PES - senior s dušou juniora - Diskuze a zkušenosti

Sestra Luna » cimi Žiaľ nie, no je vo veľmi dobrých rukách a hlavne v teple, už nemusí viac mrznúť a trpieť.

Jeho boj o život však pokračuje, šteniatko zapáchalo za zdochlinami, nebolo odčervené, ani zaočkované a vo vyhriatom aute hneď zaspalo.

Včera som bola šťastná, že som psíka vykúpila z pekla, aby sa mohol dostať do Raja, ale dnes sa ma zmocnili pochybnosti...

Ten jeho pohľad, na oboch fotkách, pripomína mi Lunu, keď umierala, teraz neviem, či som si ho predsa len nemala nechať...

cimi » Sestra Luna to je bobišek*

A vzala sis ho teda ty nakonec?

verka96 » cimi Ano, smrt fascinuje... Příchody a odchody ze života jsou úžasné.
Měla jsem možnost být u umírající matky, ale vydržela jsem chvili. Bylo to hodně silné a já byla úplně v pr....
Tak jsem s ní komunikovala v duchu, už byla nepritomna, jednou nohou na onom světě. Vzala jsem ji za ruku a ona se zklidnila, tak jsem s ní rozloučila.
Byla mým velkým oponentem, vše mi dala pěkně drsně vy... Až se zas setkáme, pěkně jí to vytmavym...
Kazdy má svůj čas tady odmereny, jsem přesvědčena, že když přijde smrt, stejně jako narození, je to dáno předem a jenom člověk je tak naivní, že si myslí, že to může měnit. A nemá k tomu pokoru.
Mě se líbí obě pohádky Anděl Páně, Bůh to má pěkně vymyšlené, určitě se rád pobaví našimi plány... ?
Máš v 8.dome Saturna, to není nic lehkého. Já si to predstavuju jako návrat domů, kde mi bude opravdu nejlíp, protože tady dole jsou to fakt zkoušky.

A od Pjera je to novinka nebo něco staršího? Hodně jsem už od něj viděla.

cimi » verka96 “Já, co tak sleduji kolem sebe vrstevníky nebo mladší, v tomto období se lidé setkávají se smrtí v tom, že je to opravdu někdo blízký a tak dotýká se to života, že je to nutí něco pochopit - to je Uran a jeho aha efekt. Tak mi to přijde.”

Přesně tak…

Já mám ke smrti hodně blízko. Nejen že mi mnoho blízkých odešlo ale i sama jsem byla blízko. Smrt mě spíš fascinuje, je to pro mě iniciace k transformaci. Mám ji vepsanou snad v každém systému alespoň nějak x) přesto třeba já sama mám ze smrti “strach” - ale zjistila jsem že je to vlastně spíš pocit selhání že s tím nejsem v míru, protože jsem ještě nestihla vše co bych měla - jako mou misi x) (i když v tom už je taky jistá dávka kontroly a známe to že x) “pobav boha tím že mu sdělíš své plány” x)) )

Viděla jsem nedávno krásný dokument od Pjéra - Tajemství smrti… ❤️

verka96 » cimi Tak jak píšeš, tento scénář je parádní..
Ale je tam nyní za tím hodně bolestí, hodně nezvladatelných emocí, hodně dramatů, pak to jde do nemocí, celkové vyčerpanosti a kdo ví, čeho všeho. Vše má svou míru.
Jak píšeš, aby se vlk nažral a koza zůstala celá - je tu jistá harmonie, jistý nadhled, k tomu pak směřovat. To Uranské období tomu nahrává, aby to obrátila a vše dostalo opačnou energie, už ne tak tragickou.
Já, co tak sleduji kolem sebe vrstevníky nebo mladší, v tomto období se lidé setkávají se smrtí v tom, že je to opravdu někdo blízký a tak dotýká se to života, že je to nutí něco pochopit - to je Uran a jeho aha efekt. Tak mi to přijde.

cimi » verka96 Mně to třeba nepřijde až tak špatné, vložit do té pomoci tu energii obzvlášť pokud jí ten člověk má tolik. Úplně si dokážu představit agenturu ve které by mohla šéfovat a zařizovat chod těchto věcí - vlk by se nažral koza zůstala celá…
Spíš jde o to jakou energii do toho člověk dává. Energie - jsem tady na svém místě správně protože i tahle role je na světě potřeba - bez zbytečného hodnocení, zveličování a přehánění by tomu slušela rozhodně víc než tady to drama a utrpení za každou cenu…samozřejmě…
…obě chytáme to stejné ; )

Sestra Luna » cimi Cimi, srdečná vďaka za slová plné nádeje.

Práve mi došlo, prečo sa mi Luna prestala zjavovať v mojich snoch.
Celý čas ležala na samom dne môjho srdca, pod nánosmi hlbokého žiaľu.
Máš aj nejakú praktickú radu? Ako sa zmieriť so smrťou jedinej bytosti, ktorá ma kedy bezpodmienečne ľúbila?

Asi by som mala odpútať svoju myseľ od posledných dvoch týždňov jej života. Nie vždy sa mi to darí... Pokúsim sa ocitnúť v tom bode, o ktorom si písala...

cimi » Sestra Luna Ano, jde se k němu přiblížit, je možné se v něm ocitnout. Je možné procitávat z iluzí. Jednou takovou iluzí je třeba i to, že tě Luna opustila. Svět za hmotou je reálnější než ten hmotný.
Vidět a vnímat co skutečně je tady a teď má mnohem větší hloubku než jen smutek, bolest, nebo dokonce i radost nebo nadšení.... To všechno jsou velmi pomíjivé věci. Jsou v tady a teď velmi reálné ale jsou neskutečně pomíjivé a v tom je ta iluze. Až začneš zachytávat tu esenci toho, co nepomíjí, co zůstává za všech okolností přítomné, začneš se tomu bodu přibližovat...
Tedy co to vlastně znamená žít v přítomnosti...nebo spíš žít v tom co je za jakýchkoliv okolností živoucí a přítomné...nikoli pomíjivé...

Sestra Luna » cimi Ďakujem, Cimi.

Kde sa ten bod nachádza? Je možné sa v tom bode ocitnúť i počas života?

Kedysi som potrebovala návod na život...
Luna mi ukázala, akým spôsobom sa dá žiť v prítomnosti, teraz tu už nie je, tak moja myseľ blúdi v spomienkach, ale snažím sa byť tu a teraz, ozaj sa snažím ako len viem, aj keď to nie je vôbec jednoduché...

cimi » Sestra Luna Program trpět, trpět, trpět a nikdy jinak…

Na to se dívá těžko, i když mám prožito a stále jsem ochotná prožívat jaké to je…
Jak z toho ven… člověk asi musí chtít poznat skutečnou pravdu a pomíjivost silou vůle odkládat stranou. Neustále se ptát sám sebe: co je skutečné? Co je skutečná láska? Kdo jsem já? Jaký tu mám cíl? Jaké jsou mé dary? Atd atd…
Oddělit tu plazí mysl od toho skutečného pravého svobodného já. Postupně a houževnatě jako Popelka…

Ano pak si myslím že i díky těmto prožitkům se postupně člověk může dostat až k propojení se všemi a se vším….ale jinak, z úplně jiného bodu…z bodu kde není nedostatek ani strádání….