Najdise.cz ... najdi a poznej lidi, kteří se narodili ve stejný den jako ty ...
??? - Diskuze a zkušenosti
- Astrologie
online Osobní horoskop (radix) Partnerský horoskop Tranzitní horoskop Psychologická astrologie Online výpočty
solár, direkce, revoluce, kompozit a další ...
Lunární kalendář
- Horoskopy 2024
kalendáře a jiné Znamení zvěrokruhu Partnerský horoskop Ascendent a Descendent Horoskopy na rok 2024
Čínský, Keltský, Výklad karet, Léčivé kameny, a další ... Kalendáře na rok 2024
Čínský horoskop 2024
- Slavné osobnosti
astro databáze - Narozeniny
jména, svátky - Numerologie
online - Poznej
znamení - Galerie
uživatelů - Diskuzní
fórum
???
21.07.2008 - 11:43
váha
???
neměla by se tato diskuze přejmenovat na JAK ŽÍT BEZ LÁSKY A VZTAHU? Co je s lidma? Píšou sem samé úžasné ženské a prima chlapi, a přitom jsou sami.Že by se příroda bránila přemnožení lidské rasy?
Stránka:
1 2
21.07.2008 - 12:51
| Filtr
Najdise.cz
» hejhula87
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Sem.miš, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Malá chybička, hejhulo ! My jsme úžasný a když oni to nevidí, tak i my je opouštíme !! Nač žít s člověkem, který si Tě neváží a který Tě stírá, který Tě podceňuje a nebo schválně ponižuje, protože Tvoji hodnotu nevidí a nebo vidí, ale nemůže připustit, že bys mohla mít něco víc, než má on?
Já bych to shrnula tak:
Být SAMA neznamená být OSAMĚLÁ.
To jsou dva různé stavy. Ten druhý je politováníhodný a znám člověka, který je osamělý. Není zlý, jen má tak vysoké nároky na lidi, že mu není nikdo dost dobrý. A tak má jen kolegy v práci, se kterými ale nikam nechodí, rodiče a ségru, se kterou se ale moc nestýká ( protože ona je blbá a její manžel má ubohý nápady ). Nikoho jiného. To je osamění. A takový z nás nikdo není, že ne ?! My máme spoustu kamarádů, nějaké přátele, milence či manžely a děti a zvířata a ještě Najdise, kde se můžeme libovolně shodnout či přít, jak nás to zrovna popadne. Takže - někomu může vyhovovat být sám, protože je to jednodušší. Zeptej se jakéhokoli "starého mládence", on Ti to vysvětlí.
=====
Malá chybička, hejhulo ! My jsme úžasný a když oni to nevidí, tak i my je opouštíme !! Nač žít s člověkem, který si Tě neváží a který Tě stírá, který Tě podceňuje a nebo schválně ponižuje, protože Tvoji hodnotu nevidí a nebo vidí, ale nemůže připustit, že bys mohla mít něco víc, než má on?
Já bych to shrnula tak:
Být SAMA neznamená být OSAMĚLÁ.
To jsou dva různé stavy. Ten druhý je politováníhodný a znám člověka, který je osamělý. Není zlý, jen má tak vysoké nároky na lidi, že mu není nikdo dost dobrý. A tak má jen kolegy v práci, se kterými ale nikam nechodí, rodiče a ségru, se kterou se ale moc nestýká ( protože ona je blbá a její manžel má ubohý nápady ). Nikoho jiného. To je osamění. A takový z nás nikdo není, že ne ?! My máme spoustu kamarádů, nějaké přátele, milence či manžely a děti a zvířata a ještě Najdise, kde se můžeme libovolně shodnout či přít, jak nás to zrovna popadne. Takže - někomu může vyhovovat být sám, protože je to jednodušší. Zeptej se jakéhokoli "starého mládence", on Ti to vysvětlí.
21.07.2008 - 19:49
| Filtr
Leylah
» Sem.miš
Tak mě značně nevyhovuje být sama. Myslím tím svobodná, nezadaná a můžu se třeba rozkrájet nebo na to s... zvysoka a stejně se na tom už tři roky nic nemění. Až na nějaké záchvěvy (ty by se spíše hodily do mnou založené diskuze "hysterky").
Mám spoustu kamarádů a kamarádek. Ale třeba zrovna dneska je den, kdy nikdo není na dosah. Dvě kamarádky jsou teď na táborech a ohlídávají dětičky. Kamarád je zrovna v práci. Další kamarádka má dnes jinou návštěvu... A tak bych mohla pokračovat. A tak sedím doma a přemýšlím, jak by bylo fajn, být teď s někým...
Marný boj. Našel se jeden takový. Jenže poněkud bez budoucnosti a pokud ano, tak já se do té budoucnosti nějak nehodím.
Dnes je další ze dní, kdy lituju, že mám dnes volno a nepracuju. Dělání, dělání, všechny smutky zahání...
Mám spoustu kamarádů a kamarádek. Ale třeba zrovna dneska je den, kdy nikdo není na dosah. Dvě kamarádky jsou teď na táborech a ohlídávají dětičky. Kamarád je zrovna v práci. Další kamarádka má dnes jinou návštěvu... A tak bych mohla pokračovat. A tak sedím doma a přemýšlím, jak by bylo fajn, být teď s někým...
Marný boj. Našel se jeden takový. Jenže poněkud bez budoucnosti a pokud ano, tak já se do té budoucnosti nějak nehodím.
Dnes je další ze dní, kdy lituju, že mám dnes volno a nepracuju. Dělání, dělání, všechny smutky zahání...
22.07.2008 - 10:04
| Filtr
Najdise.cz
» váha
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Sem.miš, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Děvčata, je krásné být vedle někoho, koho milujete, hlavně večer. Ale věřte, že je spousta žen, které by večer byly raději samy, než aby musely snášet toho "burana" nebo "tyrana" vedle sebe... taky ho kdysi třeba milovaly... Nezoufejte, tak si jděte zacvičit do fitka, tam samy nebudete. Nebo si přečtěte nějakou pěknou knížku, na to partnera nepotřebujete, naopak, nikdo vás neruší. Já jsem taky často teď po večerech sama, protože děti jsou velký a mají svůj program. Čtu si, relaxuju, cvičim, pujčim si hezký film na DVD, poslouchám muziku a jen relaxuju, skládám si muziku na PC, učim se nový písničky na kytaru, a když chci mezi lidi, jdu si koupit cíga do báru nebo do klubu a buď tam někdo známý je a nebo během nákupu zapředu s někým hovor a chvíli pobydu... A někdy jsem ráda sama. Zkouším si polohu "mrtvolky", jak jí tu popisovala Twiggy, chtěla bych se naučit astrálně cestovat. Chce to asi hodně času. No a když někdy sednu k mailům, tak ani nesleduju čas... to běží jak šílenec.
