Najdise.cz ... najdi a poznej lidi, kteří se narodili ve stejný den jako ty ...
Nezlob se,nemám čas:-( - Diskuze a zkušenosti
- Astrologie
online Osobní horoskop (radix) Partnerský horoskop Tranzitní horoskop Psychologická astrologie Online výpočty
solár, direkce, revoluce, kompozit a další ...
Lunární kalendář
- Horoskopy 2025
kalendáře a jiné Znamení zvěrokruhu Partnerský horoskop Ascendent a Descendent Horoskopy na rok 2025
Čínský, Keltský, Výklad karet, Léčivé kameny, a další ... Kalendáře na rok 2025
Čínský horoskop 2025
- Slavné osobnosti
astro databáze - Narozeniny
jména, svátky - Numerologie
online - Poznej
znamení - Galerie
uživatelů - Diskuzní
fórum
Nezlob se,nemám čas:-(
17.12.2010 - 06:44
Nuna
Nezlob se,nemám čas:-(
Máme práci,svoji rodinu,své aktivity,koníčky,náš život je pestrý,zajímavý,na život "singl" jsme si zvykli,našli jsme si na něm spoustu kladů a vlastně jsme velmi spokojeni. Partnera cíleně nehledáme,sice pořád ještě hledáme sami sebe,ale to hledání se nám líbí,zvláště když v něm "děláme pokroky" Jakési zcelení naší vlastní osobnosti nás posunulo do roviny té,že není nutno za každou cenu s někým být,aby člověk mohl na tomhle světě fungovat. Nic neočekáváme,jen jsme připraveni přijímat // Abych sem vecpala taky nějaké to klišé //Potud je nejspíš všechno v pořádku. Pak se ovšem objeví někdo,s kým pararelně s naším způsobem života můžeme prožívat něco hezkého,s kým je nám dobře a u koho máme pocit,že nás život jaksi ještě více někam posune,zpestří. Počáteční nadšení z toho,že "takový člověk ještě někde existuje" ovšem vyprchá ve chvíli,kdy zjistíme,že nejsme schopni nic ze svého způsobu života slevit pro to,abychom mohli s milovanou osobou být více.Mám dojem,že to bude hodně rozšířený jev. Poslední dobou jsem na tuhle myšlenku tady v diskuzích párkrát narazila a vlastně mě nejvíc zaskočil Plája se svým prohlášením,že pro vztah jsou ideální 4 hodiny týdně. A já říkám,že ne. Jenže v tom je právě ten kámen úrazu. Všechny ty aktivity,kterým jsme dříve holdovali s nadšením a potěšením,nám berou tolika času,že na partnera nám žádný nezbývá. A ve chvíli,kdy partner má to samé,žije si svým,stejně aktivním životem,tak ty 4 hodiny týdně jsou vlastně "zázrak".Leč za tak krátkou dobu,kterou spolu strávíme,není možné toho člověka poznat. S každým dalším setkáním je to jako bychom se vlastně viděli poprvé. Chybí společné zážitky,prožitky,všechno to,co vztah vytváří a tak logicky musí dojít k tomu,že za nějaký čas se v přítomnosti toho druhého začneme nudit.Není z čeho "brát". Není z čeho brát,protože jsme sami nic nedali. Nejsme toho schopni - ať už ve snaze // snad i podvědomé // nenechat si vzít tu naši "svobodu",ten zaběhlý styl života. Možná je tam strach ze změn,z nejistoty.. Těžko říct.Takže co? No já vlastně nevím,co po vás chci. Vím,že tu jsou příběhy lidí,kteří žijí podobně. Tam,kde je takovýhle "vztah" pro oba přijatelný a akceptovatelný je to snad v pořádku. I když fakt bych to vztahem nenazvala. Tam,kde to takhle vidí jen jeden,je to pak horší. No...jen jsem měla potřebu zase nějakej elaborát sepsat.
17.12.2010 - 07:32
| Filtr
Najdise.cz
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele musiúa, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Hmmmmm... já tak nějak nevím, v čem je problém? Přeci, když něco chceme, tak to udělejme. Když se člověk zamiluje, tak nemusí o ničem přemejšlet. Ovšem pokud jsou pro něj i nadále důležitější všechny ostatní věci, je asi dobře nechat to tak, protože je zřejmé, že ten druhý není na prvním místě, není tak důležitý, jako třeba kafe s kamarádkama, nebo kurz vyšívání takže co? Nedělat z toho vztah... ono by to nebylo fér.
