??? - Diskuze a zkušenosti

hejhula87 A kde si vzala že jsme všichni tak užasný????? Dělám si legraci jasně ,že jsme,jen ty druhý to nevidí tak nás opouští

Najdise.cz » hejhula87 Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Sem.miš, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Malá chybička, hejhulo ! My jsme úžasný a když oni to nevidí, tak i my je opouštíme !! Nač žít s člověkem, který si Tě neváží a který Tě stírá, který Tě podceňuje a nebo schválně ponižuje, protože Tvoji hodnotu nevidí a nebo vidí, ale nemůže připustit, že bys mohla mít něco víc, než má on?

Já bych to shrnula tak:
Být SAMA neznamená být OSAMĚLÁ.
To jsou dva různé stavy. Ten druhý je politováníhodný a znám člověka, který je osamělý. Není zlý, jen má tak vysoké nároky na lidi, že mu není nikdo dost dobrý. A tak má jen kolegy v práci, se kterými ale nikam nechodí, rodiče a ségru, se kterou se ale moc nestýká ( protože ona je blbá a její manžel má ubohý nápady ). Nikoho jiného. To je osamění. A takový z nás nikdo není, že ne ?! My máme spoustu kamarádů, nějaké přátele, milence či manžely a děti a zvířata a ještě Najdise, kde se můžeme libovolně shodnout či přít, jak nás to zrovna popadne. Takže - někomu může vyhovovat být sám, protože je to jednodušší. Zeptej se jakéhokoli "starého mládence", on Ti to vysvětlí.

- E - To nevím, ale nějak hůře nacházíme lidi, se kterýma by to ladilo po delší životní etapu.

Leylah » Sem.miš Tak mě značně nevyhovuje být sama. Myslím tím svobodná, nezadaná a můžu se třeba rozkrájet nebo na to s... zvysoka a stejně se na tom už tři roky nic nemění. Až na nějaké záchvěvy (ty by se spíše hodily do mnou založené diskuze "hysterky").

Mám spoustu kamarádů a kamarádek. Ale třeba zrovna dneska je den, kdy nikdo není na dosah. Dvě kamarádky jsou teď na táborech a ohlídávají dětičky. Kamarád je zrovna v práci. Další kamarádka má dnes jinou návštěvu... A tak bych mohla pokračovat. A tak sedím doma a přemýšlím, jak by bylo fajn, být teď s někým...

Marný boj. Našel se jeden takový. Jenže poněkud bez budoucnosti a pokud ano, tak já se do té budoucnosti nějak nehodím.

Dnes je další ze dní, kdy lituju, že mám dnes volno a nepracuju. Dělání, dělání, všechny smutky zahání...

váha » Leylah Neklesej na mysli,lidí je moc,ten pravý jistě krouží blízko. Stačí se jen lépe rozhlédnout a soutředit se na to, co cheš.

hejhula87 » Leylah Leylah to jsme na tom koukám podobně,mám stavy kdy nechci aby byl víkend,kdy chci do práce abych nebyla doma sama.....Nejak se v tom těd plácám
Ale věřím,že nebudu takhle osamocená pořád........kamarády mám,ale ani ted nevyhledávám jejich společnost,mluvíme jen o partnerech a to by jsitě bylo super mít po boku někoho s kým můžeš počítat a vědět ,že bude pořád vedle co?????
Trochu smutné téma hned po ránu

váha » hejhula87 Večer je to ještě smutnější

hejhula87 » váha Nejsmutnějšíííííííííííííííí!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

váha » hejhula87 Neboj,to je na chvíli, aby si pak člověk víc vážil těch, co má rád

hejhula87 » váha Co je to chvile??????