Holky, rozmyslete si, co si opravdu přejete. Protože chtít někoho, kdo by vám byl pořád po boku, je ta největší "hovadina", kterou jsem si kdysi taky přála. Dostala jsem ho. Byl to závislý partner ( projevilo se to až tak po půl roce až roce, nevím přesně ) a život s ním se mi stal noční můrou. A tu vám tedy nepřeji, fakt ne.
=====
Děvčata, je krásné být vedle někoho, koho milujete, hlavně večer. Ale věřte, že je spousta žen, které by večer byly raději samy, než aby musely snášet toho "burana" nebo "tyrana" vedle sebe... taky ho kdysi třeba milovaly... Nezoufejte, tak si jděte zacvičit do fitka, tam samy nebudete. Nebo si přečtěte nějakou pěknou knížku, na to partnera nepotřebujete, naopak, nikdo vás neruší. Já jsem taky často teď po večerech sama, protože děti jsou velký a mají svůj program. Čtu si, relaxuju, cvičim, pujčim si hezký film na DVD, poslouchám muziku a jen relaxuju, skládám si muziku na PC, učim se nový písničky na kytaru, a když chci mezi lidi, jdu si koupit cíga do báru nebo do klubu a buď tam někdo známý je a nebo během nákupu zapředu s někým hovor a chvíli pobydu... A někdy jsem ráda sama. Zkouším si polohu "mrtvolky", jak jí tu popisovala Twiggy, chtěla bych se naučit astrálně cestovat. Chce to asi hodně času. No a když někdy sednu k mailům, tak ani nesleduju čas... to běží jak šílenec.
Holky, rozmyslete si, co si opravdu přejete. Protože chtít někoho, kdo by vám byl pořád po boku, je ta největší "hovadina", kterou jsem si kdysi taky přála. Dostala jsem ho. Byl to závislý partner ( projevilo se to až tak po půl roce až roce, nevím přesně ) a život s ním se mi stal noční můrou. A tu vám tedy nepřeji, fakt ne.
22.07.2008 - 11:37
| Filtr
MasaMas
» Sem.miš
chápu to..něco jsem takovýho kdysi měla,teda u mě kdysi znamená 2 roky zpět a na chvili jsem pocitila co je to zavislej partner,teda kluk no proste jak tomu říct...je to fakt teror...jinak jsem taky sama a zatím to vyhovuje, mám větší čas na sebe a na kamarády, ale chápu rozpoložení ostatních, že když už je to déle a nikdo na obzoru tak si to taky dokážu představit jak pro koho
22.07.2008 - 13:53
| Filtr
Najdise.cz
» hejhula87
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Sem.miš, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Jasně, člověk je tvor společenský a od přírody touží mít kolem sebe partnera a milující rodinu. Já vím, že když se dva shodnou a vyjdou si vstříct, pak je to parádní a skvěle se doplňujou a milujou se a jeden na druhýho nedá dopustit. To já beru, to je fajn. To by chtěl každý. Já jen říkám, že to každý nemá a že by člověk neměl pospíchat, aby si nezavařil něco jiného a s jinou příchutí, než původně chtěl... Jak se říká - všechno má svůj čas. Takže někdo, kdo se rozhodne být singl a řekne si třeba do 30ti a pak se uvidí, může už ve 27 potkat někoho, kdo ho bude provázet celým životem a budou šťastní. A naopak jsou ti, kdo by potřebovali být co nejdýl sami, naučit se žít sami se sebou a vyplňovat si život sami - protože tím, že tolik prahnou po někom, aby jim vyplňoval jejich život, vlastně říkají: pověsím se Ti na krk a budu žít tvůj život, udělám pro tebe všechno, jen abych nebyl/a sám/a. To jsou nejlepší adepti na to, stát se sami závislými partnery.
Tím ovšem nemyslím žádnou z vás, je to jen obecně, spíš jako varování, až potkáte chlapa, který vám tohle bude šeptat do ouška - žádný normální chlap nechce žít život své partnerky místo svého. Jen závislý partner. A jak ho poznáte? Nemá kamarády - má jen vás a je šťastný, že vás konečně našel.
Ale to už se omlouvám za rady, které nikdo nežádal. Tak nějak mi to vyplynulo z toho, že byste rády co nejrychleji někoho domů.... Někdy je lepší počkat i dýl, aby to pak stálo za to.
=====
Jasně, člověk je tvor společenský a od přírody touží mít kolem sebe partnera a milující rodinu. Já vím, že když se dva shodnou a vyjdou si vstříct, pak je to parádní a skvěle se doplňujou a milujou se a jeden na druhýho nedá dopustit. To já beru, to je fajn. To by chtěl každý. Já jen říkám, že to každý nemá a že by člověk neměl pospíchat, aby si nezavařil něco jiného a s jinou příchutí, než původně chtěl... Jak se říká - všechno má svůj čas. Takže někdo, kdo se rozhodne být singl a řekne si třeba do 30ti a pak se uvidí, může už ve 27 potkat někoho, kdo ho bude provázet celým životem a budou šťastní. A naopak jsou ti, kdo by potřebovali být co nejdýl sami, naučit se žít sami se sebou a vyplňovat si život sami - protože tím, že tolik prahnou po někom, aby jim vyplňoval jejich život, vlastně říkají: pověsím se Ti na krk a budu žít tvůj život, udělám pro tebe všechno, jen abych nebyl/a sám/a. To jsou nejlepší adepti na to, stát se sami závislými partnery.
Tím ovšem nemyslím žádnou z vás, je to jen obecně, spíš jako varování, až potkáte chlapa, který vám tohle bude šeptat do ouška - žádný normální chlap nechce žít život své partnerky místo svého. Jen závislý partner. A jak ho poznáte? Nemá kamarády - má jen vás a je šťastný, že vás konečně našel.
Ale to už se omlouvám za rady, které nikdo nežádal. Tak nějak mi to vyplynulo z toho, že byste rády co nejrychleji někoho domů.... Někdy je lepší počkat i dýl, aby to pak stálo za to.
