Hádky rodičů - Diskuze a zkušenosti

mikiduc Naši se hádali tajně.... vůbec jsem to nezaznamenala
Proto mě nyní dělá problém se hádat s kýmkoliv.
Někdy musím hádku předstírat,když se to čeká

ži.va » mikiduc Tak jak víš, že se hádali, když jsi to nezaznamenala?

mikiduc » ži.va jsem se jako dospělá zeptala,bylo mě to divný,když se nakonec rozvedli

ži.va » mikiduc jo tak...

mikiduc » ži.va

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele spimajim, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Brala jsem to jako že to není moje věc a snažila jsem se "zdekovat". Což oni myslím spíše vítali, neměli potřebu mě v té chvíli nějak do toho zatahovat. Jestli jsou (byly) ty hádky zbytečné nebo ne jsem moc nehodnotila, mám dojem, že jsem to v té době nebyla moc schopná posoudit - a v dospělosti jsem už bydlela sama a přestala toho být svědkem. Vnímala jsem, že každý chce něco jiného a nejsou schopni najít kompromis, a vlastně mi připadalo, že má každý svůj díl pravdy. Ale prostě jsem spíš měla tendenci se od toho distancovat.

LemmOny Naši se nikdy nehádali a abych pravdu řekl, ani to neznám, co to je opravdová roidnná hádká.
Táta za celý život nezvýšil tón hlasu, jen občas výjmečně si zanadával, ale v klídku a pohodě, spíš si dělal srandu. Mamča se uměla víc čertit, ale všechno napětí se neslo spíše v duchu dvou dětí na hřišti, co se tahají o bábovičku. Nakonec to vždy končilo výbuchem smíchu ..njn dva Raci s Váhavým usmiřovatelem uproštřed, taková klidná normální rodinka

ži.va dík za názory

Mar.gita Já si nepamatuji žádnou velkou hádku svých rodičů, buď se nehádali, nebo se hádali když jsme nebyli v dosahu. Ale protože jsem byla dítě, které se věčně drželo doma, myslím, že se spíš nehádali. Pamatuji si ale na něco jiného, říká se tomu tichá domácnost. Nemluvili spolu a napětí doma bývalo až hmatatelné. Ale nikdy jsem nezaznamenala důvody, co se stalo a proč tichá domácnost nastala. Možná cítili, že kdyby měli problém řešit, že by se hádali, a aby se tomu vyhnuli, tak spolu prostě nemluvili. Taťka to zapíjel v hospodě a mamka se užírala zevnitř tak dlouho, až ji to sežralo úplně - umřela na rakovinu.
Pamatuji si, jak mi nedávno kamarádka z dětství (která měla rozvedené rodiče) řekla, že mi vždycky záviděla že mám tak bezva rodinu. No a když jsem jí řekla, jak bezva byla a co navenek vidět nebylo, tak se hodně divila.
No a jestli mě to poznamenalo? No jistěže ano. Neumím se hádat, mám z hádek hrůzu a abych zachovala klid aspoň naoko, raději se nechávám užírat jako to dělala máma. Teda spíš bych měla použít částečně minulý čas. Neumím se hádat platí stále i v přítomnosti, ale než abych se nechala užírat, raději jsem se rozvedla a utekla.
No a teď odpověď na poslední část. Ano myslím, že hádky pramení z nedostatečné komunikace a vlastních komplexů a proto se snažím pracovat na tom, abych mé komplexy nalezla a poprala se s nimi, taky se chci naučit něco o komunikaci a konstruktivních hádkách. Potom se jich snad přestanu bát a možná si potom i někdy najdu přítele, aniž bych se bála toho, že bych zase utekla... Ale prozatím se držím toho, že když sama o nich nic nevím, nebudu je řešit ani u jiných. Myslím, že to ani nemá smysl. Pokud oni sami si své komplexy nepřiznají, těžko můžeme něčí hádku vyřešit tím, že jim o nich řekneme, jen je ještě víc naštveme a možná jim víc ublížíme. Nemá cenu řešit něco za druhé, každý je zodpovědný sám za sebe, tedy i za to, jestli se hádá a jak se hádá....

bilyklobouk Hrozně jsem u takových hádek bulel, takže mě to poznamenalo a komplexů požehnaně připravilo. Dejme tomu, že jsem to mohl být já kdo by se takto hádal, pak mám štěstí, že mě rodiče ukázali jak to vypadá. Jakýho raracha ukážu já svým dětem, to opravdu netuším

player u nás byl otec hodně cholerický.Když řval,nelíbilo se mi to.Bylo to Ve čtrnácti jsem se odstěhoval o patro níž a šlo to už tak nějak kolem mě.

