Víra jako způsob pohrdání ostatními - Diskuze a zkušenosti

Bosch » MG34 jenomže to by musela mít obě náboženství jedna a tatáž osoba aby v ní vznikal rozpor
pak bychom se mohli bavit i o tom že benevolentní osoba s nábožensky svobodomyslným uvažováním by to dokázala
myslím že vedle sebe můžou klidně koexistovat dva, tři.. různé náboženské směry aniž by se vylučovaly
důkazem toho je například indie kde na mnoha územích je celá směsice vzájemně se "vylučujících" směrů aniž by si překáželi
a nedělají takový virvál jako židi a palestinci
nebo křesťani kteří se agresivně tlačí kde můžou

MG34 » Lokii V oblasti, kde nelze zjistit, jak ty věci skutečně jsou, je víra cokoliv, co kategoricky něco tvrdí.

Tzn. jestli někdo tvrdí, že žádní bohové nejsou a stojí si za tím (ale nemůže to dokázat), tak tomu prostě věří - a tedy je to víra.

MG34 » Áta22 Mám opačnou zkušenost - "umírnění" se svými zážitky často do diskuze jdou už nastaveni tak, že jakékoliv zpochybňování autenticity jejich zážitků je přivádí do varu - přitom ve většině případů je nutné začít právě zpochybněním autenticity a předem předjímaných (napdozemských) příčin.

Ale když užs to nakousla - pokud máš něco "nestandardního", o čem jsi ale pevně přesvědčena, že to tak je - tzn. věříš tomu (a nemůže to být podle tebe jinak): co si myslíš o lidech, kteří tomu nevěří a je to podle nich jinak? Mýlí se?

MG34 » Tuatha Dé Danann všiml sis té její věty "houbelec nám záleží, co na to ostatní"?

to je přesně to pohrdání - zde v trochu umírněnější podobě veřejně vypsáno a v její hlavě zajisté ještě o trošku silněji než tu po nějaké společenské korekci prezentuje

(krása, když mi tu někdo takhle servíruje důkazy mé teorie přímo na stříbrném podnosu)

...a kdyby byla jen trochu radikálnější...

MG34 » Bosch Některé typy odlišností se nevylučují - například barva se nevylučuje se zápachem - ale barva s jinou barvou se už zcela zřejmě vylučují - volně řečeno.

Většina světových náboženství se vzájemně celkem striktně vylučuje - vždycky je tam nějaké úzké hrdlo, ve kterém se to projeví - forma a příčiny "spásy" duše např. (což je u těch náboženství jedna z nejzásadnějších věcí). Druhá důležitá věc je ideál pozemského života - tam je to také striktní a rozdíl je jasně daný - to je z mého pozemského pohledu asi nejdůležitější věc.

Áta22 » MG34 Logické argumenty a otevřená diskuze jsou fajn, ale chce to tu stejně otevřenou protistranu. Prostě žádný boj a válka, ale diskuze. Oni ti umírnění mají třeba podivné zážitky a zkušenosti, které jsi nezažil.

Bosch Pokud má někdo nějakou víru (typicky náboženství/ateismus), směřující do nějaké nepoznatelné oblasti, tak tím dává jasně najevo, že kdo nevěří stejně, tak se mýlí.

Víra nemusí nutně vylučovat existenci něčeho jiného. To je pak součást například náboženské či myšlenkové tolerance. Která ovšem v tradičním chápání víry v pojetí či ovlivnění primitivními pouštními náboženstvími (křesťanství, judaismus, islám) založenými na kategorizaci chybí. Odlišnost se vylučuje. Což je základní myšlenková chyba. Tím je postižena celá naše kultura.

MG34 » tronco Nejen já, můj myšlenkový postup je možné následovat a zkontrolovat - je otevřený.

MG34 » Áta22 Ano, je to výrazně silnější u "zaslepených fanatiků".