Najdise.cz » váha Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Sem.miš, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Děvčata, je krásné být vedle někoho, koho milujete, hlavně večer. Ale věřte, že je spousta žen, které by večer byly raději samy, než aby musely snášet toho "burana" nebo "tyrana" vedle sebe... taky ho kdysi třeba milovaly... Nezoufejte, tak si jděte zacvičit do fitka, tam samy nebudete. Nebo si přečtěte nějakou pěknou knížku, na to partnera nepotřebujete, naopak, nikdo vás neruší. Já jsem taky často teď po večerech sama, protože děti jsou velký a mají svůj program. Čtu si, relaxuju, cvičim, pujčim si hezký film na DVD, poslouchám muziku a jen relaxuju, skládám si muziku na PC, učim se nový písničky na kytaru, a když chci mezi lidi, jdu si koupit cíga do báru nebo do klubu a buď tam někdo známý je a nebo během nákupu zapředu s někým hovor a chvíli pobydu... A někdy jsem ráda sama. Zkouším si polohu "mrtvolky", jak jí tu popisovala Twiggy, chtěla bych se naučit astrálně cestovat. Chce to asi hodně času. No a když někdy sednu k mailům, tak ani nesleduju čas... to běží jak šílenec.
Holky, rozmyslete si, co si opravdu přejete. Protože chtít někoho, kdo by vám byl pořád po boku, je ta největší "hovadina", kterou jsem si kdysi taky přála. Dostala jsem ho. Byl to závislý partner ( projevilo se to až tak po půl roce až roce, nevím přesně ) a život s ním se mi stal noční můrou. A tu vám tedy nepřeji, fakt ne.

hejhula87 » Sem.miš Jasně číst si,relaxovat,spát...myslíš si ,že to jde na pořád?????Že si vystačíš????Určitě nééééé

Leylah » Sem.miš Nikdo neřekl pořád spolu.

MasaMas » Sem.miš chápu to..něco jsem takovýho kdysi měla,teda u mě kdysi znamená 2 roky zpět a na chvili jsem pocitila co je to zavislej partner,teda kluk no proste jak tomu říct...je to fakt teror...jinak jsem taky sama a zatím to vyhovuje, mám větší čas na sebe a na kamarády, ale chápu rozpoložení ostatních, že když už je to déle a nikdo na obzoru tak si to taky dokážu představit jak pro koho

Najdise.cz » hejhula87 Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Sem.miš, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Jasně, člověk je tvor společenský a od přírody touží mít kolem sebe partnera a milující rodinu. Já vím, že když se dva shodnou a vyjdou si vstříct, pak je to parádní a skvěle se doplňujou a milujou se a jeden na druhýho nedá dopustit. To já beru, to je fajn. To by chtěl každý. Já jen říkám, že to každý nemá a že by člověk neměl pospíchat, aby si nezavařil něco jiného a s jinou příchutí, než původně chtěl... Jak se říká - všechno má svůj čas. Takže někdo, kdo se rozhodne být singl a řekne si třeba do 30ti a pak se uvidí, může už ve 27 potkat někoho, kdo ho bude provázet celým životem a budou šťastní. A naopak jsou ti, kdo by potřebovali být co nejdýl sami, naučit se žít sami se sebou a vyplňovat si život sami - protože tím, že tolik prahnou po někom, aby jim vyplňoval jejich život, vlastně říkají: pověsím se Ti na krk a budu žít tvůj život, udělám pro tebe všechno, jen abych nebyl/a sám/a. To jsou nejlepší adepti na to, stát se sami závislými partnery.
Tím ovšem nemyslím žádnou z vás, je to jen obecně, spíš jako varování, až potkáte chlapa, který vám tohle bude šeptat do ouška - žádný normální chlap nechce žít život své partnerky místo svého. Jen závislý partner. A jak ho poznáte? Nemá kamarády - má jen vás a je šťastný, že vás konečně našel.
Ale to už se omlouvám za rady, které nikdo nežádal. Tak nějak mi to vyplynulo z toho, že byste rády co nejrychleji někoho domů.... Někdy je lepší počkat i dýl, aby to pak stálo za to.