22.07.2008 - 13:58
| Filtr
hejhula87
» Sem.miš
Myslím si ,že člověk který je dlouho sám,žije sám ,tak si pak velmi špatně zvyká na společnost dalši osoby,pač mu narušuje to soukromí co měl předtím,čím dýl je člověk sám tím hůř se pak navazuje vztah
Neříkám že je správné si hned po nepovedeném vztahu někoho hledat ,ale být 2roky singl je poměrně hodně a člověk si na to tak strašně zvykne že je to potom velmi komplikované
Neříkám že je správné si hned po nepovedeném vztahu někoho hledat ,ale být 2roky singl je poměrně hodně a člověk si na to tak strašně zvykne že je to potom velmi komplikované
23.07.2008 - 08:22
| Filtr
Najdise.cz
» hejhula87
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Sem.miš, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Jenže ať chceš nebo nechceš, tak jakýkoli psycholog či psychiatr Ti řekne, že přibližně 2 roky je doba, kdy se člověk z minulého vztahu vzpamatuje, oprostí od všeho, co ho zatěžuje na duši, protože ve vztahu jde hlavně o duši. Uvnitř se musí člověk srovnat s tím, že je to dobře, že jsme se rozešli, protože to nemělo buď žádnou budoucnost a nebo hroznou budoucnost. V sobě sám každý by si měl během plynoucího času ujasnit, co v tomto vztahu pro něj bylo dobré a co by už nechtěl opakovat v žádném dalším. Protože někdy my sami opakujeme stejné chyby a proto se na nás "lepí" partneři, kteří nám nakonec ubližujou, aniž by to původně měli v plánu.. Prostě to vyplyne z chování nás obou, nikdy není vina jen na jedné straně. Fakt, to nejsou plané kecy nějaké ženské, to je desetiletími prověřená psychologie člověka, kterou ale běžný člověk nebere na vědomí, protože si myslí, že všechno ví líp a hlavně jemu že se tohle stát nemůže....
Příklad: Chlap č.1 - ochranitelský typ, co k sobě chce ženu, která není průbojná a je poddajná, protože je rád sám pánem situace a na druhou stranu opravdu tu svou opatruje a chrání, dělá jí pomyšlení. Chlap č.2 - zdravě sebevědomý muž, co potřebuje stejně zdravě sebevědomou ženu, aby si byli rovnocennými partnery, aby to nebyla žádná puťka, ale ani vamp, aby věděla, že v něm má oporu, ale uměla to samé pro něj udělat taky, a hlavně - aby se uměla sama za sebe rozhodovat a nenechávala všechno na něm. A teď Ty - jsi ta, co by chtěl ten chlap č.2, ale jsi už téměř rok sama po rozchodu s chlapem, který neunesl, že jsi samostatná jednotka a opustil Tě kvůli jiné, co ho víc potřebuje. Milovala jsi ho a proto Tě to bolí, i po těch měsících ses nesrovnala s tím, jak to dopadlo, stýská se Ti po láskyplné náruči a chceš milovat a být milována. Potkáš chlapa č.2 a navzájem se sobě líbíte, přitahujete se, ale Ty díky svému stále nevyrovnanému já na něj působíš jako ta, co by jí musel neustále opečovávat a ujišťovat o tom, že jí neopustí jako tamten atd. a to on prostě v povaze nemá, tak to nevyjde. Pak potkáš chlapa č.1 a ten se Tě ujme jako své Bohyně a jede to na novo. Protože Ty budeš chtít po čase prosadit svoje názory a svoje zájmy a jeho věčný opatrování Ti poleze krkem... přetože to oba myslíte dobře, nejde to spolu dohromady a jak to zkončí?
Proto by po rozchodu z vážného déletrvajícího vztahu měla být zase déletrvající pauza na zhojení vlastního já, aby nepřitahovalo někoho jiného, než opravdu potřebujeme ke štěstí.
Já vím, že to vyznívá blbě - nechci poučovat. Ale zkusit se nad tím tématem zamyslet není nikdy na škodu, protože to děláme pro své vlastní štěstí ve svém vlastním životě. Vím taky, že zamilování a lásku prostě neovlivníš. Ale taky vím, že je lepší počkat, než ihned začít další vztah s prvním mužským, který se mi líbí a který mi řekne to, co už dlouho chci slyšet.
Při pohledu do slunce v slzách někdy vidíš duhu, která tam ale ve skutečnosti není...
=====
Jenže ať chceš nebo nechceš, tak jakýkoli psycholog či psychiatr Ti řekne, že přibližně 2 roky je doba, kdy se člověk z minulého vztahu vzpamatuje, oprostí od všeho, co ho zatěžuje na duši, protože ve vztahu jde hlavně o duši. Uvnitř se musí člověk srovnat s tím, že je to dobře, že jsme se rozešli, protože to nemělo buď žádnou budoucnost a nebo hroznou budoucnost. V sobě sám každý by si měl během plynoucího času ujasnit, co v tomto vztahu pro něj bylo dobré a co by už nechtěl opakovat v žádném dalším. Protože někdy my sami opakujeme stejné chyby a proto se na nás "lepí" partneři, kteří nám nakonec ubližujou, aniž by to původně měli v plánu.. Prostě to vyplyne z chování nás obou, nikdy není vina jen na jedné straně. Fakt, to nejsou plané kecy nějaké ženské, to je desetiletími prověřená psychologie člověka, kterou ale běžný člověk nebere na vědomí, protože si myslí, že všechno ví líp a hlavně jemu že se tohle stát nemůže....
Příklad: Chlap č.1 - ochranitelský typ, co k sobě chce ženu, která není průbojná a je poddajná, protože je rád sám pánem situace a na druhou stranu opravdu tu svou opatruje a chrání, dělá jí pomyšlení. Chlap č.2 - zdravě sebevědomý muž, co potřebuje stejně zdravě sebevědomou ženu, aby si byli rovnocennými partnery, aby to nebyla žádná puťka, ale ani vamp, aby věděla, že v něm má oporu, ale uměla to samé pro něj udělat taky, a hlavně - aby se uměla sama za sebe rozhodovat a nenechávala všechno na něm. A teď Ty - jsi ta, co by chtěl ten chlap č.2, ale jsi už téměř rok sama po rozchodu s chlapem, který neunesl, že jsi samostatná jednotka a opustil Tě kvůli jiné, co ho víc potřebuje. Milovala jsi ho a proto Tě to bolí, i po těch měsících ses nesrovnala s tím, jak to dopadlo, stýská se Ti po láskyplné náruči a chceš milovat a být milována. Potkáš chlapa č.2 a navzájem se sobě líbíte, přitahujete se, ale Ty díky svému stále nevyrovnanému já na něj působíš jako ta, co by jí musel neustále opečovávat a ujišťovat o tom, že jí neopustí jako tamten atd. a to on prostě v povaze nemá, tak to nevyjde. Pak potkáš chlapa č.1 a ten se Tě ujme jako své Bohyně a jede to na novo. Protože Ty budeš chtít po čase prosadit svoje názory a svoje zájmy a jeho věčný opatrování Ti poleze krkem... přetože to oba myslíte dobře, nejde to spolu dohromady a jak to zkončí?
