PES - senior s dušou juniora - Diskuze a zkušenosti

Lupi » Sestra Luna No panečku, jak ho rychle přešla všechna chandra! Vypadá náramně spokojeně, tak ať jim to vydrží.

Sestra Luna » Lupi Áno, je roztomilý, mám z jeho šťastia veľkú radosť.

Lupi » Sestra Luna Ale to je krásnej čumáček.....a jak ještě nevěří svému štěstí, co? Chůďátko. Však on si rychle zvykne, zviřátka nad tím nehloubají jako my.
Tak ať má krásný život, plný běhání, masíčka, muchlování a čerstvého vzduchu.

Lupi » verka96 Paráda

Sestra Luna » Lupi Taktiež sa s ňou veľmi túžim stretnúť v ďalšom živote, snáď bude možné vo Svete ju nájsť.

Najradšej by som sa s ňou stretla ešte v tomto živote, kým žijem a dýcham. No musím sa uskromniť a prijať fakt, že o tom nerozhodujem ja.

Kiežby by bolo možné dostať akékoľvek znamenie o jej Duši.

Ako sa asi má, čo práve robí...

Viem si živo predstaviť aká krásna je tá Vaša Mnohoduša, myslím si, že Vám rozumiem a jedného dňa nájdem i ja cestu k zmiereniu...

Lupi » Sestra Luna Ne, netoužím. Jsou tak nádherné spolu! Musela byste je vidět. To bych jim neudělala, abych je chtěla rozdělit. A nepřeju si splynout s jejich Vekoduší; ta je jejich, jejich dílo a výtvor, jim patří, ony se s tím namáhaly. Co bych ráda by bylo - potkat je v příštím životě, co z nich vzniklo. Ale to je takové přání......

Sestra Luna » Lupi Netúžite sa s každou jednou objať zvlášť? Uvidieť ich v podobe, v akej sa nachádzali, kým ešte žili?

Prajete si, objať Veľkodušu, splynúť s ňou a narodiť sa ako jednovaječné dvojčatá, aby ste boli aj po znovuzrodení opäť v spojení?

Ach, mne je tak smutno, snažím sa zo všetkých síl vo fyzickom svete fungovať...

Lupi » Sestra Luna Bingobongo! Když jsem se ne a ne k té vlčici propracovat, ptala jsem se Mnohoduše - a potřebujete vy vůbec toho vlka? Jestli se nenamáhám marně. Odpovědí mi byl téměř výbuch hněvu a zděšení - ukázalo se, že - přesně jak říkáte - ona je ten konečný článek, ten klenební kámen celé akce. Tak fajn - mají ji mít.
Vidíte.....že se límec scelí, to mě nenapadlo. Ale tak mi zazvonilo, že jste trefila klinček na hlavičku.
Na rozdíl od vás ovšem doufám a věřím, že mě bude provázet celá tahle velkoduše se zlatým límcem. A že jí pak bude stačit už jen malý krůček - pokud se to celé povede, jak si představuju - a velkoduše už se dokáže narodit jako člověk.

Sestra Luna » Lupi Áno, písali ste už o tom.
Po prečítaní Vašich slov, sa mi hneď vynoril jeden obraz, je to citlivá téma... Nechcela som na to reagovať.

Vnímam to tak, že Duše Vašich psíkov sa neprevtelili do tiel iných zvierat, ale vyčkávali, kým každý jeden psík, ktorý oddane stál po Vašom boku v reálnom svete, sa ocitne na druhom brehu, aby sa tam mohli zlúčiť do jedného celku. Celok ešte nie je kompletný, Vlčica bude poslednou mozaikou.
Privítajú ju s otvorenou náručou a nasajú ju do seba, aby sa druhá polovica zlatého goliera skompletizovala.
Zlatý znak na hrudi sa stane svetlom žiarivým a hrejivým a bude Vás sprevádzať v časoch neistých.

Jedného dňa... v hodine Vášho posledného výdychu, hrejivé Svetlo zaplaví celú miestnosť plnú trúchliacich ľudí...


Otvoríte oči, budete zbavená všetkej ťarchy a s ladnosťou vánku vkročíte do Svetla.
Obrovský, čierny pes so svetlom na hrudi sa rozplynie a na Vás sa vrhne 5 natešených psíkov s vrtiacimi chvostíkmi...