hejhula87 » Sem.miš Myslím si ,že člověk který je dlouho sám,žije sám ,tak si pak velmi špatně zvyká na společnost dalši osoby,pač mu narušuje to soukromí co měl předtím,čím dýl je člověk sám tím hůř se pak navazuje vztah
Neříkám že je správné si hned po nepovedeném vztahu někoho hledat ,ale být 2roky singl je poměrně hodně a člověk si na to tak strašně zvykne že je to potom velmi komplikované

Najdise.cz » hejhula87 Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Sem.miš, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Jenže ať chceš nebo nechceš, tak jakýkoli psycholog či psychiatr Ti řekne, že přibližně 2 roky je doba, kdy se člověk z minulého vztahu vzpamatuje, oprostí od všeho, co ho zatěžuje na duši, protože ve vztahu jde hlavně o duši. Uvnitř se musí člověk srovnat s tím, že je to dobře, že jsme se rozešli, protože to nemělo buď žádnou budoucnost a nebo hroznou budoucnost. V sobě sám každý by si měl během plynoucího času ujasnit, co v tomto vztahu pro něj bylo dobré a co by už nechtěl opakovat v žádném dalším. Protože někdy my sami opakujeme stejné chyby a proto se na nás "lepí" partneři, kteří nám nakonec ubližujou, aniž by to původně měli v plánu.. Prostě to vyplyne z chování nás obou, nikdy není vina jen na jedné straně. Fakt, to nejsou plané kecy nějaké ženské, to je desetiletími prověřená psychologie člověka, kterou ale běžný člověk nebere na vědomí, protože si myslí, že všechno ví líp a hlavně jemu že se tohle stát nemůže....

Příklad: Chlap č.1 - ochranitelský typ, co k sobě chce ženu, která není průbojná a je poddajná, protože je rád sám pánem situace a na druhou stranu opravdu tu svou opatruje a chrání, dělá jí pomyšlení. Chlap č.2 - zdravě sebevědomý muž, co potřebuje stejně zdravě sebevědomou ženu, aby si byli rovnocennými partnery, aby to nebyla žádná puťka, ale ani vamp, aby věděla, že v něm má oporu, ale uměla to samé pro něj udělat taky, a hlavně - aby se uměla sama za sebe rozhodovat a nenechávala všechno na něm. A teď Ty - jsi ta, co by chtěl ten chlap č.2, ale jsi už téměř rok sama po rozchodu s chlapem, který neunesl, že jsi samostatná jednotka a opustil Tě kvůli jiné, co ho víc potřebuje. Milovala jsi ho a proto Tě to bolí, i po těch měsících ses nesrovnala s tím, jak to dopadlo, stýská se Ti po láskyplné náruči a chceš milovat a být milována. Potkáš chlapa č.2 a navzájem se sobě líbíte, přitahujete se, ale Ty díky svému stále nevyrovnanému já na něj působíš jako ta, co by jí musel neustále opečovávat a ujišťovat o tom, že jí neopustí jako tamten atd. a to on prostě v povaze nemá, tak to nevyjde. Pak potkáš chlapa č.1 a ten se Tě ujme jako své Bohyně a jede to na novo. Protože Ty budeš chtít po čase prosadit svoje názory a svoje zájmy a jeho věčný opatrování Ti poleze krkem... přetože to oba myslíte dobře, nejde to spolu dohromady a jak to zkončí?
Proto by po rozchodu z vážného déletrvajícího vztahu měla být zase déletrvající pauza na zhojení vlastního já, aby nepřitahovalo někoho jiného, než opravdu potřebujeme ke štěstí.
Já vím, že to vyznívá blbě - nechci poučovat. Ale zkusit se nad tím tématem zamyslet není nikdy na škodu, protože to děláme pro své vlastní štěstí ve svém vlastním životě. Vím taky, že zamilování a lásku prostě neovlivníš. Ale taky vím, že je lepší počkat, než ihned začít další vztah s prvním mužským, který se mi líbí a který mi řekne to, co už dlouho chci slyšet.

Při pohledu do slunce v slzách někdy vidíš duhu, která tam ale ve skutečnosti není...

