Žena a její role - Diskuze a zkušenosti

thééé » player "další otázkou je , zda je plán univerza , aby lidstvo přežilo. Notabene tak , jak momentálně odporně žije."
no, ale tak kéž by, radši opravit, než vyhodit..
....

A ženské složky lidství - které to jsou?
já myslím, že na některých se většinou shodneme

player » thééé Jistě. Je to především nekonečným útlakem . Útlakem křesťanství , muslimství ale také i židé nejsou nijak zvlášť volnomyšlenkářští.Monoteistická náboženství...asi špatně.

A pak se podíváme na východ - a hle , vše je jinak. V tom , za co by ženskou v Evropě inkvizice upálila je japonská gejša školena. Thajka bere sexualitu jako dar - pravda , tam jsou muži zvýhodňováni automatickou vstupenkou do Nirvány , kdežto dívka si to ve čtyřech reinkarnacích musí odsloužit. Atd, atd.

Nebo stará náboženství : antika , Egypt , všechno sexualitu oslavovalo...

Vystoupení z role obětí: TO JE ONO !!!!

thééé » cimi ano hezké

(a dodatek: kolik žen už má tuhle tíhu zvědoměnou, a pořád jedeme ve starém )

...
mám zkušenost, že jsem se rozhodla jít svojí /snad/ autentickou cestou, a měla jsem pocit, že proti mě stojí většina žen ze dvou linií /i z manželovy strany/, a nebo část tam byly chcíplinky polomrtvé,k smrti unavené, bez reakce, bez podpory.
Šmane jak já se cítila sama
Podpora přišla od žen z jiných rodů.

cimi » thééé Propojím obě dvě myšlenky...jestliže má každá žena v sobě v podvědomí uloženého tolik z minulosti třeba i hlubší než je její dosavadní život, (což je logické protože kolektivní podvědomí je taková žumpa která se mění v delších intervalech)...pak ačkoli už takové podmínky nejsou, stále si nese v sobě křivdu buď už vědomě nebo nevědomě. A netýká se to jen žen. Role oběti je jeden z největších zlodějů síly a autenticity. Kdyby se člověk zaměřil na to kolikrát za jeden jediný den odevzdává sílu něčemu/někomu jinému (než životu?), tak by se asi dost podivil, kdo má vlastně nad jeho životem vládu.
A tak protože spousta žen nemá zvědomenu svou bolest a její skutečný důvod, tak ani nemůže mít přístup ke svému autentickému já a ke své skutečné síle...

thééé » cimi "bytí sebou není vždy jen o jemnosti a kráse. A k tomu je potřeba odvaha, protože to vyžaduje konfrontaci."
ano, to by mohl být důsledek křesťanství (Marie - bez sexuality, submisivní, trpící, přijímající). Určitě máme v sobě , i jako společnost spoustu zkreslených představ, jak má žena vypadat, jak se má chovat ..
...

"Ještě mi stále vyvstává při čtení příspěvků to tzv vystoupení z role oběti..."
jak to přesně myslíš? jakože se to většinou vztahuje k ženským rolím?

cimi » thééé Tohle se mnou rezonuje. Je to o dospívání a o tom, že to bytí sebou není vždy jen o jemnosti a kráse. A k tomu je potřeba odvaha, protože to vyžaduje konfrontaci.
Ještě mi stále vyvstává při čtení příspěvků to tzv vystoupení z role oběti...

Nabi* » thééé Za tohle díky :-*

"Popisuje, jak ženy zjistily, jaké ženské zbraně a aspekty, mají velký vliv na muže v oblasti sexuality, a tyhle zbraně se donekonečna omílají a cíleně používají.
Jak ženy naprosto ztratily schopnost být autentické a své."