Lupi » Sestra Luna Báseň byla pro třetího psíka, ona byla můj první psychopompos.
Další byly - no trvá to čím dál déle: druhá byla dcerou té první, třetí trvalo asi tři měcíce - ale to jsem jen čekala. Zpráva, že se narodila, mi přišla den po smrti té druhé. Čtvrtá půl roku a na tuhle poslední vlčici jsem si počkala 10 měsíců - ale to bylo kovidem. Ony ty vlčí matky nějak tušily, že se blíží průser a prostě nezabřezávaly.
Každopádně, nejméně půl roku vždycky trvalo, než jsem se jakžtakž vypořádala se smrtí každé z nich.
Ty duše - to je zajímavé, že to zmiňujete....když umřela třetí, ta, co je o ní ta báseň, zdál se mi o ní lucidní sen. Tedy ne tak o ní samotné - ukázalo se, že ty tři se spojily v jednu duši. A když umřela čtvrtá, tahle mnhohoduše udělala obrovský skok - najednou to bylo obrovské, černé zvíře s polovinou zlatého límce. Proč s polovinou, na to jsem doteď nepřišla - a taky nevím, jestli jsem to tu už nepsala?

Sestra Luna » Lupi Krásna báseň pre prvého psíka.

Viem, je to individuálne, ale predsa sa opýtam...
Po smrti psíkov ste si hneď zadovážili ďalšie šteniatko alebo ste istý čas vyčkávali, kým duševná bolesť ustúpi do pozadia? Ona, tam niekde hlboko zakorenená, zostane zrejme naveky...

Luna mi veľmi chýba...

Máte už piateho psíka, nepostrehli ste náhodou, či sa trebárs Duša prvého psa prevtelila do tretieho v poradí? Tak ako to bolo vo filme, Psia duša 2?

verka96 » Lupi no tak to by mě fakt nenapadlo... Holt mám dlouhé vedení.
Ale některé, které za mnou přijdou, jsou tak výmluvné, že je mi to fakt divné, co říkají.

Lupi » verka96 No já ti nevim, ale řekla bych, že tím chtějí říct "Věrko jedna nedovtipná, už si proboha pořiď černou kočku!"

Lupi » Sestra Luna To se tedy Luně nedivím, že od nich nechtěla žádný zásah a vyřešila si to sama po svém.
Když mi umřela první moje černá vlčačka, napsala jsem prozměnu tohle:

Když člověka jednou v životě
provází černý pes
tu pozná ve vší nahotě,
co je to krajní mez.
A když černý pes pak umírá
tu čas svou tlamu otvírá;
s otevřenýma očima by do ní člověk vlez.
Čas ale praví - holčičko,
jen dočkej konce dnů.
Jen dočkej času, husičko,
mých třpytných prstenců.
Mně do tlamy se snadno leze a kde tam vidíš jaké meze?
I tak tě dopadnu.

Jojo...t.akový vliv dokážou ta zviřátka mít.
To s tím autem jsem říkala já, netušíc, že nemáš řidičák.

verka96 » Lupi Ahoj Lupi,
já když poslouchala to poslední povídání, tak Dušek o tom odchodu mluví i ta paní, jak umí komunikovat se zvířaty... Já sice psa neměla, ale z toho videa je mi to docela jasné. Je to hodně zajímavé, jak ty zvířata umí komunikovat a "umí" odejít, u nás lidí je to tady těžší, pokud nebudu brát jiné kultury...
Mě třeba zajímají kočky, jednu dobu pořád za mnou chodili zrzečci, tady v domě byl i malý zrzavý kocourek, pak se s ním odstěhovali. Poslední dobou zase černé kočky, jedna na mě vyloženě čekala u zatáčky před domem, jak jsem odbočovala, tak mi skočila do cesty, ale žádnou jsem nezajela, ani žádná nehoda. No, já pak přemýšlela, co mi tím chtějí říct.. Anebo když jsem byla nedávno na procházce, zase za mnou přišla černá micka, chtěla si hrát, byla ještě kotě...