Najdise.cz » Sem.miš Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele sutech, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Teda Míšo, klobouk dolů. Máš pravdu, sama jsi rozvedená a určitě v hledání partnera máš své zkušenosti, že? Já sama jsem rozvedená 2,5 roku a i když jsem po čase pochopila proč se stalo co se stalo, stále mi v uších zní slova, která prý byla důvodem k najítí si jiné ženy. A to se pěkně se mnou táhne. Jak jsi psala, pocit sevření do náruče byl opravdu z počátku velmi silný a opravdu na tom ztroskotal skoro každý vztah. Ani jeden jsem neměli dost trpělivosti vysvětlovat jeden druhému něco a tak jsme se rozešli. Jenže potřeba někoho mít rád a mít se ským mazlit a povídat je kolikráte silnější než všechny bolesti. Potkala jsem mužského se kterým se známe od 14ti let a vztah začal naprosto samozřejmě. Jak jistě čekáš i toto má své ale...... Je toho hodně, ale nevím jestli to je pouze u mě, protože ve vztahu mluvím já a přítel poslouchá a já musím zapojit svoji rádoby telepatii , intuiici, a pokaždé nevím jestli je, to co si vymyslím, pravda. Ať je to jak chce, já chci s přítelem být a on chce být se mnou, není to vůbec jednoduché, protože .....a to bych se dostala už na velmi tenký led. Děti. Já mám děti samostatné, se svým vlastním životem, díky tomu, že jsme se rozvedli až když už byly dospělé, tak rozvod vcelku v klidu rozdýchali, jeho děti byly malé a nesou si to hezky životem. Byl sám deset let než si poprvé našel přítelkyni, nechci soudit proč vztah skončil, ale vidím to tak, že ani jeden nechtěl do toho dát víc, nechtěl se trochu tomu druhému nenásilnou formou podřítit a trochu zapracovali i děti. A potom jsem přišla já, já, která chtěla jeho čas pro sebe, a přiznám se , nechci ho málo, a on mi jej začal dávat, stejně jako já jemu. Nastěhovala jsem se k němu a začali za čas problémy. Nebudu se o nich rozepisovat. Když člověk začne vztah ve dvaceti, je z domova naučen přizpůsobovat se, poslouchat rodiče, nemít vlastně nic pro sebe a tak svým způsobem vztah je volným pokračováním tzv. omezování (v tom dobrém slova smyslu). Po rozvodu, kdy jsou lidé už svým způsobem svázáni určitým majetkem, i když hulákají, že jim je to fuk, není a ani jaksi nemůže být. Naučené na určitý způsob chování a na své děti, které jsou přece tím nejlepším co se nám v životě mohlo povést a teď přijde ten druhý a najednou nechce skákat podle nich, protože je také osobností, která je naučená atd. a začnou dost velké třenice. Potom opravdu záleží, jak moc jeden druhého máme rádi a jak moc si přejeme s tím druhým být. Co si budeme děvčata namlouvat, muži sice umí krásně mluvit, ale většinou někde jinde než doma. Doma se mluvením cítí dost ohroženi, proč by vlastně měli odkrývat své já, když by to mohlo být také použito proti nim? Je to dáno geneticky a s tím něco udělat, to chce moc velkou odvahu (i když mnoho lidí to bere za slabost, ale ten kdo už našel odvahu, ví o čem píši)a ženy jsou na tom úplně stejně a teď co s tím, když není ochota se sžít? Líbí se mi rozpravy Oshy - proč zemřím, když se mohu pohybovat. Tak je opravdu nejlepší se rozejít, ale kámen úrazu, zase jsme neuspěli a další černý puntík. To jich v tom životě bylo málo? Nebylo, jenom mi si je hezky zaznamenali do notýsku, místo toho, abychom si z toho vzali pro sebe to dobré a proměnili černé puntíky ve zlaté.
Je pravda, být sám neznamená, být osamělý, kolikráte je to docela dobrý způsobe relaxace než se půjde dál. Lásku chce každý, ale každý je ochoten či schopen pro ni něco udělat. Nic není zadarmo a láska je vlastně nejdražší. Ani já nevím jak dlouho náš vztah bude trvata pokud skončí ,vím, že budu velmi smutná, že nebudu mít chuť do dalšího vztahu, ale člověk má dar se zregenerovat a může začít znovu. Pokud bude chtít. Pokud člověk chce, jde VŠECHNO. Jenom musí CHTÍT. J.