ži.va » Mar.gita Margito děkuju za příspěvek...trochu vím, o čem mluvíš... a je dobře, že máš takové uvědomění, koneckonců rodiče jsou dobří učitelé, pokud to umíme "uvidět" a ještě si to dokonce spojit se svými "bolestmi", které pak můžeme hojit.

a hodně se mi líbí ten závěr, cos napsala, o zodpovědnosti každého za sebe...taky to tak vidím (i když, když přijde na "věc", v praxi si to hned uvědomit a řídit se podle toho, aby to nebolelo, to už je další krok)

ži.va » bilyklobouk

Charis myslím, že nie je problémom to, že sa rodičia hádajú pred deťmi, ale skôr to, čo nasleduje, keď vidíš, že tie hádky sú zbytočné a oni si nedokážu odpustiť a že to vlastne smeruje ku koncu, tá beznádej je hrozná.
My sa s mojim mužom hádame aj pred deťmi, ale zachvíľu nás už vidia spolu, ako sme si odpustili a že sa na seba nehneváme a hádky sú len také chvíľkové úlety, deti to potom cítia, že to nie je nič vážne.

A ako sa zachovať, keď som bola malá, nedokázala som im nič povedať , iba som plakala, v dospelosti som sa snažila byť najaký zmierovateľ, ale nefungovalo to

terere naši se nikdy nehádali,maminka snad neuměla mluvit nahlas
tatínek byl veselý člověk a muzikant,hrál doma na piáno,já zpívala a maminka jen pobrukovala ale vždycky při tom něco pracovala nenápadně
pod piánem stála většinou flaštička kořky
ale nebyl notorik,to už patřilo do tý atmosféry,
bývalo to hlavně v zimě,protože od jara do podzimu se makalo a
proto nebyl čas na nějaký hádání,protože bylo hodně makání

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele lubatko, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
U nás to bývalo dosť zlé,ako deti sme zaliezli do izby a ticho sme trpeli
Otec bol alkoholik,o to to bolo ťažšie...
S mužom sa hádame,je pravda,že aj pred deťmi,i ked´mi to je ľúto,neviem ticho sedieť a počúvať veci s ktorými nesúhlasím...Ale nikdy to netrvá dlho,ešte sa nestalo,že by sme sa nerozprávali...