Proto by po rozchodu z vážného déletrvajícího vztahu měla být zase déletrvající pauza na zhojení vlastního já, aby nepřitahovalo někoho jiného, než opravdu potřebujeme ke štěstí.
Já vím, že to vyznívá blbě - nechci poučovat. Ale zkusit se nad tím tématem zamyslet není nikdy na škodu, protože to děláme pro své vlastní štěstí ve svém vlastním životě. Vím taky, že zamilování a lásku prostě neovlivníš. Ale taky vím, že je lepší počkat, než ihned začít další vztah s prvním mužským, který se mi líbí a který mi řekne to, co už dlouho chci slyšet.
Při pohledu do slunce v slzách někdy vidíš duhu, která tam ale ve skutečnosti není...
23.07.2008 - 11:25
| Filtr
Najdise.cz
» Sem.miš
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele sutech, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Teda Míšo, klobouk dolů. Máš pravdu, sama jsi rozvedená a určitě v hledání partnera máš své zkušenosti, že? Já sama jsem rozvedená 2,5 roku a i když jsem po čase pochopila proč se stalo co se stalo, stále mi v uších zní slova, která prý byla důvodem k najítí si jiné ženy. A to se pěkně se mnou táhne. Jak jsi psala, pocit sevření do náruče byl opravdu z počátku velmi silný a opravdu na tom ztroskotal skoro každý vztah. Ani jeden jsem neměli dost trpělivosti vysvětlovat jeden druhému něco a tak jsme se rozešli. Jenže potřeba někoho mít rád a mít se ským mazlit a povídat je kolikráte silnější než všechny bolesti. Potkala jsem mužského se kterým se známe od 14ti let a vztah začal naprosto samozřejmě. Jak jistě čekáš i toto má své ale...... Je toho hodně, ale nevím jestli to je pouze u mě, protože ve vztahu mluvím já a přítel poslouchá a já musím zapojit svoji rádoby telepatii , intuiici, a pokaždé nevím jestli je, to co si vymyslím, pravda. Ať je to jak chce, já chci s přítelem být a on chce být se mnou, není to vůbec jednoduché, protože .....a to bych se dostala už na velmi tenký led. Děti. Já mám děti samostatné, se svým vlastním životem, díky tomu, že jsme se rozvedli až když už byly dospělé, tak rozvod vcelku v klidu rozdýchali, jeho děti byly malé a nesou si to hezky životem. Byl sám deset let než si poprvé našel přítelkyni, nechci soudit proč vztah skončil, ale vidím to tak, že ani jeden nechtěl do toho dát víc, nechtěl se trochu tomu druhému nenásilnou formou podřítit a trochu zapracovali i děti. A potom jsem přišla já, já, která chtěla jeho čas pro sebe, a přiznám se , nechci ho málo, a on mi jej začal dávat, stejně jako já jemu. Nastěhovala jsem se k němu a začali za čas problémy. Nebudu se o nich rozepisovat. Když člověk začne vztah ve dvaceti, je z domova naučen přizpůsobovat se, poslouchat rodiče, nemít vlastně nic pro sebe a tak svým způsobem vztah je volným pokračováním tzv. omezování (v tom dobrém slova smyslu). Po rozvodu, kdy jsou lidé už svým způsobem svázáni určitým majetkem, i když hulákají, že jim je to fuk, není a ani jaksi nemůže být. Naučené na určitý způsob chování a na své děti, které jsou přece tím nejlepším co se nám v životě mohlo povést a teď přijde ten druhý a najednou nechce skákat podle nich, protože je také osobností, která je naučená atd. a začnou dost velké třenice. Potom opravdu záleží, jak moc jeden druhého máme rádi a jak moc si přejeme s tím druhým být. Co si budeme děvčata namlouvat, muži sice umí krásně mluvit, ale většinou někde jinde než doma. Doma se mluvením cítí dost ohroženi, proč by vlastně měli odkrývat své já, když by to mohlo být také použito proti nim? Je to dáno geneticky a s tím něco udělat, to chce moc velkou odvahu (i když mnoho lidí to bere za slabost, ale ten kdo už našel odvahu, ví o čem píši)a ženy jsou na tom úplně stejně a teď co s tím, když není ochota se sžít? Líbí se mi rozpravy Oshy - proč zemřím, když se mohu pohybovat. Tak je opravdu nejlepší se rozejít, ale kámen úrazu, zase jsme neuspěli a další černý puntík. To jich v tom životě bylo málo? Nebylo, jenom mi si je hezky zaznamenali do notýsku, místo toho, abychom si z toho vzali pro sebe to dobré a proměnili černé puntíky ve zlaté.
Je pravda, být sám neznamená, být osamělý, kolikráte je to docela dobrý způsobe relaxace než se půjde dál. Lásku chce každý, ale každý je ochoten či schopen pro ni něco udělat. Nic není zadarmo a láska je vlastně nejdražší. Ani já nevím jak dlouho náš vztah bude trvata pokud skončí ,vím, že budu velmi smutná, že nebudu mít chuť do dalšího vztahu, ale člověk má dar se zregenerovat a může začít znovu. Pokud bude chtít. Pokud člověk chce, jde VŠECHNO. Jenom musí CHTÍT. J.