Přece když milujeme, máme jasno. Pokud ne, asi se o lásce nedá mluvit.
Takhle - pro mě jsem já na prvním místě, jsem pro sebe nejdůležitější člověk na světě. Jenže pokud takto nevnímám i partnera, pokud nestojí vedle mě, je jasný, že je pro mě spíše doplňkem, že je jen další věcí v řadě, která mi činí potěšení... pak je ale taky jasný, že to nemůže být vztah. Plný, čistý a krásný vztah... mnohem spíše je to jakási vzájemná výpomoc. Když se nám chce a máme náladu a čas, věnujem se sobě navzájem.
Ale v lásce je to přesně naopak - ten druhý má přednost před vším, taky proto že víme, že by toho nezneužil a my sami toho nezneužíváme - to je důvěra, spojení a podle mého vskutku i naplnění
=====
Hmmmmm... já tak nějak nevím, v čem je problém? Přeci, když něco chceme, tak to udělejme. Když se člověk zamiluje, tak nemusí o ničem přemejšlet. Ovšem pokud jsou pro něj i nadále důležitější všechny ostatní věci, je asi dobře nechat to tak, protože je zřejmé, že ten druhý není na prvním místě, není tak důležitý, jako třeba kafe s kamarádkama, nebo kurz vyšívání takže co? Nedělat z toho vztah... ono by to nebylo fér.
Přece když milujeme, máme jasno. Pokud ne, asi se o lásce nedá mluvit.
Takhle - pro mě jsem já na prvním místě, jsem pro sebe nejdůležitější člověk na světě. Jenže pokud takto nevnímám i partnera, pokud nestojí vedle mě, je jasný, že je pro mě spíše doplňkem, že je jen další věcí v řadě, která mi činí potěšení... pak je ale taky jasný, že to nemůže být vztah. Plný, čistý a krásný vztah... mnohem spíše je to jakási vzájemná výpomoc. Když se nám chce a máme náladu a čas, věnujem se sobě navzájem.
Ale v lásce je to přesně naopak - ten druhý má přednost před vším, taky proto že víme, že by toho nezneužil a my sami toho nezneužíváme - to je důvěra, spojení a podle mého vskutku i naplnění
17.12.2010 - 07:43
| Filtr
charri
tolika slov???
...mno prostě si ten čas musíš udělat, jestli ti to za to stojí a šmytec
....ovšem stejně tak druhá strana, nesmí si ho dělat jen jeden
...mno prostě si ten čas musíš udělat, jestli ti to za to stojí a šmytec
....ovšem stejně tak druhá strana, nesmí si ho dělat jen jeden
17.12.2010 - 07:43
| Filtr
Najdise.cz
» Nuna
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele musiúa, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
A vidíš, ono je to taky asi o tom, že pokud jaksi sami přirozeně nemáme potřebu trávit většinu času s tím druhým, pokud tam není takové to nedočkavé těšení (aspoň ze začátku) je dobře nechat to být. Není nic horšího, než mařit čas sobě a druhému, když to není "to" ono... Ale nadruhou stranu je přeci štěstí, vstoupí-li nám do života, jakýmkoli způsobem, a lhostejno na jak dlouho, nějaká krásná bytost. Přijímejme a radujme se. Jsme tady proto abychom sbírali zážitky!
=====
A vidíš, ono je to taky asi o tom, že pokud jaksi sami přirozeně nemáme potřebu trávit většinu času s tím druhým, pokud tam není takové to nedočkavé těšení (aspoň ze začátku) je dobře nechat to být. Není nic horšího, než mařit čas sobě a druhému, když to není "to" ono... Ale nadruhou stranu je přeci štěstí, vstoupí-li nám do života, jakýmkoli způsobem, a lhostejno na jak dlouho, nějaká krásná bytost. Přijímejme a radujme se. Jsme tady proto abychom sbírali zážitky!
17.12.2010 - 07:54
| Filtr
Najdise.cz
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele VlastaB, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Popsala jsi to lip nez jsem chtel
=====
Popsala jsi to lip nez jsem chtel
17.12.2010 - 08:02
| Filtr
Marhon
» Nuna
tak jestli tobě je to jedno a jemu je to jedno, ale když ste spolu ty 4 hodiny, je vám oběma fajn, tak pak vám to může být klidně, do dalších společných 4 hodin, kdy je vám fajn, zase jedno.
pokud tobě je to jedno a jemu to jedno neni, pak je to dvojí a je to špatně.
nějak sem se do toho jedna zamotala.
pokud tobě je to jedno a jemu to jedno neni, pak je to dvojí a je to špatně.
nějak sem se do toho jedna zamotala.