Sestra Luna » Lupi Áno, je to nesmierne ťažké. Viem len, čo sme prežívali s rakúskymi veterinármi posledné dva týždne. Správali sa k nám neľudsky, v porovnaní so slovenskými, to bol riadny des, žiadna solidarita, pomoc v núdzi, išlo im len o krutý biznis. Luna zrejme vycítila, že v ich prítomnosti mávam stiahnutý žalúdok.

Môj kamarát mal taktiež maďarku, volala sa Babka, po jej úmrtí, zložil pre ňu Requiem.

https://youtu.be/2Zh3Nme1MPk/…

Lupi » Sestra Luna Asi je to složitější Luno. Kamarádka měla maďara. Skvělé zvíře s velkým srdcem, ale postát, to on neuměl. Bylo mu necelých 16 když začal být špatnej na nohy, zhruba po čtvrt roce už nemohli chodit vůbec ven. Moje vlková se s ním ještě stihla rozloučit (on ji vychovával jako štěníčka) Už byl strašně unavený a sotva se vlekl. A neděli nato prý vyváděl jako šílenec, kamarádka říkala, že štěkal a štěkal a štěkal a nikdo už nevěděl, co s ním, tak zavolali sanitku. A že on už jak ji slyšel telefonovat, tak zmlknul a když přijeli veterináři právě že je radostně přivítal. S doktorem se domluvili očima a ten mu píchnul uspávačku. Když jsme to pak probíraly, došly jsme k tomu, že jak se ten pes celoživotně neuměl zastavit, tak se neuměl zastavit ani definitivně, takže si to zařídil takto. Mimochodem, Dušek někde vypráví skoro totéž se svým psem.
Moje poslední fenečka taky nechtěla umřít. Zkoušely jsme kdeco, když jsem přinesla homeopatika, jak se radovala - nezabralo to. Měla pekelný zánět ledvnin a já se ptala našeho veta, jestli ji prostě nemůžeme nechat umřít samotnou? On mi na to že jí zbývá týden, deset dnů a že by dostala tak pekelné bolesti, že to nechceme zažít. Já ubrečená mu povídám, jak jí to vysvětlím? On že jí to vysvětlí sám, až přijede. Nějak se mu to povedlo, my už na nic neměli nervy. Ale když mačkal píst injekce, koukali se sobě do očí, on ji chlácholil, ona se na nás ohlídla, zcela smířená.....
Ale sakra, že já na to začala vůbec vzpomínat. No, jen že je to pokaždé jinak. A vždycky děsně těžké.

Lupi » Sestra Luna To byl hezký sen a pravdivý. Každá láskyplná duše nám dá nějaké to Raffaelo.......utěšit tě neumím, všechny smrti v mém životě jsem si prostě musela odbolet a útěchou mi bylo jedině to, že to byly životy dobré, a že jsme všichni dělali, jak jsme uměli nejlíp. Přeju ti, ať ti v životě brzy přistane štěňátko, velké, sladké Raffaelo.

Sestra Luna » Lupi Prepáčte mi, Bože, to je neopísateľná bolesť.




29.10.2014
2.11.2024, 8:00

Lupi » Sestra Luna I kdyby nezvládla - nebylo by to lepší, než takhle tejrat sebe a tím i ji? Jestli tím myslíš, že by ti umřela v autě.....no, mně se to teda zdá lepší, kdyby se to stalo tak, než to, cos tu zatím psala. Umřela by v autě = byla by s tebou, byla by na cestě. Dovezla bys ji domů a tam pochovala.

Sestra Luna » Lupi V pondelok sme mali podstúpiť eutanáziu, ale Luna nakoniec rozhodla za mňa.
Hosťa vítala s nadšením malého šteniatka, bolo mi teda navrhnuté usmrtiť ju v kufri auta, že vôbec nemusím byť pri tom, odmietla som, všetko zrušila a opäť nasadila infúzie.

Som zúfalá zo stavu, v akom sme sa ocitli, 15 hodinovú cestu by už nezvládla.
Je to veľmi bolestivé... ako čakanie na popravu, už ani nespím, aj voľno som si vzala, aby som posledné chvíle trávila pri Lune v kľude.