=====
Teda Míšo, klobouk dolů. Máš pravdu, sama jsi rozvedená a určitě v hledání partnera máš své zkušenosti, že? Já sama jsem rozvedená 2,5 roku a i když jsem po čase pochopila proč se stalo co se stalo, stále mi v uších zní slova, která prý byla důvodem k najítí si jiné ženy. A to se pěkně se mnou táhne. Jak jsi psala, pocit sevření do náruče byl opravdu z počátku velmi silný a opravdu na tom ztroskotal skoro každý vztah. Ani jeden jsem neměli dost trpělivosti vysvětlovat jeden druhému něco a tak jsme se rozešli. Jenže potřeba někoho mít rád a mít se ským mazlit a povídat je kolikráte silnější než všechny bolesti. Potkala jsem mužského se kterým se známe od 14ti let a vztah začal naprosto samozřejmě. Jak jistě čekáš i toto má své ale...... Je toho hodně, ale nevím jestli to je pouze u mě, protože ve vztahu mluvím já a přítel poslouchá a já musím zapojit svoji rádoby telepatii , intuiici, a pokaždé nevím jestli je, to co si vymyslím, pravda. Ať je to jak chce, já chci s přítelem být a on chce být se mnou, není to vůbec jednoduché, protože .....a to bych se dostala už na velmi tenký led. Děti. Já mám děti samostatné, se svým vlastním životem, díky tomu, že jsme se rozvedli až když už byly dospělé, tak rozvod vcelku v klidu rozdýchali, jeho děti byly malé a nesou si to hezky životem. Byl sám deset let než si poprvé našel přítelkyni, nechci soudit proč vztah skončil, ale vidím to tak, že ani jeden nechtěl do toho dát víc, nechtěl se trochu tomu druhému nenásilnou formou podřítit a trochu zapracovali i děti. A potom jsem přišla já, já, která chtěla jeho čas pro sebe, a přiznám se , nechci ho málo, a on mi jej začal dávat, stejně jako já jemu. Nastěhovala jsem se k němu a začali za čas problémy. Nebudu se o nich rozepisovat. Když člověk začne vztah ve dvaceti, je z domova naučen přizpůsobovat se, poslouchat rodiče, nemít vlastně nic pro sebe a tak svým způsobem vztah je volným pokračováním tzv. omezování (v tom dobrém slova smyslu). Po rozvodu, kdy jsou lidé už svým způsobem svázáni určitým majetkem, i když hulákají, že jim je to fuk, není a ani jaksi nemůže být. Naučené na určitý způsob chování a na své děti, které jsou přece tím nejlepším co se nám v životě mohlo povést a teď přijde ten druhý a najednou nechce skákat podle nich, protože je také osobností, která je naučená atd. a začnou dost velké třenice. Potom opravdu záleží, jak moc jeden druhého máme rádi a jak moc si přejeme s tím druhým být. Co si budeme děvčata namlouvat, muži sice umí krásně mluvit, ale většinou někde jinde než doma. Doma se mluvením cítí dost ohroženi, proč by vlastně měli odkrývat své já, když by to mohlo být také použito proti nim? Je to dáno geneticky a s tím něco udělat, to chce moc velkou odvahu (i když mnoho lidí to bere za slabost, ale ten kdo už našel odvahu, ví o čem píši)a ženy jsou na tom úplně stejně a teď co s tím, když není ochota se sžít? Líbí se mi rozpravy Oshy - proč zemřím, když se mohu pohybovat. Tak je opravdu nejlepší se rozejít, ale kámen úrazu, zase jsme neuspěli a další černý puntík. To jich v tom životě bylo málo? Nebylo, jenom mi si je hezky zaznamenali do notýsku, místo toho, abychom si z toho vzali pro sebe to dobré a proměnili černé puntíky ve zlaté.
Je pravda, být sám neznamená, být osamělý, kolikráte je to docela dobrý způsobe relaxace než se půjde dál. Lásku chce každý, ale každý je ochoten či schopen pro ni něco udělat. Nic není zadarmo a láska je vlastně nejdražší. Ani já nevím jak dlouho náš vztah bude trvata pokud skončí ,vím, že budu velmi smutná, že nebudu mít chuť do dalšího vztahu, ale člověk má dar se zregenerovat a může začít znovu. Pokud bude chtít. Pokud člověk chce, jde VŠECHNO. Jenom musí CHTÍT. J.
24.07.2008 - 08:54
| Filtr
Najdise.cz
» sutech
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Sem.miš, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Ahojky spolubojovnice na poli lásky ... Moc krásně jsi to tady rozebrala. Je to pravda, teprve když člověk začne přemýšlet proč se mu děje to, co se mu děje, je schopen to nějak korigovat. Nejde to vždycky a jednoduché to není nikdy. Ale s jedním s Tebou asi trochu budu nesouhlasit... Píšeš, že nic není zadarmo a láska je vlastně nejdražší... Já bych řekla, že láska je nejkrásnější - a člověk musí dospět sám v sobě do stadia, kdy si to uvědomí a chová se tak, že je mu pak naprosto přirozené vše, co s ní souvísí, včetně nepsaných pravidel chování. Přijde mi ( alespoň teď v současné době a nynějším rozpoložení ), že co udělám pro toho, koho miluju, není oběť nebo kompromis, ale naprosto logické vyústění střetu našich dvou lásek, protože - co si budeme povídat - jen když milujeme, tak jsme ochotné toto přijmout, schopné realizovat a sžít se. Bez lásky máš úplně jiné pocity a na soužití to není.
Ovšem, jak říkáš, s dětmi je to jiné. Ony tu lásku necítí jako Ty, takže k Tvému partnerovi cítí něco úplně jiného. Pokud už ho přijmou jako kámoše, je to fajn, ale většinou se nehodlají podřídit jeho režimu dne a jeho chápání rodinného života. Zvláště když nějakou dobu žili jen s mámou a domácnost jim klapala naprosto bezchybně. Prostě nový element - nové situace. Ale přizpůsobit by se měl asi především partner, který se do rodiny stěhuje. Leze do zažitého a nemůže to chtít od základů změnit. Naopak - dle mého názoru, když už tam leze, měl by tam lézti proto, že se mu ten režim líbí a pokud možno na něm mnoho neměnit - jen v ložnici :-)
=====
Ahojky spolubojovnice na poli lásky ... Moc krásně jsi to tady rozebrala. Je to pravda, teprve když člověk začne přemýšlet proč se mu děje to, co se mu děje, je schopen to nějak korigovat. Nejde to vždycky a jednoduché to není nikdy. Ale s jedním s Tebou asi trochu budu nesouhlasit... Píšeš, že nic není zadarmo a láska je vlastně nejdražší... Já bych řekla, že láska je nejkrásnější - a člověk musí dospět sám v sobě do stadia, kdy si to uvědomí a chová se tak, že je mu pak naprosto přirozené vše, co s ní souvísí, včetně nepsaných pravidel chování. Přijde mi ( alespoň teď v současné době a nynějším rozpoložení ), že co udělám pro toho, koho miluju, není oběť nebo kompromis, ale naprosto logické vyústění střetu našich dvou lásek, protože - co si budeme povídat - jen když milujeme, tak jsme ochotné toto přijmout, schopné realizovat a sžít se. Bez lásky máš úplně jiné pocity a na soužití to není.
Ovšem, jak říkáš, s dětmi je to jiné. Ony tu lásku necítí jako Ty, takže k Tvému partnerovi cítí něco úplně jiného. Pokud už ho přijmou jako kámoše, je to fajn, ale většinou se nehodlají podřídit jeho režimu dne a jeho chápání rodinného života. Zvláště když nějakou dobu žili jen s mámou a domácnost jim klapala naprosto bezchybně. Prostě nový element - nové situace. Ale přizpůsobit by se měl asi především partner, který se do rodiny stěhuje. Leze do zažitého a nemůže to chtít od základů změnit. Naopak - dle mého názoru, když už tam leze, měl by tam lézti proto, že se mu ten režim líbí a pokud možno na něm mnoho neměnit - jen v ložnici :-)
24.07.2008 - 09:04
| Filtr
Najdise.cz
» sutech
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Sem.miš, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Su, řekni, jaká byla ta slova: ...stále mi v uších zní slova, která prý byla důvodem k najítí si jiné ženy...