Tohle je něco s čím naprosto souzním a víc se k tomu vyjadřovat nebudu, protože to je do očí bijící.

cimi » thééé Mám po očistě, tak jen tak zběžně a stejně si tu babu jagu musím přečíst minimálně ještě jednou x)

PS: když jsem byla malá (a hlavně když jsem byla nemocná), měla jsem sny nebo halucinace, ve kterých mě honila taková ruská čarodějnice...s hřebenem, kterej se mi zarýval do zad a trhal mi vlasy...teď nevím jestli to byl nějaký můj výplod nebo to bylo původem z knihy "Krása nesmírná" nebo tak nějak...

player » thééé Jasně - feminizace změnila svět. Ale muselo to být - holky musely jednoho dne z poroby ven. Vždyť historie lidstva je (až na pár okamžikůú historie zubožených a týraných žen.

S tou sexualitou jest to otázka. Nebo-li - je pravdou to , že se ženy z televize jen naučily formát ovládání mužů a využívají toho? Či naopak je jim dovoleno naplno prožívat sexualitu svou a být rovnocenné ? Mě právě přijde , že dnes jsou autentické a své. Jasně , většina jsou líné a rozcapené blahobytem , to jo. Protože je vychovávala generace penězomilců.

Spíše to vidím na to druhé. Protože - jak za svého života pozoruji , holky erotika baví víc a víc.

A ženské složky lidství - které to jsou? Jinak - další otázkou je , zda je plán univerza , aby lidstvo přežilo. Notabene tak , jak momentálně odporně žije.

thééé Přidám další střípek...
Kdysi mi kamarád ofotil pár stránek z knížky, takže nevím autora ani název...
Ale i díky tomuto tématu jsem se trochu začetla do kapitoly:
Lidstvo nemůže přežít bez prohloubení ženských složek lidství...
a popisuje tam nevýhodu doby, kdy se rozmohla televize a to ještě nepíše o internetu.
Popisuje, jak ženy zjistily, jaké ženské zbraně a aspekty, mají velký vliv na muže v oblasti sexuality, a tyhle zbraně se donekonečna omílají a cíleně používají.
Jak ženy naprosto ztratily schopnost být autentické a své.
Zaujalo mě to...
a ještě víc mě proto zaujala teda role muže, který mi z tohoto pohledu přijde jako otrok ovládaný jen jedním aspektem svého života..bez vlastní vůle?
Takže jakoby sexualita tady sice dělá rozdíly mezi tím být ženou a mužem, ale zároveň staví člověka do svázanosti a otročiny..
...
nevím, jestli to nesmažu..ale prostě na tom něco bude...

thééé » tajga mě ta ruská docela děsí ona lítá v nějakém dřevěném džberu, a přijde mi taková nezničitelná. Ale už nevím, z které přesně to mám pohádky.

V Ženách, které běhaly s vlky, se Baba hezky rozebírá (V moudré Vasilise)
Teď se na to dívám.
Jednoduše je to jako dospět z hodné, uhlazené holky, která se bojí - být sama, divná, jiná, svá, divoká, živá a autentická. Je tu něco důležitého o přijetí vlastní síly. (proto asi to pozření dětí)
Možná je v tom opravdu jen symbolika "bytí sama sebou" s odvahou.

thééé » Korzárka jojo, je to nekonečné téma, vůbec nemám jasno, a tuším, že nikdy mít nebudu

a možná ani nechci, možná je v tom kus tajemství.

koktejl bezpečí a vzrušení to je dobré...
( jen pro zajímavost - v Probuzení tygra /zajímavě o traumatech/ https://www.databazeknih.cz/knihy/…
se píše, že lidi, kteří prošli silným traumatem, kdy se neuvolnila nastřádaná energie, špatně zvládají vzrušení...připomíná jim to původní trauma. Proto asi někdo volí spíše přítomnost, ať už jakoukoliv. (moje teta kdysi říkala zajímavé heslo: "kdyby pil, kdyby bil, hlavně aby byl" přišlo mi to hrozné (je to opravdu o tom, že ať je partner jakýkoliv, ať prochlastá všechno, ať všechny mlátí, hlavně ať je) Tohle se opravdu dřív říkalo, ale možná vztah byla dřív otázka přežití, a dnes je úplně jiná doba.
A zase - člověk pocházející z agresivního prostředí rodiny v dětství - hledá bezpečí u predátora..
A co když prostě jen hledáme léčbu, volíme cestu k pochopení sebe a k celistvosti..a soulad je ideální představa ??
atd.. jak říkám nekonečné téma

tajga » thééé dokáže se vzdát závislosti na přijetí od okolí (bradavice na kůži), dokáže zůstat sama (na samotě v lese), zesílí jí vnímání (obrovský nos), zžije se s přírodou a pozná instiktivně čím léčit..

