Žena a její role - Diskuze a zkušenosti

verka96 » Korzárka Představa "kdo jsem" v konfrontaci s představou druhých i vlastní, kým bych být měla...

No právě, to je ta společnost a její role - tak pořád nějaké narážky nebo škatulková, ona je žena, tak musí automaticky toto nebo se na to nehodí, nebo kdy už konečně budeš mít dítě apod., stejně jako ta analýza, ona musí pořád řešit vztahy atd., ona bude určitě nespokojená.
Nereagovat, neřešit... Dřív jsem slyšela kolem sebe pořád dokola, nějaké škatulky, nějaké normy a docela mě to deprimovalo.

cimi » verka96 "Nejdůležitější je být upřímný sám k sobě a vědět co chci a taky se podle toho chovat."
Naprosto souhlasím : )

Jinak k těm rolím...a k tomu vědomí toho co chci a upřímnosti k sobě, mě právě zajímalo co na to muži, s jakými představami do vztahů vstupují...tohle propojení s tím, jak je paušálně vnímána žena dlouhodobě s tím má samozřejmě mnoho co dočinění...prostě si myslím, že to člověk může uvidět a ze sebe dostat jedině vědomou prací na sobě...ale tak nějak si říkám, že tady ty sdílecí a "analytické" tendence mají spíš ženy, tak nevím co jsem jako čekala

verka96 Když se na tím tématem zamyslím, už od narození hrajeme určité role, protože jsme součástí společenství - rodina, potom škola, kamarádi, práce (zaměstnanec, šéf, podnikatel atd.), pak se můžeme rozhodnout, partner, manžel, matka nebo ne-matka, případně babička, když se toho dožijeme apod. Dřív tu byl patriarchát, žena si moc vybírat nemohla, prostě narozením byla zaškatulkována už v rodině, měla ty a ty povinnosti, určeného budoucího manžela a samozřejmě děti (pokud nebyl biologický problém). Rodina je nejdůležitější, tam se dítě formuje do budoucího života. Nyní dochází k takovému mírnému upouštění od partiarchátu, společenským změnám, žena už si může svobodně vybrat partnera, od záčátku 20. století může volit nebo zůstat svobodná a bezdětná a bude to společnost brát "normálně". A pak taky hodně záleží, jak role budeme hrát, podle sebe nebo podle toho, co se od nás očekává. A jestli pokračovat v tom, co nám rodiče a prarodiče předali nebo si uvědomíme, že tento vzorec už dál ne (když vzorec není zrovna dobrý, dochází k ponižování, týrání, zneužívání apod). Takový genetický otisk, co podvědomě od rodičů máme.
Život je plný rolí, ale dnes máme větší svobodu se rozhodnout. Nejdůležitější je být upřímný sám k sobě a vědět co chci a taky se podle toho chovat.