Víš, myslela jsem si kdysi, že když si našel lásku, odejde, že miluje. Neodešel, vyhovovalo mu to v trojúhelníku. Když jsem pak podala žádost o rozvod já, děkoval mi a víš, co řekl můj manžel nakonec mě ( se dvěma dětmi )? "Ty si ve všem poradíš sama, ale ona mě potřebuje." Tak jsem nevěděla, jestli mám být pyšná nebo jestli mám brečet nad tou ironií. Nejsem žádná emancipovaná žena, klidně bych byla doma s dětma a starala se o barák a domácí havěť, kdyby mě muž uživil. Možná není dobré ukázat muži, že si poradíš, že jsi samostatná jednotka a potřebuješ jen lásku, abys byla šťastná... A možná jak kterému, že? ( chlap č. 1 a 2 ).
=====
Su, řekni, jaká byla ta slova: ...stále mi v uších zní slova, která prý byla důvodem k najítí si jiné ženy...
Víš, myslela jsem si kdysi, že když si našel lásku, odejde, že miluje. Neodešel, vyhovovalo mu to v trojúhelníku. Když jsem pak podala žádost o rozvod já, děkoval mi a víš, co řekl můj manžel nakonec mě ( se dvěma dětmi )? "Ty si ve všem poradíš sama, ale ona mě potřebuje." Tak jsem nevěděla, jestli mám být pyšná nebo jestli mám brečet nad tou ironií. Nejsem žádná emancipovaná žena, klidně bych byla doma s dětma a starala se o barák a domácí havěť, kdyby mě muž uživil. Možná není dobré ukázat muži, že si poradíš, že jsi samostatná jednotka a potřebuješ jen lásku, abys byla šťastná... A možná jak kterému, že? ( chlap č. 1 a 2 ).
24.07.2008 - 14:35
| Filtr
Najdise.cz
» Sem.miš
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele sutech, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Míšo, ta slova si nechám pro sebe. On ode mne neodešel, odešla jsem od něho já, nechtěla jsem žít v trojúhelníku. Partnerské soužití si představuji trochu jinak, než , že kvůli tomu, že budu mít na stole o kousek masa víc, zůstanu v něčem co mě pomalu zabíjí. Nechtěl nic řešit, ale ručku na srdce, který muž rád něco řeší. Není jim to dáno, umí jiné věci. Ale tohle bylo na mě trochu moc, tak jsem odešla. Ukázat muži, že nejsi samostatná? Určitě máš pravdu a v tomto směru siříkám, že jsem asi neskutečně náročná. když si najdu partnera o kterém si myslím, že je dospělý a svéprávný. Dnešní doba je trochu o něčem jiném než o rytířích na bílém koni (ne, že bychom je nechtěly) a tak jak ženy tak muži by se mohli naučit spolu více komunikovat. Mlčením se ještě nic nevyřešilo.
=====
Míšo, ta slova si nechám pro sebe. On ode mne neodešel, odešla jsem od něho já, nechtěla jsem žít v trojúhelníku. Partnerské soužití si představuji trochu jinak, než , že kvůli tomu, že budu mít na stole o kousek masa víc, zůstanu v něčem co mě pomalu zabíjí. Nechtěl nic řešit, ale ručku na srdce, který muž rád něco řeší. Není jim to dáno, umí jiné věci. Ale tohle bylo na mě trochu moc, tak jsem odešla. Ukázat muži, že nejsi samostatná? Určitě máš pravdu a v tomto směru siříkám, že jsem asi neskutečně náročná. když si najdu partnera o kterém si myslím, že je dospělý a svéprávný. Dnešní doba je trochu o něčem jiném než o rytířích na bílém koni (ne, že bychom je nechtěly) a tak jak ženy tak muži by se mohli naučit spolu více komunikovat. Mlčením se ještě nic nevyřešilo.
24.07.2008 - 14:48
| Filtr
Najdise.cz
» Sem.miš
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele sutech, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Nastěhovala jsem se já a určitě jsem něco měnit chtěla, asi to aby mě vzaly na vědomí. Nemyslela jsem to tak, že pro lásku se musí obětovat a že se dá měřit penězi. Ty určitě víš jak jsem to myslela, že i když máš někoho moc rád, tak se učíš s ním žít a některé ústupky i když udělané z lásky se dělají dost těžko. Zvyk je zvyk a to jsem měla na mysli, že dobrovolně ustoupíš ve jménu štěstí a lásky. Jedna přítelova známá mi řekla, že bych mu měla být vděčná, že nechodí tak často do restaurace, přiznám se, že jsem na ni zůstala čučet, než jsem si vyposlechla její historii a pochopila jsem, proč to vlastně řekla. Tohle sem nepatří, jen jsem chtěla nastínit, že každý máme na situaci jiný pohled a něco co pro mě je naprosto samozřejmé, protože jsem se také dobrovolně něčeho vzdala, pro druhého to může být oběť. Co člověk to názor a každý se řídí svými zkušenostmi, a proto je ten svět tak zajímavý a je mnoho témat k polemizování. Že?? J.
=====
Nastěhovala jsem se já a určitě jsem něco měnit chtěla, asi to aby mě vzaly na vědomí. Nemyslela jsem to tak, že pro lásku se musí obětovat a že se dá měřit penězi. Ty určitě víš jak jsem to myslela, že i když máš někoho moc rád, tak se učíš s ním žít a některé ústupky i když udělané z lásky se dělají dost těžko. Zvyk je zvyk a to jsem měla na mysli, že dobrovolně ustoupíš ve jménu štěstí a lásky. Jedna přítelova známá mi řekla, že bych mu měla být vděčná, že nechodí tak často do restaurace, přiznám se, že jsem na ni zůstala čučet, než jsem si vyposlechla její historii a pochopila jsem, proč to vlastně řekla. Tohle sem nepatří, jen jsem chtěla nastínit, že každý máme na situaci jiný pohled a něco co pro mě je naprosto samozřejmé, protože jsem se také dobrovolně něčeho vzdala, pro druhého to může být oběť. Co člověk to názor a každý se řídí svými zkušenostmi, a proto je ten svět tak zajímavý a je mnoho témat k polemizování. Že?? J.