moc hezké, i to ostatní.

zajímavé, že v ruských pohádkách se Baba Jaga vyskytuje mnohem častěji a má tam výrazně lepší postavení, než naše, co jen chce žrát malé děti :D

Vlastně je to stav vnitřní svobody, takový ideál, kdy už neni třeba přemýšlet nad rolema, kdy je všechno samozřejmé, přirozené.

thééé » player jé , to já bych chtěla být občas taky nakrmena

thééé » cimi "Někdo se vztahy ani souladem v partnerství nemá vůbec žádný problém a jiný se zase točí v bludných kruzích a ne a ne se poskládat..."
čoveče, já čím jsem starší, tím víc jsem přesvědčená, že nikdo nemá souladné partnerství
nejhůř jsou na tom asi empatici, a ti, co mají vůli k harmonii, protože se všelijak přizpůsobují. Ale Ti, co právě hlásí, jak jsou v pohodě, jsou dost často tankoidní, sebestřední a polenoidní atd. tozn. že zase nemají problém být sami sebou, ale problém se víc vnímat potřeby druhého, a nechat se proměňovat.
A myslím si, že ani jedno není dobře.


K té Babě Jaze - no to je dobrá otázka, často jsem nad tím přemýšlela. Ten pán, kterého asi myslíš, v tomto neoslovil ani mě, protože Babu Jagu už poslal za hranice dobrého.
nevím, jestli Tě to uspokojí, je to opravdu moje úvaha, ale stále jsem otevřená novému pohledu:
je to jistě ženský aspekt, je velmi velmi kreativní, se schopností navracet harmonii a léčit..hluboce proměňovat. Je v tom něco magického a velmi silného, asi bych to přirovnala i k energii pluta /právě proto to může zůstat v nebezpečné ničitelské rovině/. Umí čelit obrovskému zlu, a hlavně rozumí zlu, setkala se s ním, už se ho nemusí tolik bát. Věřím, že v podstatě je tam touha po ohni - vědomě jít a uchopit svůj život.. nechat shořet v ohni vědomí apod./šup s tím do pece/...a pokud se k těmto nástrojům dostane žena, která má za úkol chránit své děti, svou rodinu, své blízké, Božské hodnoty apod., může z ní být na nějaký čas nebezpečné stvoření schopné všeho...
dokáže se vzdát závislosti na přijetí od okolí (bradavice na kůži), dokáže zůstat sama (na samotě v lese), zesílí jí vnímání (obrovský nos), sžije se s přírodou a pozná instiktivně čím léčit..
Ale musí i poznat, že její moc je obrovská,a nepochází čistě z ní, a ta moc musí být vrácena svému Tvůrci, a hlavně musí být použitá vědomě, nezneužívat...
musí se vybrousit a spolu s ní i etické mantinely..
Dobré je to v tom, že neuteče, ale projde všema zkouškama, jako ohněm. A proto získá "zajímavé", kouzelné nástroje.
Přes to všechno je to pro některé tak děsivé, že z pohledu druhých zůstane Ježibabou...

cimi » thééé "Alchymie vztahů je taky dobrý otvírač vnitřních rolí."

jo přesně tak...a tady ten balíček, který nějak do sebe natřádáme za celý život se vždycky nejvíc zhmotní v partnerství...tzn, že se nějak naše osobnost začne štěpit...ale pouze tak moc jak je to "zrcadlo" rozbité...
Někdo se vztahy ani souladem v partnerství nemá vůbec žádný problém a jiný se zase točí v bludných kruzích a ne a ne se poskládat...

"ono stačí si dát otázku, kde ve mě začíná pocit, že jsem naživu..a jde to velmi do hloubky."
Ano : ) to už je taková vyšší "vědomá životní" tak vnímám smysl meditací...ne jako něco statického...

