Nezlob se,nemám čas:-(


17.12.2010 - 06:44
(Blíženci) Nuna
Nezlob se,nemám čas:-(
Máme práci,svoji rodinu,své aktivity,koníčky,náš život je pestrý,zajímavý,na život "singl" jsme si zvykli,našli jsme si na něm spoustu kladů a vlastně jsme velmi spokojeni. Partnera cíleně nehledáme,sice pořád ještě hledáme sami sebe,ale to hledání se nám líbí,zvláště když v něm "děláme pokroky" :2: :1:Jakési zcelení naší vlastní osobnosti nás posunulo do roviny té,že není nutno za každou cenu s někým být,aby člověk mohl na tomhle světě fungovat. Nic neočekáváme,jen jsme připraveni přijímat // Abych sem vecpala taky nějaké to klišé :5: //Potud je nejspíš všechno v pořádku. :1:Pak se ovšem objeví někdo,s kým pararelně s naším způsobem života můžeme prožívat něco hezkého,s kým je nám dobře a u koho máme pocit,že nás život jaksi ještě více někam posune,zpestří. Počáteční nadšení z toho,že "takový člověk ještě někde existuje" ovšem vyprchá ve chvíli,kdy zjistíme,že nejsme schopni nic ze svého způsobu života slevit pro to,abychom mohli s milovanou osobou být více.Mám dojem,že to bude hodně rozšířený jev. Poslední dobou jsem na tuhle myšlenku tady v diskuzích párkrát narazila a vlastně mě nejvíc zaskočil Plája se svým prohlášením,že pro vztah jsou ideální 4 hodiny týdně. :43:A já říkám,že ne. :21: Jenže v tom je právě ten kámen úrazu. Všechny ty aktivity,kterým jsme dříve holdovali s nadšením a potěšením,nám berou tolika času,že na partnera nám žádný nezbývá. A ve chvíli,kdy partner má to samé,žije si svým,stejně aktivním životem,tak ty 4 hodiny týdně jsou vlastně "zázrak".Leč za tak krátkou dobu,kterou spolu strávíme,není možné toho člověka poznat. S každým dalším setkáním je to jako bychom se vlastně viděli poprvé. Chybí společné zážitky,prožitky,všechno to,co vztah vytváří a tak logicky musí dojít k tomu,že za nějaký čas se v přítomnosti toho druhého začneme nudit.Není z čeho "brát". Není z čeho brát,protože jsme sami nic nedali. Nejsme toho schopni - ať už ve snaze // snad i podvědomé // nenechat si vzít tu naši "svobodu",ten zaběhlý styl života. Možná je tam strach ze změn,z nejistoty.. Těžko říct.Takže co? No já vlastně nevím,co po vás chci. :39: :4: Vím,že tu jsou příběhy lidí,kteří žijí podobně. Tam,kde je takovýhle "vztah" pro oba přijatelný a akceptovatelný je to snad v pořádku. I když fakt bych to vztahem nenazvala. Tam,kde to takhle vidí jen jeden,je to pak horší. :43:No...jen jsem měla potřebu zase nějakej elaborát sepsat. :3:

Řazení:
17.12.2010 - 08:14 | Filtr
(Kozoroh) Ilon spí s měsícem
Pěkně jsi ten svůj elaborát sepsala. :4:
Bohužel,je v případě mnohých z nás pravdivý.
Přesně o tomto poslední dobou přemýšlím stále častěji.
Na jedné straně vzdychám,že jsem sama,že mi chybí ten někdo,kdo by.....
...a na straně druhé,ta představa, :41:vzdát se svého zavedeného. :63:
A také strach z poznávání a zklamání a třeba zase poznávání...
Čím je člověk starší,tím hůř se tohle překonává.
Aby se dva dobře poznali,musí spolu žít a v tom je kámen úrazu.V mém věku už mívají pánové i dámy své bydlení,kterého se nehodlají vzdát.A taky,kdo by si třeba po dvou měsících nastěhoval do bytu cizího chlapa nebo ženskou,že?Už máme své zkušenosti,tak zůstane u těch pár hodin týdně.
Znám takových párů hodně.Každý ve svém bytě,v sobotu spolu,společná dovolená.
Všichni si to chválí,ale já cítím,že to není ono,to pravé ořechvé.
Oč je krásnější,když může partner reagovat na radost,starost,či nějakou tu bolístku hned,v ten daný okamžik.
Asi by to chtělo překonat ten strach a jistou míru sobectví v nás.
Jenže...pokud už poznáme někoho takového,kdo by s námi chtěl žít...ach ten rozum,ten to pořád kazí,furt mele a mele...nech to tak,kdo ví,co se z něj vyklube,pak tě zklame a ty se ho nezbavíš...a taky čím je člověk starší,tím víc si uvědomuje,že už mu moc času na pokusy a omyly nezbývá. :22:
Jak tohle překonat? Možná oboustranným velkým zamilováním? :25:
Jak tak sleduji ty své popárované singl známé,bohužel,musím konstatovat,že je to hlavně o sexu,ať už tvrdí coko-li.
A to je právě to,co nechci.Jenom sex.A tak tu žiju s kocourem a se psem.Sama.Syna moc nepočítám,jeho zájmy a aktivity...skoro se nevídáme.Včil,babo,raď. :41:
PS.Tak dlouho jsem ten svůj elaborát sepisovala,až mne to odhlásilo a tady přibylo 33 příspěvků. :61: :61: :61:
17.12.2010 - 08:30 | Filtr
(Hadoken) Hustokrutě obscénní Morti » Ilon spí s měsícem
Ty jo! Kdyz to tak ctu tak mi dochazi ze sem vlastne s nikym nikdy nechodila...sem s kazdym rovnou bydlela:):):)
17.12.2010 - 11:49 | Filtr
(Střelec) Marie49 » Ilon spí s měsícem
Jsou tu příspěvky, se kterými nezbývá jak souhlasit.
Každé soužití je o společných zážitcích, toleranci a úctě.
Že nám na partnera nezbývá čas, může mít
několik důvodů. Pokud jsme sami, plánujeme si čas jen za sebe a včem hledáme, nebo našli uspokojení. Nikdo nežijeme ve vzduchoprázdnu a snažíme se žít život, jak nejlépe umíme. Partner není hračka, která se hází do kouta, když přestane bavit. Ale určité zásady musí ctít obě strany. Každý vztah se musí živit a obohacovat a to z obou stran.
Pokud dojde ke zklamání a ztrátě úcty, těžko se dá vztah dvou lidí slepit dohromady.
:27: :27: :27:
17.12.2010 - 18:34 | Filtr
(Blíženci) Nuna » Ilon spí s měsícem
Ilon má milá... pravdu díš velkou. :1:
Člověka jako osobnost nejlépe poznáš v krizových situacích a člověka jako partnera ve společném soužití. Ale jak jsi trefně řekla - do toho se nikdo z nás hrnout nechce. Čím jsme starší a víc a víc zabydleni v tom svém,tím víc se toho bojíme. :43: Byť víme,že to je nesmysl. A u mě to došlo až tak daleko,že já se dokonce "bojím" i vztahu samotného. :43:
Zamilovanost jako lék? To jsem si právě myslela taky. Těch posledních mejch pár měsíců bylo fajn - dokud ta zamilovanost nevyprchala. :43: Takže spíš Láska? A Lásku "nedáme",když se budem bát. Takže věčnej kolotoč,ze kterého já nevím,jak vystoupit. :43:
..šiš zastavte někdo ty labutě!... :39: :5:


Aktuální postavení planet
Aktuální
postavení planet
ukázat planety »
Lunární kalendář 2024
Lunární kalendář
Luna ve Lev Lvu
ukázat kalendář »