24.07.2008 - 14:56
| Filtr
Najdise.cz
» sutech
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Sem.miš, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Já vím, každý má svou pravdu a obě jsou pravdivé.. (už jsem to tu psala - sedněte si naproti sobě a dejte mezi sebe hrnek uchem k Tobě - každý ho vidí jinak, ale obojí je pravda ) Jak se říká, že zvyk je železná košile, tak si po svých zkušenostech myslím, že pro chlapa je mnohem železitější. Žena je v tomhle flexibilnější a právě že tady narážíme. My si myslíme, že to přece nemůže být až takový problém, začít jednoho dne trochu jinak. Ale pro mužskýho to problém je. A pro děti zejména v pubertě taky. Nu, žádná sranda, co? Ale vydrž, zase bude dobře.
=====
Já vím, každý má svou pravdu a obě jsou pravdivé.. (už jsem to tu psala - sedněte si naproti sobě a dejte mezi sebe hrnek uchem k Tobě - každý ho vidí jinak, ale obojí je pravda ) Jak se říká, že zvyk je železná košile, tak si po svých zkušenostech myslím, že pro chlapa je mnohem železitější. Žena je v tomhle flexibilnější a právě že tady narážíme. My si myslíme, že to přece nemůže být až takový problém, začít jednoho dne trochu jinak. Ale pro mužskýho to problém je. A pro děti zejména v pubertě taky. Nu, žádná sranda, co? Ale vydrž, zase bude dobře.
28.07.2008 - 01:55
| Filtr
Najdise.cz
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Memphisto, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Já myslim, že si lidi celej život a vztahy v něm příliš komplikujou už jen tim, že si všechno moc idealizujou a na spoustu věcí koukaj skrz růžový brejle a realita je pak jak náraz do zdi a lidi jsou z toho zklamaný a zdrcený a tak furt dokola hledaj něco, co maj vlastně přímo pod nosem anebo něco, co vůbec neni a nikdy nebude.
=====
Já myslim, že si lidi celej život a vztahy v něm příliš komplikujou už jen tim, že si všechno moc idealizujou a na spoustu věcí koukaj skrz růžový brejle a realita je pak jak náraz do zdi a lidi jsou z toho zklamaný a zdrcený a tak furt dokola hledaj něco, co maj vlastně přímo pod nosem anebo něco, co vůbec neni a nikdy nebude.
28.07.2008 - 11:16
| Filtr
Najdise.cz
» Memphisto
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele sutech, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Takže se snad dobéřeme k jádru pudla
Každý jsme nějaký, každý máme pravdu, každý vstupuje do vztahu s více či méně zidealizovanými představami , takže nám vlastně nezbývá nic jiného než hledat, kde se dvě pravdy, představy a povahy shodnou natolik, aby to bylo to pravé ořechové.
Takže přeji NÁM VŠEM moře štěstí.
=====
Takže se snad dobéřeme k jádru pudla
Každý jsme nějaký, každý máme pravdu, každý vstupuje do vztahu s více či méně zidealizovanými představami , takže nám vlastně nezbývá nic jiného než hledat, kde se dvě pravdy, představy a povahy shodnou natolik, aby to bylo to pravé ořechové.
Takže přeji NÁM VŠEM moře štěstí.
28.07.2008 - 11:50
| Filtr
Najdise.cz
» sutech
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Memphisto, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Já ale neměl na mysli, že má člověk brát jen to co je a držet hubu. Jak tady psala bea, určitě je lepší tolik nepospíchat s výběrem partnera až se objeví někdo, kdo mu padne do oka se vším všudy, ale člověk kolikrát furt jen hledá a hledá a vybírá až obvykle přebere a pak začne na tom druhým zas něco hledat (obvykle jen samý chyby). A je zase tam, kde byl. A takhle furt dokola. A pak si furt stěžuje a láteří jak je ten celej život na h....
=====
Já ale neměl na mysli, že má člověk brát jen to co je a držet hubu. Jak tady psala bea, určitě je lepší tolik nepospíchat s výběrem partnera až se objeví někdo, kdo mu padne do oka se vším všudy, ale člověk kolikrát furt jen hledá a hledá a vybírá až obvykle přebere a pak začne na tom druhým zas něco hledat (obvykle jen samý chyby). A je zase tam, kde byl. A takhle furt dokola. A pak si furt stěžuje a láteří jak je ten celej život na h....
28.07.2008 - 14:53
| Filtr
Najdise.cz
» Memphisto
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele sutech, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Promiň Memphisto, pravděpodobně jsem to napsala špatně,protože tak jak jsi to pochopil jsem to nemyslela. Nepadlo jediné písmenko o tom, že by člověk měl brát to co se mu nabízí. Proto jsem nám všem přála hodně štěstí.
=====
Promiň Memphisto, pravděpodobně jsem to napsala špatně,protože tak jak jsi to pochopil jsem to nemyslela. Nepadlo jediné písmenko o tom, že by člověk měl brát to co se mu nabízí. Proto jsem nám všem přála hodně štěstí.
28.07.2008 - 15:02
| Filtr
Najdise.cz
» Memphisto
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele sutech, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Mirku, neláteříme , že je život na h.... aspoň ten dojem z této diskuze nemám. Prostě povzdechnutí nad tím, že není život takový jakýho jsme si představovali a hledáme zakopaného psa. Dost často tlačíme na pilu a nedovolíme věcem dát volný průběh. člověk je tvor společenský a jako takovému mu bývá smutno samotnému. Ale třeba jsem opět mimo mísu a ráda se nechám poučit.
J.
=====
Mirku, neláteříme , že je život na h.... aspoň ten dojem z této diskuze nemám. Prostě povzdechnutí nad tím, že není život takový jakýho jsme si představovali a hledáme zakopaného psa. Dost často tlačíme na pilu a nedovolíme věcem dát volný průběh. člověk je tvor společenský a jako takovému mu bývá smutno samotnému. Ale třeba jsem opět mimo mísu a ráda se nechám poučit.
J.
28.07.2008 - 15:29
| Filtr
Najdise.cz
» sutech
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Memphisto, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Tak jsem to asi špatně podal. Tak jsem to nechtěl. Je jasný, že každýho občas dloubne život pořádně pod žebra a člověk se s tím musí nějak vyrovnat a kolikrát mu pomůže už jen to, že se někde svěří, vypovídá. To bylo ode mě jen konstatování, že většinu peripetií ve vztazích si jako lidi vytváříme úplně zbytečně, jakoby uměle, protože člověk je v podstatě tvor neustále s něčím nespokojenej a pořád hledá ikdyž to má třeba celej život přímo před očima. Jenže přes tu mlhu idealismu to není schopnej vidět. Ale je to myšleno obecně. Na nikoho konkrétního jsem to nemyslel. Taky přeju hodně štěstí a hezkej den.