Prosím tě a jak bys tu roli baby-jagy vyložila? : ) já ji znám jen z výkladu toho pána, se kterým moc nejsem na stejné vlně...

player » thééé Zjistil jsem , že sexualita dnešních holek se velmi přiblížila k té mužské , protože můžou a není to ani zakázaný ani odsouzeníhodný. To je fajn.

Druhá poloha - hnízdění. Zcela zásadní pro ženu , ale dnes již velmi sekundární pro muže. Respektive ne , oni taky chtějí hnízdit , ale tam , kde je nikdo nebude rušit od her (nejčastěji počítačových). Neboli u rodičů. Teplo a střecha nad hlavou , bezpečí je lidská potřeba. Ale od holek se dřív hospodyňství očekávalo jako samozřejmost. dnes je to spíše jen přidaná hodnota. Holky jsou často prasata větší , než chlap single. Moje kámoška jednou navštívila vydokoškolskou kolej dvou studentek FAMU. Krásnejch mladejch holek. Říkala mi: jo , na obrazovce z nich budeš nadrženej , ale kdybys na ten pokoj přišel , tak se pobliješ a z hadrů bys jí rozhodně nesvlík , nýbrž bys utekl. Eklhaft.
Takže disproporce. Chci hnízdo , ale nejlíp se služebnou , aby mě to nestálo čas. (jo - čas , mocná to jednotka).

Společné projekty - ANO , to vztah prodlužuje. Tvorba něčeho nadčasového , oddání se vyššímu cíly než jen být a hnít. Protože tahle vyšší meta většinou hodnotově převýší upadající vášeň tělesnou.

Sdílení - jo. Ale než se z milenky stane matka. Pak nastane nový režim. A najednou se barvy mění. Modrá v zelenou , červená ve žlutou a tak.

Přeji holkám hodně holčičenství. Ale která chlapa nenakrmí , má proti té , která ho nakrmí , silný handicap. Ale jink - tohle téma je takové nerozlousknutelné. žijou tu tři různé generace , jedna , vyšlá z totality na starých principech - div ne středověkých a defacto církevních. Druhá pod vlivem mamonu. Třeti pod vlivem virtuální reality. Každá je svá a každá to má nějak blbě.

thééé » cimi "Ufff a toto zajelo hluboko...chtělo se mi vykřičet: “však jsem taky žádného otce neměla” ale to už "
nojono i to je vztah, a tyhle neexistující, či zidealizované, či hnusně deformované jsou asi nejsilnější co do vlivu na naše ženství :-(

"občas je nepřátelství cítit v řadách žen...možná ze závisti...srovnávání se, soupeřivosti..."
no nad tím kolikrát dumám, proč to...jestli to jsou ženské hry, na které jsem nedostala návod...nebo jestli to není právě tou prodejností a špatnou sebehodnotou ženy (tolik let lámanou) - uděláme vše pro pocit sounáležitosti, přijetí, ocenění a lásku...ale když to vidíme na druhém, tak tím pohrdáme, i když podprahově...či co

"Jenže...když šáhnu do svého nitra—vnímám tak vůbec sama sebe? A dokážu takto bez předsudků vnímat kohokoliv?"
no po pravdě si taky nepřipadám nějak extra živá , a to od narození...ale asi je mi to nějak z těch všech možností nejbližší a hlavně se s tím dá něco dělat, a do téhle role se vměstnávat je takové nejpřirozenější ... mám pocit, že jsme za to vždy odměněni
ono stačí si dát otázku, kde ve mě začíná pocit, že jsem naživu..a jde to velmi do hloubky...tady se nedá klouzat po povrchu a pozlátkách, nedá se to zalepit ženským přikrášlovadlem..

Jinak si myslím, že ty všelijaké role se v nás probouzí většinou postupně..můžou se oživit tranzitem..a pak se vše změní mateřstvím, nebo bolestnými rozchody.
Jako krásná a nejživější jsem se za celý život cítila jen v jednom vztahu, který se v podstatě ani moc nekonal.
Alchymie vztahů je taky dobrý otvírač vnitřních rolí.

