padesátá... Loni bylo spousta čápůLoni bylo spousta čápůa bílých labutíSnad přišli utřít slzyptali se co je tiMožná to špatně cháputo už mi nepovíTen rok byl ztrátovýLoni bylo spousta čápůa bílých labutíSnad přišli rozdat úsměva malé dojetíMožná to špatně chápuže sme jen nevděčníTen rok byl konečnýLoni bylo spousta čápůa bílých labutíByli tu pohlazenímbyli tu objetímJen přišli překrýt ztrátujak dotek svátečníZa ten rok smutečníLoni bylo spousta čápůa bílých labutíSnad přišli utřít slzyzeptat se co je tiSnad přišli zakrýt ztrátukde se nerozedníkde byl rok posledníLoni bylo spousta čápůa bílých labutía možná jenom tápua sme jen prokletív tomhletom stoletíSnad letos bude hodně čápůa bílých labutí...
Jsem dnešek, jsem zítřek. Rodím se stále znova a umírám. Na co jen si vzpomínám, že nejsou žádná slova, jen stoupá hruď, pak klesá, jak slunce na nebesa.
Jsem dnešek i zítřek, jsem i včera. Nejedna slza zabrečela, štěstím, když se zrodím, v pláči nových rodin, smutkem, když usínám, když umírám.
Jsem dnešek, jsem zítřek, jsem i včera. Nejedna duše zabrečela, když se znovu rodím, když vaše srdce hladím. Jsem nádech-výdech.