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele VlastaB, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Vis,ono je to tezky jako dite sledovat ty vymeny nazoru mezi rodici.
Kdyz jsem byl jako malej kluk a bylo mi asi 8 let ,zazil jsem neco co asi tezko nekdo pochopi.
Mama byla hodne vznetliva a musela mit vzdycky pravdu ,tata ,protoze dokazal snaset i nemozne a proto jsem ho obdivoval,resil tyhle problemy alkoholem ,vedel kdy ma dost ale bal se jit domu ,protoze vedel co ho doma ceka,a proto to vzdycky oddaloval a mama byla takova ,ze si pro nej dosla ,a udelala takovou scenu ,ze na ni vsichni koukali a otaceli se ,obzvlast na vesnici kde kazdej znal kazdyho.
Prisli domu a tata mel naladu ,delal si ze vseho srandu ,protoze vedel,ze kdyz dojde k nejhorsimu ,nedokaze se ovladnout a nerozlisuje mali a velky lidi.
Prisli domu a tata si dal veceri ,sedel u stolu a cekal co bude ,my jako deti jsme sedeli v obyvaku a koukali na televizi. Vnimal jsem strasne hodne veci a vedel jsem co se stane ,tak jsem sourozence sebral a zamkli jsme se v detskem pokoji. Slysel jsem jenom mamu jak si neda pokoj a neustale napada tatu jak je nemoznej a jak je zase opilej.Nic jineho nebylo slyset a Ja jako kluk jsem to vnimal az do te doby ,kdy nastala ohromna rana ,a vsechno litalo ...tenkrat jsem rekl sourozencum at vyskoci oknem a i kdyz jsem mel ohromnej starch ,ani vlastne nevim koho jsem sel branit,jestli tatu,nebo mamu.
Otevrel jsem dvere v kuchyni a videl jsem ty tatovo oci ,jako kdyby dobre nalozili do parni lokomotivy.....
Mama zacala hazet napred popelnik a potom zacali litat talire a hrnce,to byl jeste tata v klidu a obdivuju ho ,ze pri tom jedl uplne v klidu veceri. Jak me mama uvidela ,zacala mi nadavat at vypadnu,rekl jsem ze nechci aby se hadali a aby nechala tatu na pokoji ,ze za to muze ona ze je takovej.
Odtahla me do pokoje a zamkla za mnou,chvili byl klid a za chvili vsechno zacalo .
Slysel jsem zprvu jenom mamu ...porad dokola ,normalni clovek by to opravdu nedokazal vydrzet ale tata se vzdycky drzel az do te doby ,nez nastal ten vybuch...mozna sopka mela min sily jako on.
Prvni letela mama,pak litali zidle a stoly ,skocil jsem z okna a obehnul barak z druheho vchodu ,dostal se do kuchyne a otevrel dvere . Vsude spousty strepu,vsechno rozlamany ,mama me tahla ke dverim ,ale je zajimavy ze i kdyz vsechno kolem litalo ,tata na me nevztahl ruku ,ale jako malej kluk jsem se strasne bal . Meli jsme v obyvaku akvarium se 460 litry vody ,a v nem tenkrat docela vzacny ryby. Misto toho aby tatu nechala mama byt ,aby se z toho vyspal a vyrikali si to druhej den ,tak do nej neustale ryla az se stala ta vec ,ze ten popelnik letel primo do toho akvaria a vsechna voda se vyhrnula i s rybickama,ktery jsem zachranoval ,protoze jsem vedel ze to je tatuv obrovskej konicek a bez toho by byt nemohl. V tu ranu jak se to akvarko rozletelo ,se tata sklidnil ...mama dosahla sveho ...citila nadvladu a hrdost ,ze zase zvitezila.
To je jen mozna jedna stotina nebo tisicina z toho co jsem prozil v hadkach mezi rodici,nebylo to nic prijemneho ale rodice jsem miloval ,asi vic tatu jak mamu ,protoze mi dokazal dat daleko vic a mama me porad shazovala.

Co z toho plyne ?
Aby se lidi zamysleli nad tim ,nez zacnou nekoho soudit a delat mu ze zivota peklo,neni to o tom kdo za to muze ,ale kdo muze za to ze se to stane ,kdo to vyvola ,at je to chlap nebo zenska ,je to uplne jedno ...kazdej ma na tom svou vinu ,a je to jenom o tom to vnimat a uvedomit si proc udelat neco ,co bude mit desivy nasledky,a nebo se tomu radeji zasmat a byt v klidu pozbytek zivota.
Nekdy to asi opravdu nejde ....clovek se snazi ,ale kdyz uz mu nic jineho nezbyva,brani se tim ,ze proste vybuchne,a pak to ma desive nasledky.

To je zivotni zkusenost.

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele hyacintka, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
My jsme taky měli to štěstí,že jsme našich nikdy naslyšeli se hádat.Mamka je prostě taková,že přestane mluvit a je po všem.Asi si museli ty svoje problémy někdy,nějak řešit,ale to fakt nevím kdy?Jako děcko si pamatuju,že když si někdo stěžoval,jak se jejich hádají,tak jsem se chlubila,že naši ne a oni my to nevěřili,že prý se hádají všichni a já jsem byla strašně naštvaná,že my nevěří.Až když jsem dospěla,tak jsem to všechno pochopila Ale přála bych takové dětsví všem dětem.Protože vím jak některé,musí v těch hádkách žít.Ale bohužel,to už je na těch dospělých jak se chovají

Nuna Dítě nepozná,že hádky jsou zbytečné a kvůli "blbostem".
A dospělý člověk vida své rodiče v hádce už ví,že to je jejich věc a nemá právo se do toho míchat.

ži.va díky, takže jenom se mi potvrdila moje domněnka, neplést se do toho...