Najdise.cz » sutech Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Sem.miš, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Ahojky spolubojovnice na poli lásky ... Moc krásně jsi to tady rozebrala. Je to pravda, teprve když člověk začne přemýšlet proč se mu děje to, co se mu děje, je schopen to nějak korigovat. Nejde to vždycky a jednoduché to není nikdy. Ale s jedním s Tebou asi trochu budu nesouhlasit... Píšeš, že nic není zadarmo a láska je vlastně nejdražší... Já bych řekla, že láska je nejkrásnější - a člověk musí dospět sám v sobě do stadia, kdy si to uvědomí a chová se tak, že je mu pak naprosto přirozené vše, co s ní souvísí, včetně nepsaných pravidel chování. Přijde mi ( alespoň teď v současné době a nynějším rozpoložení ), že co udělám pro toho, koho miluju, není oběť nebo kompromis, ale naprosto logické vyústění střetu našich dvou lásek, protože - co si budeme povídat - jen když milujeme, tak jsme ochotné toto přijmout, schopné realizovat a sžít se. Bez lásky máš úplně jiné pocity a na soužití to není.
Ovšem, jak říkáš, s dětmi je to jiné. Ony tu lásku necítí jako Ty, takže k Tvému partnerovi cítí něco úplně jiného. Pokud už ho přijmou jako kámoše, je to fajn, ale většinou se nehodlají podřídit jeho režimu dne a jeho chápání rodinného života. Zvláště když nějakou dobu žili jen s mámou a domácnost jim klapala naprosto bezchybně. Prostě nový element - nové situace. Ale přizpůsobit by se měl asi především partner, který se do rodiny stěhuje. Leze do zažitého a nemůže to chtít od základů změnit. Naopak - dle mého názoru, když už tam leze, měl by tam lézti proto, že se mu ten režim líbí a pokud možno na něm mnoho neměnit - jen v ložnici :-)

Najdise.cz » sutech Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Sem.miš, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Su, řekni, jaká byla ta slova: ...stále mi v uších zní slova, která prý byla důvodem k najítí si jiné ženy...
Víš, myslela jsem si kdysi, že když si našel lásku, odejde, že miluje. Neodešel, vyhovovalo mu to v trojúhelníku. Když jsem pak podala žádost o rozvod já, děkoval mi a víš, co řekl můj manžel nakonec mě ( se dvěma dětmi )? "Ty si ve všem poradíš sama, ale ona mě potřebuje." Tak jsem nevěděla, jestli mám být pyšná nebo jestli mám brečet nad tou ironií. Nejsem žádná emancipovaná žena, klidně bych byla doma s dětma a starala se o barák a domácí havěť, kdyby mě muž uživil. Možná není dobré ukázat muži, že si poradíš, že jsi samostatná jednotka a potřebuješ jen lásku, abys byla šťastná... A možná jak kterému, že? ( chlap č. 1 a 2 ).

Najdise.cz » Sem.miš Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele sutech, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Míšo, ta slova si nechám pro sebe. On ode mne neodešel, odešla jsem od něho já, nechtěla jsem žít v trojúhelníku. Partnerské soužití si představuji trochu jinak, než , že kvůli tomu, že budu mít na stole o kousek masa víc, zůstanu v něčem co mě pomalu zabíjí. Nechtěl nic řešit, ale ručku na srdce, který muž rád něco řeší. Není jim to dáno, umí jiné věci. Ale tohle bylo na mě trochu moc, tak jsem odešla. Ukázat muži, že nejsi samostatná? Určitě máš pravdu a v tomto směru siříkám, že jsem asi neskutečně náročná. když si najdu partnera o kterém si myslím, že je dospělý a svéprávný. Dnešní doba je trochu o něčem jiném než o rytířích na bílém koni (ne, že bychom je nechtěly) a tak jak ženy tak muži by se mohli naučit spolu více komunikovat. Mlčením se ještě nic nevyřešilo.