17.12.2010 - 08:05
| Filtr
Nuna
» musiúa
..šišmarja.. ..Já nemám žádnýho Najdisáka.. ..nemám ani žádnýho chlapa z netu,mám chlapa z masa a kostí co bydlí na vedlejším sídlišti a poslední dobou mi začíná lézt na nervy neustálýma výmluvama typu "Nemám čas" - přičemž - a to bude další kapitola příběhu - velmi často se do těch výmluv promítá slovo "maminka" .. A já jsem zjistila,že mi to začlo bejt úplně jedno a raději než bych byla s ním,tak jedu do Prahy,kde šaškuju s Chosem.. ..nebo spím.. nebo dělám cokoliv a co dělá on je mi šumák..
No...taky se to dalo napsat takhle bez těch okoličnatostí..
Musím do práce
No...taky se to dalo napsat takhle bez těch okoličnatostí..
Musím do práce
17.12.2010 - 08:08
| Filtr
Hustokrutě obscénní Morti
Ajaj...No jenze ono je jeste par takovejch silencu...jaksi treba ja...ktery sou ochotny vsechno presunout, zrusit, skrtnout jenom proto aby se s NIM jen tak mohli videt...jenom treba blba pulhodinka na kafe...No a ted teda co je dobre? "skrtnout" svuj zivot? Ehm...
17.12.2010 - 08:14
| Filtr
Ilon spí s měsícem
Pěkně jsi ten svůj elaborát sepsala.
Bohužel,je v případě mnohých z nás pravdivý.
Přesně o tomto poslední dobou přemýšlím stále častěji.
Na jedné straně vzdychám,že jsem sama,že mi chybí ten někdo,kdo by.....
...a na straně druhé,ta představa, vzdát se svého zavedeného.
A také strach z poznávání a zklamání a třeba zase poznávání...
Čím je člověk starší,tím hůř se tohle překonává.
Aby se dva dobře poznali,musí spolu žít a v tom je kámen úrazu.V mém věku už mívají pánové i dámy své bydlení,kterého se nehodlají vzdát.A taky,kdo by si třeba po dvou měsících nastěhoval do bytu cizího chlapa nebo ženskou,že?Už máme své zkušenosti,tak zůstane u těch pár hodin týdně.
Znám takových párů hodně.Každý ve svém bytě,v sobotu spolu,společná dovolená.
Všichni si to chválí,ale já cítím,že to není ono,to pravé ořechvé.
Oč je krásnější,když může partner reagovat na radost,starost,či nějakou tu bolístku hned,v ten daný okamžik.
Asi by to chtělo překonat ten strach a jistou míru sobectví v nás.
Jenže...pokud už poznáme někoho takového,kdo by s námi chtěl žít...ach ten rozum,ten to pořád kazí,furt mele a mele...nech to tak,kdo ví,co se z něj vyklube,pak tě zklame a ty se ho nezbavíš...a taky čím je člověk starší,tím víc si uvědomuje,že už mu moc času na pokusy a omyly nezbývá.
Jak tohle překonat? Možná oboustranným velkým zamilováním?
Jak tak sleduji ty své popárované singl známé,bohužel,musím konstatovat,že je to hlavně o sexu,ať už tvrdí coko-li.
A to je právě to,co nechci.Jenom sex.A tak tu žiju s kocourem a se psem.Sama.Syna moc nepočítám,jeho zájmy a aktivity...skoro se nevídáme.Včil,babo,raď.
PS.Tak dlouho jsem ten svůj elaborát sepisovala,až mne to odhlásilo a tady přibylo 33 příspěvků.
Bohužel,je v případě mnohých z nás pravdivý.
Přesně o tomto poslední dobou přemýšlím stále častěji.
Na jedné straně vzdychám,že jsem sama,že mi chybí ten někdo,kdo by.....
...a na straně druhé,ta představa, vzdát se svého zavedeného.
A také strach z poznávání a zklamání a třeba zase poznávání...
Čím je člověk starší,tím hůř se tohle překonává.
Aby se dva dobře poznali,musí spolu žít a v tom je kámen úrazu.V mém věku už mívají pánové i dámy své bydlení,kterého se nehodlají vzdát.A taky,kdo by si třeba po dvou měsících nastěhoval do bytu cizího chlapa nebo ženskou,že?Už máme své zkušenosti,tak zůstane u těch pár hodin týdně.