Jo a ještě jedna role mě napadla, baba-jaga
Mám pocit, že každá žena se musí s tímhle aspektem nějak poprat...i když si nejsem jistá, jestli to není jen vyhrocenější role čarodějky, a tu bych nejvíc přiřadila k mateřství. Tu se odehrávají největší kouzla a proměny.

cimi » thééé “ Nejvíc se cítím jako bytost, a tak by se mi to i líbilo - nejdřív se vnímejme jako něco živého...”

Tohle musím vypíchnout, protože s tím naprosto souzním. Je to vlastně něco jako co psala Mili.

Jenže...když šáhnu do svého nitra—vnímám tak vůbec sama sebe? A dokážu takto bez předsudků vnímat kohokoliv?
Každopádně s tím souzním a je to velká výzva...a prozatím mi bohatě stačí to “sama sebou”....a to je asi to: dovolit si cítit, vnímat se...

“ Bohužel jsme my ženy hodně prodejné..za trochu lásky šel bych světa kraj..”
A tohle trochu koresponduje s tím zmrzačeným ženstvím. Štěstí a lásku není moc “perspektivní” hledat venku...ačkoli my ženy máme sklony k tomu vztahovat se, sdílet, sounáležit asi mnohem víc než muži...občas je nepřátelství cítit v řadách žen...možná ze závisti...srovnávání se, soupeřivosti...

“ píšeš o rolích a chybí mi tam - dcerou, žena může zůstat celý život dcerou svého otce, i když už ho nemá..”
Ufff a toto zajelo hluboko...chtělo se mi vykřičet: “však jsem taky žádného otce neměla” ale to už ze mě mluví nějaká role oběti a neodpuštění....

Děkuji

thééé jojo, taky jsem se nad tím už napřemýšlela..
napíšu střípky, které neposkládám...
Mám pocit, že ženství je vůbec ale naší kulturou jakési dost zmrzačené. A nemyslím jen křesťanstvím, ale i socialismem, poválečnou dobou..i válkou.
Nejvíc se cítím jako bytost, a tak by se mi to i líbilo - nejdřív se vnímejme jako něco živého...
Jako žena, no mě se třeba líbí v tomto astrosymbolika, ukáže, co vlastně hledáme, k čemu sami nejvíc tíhneme, jaké máme nástroje.
Někomu stačí ve vztazích jen něčí blízkost, někdo potřebuje duševní porozumění, někdo společné projekty a práci apod. Kdo ví ale co je za tím víc, jestli potřeby z dětství, nebo vlastnosti venuše..převládající živly..asi je to individuální.
Docela mě rozčiluje takové to současné "probouzení ženství". Ale ne proto, že by se mi ty ideje nelíbily, jsou krásné..ale podle mě podporují zase nějaké vměstnávání se do "umělých" ideálních rolí. Zdá se, že jsme to zase odněkud odkoukali,z kultury, která nám není vlastní, a chceme mít pocit, že víme, jak to má vypadat.
Jenže to je asi to, že to není o "vypadat" ...ale podle mě o cítit se, vnímat se...koexistovat s životem...položit se do principů života, odevzdat se apod.
Bohužel jsme my ženy hodně prodejné..za trochu lásky šel bych světa kraj..

Někde jsem četla, že dračí ocas a hlava v ose rak/kozoroh je hodně o vyvažování mužského a ženského principu. Mám to tam a opravdu cítím povinnost to nějak v sobě spojovat.
Taky jsem četla, že žena, která má špatný vztah s matkou, má obrovský handicap, že nemůže k sobě, jako ženě dost dobře navázat vztah. Asi na tom něco bude...
A jednu věc doplním, co mě napadlo - píšeš o rolích a chybí mi tam - dcerou, žena může zůstat celý život dcerou svého otce, i když už ho nemá..
Poslední roky jsem se cítila jako otec..(ne můj otec, ale nejvíc v roli otce)..nebylo to nepříjemné, ale nešlo v tom zůstat napořád.
Měla bych asi víc střípků...ale už mi to nemyslí..