Lupi » Sestra Luna Moc ne. Jen semtam. Ukázaly mi ale, co vlastně udělaly - totiž první tři se nějak spojily v jednu duši. Byl to typický lucidní sen, čili mého v tom nebylo lautr nic, skutečně mi to hezky předvedly. Vlastně to bylo hned nato, když jsme si stýskala po té třetí. Umřela tehdy dost nedávno, tak mi takto daly najevo, co provádějí. Když umřela čtvrtá, byl to dost šok - ta jedno-duše najednou vyrostla do obřích rozměrů a má půlku zlatého límce. Nedopídila jsem se, proč půlku, tak kdyby někoho něco napadlo.....no každopádně mě to dost udivilo. Netušila jsem, že jsou mezi zvířecími dušemi až takové rozdíly.
Když jsem sháněla současnou vlčici, ne a ne ji sehnat - bylo před kovidem a my tu na tomhle fóru víme, jaká byla děsivá konstelace v Kozorohu, žejo. Takže vlčí matky, které to věděly, zkrátka nezabřezávaly. Takže jsem se zeptala Jedno-duše: hele, já už toho mám nějak dost, potřebujete vy tuhle vlčici do počtu? Řeknu ti, že kdyby měly nějaké tělo, asi by mě vzteky kously Prý nut-ně! Nojo, tak dobře, budou mít, co chtěly.
Nevím přesně, co toto všechno znamená, ale mám takový dojem, že se vydělily z duše totemové a vytvářejí asi nějaký mezistupeň, nebo co.
Co se ale tvého přání týče - nech to na ní. Úpěnlivou žádostí bys ji tu zbytečně držela a ona by nemohla tam, kam potřebuje. Mojí kamarádce se její milovaný maďar průběžně zjevoval po zahradě asi rok a půl, než se rozloučil. Až z toho byla trochu nervózní, co tu tak trčí, ale dobře to dopadlo.

Lupi » Sestra Luna To vypadá dost bídně. A nemůžeš si vzít dovolenou, sednout do auta a na pár dní odjet domů?

Sestra Luna » Lupi Zaujíma ma ešte, či sa Vám o psíkoch snívalo, či sa Vám zjavovala ich duša.

Bola by som šťastná, keby ma Luna chodievala v noci navštevovať, aj keby len v podobe sna.

Sestra Luna » Lupi Áno, žijeme v Rakúsku a tu si veterinár účtuje okrem poskytnutých služieb aj hodinovú mzdu.
Luna ešte chodí aj vyprázdniť sa ešte dokáže, dokonca vrtí chvostíkom, ale od pondelka prestala prijímať stravu, nie naraz, ale tak postupne, asi jej už zlyhal tráviaci systém alebo je tak zamorená močovinou, že jej už aj to najchutnejšie jedlo prestalo voňať.

V piatok som ju plánovala nechať uspať, ale keď som videla akú veľkú radosť mala z môjho príchodu, nemohla som to spraviť, mala by som výčitky svedomia do konca života.
Kúpila som všetko potrebné na infúznu terapiu a začala som ju ošetrovať sama, v nedeľu večer ukončím liečbu.
Bohužiaľ, apetít sa jej už nevrátil.

Je statočná, požiadala som ju nech rozhodne ona za mňa ako ďalej, každú chvíľu jej ďakujem za všetko krásne, čo som s ňou zažila. Od stredy spávam v obývačke na gauči, po byte sa už Luna neprechádza, iba spinká a vrtí chvostíkom. Tiež by som bola radšej, keby posledný krát vydýchla počas spánku.

Návšteva veterinára u mňa doma a uspatie Luny by ma stálo cca 800€.

Po úkone by zrejme chcela hneď odísť, spolu s telíčkom. Tu si zvieratko môžete pochovať, len keď váži do 25 kíl, ťažšie zvieratko putuje do krematória do Švajčiarska, popol Vám pošlú poštou.

Každopádne v pondelok nás čaká najsmutnejší deň nášho spoločného života. A ja už teraz viem, že predtým užijem liek, ktorý dostala umierajúca Luna na podporu chuti do jedla. Neuveriteľné, antidepresíva na podporu chuti do jedla, jeden z nežiadúcich účinkov:
Zlyhanie obličiek....

Veľmi, veľmi ľutujem, že nie som v rodnej Vlasti.