Nikagda nězabuďěm - Diskuze a zkušenosti

Bosch » Deam Ano.
V tom omnoho lépe je ovšem i dnes národ poněkud rozpolcen.
Protože mnoha lidem se zde žilo mezi 89 a 89 poměrně velmi dobře na což i vzpomínají a to nejen k novým fenoménům jako nezaměstnanost konkurence a soukromý sektor ke kterému stále ještě panuje v myslích povědomí že soukromníci jsou automaticky darebáci okrádající společnost. A často mají bohužel pravdu. U nás je to takové mnohonásobně zacyklené že jak po ostravsku chuj se v tom vyznej.
Kdo se chopí první příležitosti a moci ten vede pak už jen hlídá aby se někdo nechtěl dostat na jeho místo.

Deam » Bosch Jenže jak jsem psal, Moskva už byla jen konečné vyvrcholení celé řady selhání a i tam se to dalo uhrát lépe.

Však jasně, Dubček v tom nebyl sám, nicméně ze všech možných scénářů to kvůli neschopnosti jeho a ostatních soudruhů dopadlo v rámci možností jedním z těch nejhorších, ne-li vůbec.

Máš pravdu, že z vlivu Moskvy se tehdy ještě dostat nedalo, na to jsme byli v příliš strategické pozici, jen se tu mohlo žít lidem o mnoho lépe.

Bosch » Deam Možná dneska. Ale tenkrát nejspíše ne. O čemž svědčí okolnosti okolo podpisu ČS-sovětské dohody v režii brežněva.
Dnes je snaha hodit vše na dubčeka, no a co ostatní hrdinové tehdejší "perestrojky" Biľak Jakeš Indra..?

Když se Alexander Dubček 23. srpna 1968 ráno probral v Kremlu, překvapilo ho, že je stále živ. Předpokládal totiž, že je mu určen osud podobný tomu, který před lety dostihl maďarského reformního vůdce z roku 1956 Imre Nagye - tedy smrt před popravčí četou.
http://www.svet.czsk.net/clanky/…

Ať už to bylo jakkoli odtržení od vlivu moskvy bylo tenkrát nereálné nelíbilo se to ani našim socialistickým sousedům na tom se asi teda shodneme jsou to historická fakta. To že jsme byli satelity moskvy jako hradba proti nato asi nepopřeš anebo ano? Vše "dodrbal" až gorbačov nechal ovečky bez pastýře.

Deam » Bosch Brežněvova doktrína je mýtus.

Bosch » Deam V obou případech šlo o plnění břežněvovy doktríny, dobrovolně anebo nedobrovolně.

Deam Trochu s křížkem po funuse, ale dříve mi to nevyšlo. :)

Na invazi do Československa tlačili nejvíce polští a východoněmečtí komunisté, část Sovětů, ale nikoliv Brežněv.

U nás se o ni nejvíce zasloužili Dubček a spol. Když měli jednat, tak nejednali a když jednali, tak špatně.

V červenci vynechali schůzku ve Varšavě, takže pražské jaro místo Čechoslováků hájili jen Maďaři.

V Čierne nad Tisou zřejmě Dubček nasliboval Břežněvovi hory doly, ale pak už se mu nechtělo plnit, co slíbil.

9. srpna volal Brežněv z Krymu Dubčekovi a chtěl po něm plnění toho, na čem se dohodli.

Pár citací: Brežněv: "Složitost řešení těchto otázek nám byla jansná již tehdy , když jsem se setkávali ve čtyřce - i tobě, Černíkovi, i Smrkovskému, i Svobodovi. Ale vy jste tehdy velice lehce a iniciativně uvedli tyto otázky na pořad a sami jste slibovali je v nejbližší době řešit...takový stav "nás nutí situaci již brzy přehodnotit a učinit nevyhnutelné kroky."

Dubček: "Soudruhu Brežněve, dělejte takové kroky, jaké vaše politbyro ÚV pokládá za správné."

Brežněv: "Jestli mi, Sašo, odpovídáš takto, pak je to neodpovědné."

Když došlo na invazi, tak v Moskvě počítali s tím, že převládnou v KSČ podporavatelé invaze, to se nestalo.

Ještě po invazi byl Brežněv ochotný zařadit zpátečku v diskusi s Dubčekem v Kremlu 23. srpna: "Zapomeňme na to, co se stalo. Neokupovali jsme Československo a nechceme je držet pod okupací. Vaše vláda může pracovat na zásadách přijatých lednovým a květnovým plénem ÚV KSČ"

Brežněv žádal Dubčeka o konkrétní návrhy, Dubček se nezmohl na nic.

25. srpna schůze politbyra:

Navrhovala se tři řešení: 1) revoluční vláda se Svobodou, Černíkem a Husákem
2) Černík jako předseda vlády nebo prvním tajemníkem a Husák jako předseda nebo náměstek.
3)Vrátit se k úmluvě z Čierne nad Tisou a ponechat vedení ve stávající podobě, s odchodem Kriegla, Císaře a Šika.

Co se týče vojenské přítomnosti 1) Živkov (Bulharsko)"Všechno je nutno udusit, kontrarevoluce musí do vězení."
2) Ulbricht a Gomulka (DDR a Polsko) "Protože s KSČ nelze počítat (komunistická strana neexistuje), pak budou-li Dubček a Černík ponecháni u moci, nikdo nepochopí, proč jsme posílali vojska".
3)Kadár (Maďarsko) a Brežněv: Vojska je nutno rychle stáhnout a vrátit se ke stavu před 21. srpnem.

Převahu získala třetí varianta, jenže podepsáním Moskevských protokolů se tahle možnost nakonec vytratila.

Takže nebýt selhání našich tehdejších zástupců, opravdu tu mohlo být něco jako socialismus s lidskou tváří nebo aspoň varianta kadárovského režimu v Maďarsku a taky je možné, že by se to všechno sesypalo o dost dřív.

Když potom vypukly bouře v Polsku v roce 1970, o invazi do Polska už se vážně neuvažovalo.

Co se týče západu, tak tomu to bylo srdečně jedno, tehdejší špičky neměly žádné plány pálit si prsty za ČSR, neudělaly to ani v Maďarsku v roce 1956 za mnohem příznivější situace. :)

Francouzský předseda vlády Michele Debré: "Sovětská invaze byla jen dopravní nehodou na cestě k détente."

Richard Crossman na schůzi britského kabinetu označil invazi za dobrou věc: "kdyby se Dubčekovi dovolilo, aby uspěl, mohli by se východní Němci vymknout kontrole."

Prezident USA Johnson: "Ve jménu lidstva vás prosíme, abyste nenapadali Rumunsko, protože důsledky by byly nepředvídatelné. Doufáme také, že nebude nic podniknuto proti Západnímu Berlínu, vyvolalo by to velkou krizi, jíž se chceme za každou cenu vyhnout. Obojí by bylo katastrofou pro americko-sovětské vztahy i celý svět."

V kongresu a při jednání s generalitou: "Moskva ocení, že my zde ve Spojených státech nejsme rváči." Sdělení do Kremlu z 10. září "Budeme se snažit, aby zdržení v (sovětsko amerických jednáních) bylo co možná nejkratší."

Kdo by měl zájem zjistit podrobnějšní informace, čerpám z:

https://www.cupress.cuni.cz/ink2_ex…