Nicméně v malé míře je to přítomno i u těch "umírněných" - ve chvíli, kdy přejdou ten bod zlomu, když už na téma své víry nepřipustí otevřenou diskuzi (nejsou otevřeni změně postoje na základě cizí argumentace).

tronco » MG34 zjistujes?

MG34 » tronco Tohle nespadá do kategorie "nezjistitelného", takže nemá smysl se kolem toho vůbec bavit stylem věřím-nevěřím. Jestli ti jde o tohle...

Áta22 Promiň, ale to je asi hloupý/mylný objev. Něčemu věřím, mám v něco víru, ale v podstatě o ní nikdo neví; je to moje osobní nastavení, cítění a zkušenost; nemávám s ní, jako mečem ve válce. Myslím, že takových lidí je víc a houbelec nám záleží, co na to ostatní. O pohrdání jinými lidmi to vůbec není; naopak. Lidé s vírou si jdou po své vlastní cestě absolutně sami, nenásledují žádného mistra ani učení.
Asi popisuješ zaslepené a fanaticky věřící?

tronco Neverim Tvemu objevu.

MG34 » vibe Důvěra není postavena jen na emocích, ale např. i na zkušenostech anebo na přání. Od tohoto místa (důvěra) dál to máš blbě.

Úplně pominuls mechanizmus "přání je otcem myšlenky" Asi to smažu

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele vibe, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
vezmu to hodne zesiroka a hodne obecne - doufam, ze me nesmaznes, jinak bude sekec mazec(vyhruzku davam explicitne na zacatek)

ano, tomu se rika skepse, coz je produkt vedomi
synonymem ke slovu vedomi muze byt klidne i to tebou pouzite sluvko agnosticismus

naproti tomu vira - je pouhym produktem intelektu a k tomu navic jeste i je jakymsi odleskem(polarizovanym svetlem) "duvery"

a "duvera" narozdil (od ciste) intelektualni viry, je emocniho charakteru - pocit bezpeci atp.

a prave ta emocni slozka tam v tom hapruje

lide verici, si casto pletou tyto pojmy - duveru (emocni) si zamenuji s virou (intelektualni)
je to takova kompenzacni hra (politika) mysli neosvobozene od emoci

no a to pak dela hodne neplechu

z urciteho hlediska je mozne tento fenomen nahlizet i - jako vztah emoci a myslenek - ve smeru: od emoci -- k myslenkam

jakoze emoce ""jakoby"" generuji myslenky - tento proces probiha napr. ve spanku, kdy ve stavu sneni dochazi ke generovani myslenek na zaklade pouhych emocnich pocitu

a ten samy jev je mozne pozorovat napr. i u lidi s tzv. schizofrenii


a k te tve otazce v zaveru - tou ja se vubec nezabyvam - pro me s.acky zustavaji s.ackami - i kdyz nebudes mi to asi verit, ale kdyz mi bylo neco malo pres 20 jsem v Praze pomahal zakladat jednu evangelizacni cirkev, bylo to ale za ucelem, ze jsem si chtel dokazat, zda je mozne nekoho zmenit pomoci argumentu
a hadej, co jsem zjistil? ne
ti lide v te cirkvi byli intelektualne lepe vybaveni, zdatnejsi nez ja - vesmes studenti mediciny
ja vyhraval na vsech frontach - temer bez boje - a ani prd, nehnul jsem s nikym

tedy pohrdani to neni - i kdyz se to tak jevi - je v tom jen jista davka vztahovosti(mineno jako protiklad odmerenosti/odtazitosti) pochazejici z emoci - ktera se pak navenek muze jevit treba i jako bezohlednost, ovsem ve smyslu sebestrednosti(nikoliv jako bezohlednost ve smyslu pocitove odmerenosti) - napada me treba priklad Jima Jonese - jestli jsi o nem nekdy slysel - navenek sobecke prase, ale pretekajici vztahovosti, coz muselo do znacne miry imponovat jeho pricmrdovacum (i kdyz potom asi uz ne)