Najdise.cz » sutech Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Sem.miš, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
To je pravda - mlčením se fakt nic neřeší.

Najdise.cz » Sem.miš Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele sutech, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Nastěhovala jsem se já a určitě jsem něco měnit chtěla, asi to aby mě vzaly na vědomí. Nemyslela jsem to tak, že pro lásku se musí obětovat a že se dá měřit penězi. Ty určitě víš jak jsem to myslela, že i když máš někoho moc rád, tak se učíš s ním žít a některé ústupky i když udělané z lásky se dělají dost těžko. Zvyk je zvyk a to jsem měla na mysli, že dobrovolně ustoupíš ve jménu štěstí a lásky. Jedna přítelova známá mi řekla, že bych mu měla být vděčná, že nechodí tak často do restaurace, přiznám se, že jsem na ni zůstala čučet, než jsem si vyposlechla její historii a pochopila jsem, proč to vlastně řekla. Tohle sem nepatří, jen jsem chtěla nastínit, že každý máme na situaci jiný pohled a něco co pro mě je naprosto samozřejmé, protože jsem se také dobrovolně něčeho vzdala, pro druhého to může být oběť. Co člověk to názor a každý se řídí svými zkušenostmi, a proto je ten svět tak zajímavý a je mnoho témat k polemizování. Že?? J.

Najdise.cz » sutech Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Sem.miš, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Já vím, každý má svou pravdu a obě jsou pravdivé.. (už jsem to tu psala - sedněte si naproti sobě a dejte mezi sebe hrnek uchem k Tobě - každý ho vidí jinak, ale obojí je pravda ) Jak se říká, že zvyk je železná košile, tak si po svých zkušenostech myslím, že pro chlapa je mnohem železitější. Žena je v tomhle flexibilnější a právě že tady narážíme. My si myslíme, že to přece nemůže být až takový problém, začít jednoho dne trochu jinak. Ale pro mužskýho to problém je. A pro děti zejména v pubertě taky. Nu, žádná sranda, co? Ale vydrž, zase bude dobře.

alassea Už som tu dávno nebola,tak niečo málo tiež prispejem .Keď som sa rozviedla /vtedy som si samozrejme myslela,že je to len manželova vina/,tak som takpovediac oslavovala-asi rok,dostala som sa z vezenia,dostala som sa z niečoho,čo ma deptalo a dostala som sa /napriek manželstvu/ z veľkej osamelosti.Povedala som si,že to s deťmi zvládnem aj bez neho,keď o mňa nestojí natoľko aby mi dal prednosť pred koníčkami,alebo keď ma nedokázal postaviť aspoň na rovnakú úroveň.Teraz-po dlhom čase ,si začínam uvedomovať aj svoje chyby a tým ako sa mením/alebo starnem :4:/,si uvedomujem,že chlapi sú predsa len iný ako ženy /myslím zmýšľaním :6:/,a že chlapa proste neprerobím na svoj obraz,že ho nemožem vlastniť celého bezozbytku,ale teraz - v druhom manželstve,je to pre mňa prijateľnejšie ako v minulosti.A ešte niečo,asi rok po rozvode,keď opadla eufória ,som si začala pripadať hrozne sama a bola by som schopná začať vzťah snáď s hocikým,kto by sa mi aspoň trochu páčil-preto radím,tým,čo sú nedobrovoľne sami-počkajte na toho pravého ,určite niekde zarohom čaká,len byť v správnom čase na správnom mieste.ahoj.