Znám takových párů hodně.Každý ve svém bytě,v sobotu spolu,společná dovolená.
Všichni si to chválí,ale já cítím,že to není ono,to pravé ořechvé.
Oč je krásnější,když může partner reagovat na radost,starost,či nějakou tu bolístku hned,v ten daný okamžik.
Asi by to chtělo překonat ten strach a jistou míru sobectví v nás.
Jenže...pokud už poznáme někoho takového,kdo by s námi chtěl žít...ach ten rozum,ten to pořád kazí,furt mele a mele...nech to tak,kdo ví,co se z něj vyklube,pak tě zklame a ty se ho nezbavíš...a taky čím je člověk starší,tím víc si uvědomuje,že už mu moc času na pokusy a omyly nezbývá.
Jak tohle překonat? Možná oboustranným velkým zamilováním?
Jak tak sleduji ty své popárované singl známé,bohužel,musím konstatovat,že je to hlavně o sexu,ať už tvrdí coko-li.
A to je právě to,co nechci.Jenom sex.A tak tu žiju s kocourem a se psem.Sama.Syna moc nepočítám,jeho zájmy a aktivity...skoro se nevídáme.Včil,babo,raď.
PS.Tak dlouho jsem ten svůj elaborát sepisovala,až mne to odhlásilo a tady přibylo 33 příspěvků.
17.12.2010 - 08:21
| Filtr
Najdise.cz
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Mirko, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Skusit si odpovědět na otázku..."co vlastně chci?"...je k nevíře jak se ta odpověď někde loudá a nechce se jí na světlo...protože k ní patří přidat : "co nabízím výměnou za splnění svých přání?"...a u tohohle smlouvání je orientální bazar jen slabý odvar
=====
Skusit si odpovědět na otázku..."co vlastně chci?"...je k nevíře jak se ta odpověď někde loudá a nechce se jí na světlo...protože k ní patří přidat : "co nabízím výměnou za splnění svých přání?"...a u tohohle smlouvání je orientální bazar jen slabý odvar
17.12.2010 - 08:59
| Filtr
player
viz Hausmann:Mužský šovinismus.Víc nemám,co bych dodal.
(Jen dodám,že já skutečně čas nemám,ale za rok chození s dívkou stihnu víc krásnejch romantickejch zážitků,než mnohý manželský pár za půl života.Chce to styl).
(Jen dodám,že já skutečně čas nemám,ale za rok chození s dívkou stihnu víc krásnejch romantickejch zážitků,než mnohý manželský pár za půl života.Chce to styl).
17.12.2010 - 09:05
| Filtr
Háňa*
Ano - podobným způsobem jsem žila asi 1o let. Já a syn a k tomu můj přítel, který se občas zjevoval a zase mizel. Oba jsme byli takto "spokojeni". Typický vztah spřátelených garsonek.
Nikdo z nás nic neriskoval, nemusel měnit způsob života a byli jsme spolu jen tehdy, když jsme chtěli (když byl čas).
Myslela jsem, že mi to takto vyhovuje. Navíc jsem celkem nestandardní jedinec a málokomu sednu. Opravdu jsem si to myslela, že jsem spokojená, ne, že bych si to namlouvala.
A potom přišel můj dnešní manžel, a najednou bylo všechno jinak - věci měly normální posloupnost, chození, návštěvy, společný víkend, seznámení s rodiči a dětmi,...... on byl ten iniciátor, já ten strašpytel - on byl ten, kdo do toho šel jako ve dvaceti, on byl ten, kdo měl trpělivost s paní opatrnou, on byl ten, kdo přemýšlel o krocích tak, aby mě nevyděsil.......... až mě nakonec dostal
Pravda je, že když přišel s prstenem a požádal mě o ruku, přesto,že jsem to taknějak čekala, byla jsem v lehkém šoku. Milovala jsem ho, to ano, ale prožívala jsem uvnitř sebe paniku, že ztratím svoji individualitu - nerada to jako Beran přiznávám, ale asi to byl strach
A potom jsem si řekla, že jde vlastně v našem věku o houby, děti už mít spolu nebudeme, a když to nebude dobré, rozejít se můžeme vždycky.
Závěr je, že jsem do té doby v životě neudělala šťastnější krok. Můj muž je poklad.