=====
Tak jsem to asi špatně podal. Tak jsem to nechtěl. Je jasný, že každýho občas dloubne život pořádně pod žebra a člověk se s tím musí nějak vyrovnat a kolikrát mu pomůže už jen to, že se někde svěří, vypovídá. To bylo ode mě jen konstatování, že většinu peripetií ve vztazích si jako lidi vytváříme úplně zbytečně, jakoby uměle, protože člověk je v podstatě tvor neustále s něčím nespokojenej a pořád hledá ikdyž to má třeba celej život přímo před očima. Jenže přes tu mlhu idealismu to není schopnej vidět. Ale je to myšleno obecně. Na nikoho konkrétního jsem to nemyslel. Taky přeju hodně štěstí a hezkej den.
29.07.2008 - 11:36
| Filtr
Najdise.cz
» Memphisto
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Sem.miš, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Ahoj, trošku se k vám přidám. Já si myslím, že jako lidi sice vytváříme úplně zbytečně většinu peripetií ve vztazích - to jo - ale nejen kvůli mlze idealismu. Domnívám se, že se lidé prostě neznají a odmítají se poznat. Je dáno od počátku až do dnešních dnů, že muž a žena mají jiné myšlení. TO JE FAKT, který se prostě nezmění a který velké procento lidí na světě odmítá přijmout. Proto si ženy myslí, že až ten jejich s ní bude bydlet, že si zvykne dělat některé věci jinak, podle ní. A proto muž doufá, že ta jeho pochopí, že období námluv zkončilo a tak omezí projevy lásky na minimum, což je jeho přirozenost. Ale oba v tu chvíli myslí špatně, nikdy si nepřečetli nic o tom, jak přemýšlí naše polovička a co bychom měli brát s rezervou a co je pro ně prostě normální, ačkoli nám to připadá nenormální, někdy až nepochopitelné.
=====
Ahoj, trošku se k vám přidám. Já si myslím, že jako lidi sice vytváříme úplně zbytečně většinu peripetií ve vztazích - to jo - ale nejen kvůli mlze idealismu. Domnívám se, že se lidé prostě neznají a odmítají se poznat. Je dáno od počátku až do dnešních dnů, že muž a žena mají jiné myšlení. TO JE FAKT, který se prostě nezmění a který velké procento lidí na světě odmítá přijmout. Proto si ženy myslí, že až ten jejich s ní bude bydlet, že si zvykne dělat některé věci jinak, podle ní. A proto muž doufá, že ta jeho pochopí, že období námluv zkončilo a tak omezí projevy lásky na minimum, což je jeho přirozenost. Ale oba v tu chvíli myslí špatně, nikdy si nepřečetli nic o tom, jak přemýšlí naše polovička a co bychom měli brát s rezervou a co je pro ně prostě normální, ačkoli nám to připadá nenormální, někdy až nepochopitelné.
29.07.2008 - 13:29
| Filtr
Najdise.cz
» Sem.miš
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele sutech, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Bohužel holka i s Tebou musím souhlasit. Jenom já mám bohužel zkušenosti pouze s nemluvnými muži. Né, nechci to zlehčovat, a nechci nikde hledat chyb. Ono by jsme mohli třeba začít u rodičů a přes výuku a přístup v mateřské škole až do důchodu. Co si budeme nalhávat, chceme více než naši rodiče. Přemýšlíme a uvažujeme trošku jinak, naše doba nás žene v před, nemáme už tu trpělivost dát vztahu šanci. Každá nesnáz nám podlamuje nohy, místo , aby nás posilovala. Televize, tisk, rozhalas, na tohle všechno má vliv svým podprahovom vnímáním. Jsme jenom lidé a naše možnosti nejsou nevyčerpatelné. Dokážeme hodně, až se tomu kolikráte divíme, ale ne všichni. Každý jsme nějaký. A jak jsi už dříve psala, jeden chce toho a druhý onoho. Bohužel , naše doba nás naučila dost přetvářkám, abychom prorazili a tisíckráte si říkáme, že to není pravda, že takový nejsme, naučili jsme se svoje city schovávat pod maskou suverenity. I to psaní, stále dokola má svůj význam. Nikdo není dokonalý a tak potřebujeme se o životě bavit stále dokola dokolečka (jak tvrdí můj vnuk ) než nám kolečka v mozku zacvaknou do těch správných drážek a my najednou víme to co jsme pořád dokola dokolečka popisovali jako naprosto srozumitelnou věc. Ano, popisuji svoje vlastní postřehy, pocity, zkušenosti a jelikož si o sobě nemyslím, že bych byla v něčem vyjímečná, tyto mé stavy prožívají statisíce lidí, jen tomu dá každý jiné jméno .
=====
Bohužel holka i s Tebou musím souhlasit. Jenom já mám bohužel zkušenosti pouze s nemluvnými muži. Né, nechci to zlehčovat, a nechci nikde hledat chyb. Ono by jsme mohli třeba začít u rodičů a přes výuku a přístup v mateřské škole až do důchodu. Co si budeme nalhávat, chceme více než naši rodiče. Přemýšlíme a uvažujeme trošku jinak, naše doba nás žene v před, nemáme už tu trpělivost dát vztahu šanci. Každá nesnáz nám podlamuje nohy, místo , aby nás posilovala. Televize, tisk, rozhalas, na tohle všechno má vliv svým podprahovom vnímáním. Jsme jenom lidé a naše možnosti nejsou nevyčerpatelné. Dokážeme hodně, až se tomu kolikráte divíme, ale ne všichni. Každý jsme nějaký. A jak jsi už dříve psala, jeden chce toho a druhý onoho. Bohužel , naše doba nás naučila dost přetvářkám, abychom prorazili a tisíckráte si říkáme, že to není pravda, že takový nejsme, naučili jsme se svoje city schovávat pod maskou suverenity. I to psaní, stále dokola má svůj význam. Nikdo není dokonalý a tak potřebujeme se o životě bavit stále dokola dokolečka (jak tvrdí můj vnuk ) než nám kolečka v mozku zacvaknou do těch správných drážek a my najednou víme to co jsme pořád dokola dokolečka popisovali jako naprosto srozumitelnou věc. Ano, popisuji svoje vlastní postřehy, pocity, zkušenosti a jelikož si o sobě nemyslím, že bych byla v něčem vyjímečná, tyto mé stavy prožívají statisíce lidí, jen tomu dá každý jiné jméno .
© 2007-2024 Najdise.cz