny týdně jsou vlastně "zázrak".Leč za tak krátkou dobu,kterou spolu strávíme,není možné toho člověka poznat. S každým dalším setkáním je to jako bychom se vlastně viděli poprvé. Chybí společné zážitky,prožitky,všechno to,co vztah vytváří a tak logicky musí dojít k tomu,že za nějaký čas se v přítomnosti toho druhého začneme nudit.Není z čeho "brát". Není z čeho brát,protože jsme sami nic nedali. Nejsme toho schopni - ať už ve snaze // snad i podvědomé // nenechat si vzít tu naši "svobodu",ten zaběhlý styl života. Možná je tam strach ze změn,z nejistoty.. Těžko říct.Takže co? No já vlastně nevím,co po vás chci. Vím,že tu jsou příběhy lidí,kteří žijí podobně. Tam,kde je takovýhle "vztah" pro oba přijatelný a akceptovatelný je to snad v pořádku. I když fakt bych to vztahem nenazvala. Tam,kde to takhle vidí jen jeden,je to pak horší. No...jen jsem měla potřebu zase nějakej elaborát sepsat.
17.12.2010 - 10:04
| Filtr
Ruby
» Háňa*
Můžeme se tu každý rozepisovat jak chceme o tom, jak se nechceme vázat, omezovat, jak si chráníme svůj prostor a čas atd. a že vlastně partnera pod jednu střechu nechceme, protože nám to tak vyhovuje a už jsme si na ten život singl zvykli..., ale pro většinu z nás je ve skrytu duše představa, že bychom takto žili až do smrti kostlivcem ve skříni, strašákem v poli..., normální lidskou přirozeností je sdílení ve dvou...
Čas, který žijeme o samotě, je pro nás dobrý v mnoha směrech, je naše rozhodnutí, že ho tak žijeme, protože nechceme žít v páru za každou cenu. V momentě, kdy přijde ten pravý, ten náš člověk, se změní i náš postoj a my zjistíme, že tak, jak nám vyhovoval život singl, nám vyhovuje život v duelu.
Zatím jsem to nezažila, v současnosti v sobě řeším víceméně to samé co Nuna. Navíc svátky za dveřmi a na člověka to padá nějak víc.
S tím , cos napsala, nelze než souhlasit
Čas, který žijeme o samotě, je pro nás dobrý v mnoha směrech, je naše rozhodnutí, že ho tak žijeme, protože nechceme žít v páru za každou cenu. V momentě, kdy přijde ten pravý, ten náš člověk, se změní i náš postoj a my zjistíme, že tak, jak nám vyhovoval život singl, nám vyhovuje život v duelu.
Zatím jsem to nezažila, v současnosti v sobě řeším víceméně to samé co Nuna. Navíc svátky za dveřmi a na člověka to padá nějak víc.
S tím , cos napsala, nelze než souhlasit
17.12.2010 - 10:10
| Filtr
player
» Ruby
No vidíš,já to cejtím přesně naopak.Než se s někým donekonečna hádat o kravinách a ukracovat si život,raděj si budu dělat,co mám rád a co cítím,že je potřeba dělat.
Ale záleží hrozně na povaze.jsou lidi,kteří opravdu nepotřebují žít vůbec ve styku s lidmi a jsou lidé,kteří brečí už po dvou hodinách samoty v jedné světnici.
Ale záleží hrozně na povaze.jsou lidi,kteří opravdu nepotřebují žít vůbec ve styku s lidmi a jsou lidé,kteří brečí už po dvou hodinách samoty v jedné světnici.
17.12.2010 - 10:17
| Filtr
Ruby
» player
Samozřejmě, člověk, který se má rád, nebude žít s někým, s kým se bude hádat donekonečna o kravinách a ukracovat si život. Proto se mu lépe žije samotnému a je spokojený.
Mluvím o setkání s člověkem, s kterým v těch zásadních věcech budeme naladěni na stejnou vlnu a život budeme žít, ne prožívat a dělat si z něj očistec na zemi.
Mluvím o setkání s člověkem, s kterým v těch zásadních věcech budeme naladěni na stejnou vlnu a život budeme žít, ne prožívat a dělat si z něj očistec na zemi.
© 2007-2024 Najdise.cz