Nuno, až potkáš toho, kdo se bude ve vztahu zabývat v první řadě tebou, bude schopen být šťastný jen z toho, když tě vidí spokojenou, pozná na tobě, když jsi smutná, ať to budeš sebevíc a sebelíp maskovat, kdo tě bude hrdě seznamovat s každým svým kamarádem a budeš mít pocit, že kdyby bylo třeba, dýchal by za tebe......., neboj se a jdi do toho.
Když přijde ten pravý, pozná se to tak, že nemusíš dělat vůbec nic, nijak se měnit ani předělávat, dávat si pozor na pusu a na to, jestli to, co děláš, je "vhodné"...... nemusíš vůbec nic, jen BÝT
Stojí to za to si počkat a nenechat se deptat vztahem - nevztahem
Já vím, tebe nic nedeptá , to mluvím všeobecně
Nikdo z nás nic neriskoval, nemusel měnit způsob života a byli jsme spolu jen tehdy, když jsme chtěli (když byl čas).
Myslela jsem, že mi to takto vyhovuje. Navíc jsem celkem nestandardní jedinec a málokomu sednu. Opravdu jsem si to myslela, že jsem spokojená, ne, že bych si to namlouvala.
A potom přišel můj dnešní manžel, a najednou bylo všechno jinak - věci měly normální posloupnost, chození, návštěvy, společný víkend, seznámení s rodiči a dětmi,...... on byl ten iniciátor, já ten strašpytel - on byl ten, kdo do toho šel jako ve dvaceti, on byl ten, kdo měl trpělivost s paní opatrnou, on byl ten, kdo přemýšlel o krocích tak, aby mě nevyděsil.......... až mě nakonec dostal
Pravda je, že když přišel s prstenem a požádal mě o ruku, přesto,že jsem to taknějak čekala, byla jsem v lehkém šoku. Milovala jsem ho, to ano, ale prožívala jsem uvnitř sebe paniku, že ztratím svoji individualitu - nerada to jako Beran přiznávám, ale asi to byl strach
A potom jsem si řekla, že jde vlastně v našem věku o houby, děti už mít spolu nebudeme, a když to nebude dobré, rozejít se můžeme vždycky.
Závěr je, že jsem do té doby v životě neudělala šťastnější krok. Můj muž je poklad.
Nuno, až potkáš toho, kdo se bude ve vztahu zabývat v první řadě tebou, bude schopen být šťastný jen z toho, když tě vidí spokojenou, pozná na tobě, když jsi smutná, ať to budeš sebevíc a sebelíp maskovat, kdo tě bude hrdě seznamovat s každým svým kamarádem a budeš mít pocit, že kdyby bylo třeba, dýchal by za tebe......., neboj se a jdi do toho.
Když přijde ten pravý, pozná se to tak, že nemusíš dělat vůbec nic, nijak se měnit ani předělávat, dávat si pozor na pusu a na to, jestli to, co děláš, je "vhodné"...... nemusíš vůbec nic, jen BÝT
Stojí to za to si počkat a nenechat se deptat vztahem - nevztahem
Já vím, tebe nic nedeptá , to mluvím všeobecně
17.12.2010 - 09:18
| Filtr
Najdise.cz
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele funik, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Nezlob se,nemám čas..
..to číst celý No je to asi nepříjemný,ale jestli jste jen mildové,tak se dá pochopit,že má teď jiný starosti.To doHoníte Ted rukama a pak spolu
=====
Nezlob se,nemám čas..
..to číst celý No je to asi nepříjemný,ale jestli jste jen mildové,tak se dá pochopit,že má teď jiný starosti.To doHoníte Ted rukama a pak spolu
17.12.2010 - 09:25
| Filtr
Triniti111
tenhle jev lze vidět často, čím starší člověk, tím se méně rád přizpůsobuje, musí to být pro něj hodně silné, aby něco měnil
17.12.2010 - 09:29
| Filtr
player
A potom - ty jsi mě asi úplně nepochopila:
Co to je za nesmysl? Když u mě bude bydlet,tak jenom v ložnici spolu strávíme 40 hodin týdně. 2 společné dovolené 168 hodin týdně,pak nějaké ty kina,divadla,apod.
Já myslel ty 4 hodiny jako tím běžným žvaněním.Kapíšto?
Co to je za nesmysl? Když u mě bude bydlet,tak jenom v ložnici spolu strávíme 40 hodin týdně. 2 společné dovolené 168 hodin týdně,pak nějaké ty kina,divadla,apod.
Já myslel ty 4 hodiny jako tím běžným žvaněním.Kapíšto?
© 2007-2024 Najdise.cz